1 / 40

Úvod

Úvod. Sylabus ( Fischer , Šantrůček). 1. Úvod Celkový přehled hospodaření rostlin s energií. Základní principy přeměny energie. Energetický metabolismus rostlin - fotosyntéza a respirace. Anabolické a katabolické procesy – NADPH, NADH, ATP. 2. Primární procesy fotosyntézy

rhea-howe
Télécharger la présentation

Úvod

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Úvod

  2. Sylabus (Fischer, Šantrůček) 1. Úvod Celkový přehled hospodaření rostlin s energií. Základní principy přeměny energie. Energetický metabolismus rostlin - fotosyntéza a respirace. Anabolické a katabolické procesy – NADPH, NADH, ATP. 2. Primární procesy fotosyntézy Záření, fotony, fotosyntetické pigmenty. Účinnost fixace sluneční energie rostlinami. Absorpce energie kvanta molekulou chlorofylu. Světelné reakce fotosyntézy. Fotosyntetický přenos elektronů (cyklický a necyklický). Štěpení vody, PSII, cytochromový b6f komplex, PSI. Mobilní přenašeče. Protonový gradient – sumarizace, využití pro fotofosforylaci. Chlororespirace. 3. Fotosyntetický aparát – struktura a evoluce Evoluce fotosystémů a anténních komplexů. Chloroplasty - thylakoidní membrána - struktura, funkce, Fotosyntetické struktury Prokaryot, původ plastidů různých skupin Eukaryot. Genom plastidů, dynamika, transport proteinů z cytoplasmy. Změny během ontogenese. 4. Fotoinhibice, fotoprotekční mechanismy, energetická bilance listu a porostu Fotoinhibice, fotopoškození a ochranné mechanismy.Xanthofylový cyklus. Fluorescence chlorofylu. Energie přijímaná, vydávaná a pohlcená listem a porostem.

  3. 5. Fotosyntetická fixace CO2, fotorespirace Calvinův cyklus, rubisco, oxygenázová aktivita Rubisco, specifitní faktor, regulace aktivity enzymů. Fotorespirace.Tvorba a degradace škrobu, tvorba sacharosy, transport asimilátů z chloroplastů. 6. Metabolismus C4 a CAM Příklady mechanismů redukce oxygenázové aktivity rubisco,strukturně funkční adaptace u C4 a CAM rostlin. 7. Průduchy a příjem CO2 Cesta CO2 do listu. Průduchy - stavba, výskyt a četnost průduchů. Transpirační koeficient. Signální úloha světla. Mechanismy otevírání a zavírání průduchů. Vliv vnějších a vnitřních faktorů. 8. Respirace Úloha dýchání při růstu rostlin, vztah dýchání a fotosyntézy. Základní struktura mitochondrií. Biochemie a fyziologie dýchání. Pentózafosfátová dráha. Alternativní oxidáza a nefosforylující NAD(P)H dehydrogenázy. 9. Fyziologie a regulace fotosyntézy Rychlost čisté a hrubé fotosyntézy. Vliv světelného záření, koncentraceCO2 a O2, teploty. Koordinace metabolismu. Redoxní signalizace. Signální molekuly – PQ, thioredoxin, ROS, askorbát, glutathion. Koordinace světelných reakcí a fixace CO2. Regulace genové exprese.

  4. Energie v živých systémech • Formy • Příjem • Výdej • Přeměny

  5. Formy energie Mechanická (vnější) - kinetická, potenciální (gravitace) Vnitřní - (jaderná energie) - tepelná energie (teplota – pohyby molekul, interakce mezi molekulami) - chemická energie (vazby mezi atomy - elektrony, orbitaly) - uspořádanost - gradienty - elektrická, … Elektromagnetické záření

  6. Změny vnitřní energie (výměna s okolím – přenosy) - elektromagnetické záření - teplo Wienův zákon posuvu

  7. Příjem energie - zdroje Chemická energie v přijatých látkách Elektromagnetické záření (FAR, tepelné) Teplo přijaté z okolí Přirozené gradienty látek (např. rozdíly ve vodním potenciálu)

  8. Výdej energie Chemická energie v uvolněných látkách Teplo odevzdané do okolí (skupenské teplo vypařování) Elektromagnetické záření (FAR, tepelné) Vytváření gradientů látek (např. osmotických potenciálů)

  9. Přeměny energie (výčet jistě není úplný :-) Elektromagnetické záření – chemická energie – energie gradientů – tepelná energie Energie gradientů – chemická energie – energie gradientů – transport Chemická energie – chemická energie – energie gradientů – mechanická energie molekulárních motorů – tepelná energie Tepelná energie – energie gradientů, chemická, záření

  10. Přeměny energie při fotosyntéze Elektromagnetické záření – chemická energie: P680 + chl a2 → P680+ + chl a2- Chemická energie – chemická energie: elektrontransportní řetězec (voda + ox. feredoxin + P680+ + chl a2- → kyslík + red. feredoxin + P680 + chl a2 ) – energie gradientů: elektrontransportní řetězec (část energie elektronů → H + gradient) Energie gradientů – chemická energie: H + gradient + ADP + Pi → ATP

  11. Přeměny energie Energie gradientů – chemická energie (syntéza ATP) – energie gradientů (sekundární aktivní transport) - iontů (stačí elektrický gradient) - nenabitých částic (nutný symport, či antiport) – transport (kořenový vztlak, objemový tok asimilátů) Elektrochemický transmembránový potenciál iontů (H+) – elektrická složka – gradient látky Nernstova rovnice: E= 2,3.RT / F.z * log c1 / c2 z = náboj, F= Faradayova k., R – univerzální plyn. k., T - teplota při 25°C: E = 0,059V/ z * log c1 / c2 (rovnovážný stav: 0,059 V při rozdílu koncentrací 1:10 pro z=1)

  12. Přeměny energie Chemická energie – energie gradientů – primární aktivní transport protonové pumpy: ATPázy (F- type: ATP-synthase, V-, P-type) PPi (tonoplast)

  13. Přeměny energie Chemická energie – chemická energie - propojení reakcí endergonických a exergonických: aA+bB = cC+dD Určení směru reakcí – změna Gibbsovy volné E: G’0 =RT . ln K’eq = změna volné E při stand. podmínkách (pH 7, 25°C, 1M koncentraci všech složek!!! – určuje poměr složek reakce v rovnovážném stavu Skutečná změna E a tedy směr reakce záleží na c složek! Keq = [C]c[D]d/[A]a[B]b

  14. Příklady standardních změn volné energie Souvislost s Keq

  15. Přeměny energie – pohánění reakcí Chemická energie – chemická energie - spřažení endergonických a exergonických reakcí (hydrolýzy ATP) – zajištěno aktivním místem enzymu – výsledná změna G je součtem změn G dílčích reakcí AMP~P~P  AMP~P + Pi AMP~P  AMP + Pi případně: AMP~P~P  AMP + P~P P~P  2 Pi(lze i využít např.PPi-dependent 6-P-fructokinase)

  16. Spřažené reakce Spřažené reakce na jednom enzymu: ATP + H2O  ADP + PiDGo' = -31 kJ/mol Pi + glucose  glucose-6-P + H2O DGo' = +14 kJ/mol ATP+glucose ADP+glucose-6-P DGo' = -17 kJ/mol Reakce spřažené společným reaktantem (dva enzymy): 1: A + ATP B + AMP + PPiDGo' = +15 kJ/mol 2:PPi + H2O  2PiDGo' = –33 kJ/mol Souhrnná reakce: A + ATP + H2O  B + AMP + 2PiDGo' = –18 kJ/mol

  17. Spřažené reakce Vazba CoA- využití E v následnéspřažené reakci - možnost využití velkého množství E Substrátová fosforylace ADP

  18. odbočka: Termodynamika x kinetika Termodynamická uskutečnitelnost nevypovídá o skutečném běhu a kinetice! • reakce mohou mít vysokou aktivační energii – nutnost katalyzátoru (enzymu) – G je ale stejná! • vysoká aktivační energie je nutná u hydrolýzy sloučenin s makroergními vazbami (ATP)!

  19. CO2 R-COO- = -COOH -CHO -CH2OH -CH3 Oxidace a redukce v živých systémech klíčové procesy metabolismu – předávání energie ve formě elektronů Postupné redukce/oxidace uhlíku (při přeměně anorganického uhlíku na organický) Elektonegativita prvků H: 2,2 < C: 2,55 < O: 3,44

  20. Oxidace a redukce v živých systémech • Přímý přenos samotného elektronu: • Fe2+ + Cu2+ = Fe3+ + Cu+ • Přenos dvou atomů vodíku: • AH2 = A + 2e- + 2H+ • B + 2e- + 2H+ = BH2 • -------------------------------- • AH2 + B = A + BH2 • Přenos atomu vodíku a elektronu (H-) – opět 2e- • (př. NAD-dehydrogenázy) • Přímá inkorporace kyslíku do organické molekuly • (nepřímo opět 2 atomy H)

  21. CO2 (-COO-) = -COOH -CHO -CH2OH -CH3 Oxidace a redukce organických látek Redukce za „spotřeby“ NADPH oxidace produkující NADH NADH (FADH2) - především přenašeče elektronů do dýchacího řetězce NADPH – anabolické reakce Redukované formy vznikají: fotosyntézou, oxidativními reakcemi

  22. NAD(P)+/NAD(P)H NAD+ + 2e- + H+ NADH NAD+ + 2e- + 2H+ NADH + H+

  23. Redoxní potenciál • určuje změnu volné energie (G) • v jednoduchých redoxních • reakcích • G’0 = - z.F. E’0

  24. NADH x NADPH NAD+– přednostní využití v katabolismu NADPH – přednostní využití v anabolických reakcích G’0 = - z.F. E’0 závisí na koncentraci - stejná pro NADH i NADPH E’0 orientační poměr v buňce

  25. Oxidace a redukce organických látek - hospodaření s energií při redukcích:někdy dochází kfosforylaci substrátu (je-li potřeba dodání další energie k proběhnutí reakce) při oxidacích:někdy dochází kfosforylaci produktu může docházet k substrátové fosforylaci či vazbě CoA (uchování energie – využití v další reakci) může být tvořen protonový gradient

  26. Energetický metabolismus rostlin • Fotosyntéza (chloroplasty) • Dýchání (mitochondrie) • zdroje energie a jejich dostupnost • orgánové a pletivové rozdíly (kořen, prýt, pokožka, …) • změny ve vývoji a diferenciaci • vliv dostupnosti vody a výživy • denní, sezónní změny • nutnost komplexní regulace metabolismu (aktivity • chloroplastů a mitochondrií) a výstavby struktur • (na úrovni celých rostlin i jednotlivých buněk)

  27. Spotřeba energie v rostlině (fixovaná světelná či uvolněná dýcháním) • Růst – tvorba biomasy(přeměna sacharidů na složky rostliny) • - spotřebaúměrná produkci • asimilátů • (ztráta cca 25 % produkce PG) • (2) Udržování struktur („bazální metabolismus“)- spotřeba úměrná hmotnosti bílkovin (u bylin i sušiny) • na udržování živých struktur rostlina denně prodýchá 1 – 2 % hmotnosti své biomasy (platí pro byliny) • (3) Transport– vstup (opětovný vstup) a výstup z floému • (4) Aktivní příjem minerálních živin- zejména NO3- • (5) Asimilace minerálních živin(zabudování do organických sloučenin, zejména redukce nitrátů) ….

  28. Změny alokace sušiny do jednotlivých orgánů během vegetace u pšenice Larcher, 2001

  29. Energie záření chem. energie (ATP, NAD(P)H) CO2 O2 Redukce za „spotřeby“ NADPH BIOMASA CO2 (-COO-) = -COOH -CHO -CH2OH -CH3 oxidace produkující NADH (FADH2) FotosyntézaDýchání teplo

  30. Fotosyntéza Zdroj energie – ATP, NADPH (redukční síly), transport vody Zdroj metabolitů – anabolismus Respirace Zdroj energie – NADH, ATP (v noci,u nezelených pletiv), tepla Zdroj metabolitů – u všech buněk (pro anabolismus) Regulace – disipace nadbytečné energie ATP, obnovování NAD+ (dýchací řetězec) + oxidativní pentózofosfátová dráha (zdroj NADPH) (oxidace a dekarboxylace bez spotřeby kyslíku)

  31. Respirace je nezbytná i u zelených buněk • - dýchání v buňkách obsahujících choroplasty je na světle inhibováno jen na cca 30 % stavu za tmy • Význam: • tvorba uhlíkových skeletů (např. pro asimilaci N) • regulace • - disipace energie NADH (při fotorespiraci) • - ATP pro syntézu sacharózy

  32. Schéma základního energetického metabolismu rostlinné buňky Fotosyntéza Fotochemie Calvinův cyklus Respirace Glykolýza + -oxidace Krebsův cyklus Dýchací řetězec Pentóza-fosfátový cyklus (OPPP) Transport asimilátů, tvorba škrobu

  33. Základní regulace energetického metabolismu rostlinné buňky - na biochemické úrovni mezi cytoplasmou, chloroplasty a mitochondriemi (např. redox signalizace) - na úrovni genové exprese mezi genomem, plastomem a chondriomem

  34. Signalizace z chloroplastu (ukázka) MDH – malát dehydrogenáza; FNR – ferredoxin-NADPH reduktáza; FTR – ferredoxin-thioredoxin reduktáza; Fd – ferredoxin, Trx – thioredoxin, Grx – glutaredoxin; RNS – reaktivní formy dusíku

  35. Redoxní stav - NAD(P)/NAD(P)H a poměr ADP/ATP - určení směru mnoha zvratných reakcí! - kofaktory v klíčových reakcích Vzájemná regulace metabolismu mezi organelami

  36. Redoxní stav NAD(P)/NAD(P)H: - vyrovnávání především antiportem metabolitů - specifické signály

  37. Jednoduché oxidoredukční děje zprostředkované přenosem e- (metaloproteiny) FeIII+ / FeII+ hem - cytochromy, Fe-S – Rieskeho protein, ferredoxin, … CuII+ / CuI+ např. plastocyanin

  38. Přenašeče e- a H+ v tylakoidní a mitochondiální membráně chinon plastochinon semichinon ubichinon, koenzym Q10 hydrochinon = chinol

More Related