Kůrovcová kalamita více než jen spor přírodovědců

1. Kůrovcová kalamitavíce než jen spor přírodovědců Seminář „Kůrovcová kalamita – argumenty zastánců zdravého rozumu“ Autoklub, Praha, 12. října 2011 Tomáš Chalupa ministr životního prostředí

2. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny přisuzuje lesu obecnou ochranu – na každý les pohlíží jako na významný krajinný prvek. V národních parcích je ze zákona určena funkce lesa v ochraně přírody. Aby les takovou funkci měl, musí existovat. Poslání národního parku tedy nemůže odpovídat náhlá, velkoplošná destrukce lesa, a to ani z hledisek ochrany a přírody a sledování přírodních procesů v lesních ekosystémech. CHRÁNIT Management lesůfilozofické dilema – aktivně chránit nebo nechránit? 2

3. Kůrovec (lýkožrout smrkový) i přes svou nepatrnou velikost (cca 5 mm) patří mezi nejvýznamnější evropské hmyzí škůdce. Specializuje se na smrky, zcela výjimečně může napadat rovněž modříny nebo borovice. Za normálních podmínek napadá pouze čerstvě odumřelé stromy (vývraty, sněhové zlomy, pokácené dříví). Při přemnožení napadá i stojící živé stromy. Kůrovcová kalamitana začátku stojí nenápadný brouk 3

4. Kůrovcová kalamitajak kůrovec zabíjí strom kůra Samička provrtá mateřskou chodbičku a snese 20-100 vajíček lýko Vyklube se larva, vyžere dalších 5-6 centimetrů v lýku. Tím přeruší kanály, kterými proudí živiny. Larva se zakuklí. dřevo Dospělý brouk se vyklube za 1-2 týdny. 4

5. Kůrovcová kalamitašíření kůrovce a jeho destrukční schopnosti Množení kůrovce: 1 nezpracovaný strom = líheň pro 150-200 tis. brouků Destrukční schopnost kůrovce: 500 brouků = dostatečné množství pro usmrcení 1 stromu Líheň z 1 stromu = ohrožení pro dalších 200 stromů (i při uvažované 50% úmrtnosti kůrovce) 5

6. 13. století agrární kolonizace (zemědělství, pastva) 14-16. století průmyslové kolonizace (zejména sklárny) 18. století dřevařské kolonizace (těžba dřeva), honitby 20. století globální ekologická zátěž (imise, kyselé deště) Důsledky masivní odlesnění Šumavy přerušení přirozeného vývojového cyklu lesa následné monokulturní zalesnění Na vyčerpané neúživné půdě byly zakládány nestabilní monokulturní lesy náchylné k živelním kalamitám = ideální podmínky pro kůrovce. Kůrovcová kalamitareminiscence vývoje šumavských lesů 6

7. Kůrovcová kalamitana Šumavě jev častý a zvládnutelný 7

8. Důsledky zelené ideologie (NE)zelená Šumava m3 8

9. Důsledky zelené ideologie (NE)zelená Šumava Kůrovcem napadené MRTVÉ stromy ponechané v bezzásahových zónách 9

10. Spor o Šumavu(NE)přátelská Šumava • V posledních letech jsme v souvislosti se Šumavou svědky ostrého konfliktu, který se vede na několika úrovních: • IDEOLOGICKÁ • MEDIÁLNÍ • REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ • POLITICKÁ 10

11. Spor o Šumavuúroveň ideová • Šumava má zkušenosti s kůrovcem již více než dvě století, ale teprve v posledních 20 letech se zainteresované subjekty nemohou shodnout na tom, jak kůrovcovou kalamitu řešit. Proti sobě tak stojí dvě protichůdná řešení: • příroda si pomůže sama X přírodě musíme pomoci • Jako příklad, kterak si příroda pomůže sama, je s oblibou uváděn Krkonošský národní park – už se ale nemluví o tom, že zde bylo v letech 1992 až 2000 vysázeno na více než 5,2 tisících hektarech přibližně 13 milionů stromků – tak jaká bezzásahovost? Postupně bude možné ponechat řadu míst přirozenému vývoji. • Bez dogmat a za pomoci zdravého rozumu chci pomoci šumavské přírodě k přirozenosti. 11

12. Spor o Šumavu úroveň mediální • V jakékoliv jiné agendě je běžné, že k dané problematice se vyjadřuje stínový ministr, nebo odborně uznávaná autorita. • V environmentální agendě ne. • K prezentaci postojů k otázce Šumavy dostávají největší mediální prostor ekologičtí aktivisté nebo jedna z neparlamentních stran, kteří sami sebe pasují do role jediných expertů na tuto problematiku. Skutečně jimi jsou? 12

13. Spor o Šumavu úroveň regionální a místní • Autokratický způsob rozhodování o Šumavě a řízení parku dospěl až k zákopové válce mezi státní správou a samosprávou. • Obce dokonce zažalovaly minulá vedení parku i MŽP a požádaly o vyjmutí obecních lesů z území parku. • Obce a kraje nelze přehlížet = legitimní ve volbách zvolení zástupci občanů. • Přímo uvnitř národního parku máme 6 obcí s téměř tisíci obyvateli, v celkovém počtu se situace na Šumavě dotýká více než 16 tisíc obyvatel ve 22 obcích. • Mým cílem není tyto lidi vystěhovat. Naopak. Pro ně i pro všechny ostatní chci Šumavu otevřít a zpřístupnit. 13

14. Spor o Šumavu úroveň politická • Přestože parlamentních stran je 5, je až překvapením, jaká panuje nad řešením situace na Šumavě v poslanecké sněmovně shoda. • Právě vědomí této shody však může vést některé politické strany, či politiky ke snaze (nepochybně pragmatické, možná i logické) vlastní politiku rozkročit a pozitivně oslovit a snažit se potěšit stávající či bývalé voliče Zelených. 14

15. Nový přístup pro Šumavuchceme zelenou Šumavu pro lidi • Cíl: Stabilizace situace na Šumavě. • Prostředek: Nový zákon o NP Šumava. • Podmínka: Otevřená diskuse - shoda všech dotčených stran. • Naše vize: • Životní prostředí je jednou ze základních konzervativních hodnot. • Nechceme již znovu dopustit situaci, kdy o osudu Šumavy rozhodoval jeden úředník – tak jako tomu bylo v případě rozhodnutí ministra Bursíka po zasažení Šumavy orkánem Kirill. • Šumava si zaslouží stabilitu, dlouhodobou perspektivu resistentní vůči ideologickým nátlakům. 15

16. Nový přístup pro Šumavupracujeme na novém zákoně o NP Šumava • Chceme chránit Šumavu, jako český národní poklad, na který jsme právem hrdí. • Není to jen skupenství stromů, vody, luk a zvířat, ale také člověka. Toho, který tu dnes žije. Chceme-li připomínat minulý život na Šumavě, pak musíme připomínat i životní příběhy mnoha desítek generací lidí zde žijících. • Jsme připraveni co nejdříve předložit naši představu zákona sněmovně. 16

17. Takový pohled nechť patří minulosti… (NE)zelená Šumava 17

18. Takto chceme, aby Šumava vypadala!Děkuji za pozornost.