1 / 23

Význam biorytmů v diagnostice, terapii a rehabilitaci

Význam biorytmů v diagnostice, terapii a rehabilitaci. Sledování jednotlivých fyziol. veličin v čase: existence biologických rytmů, které souvisejí s astronomickými jevy pozorovanými v neživé přírodě. R. circadiánní – střídání dne a noci

redell
Télécharger la présentation

Význam biorytmů v diagnostice, terapii a rehabilitaci

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Význam biorytmů v diagnostice, terapii a rehabilitaci • Sledování jednotlivých fyziol. veličin v čase: existence biologických rytmů, které souvisejí s astronomickými jevy pozorovanými v neživé přírodě. • R. circadiánní – střídání dne a noci circaanuální- střídání s ročním obdobím circaseptánní – týdenní

  2. Tyto rytmy jsou spouštěny a ovládány „vnitřními hodinami“ v CNS, jsou zakodovány v genomu • Chronom- soubor genů odpovídající za funkci vnitřních udavačů rytmu • Metoda analýzy biologických rytmů- spektrální analýza - umožňuje odhalit v měřených veličinách (SF,TK ) přítomnost skrytých frekvencí a posoudit jejich procentuální zastoupení

  3. Biorytmuy mají význam v patolofyziologii kardiovaskulárních i cerebrovaskulárních onemocnění a jejich komplikací – jejich studium- chronobiologie • Důležitost při optimalizaci léčby – chronoterapie • Cirkadiánní rytmy ( diurnální rytmy) střídání dne a noci – synchronizace tělesných funkcí se střídáním cyklu den/noc

  4. Řízení cirkadiánních rytmů • U savců - nervové i humorální faktory – ústředí je n. suprachiasmaticus – centrální pacemaker. Sekrece ACTH, noradrenalinu, melatoninu

  5. Klíčové jsou cirkadiánní změny v sekreci epifyzárního hormonu- melatoninu, který působí jako timer pro vnitřní orgány • Zvýšení sekrece za tmy, snížení během dne

  6. diurnální variace sekrece melatoninu je podmíněna noradrenalinem - uvolňován ze sympatických nervů inervujících epifyzu. • na počátku je zraková informace

  7. Cirkadiánní variabilita TKABPM: • Pokles TK v nočních hodinách – dipping ( „dippers“) – pokles průměrných hodnot TK o 10 – 20 % • Nedostatečný pokles TK - non dipping („non-dippers“) – pokles o méně jak 10% • Extremní pokles > 20% • Obrácený rytmus

  8. normotonik hypertonik non-dipping

  9. Význam non- dipping TK • porucha cirkadiánního rytmu TK je přítomna u 10-30% hypertoniků • většinou přítomen u sekundárních forem hypertenze, může být i obrácený rytmus • přítomen u pacientů po OTS (vliv cyklosporinu a kortikoidů) • u DM s kardiovaskulární neuropatií • afroamerická etnická skupina

  10. Non- dipping u normotoniků – není vysvětlen (snad věk, etnické faktory) • U většiny hypertoniků dochází k největšímu nárůstu krevního tlaku a SF v časných ranních hodinách (vzestup katecholaminů - vzestup citlivosti cílových tkání na katecholaminy)

  11. Cirkadiánní variabilita srdeční frekvence • SF- důležitý parametr kardiovaskulární mortality a morbidity (klidová SF, variabilita SF, reakce SF na zátěž • Zvýšená klidová SF – zvýšené riziko KV mortaliy, zvýšené riziko hypertenze • Snížená variabilita SF – zvýšené riziko náhlé smrti (odráží pokles ochranné aktivity vagu na elektrickou stabilitu myokardu)

  12. Vztah cirkadiánní variability TK a SF k výskytu kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních příhod • Největší výskyt těchto příhod v časných ranních hodinách po probuzení resp. zahájení denní aktivity; • Holter monitoring SF: nejvyšší výskyt němé ischémie během několika hodin po probuzení

  13. Společný jmenovatel - ranní zvýšení aktivity sympatického nerv. systému: • rychlý vzestup TK a SF • zvýšení dráždivosti myokardu • zvýšení viskozity plasmy, agregability trombocytů a snížení fibrinolytické aktivity plazmy • zvýšení trombogeneze

  14. Společné působení hemodynamických a hemokoagulačních faktorů podmíněné nárůstem aktivity SANS je příčinou zvýšeného výskytu KV a cerebro- vaskulárních příhod v časných ranních hodinách.

  15. Cirkadiánní variabilita výskytu akutního i.m. • největší výskyt v dopoledních hodinách mezi 6-12 hod. (zvýšení aktivity SANS, cirkulujících katecholaminů, kortizolu, TK, SF, trombogenní aktivity, citlivosti cílových orgánů na katecholaminy • Vlastní mechanizmus - ruptura aterosklerotického plátu v souvislosti s ranním vzestupem TK . U pacientů s dobře kontrolovaným TK nebyla po probuzení zjištěna vyšší incidence AIM mezi 6-12 hod.- pouze malá cirkadiánní variabilita

  16. Cirkadiánní variabilita výskytu komorových dysrytmií • záznamy holterovské i implantabilních kardioverterů - nejvyšší výskyt komorových dysrytmií mezi 6-12 hod • Pokles arytmogeneze během spánku - “spánková suprese” – souvisí s vagovou ochrannou aktivitou (souvislost s nonREM fází spánku) . U pacientů s narušenou architekturou spánku může být oslabena ochranná aktivita vagu (u sy spánkové apnoe)

  17. Cirkadiánní variabilita výskytu cerebrovaskulárních příhod • Hodnocení vzniku: mnoho pacientů se budí již s neurologickými příznaky- obtížné určení začátku CMP a cirkadiánního vzorce. Hodnoceni pacienti, kteří se probudili s neurol. deficitem po 8 hod. spánku • Zjištěna cirkadiánní variabilita ve výskytu CMP s predominancí vzniku v ranních hodinách.

  18. Základní principy a význam chronoterapie • Optimální kontrola TK u hypertoniků po celých 24 hod. • Dávkování lx denně - mnohé léky vykazují sníženou účinnost posledních 4-6 hodin před další dávkou, snížená doba účinnosti koliduje s dobou, kdy v cirkadiánním rytmu dochází k největšímu nárustu TK a všemi důsledky.

  19. Řešení délka trvání antihypertenzního účinku léku Trough to Peak „ ratio :¨ pokles TK na konci pokles TK na vrcholu Tento poměr má přesahovat 0,5; tzn. že by měl antihypertenzní účinek léku na konci dávkovacího období činit alespoň 50% účinku dosaženého na vrcholu

  20. např. : pokles STK „trough „o 10 mmHg, pokles TK „peak“ o 18 mm Hg poměr T/P = 10:18 =0,55 tj. 55%

  21. Měření TK na konci dávkovacího období- tzn měření „trough“ hodnoty Používat léky s prodlouženým či řízeným uvolňováním, které mají peakové hladiny v ranních hodinách a dosahují nejnižší účinnosti mezi půlnocí a 4. hod. ranní, zabránit rannímu nárustu aktivity SANS Dávkování 2x denně

More Related