ZÁZNAM A KÓDOVÁNÍ INFORMACÍ

1. ZÁZNAM A KÓDOVÁNÍ INFORMACÍ Proces komunikace • Jak už víme lidé zaznamenávají informace ve formě písma odedávna na nejrůznější ,,média“: • kámen • hliněné desky • papyrus • pergamen • papír • K dorozumívání pak lidé používají jazyk. • Písmo a jazyk bychom mohli považovat za kód, který slouží k vyjádření myšlenky.

2. ZÁZNAM A KÓDOVÁNÍ INFORMACÍ • Proces komunikace by se dal vyjádřit takto:

3. STROJOVÝ ZÁZNAM • Stroje mohou ukládat, zpracovávat a přenášet pouze některý z technických záznamů. • K těmto účelům se používají dva druhy záznamů: • Analogový • Digitální

4. ANALOGOVÝ ZÁZNAM • Analogové zařízení používá pro záznam signálu křivku, • Křivka je realizována magnetickým polem nebo jiným fyzikálním jevem. • Tomuto druhu záznamu říkáme spojitý.

5. ANALOGOVÝ ZÁZNAM • Zařízení, které uchovává analogový (spojitý) záznam je např. magnetofon, který uchovává audiozáznam na magnetické pásce. • Velkým nedostatkem analogového záznamu je, že přenosem a kopírováním původní křivky dochází ke zkreslení a ztrátě kvality původního záznamu.

6. ANALOGOVÝ ZÁZNAM • Úplně zdeformovaný nepoužitelný záznam

7. DIGITÁLNÍ ZÁZNAM • Digitální zařízení používá pro záznam signálu číslice (nejčastěji binární soustavu). • Tento druh záznamu označujeme jako nespojitý záznam. • Pokud signál je přenášen v analogové formě musí být použit A/D převodník, jehož pomocí je signál převáděn na skupinu nul a jedniček. V této podobě se pak může ukládat nebo přenášet dále.

8. DIGITÁLNÍ ZÁZNAM • Vzorkování – zjišťování hodnoty signálu ve stanovených časových intervalech • Kvantování − přiřazení každému zjištěnému vzorku hodnoty, které počítač rozumí • Kódování − každá takto přiřazená hodnoty je pak uložena ve dvojkové (binární) soustavě Proces digitalizace záznamu se skládá ze tří fází:

9. BITY (BITS) • Pro kódování záznamu a uložení záznamu v počítači používáme jen nuly a jedničky. • Těmto logickým hodnotám říkáme bity. • A značíme je malým b. • Protože jsou dvě hovoříme o dvojkové soustavě.

10. BITY • Výhodou takto zpracovávaných informací je velmi jednoduché technické provedení • Pro přenos lze využít elektrický signál: 0-není napětí, 1-napětí (např. 5V) • Pro uložení lze využít mechanických prostředků: 0-bez prohlubně, 1-s prohlubní nebo s výstupkem

11. BITY • Takto jsou uloženy informace na různých typech disků

12. BITY • Informace zakódovaná pouze jednou nulou nebo jedničkou se nazývá jednobitová. • Jednobitová informace je však příliš malá pro uchovávání větších informací.

13. BITY Příklad: • Pokud bychom chtěli na zakódování abecedy použít pouze jeden bit (0 nebo 1) mohli bychom zakódovat jen 21 (neboli dva) znaky abecedy (například jen A − 0 a B − 1). • Kdybychom ale chtěli použít dva bity (00, 01, 10, 11) mohli bychom už zakódovat 22 (čtyři) znaky abecedy (například A − 00, B − 01, C − 10, D − 11)

14. BITY ÚKOL: • Zjistěte kolika bitovou informaci potřebujeme abychom mohli zakódovat celou abecedu. • Pro zjednodušení budeme používat jen velké znaky abecedy a vypustíme veškeré znaky s diakritikou (háčky, čárky, kroužky apod.).

15. BAJTY (BYTES) • Sada osmi bitů (tedy osmi nul, osmi jedniček nebo osmi jejich kombinací) představuje bajt. • Česky se mu také někdy říká slovo. • Bajt se značí B. • Bajt může tedy obsahovat 28 = 256 různých kombinací nul a jedniček.

16. BAJTY Násobné jednotky bajtů: • 1 kilobajt (KB) je 210 bajtů neboli 1024 B • 1 megabajt (MB) je 220 = 1 048 567 B = 1 024 KB • 1 gigabajt (GB) je 230 = 1 073 741 824 B = 1 048 576 KB = 1 024 MB