Download
ekosyst m les 2 n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
EKOSYSTÉM LES 2 PowerPoint Presentation
Download Presentation
EKOSYSTÉM LES 2

EKOSYSTÉM LES 2

436 Views Download Presentation
Download Presentation

EKOSYSTÉM LES 2

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Rok 2011 MEZINÁRODNÍ ROK LESA EKOSYSTÉM LES 2

  2. Prosba lesa • Jsem dárcem tepla Tvého krbu za chladných nocí v zimě a dárcem příjemného chládku v žáru letního dne. Já jsem dal trámoví Tvému obydlí a desku Tvému stolu. Ze mne je lože, ve kterém spáváš, já jsem dal topůrko Tvé sekeře i plaňku do Tvého plotu. Ze mne je dřevo Tvé kolébky i Tvé rakve. Já jsem tím, čím pro život je chléb a pro vázu květina. Vyslyš tedy prosbu mou opatruj mne a chraň pro věky budoucí!

  3. Plešné jezero na Šumavě

  4. Les jako celek • Les je složité přírodní společenstvo různých organismů – potřebují k životu i činitele neživé přírody: • teplo • světlo • vodu • vzduch • různé látky z půdy

  5. Základní pojmy: • Společenstvo lesa –organismy žijící v určitém prostředí /v lese/ • Ekosystém lesa - je tvořen společenstvem organismů žijících v lese a neživým prostředím , ve kterém tyto organismy žijí /živé i neživé části jsou na sobě závislé/ • Organismy - společné označení pro všechny živé bytosti

  6. Vztahy v lese • všechny organismy v lese žijí ve vzájemných rozmanitých vztazích a vytvářejí složitý celek = společenstvo lesa • potravní řetězec – ukazuje, jak jsou jednotlivé organismy spojeny při získávání potravy,určuje potravní vztahy • potravní pyramida – znázorňuje, jak se energie z jednoho organismu předává na jiný • základem potravních řetězců a potravních pyramid jsou zelené rostliny /při fotosyntéze produkují organické látky – zdroj energie/ • producenti =výrobci, zelené rostliny • konzumenti = spotřebitelé, získávají potravu /energii/ z jiných živých organismů • -- býložravci = živí se pouze rostlinnou potravou • -- masožravci = predátoři –loví jiné živočichy • -- všežravci = živí se rostlinami i živočichy • -- cizopasníci = parazité – živí se na úkor jiného organismu /parazitují na hostiteli/ • rozkladači – rozkládají zbytky rostlin a živočichů a tvoří z nich humus/např. pavoukovci, hmyz, kroužkovci/,bakterie a houby dokončují rozklad

  7. Lesní patra • tvoří je byliny, keře a stromy o různé výšce – rostou společně v lese • během roku se mění a vzájemně ovlivňují, každé patro má svůj význam • patro : stromové,keřové,bylinné,mechové,kořeno-vé • lesní podrost = rostliny v keřovém, bylinném a mechovém patře

  8. OL =organická látka Al = anorganická látka Producenti (rostliny) produkují fotosyntézou organické látky /OL/ a stavějí z nich svoje těla. Potravními řetězci se OL dostávají do těl konzumentů (živočichové, houby). Odumřelé organismy poskytují OL rozkladačům (houby, někteří živočichové), kteří je rozkládají na jednodušší OL (humus). V kořenovém patru žije obrovské množství půdních bakterií (nejdůležitějších rozkladačů), kteří dokončí koloběh látek rozkladem jednoduchých OL obsažených v humusu až na anorganické látky /AL/ rozpustné ve vodě (živiny rostlin), které rostliny přijímají kořeny.

  9. Fotosyntéza a dýchání • Fotosyntéza - složitá přeměna anorganických látek (vody a oxidu uhličitého) na organické látky (cukry) a kyslík za pomoci zeleného listového barviva (chlorofylu) a slunečního světla (energie). • Probíhá jen ve dne v listech rostlin. • Význam - vznik kyslíku pro dýchání, vznik organických látek pro stavbu rostlinného těla • Dýchání - složitá přeměna , při které vzniká za pomoci vdechovaného kyslíku z organických látek voda a oxid uhličitý a uvolňuje se energie.Opak fotosyntézy! • Probíhá u rostlin i živočichů ve dne i v noci. • Význam - uvolněnou energii organismy využívají pro růst, pohyb a udržování tělesné teploty

  10. Význam lesního ekosystému 1) udržení klimatické rovnováhy v krajině (vliv na podnebí) -vliv na vodní a vlhkostní poměry v krajině A/ omezují vysychání krajiny, zvlhčují ovzduší a půdu B/ omezují záplavy pohlcením přebytečné vody -vliv na teplotní poměry v krajině A/ v zimě krajina porostlá lesem lépe odolává mrazům (teplejší zemský povrch) B/ v létě se zemský povrch vlivem odpařování vody tolik nepřehřívá 2) fotosyntézou produkují kyslík 3) omezuje vodní a větrné eroze (vymílání a odnos půdy) 4) ochrana krajiny před účinky silných větrů 5) omezují koncentrace prachu a škodlivin v atmosféře 6) produkce dřeva 7) vytvářejí prostředí pro živočichy, lesní plody a houby - zdroje potravy člověka 8) místo pro odpočinek a rekreaci

  11. přirozené smíšené lesy s odlišným kořenovým systémem a s porostem různého stáří jsou odolnější k ničivé síle větru (vítr se zvedá nad porost), škůdci se v takovém porostu pomaleji šíří Přirozené smíšené lesy

  12. vítr se opírá do korun a působí jako páka, stejnověké monokultury podléhají ničivé síle větru (polomy) škůdci se snadno šíří Stejnověké monokultury

  13. Potravní řetězce a potravní vztahy A/ pastevně kořistnický potravní řetězec -řetězec organismů vyjadřující potravní vztahy, začíná vždy producenty (buk - norník rudý - sojka - jestřáb) B/ rozkladný potravní řetězec -řetězec organismů (rozkladačů), podílející se na postupném rozkladu odumřelých rostlin, živočichů a odpadu z nich až na anorganické látky rozpustné ve vodě (živiny rostlin) největší množství rozkladačů žije v kořenovém patru, hlavně v půdě (v 1 cm3 je několik milionů půdních bakterií) C/ složený potravní řetězec -pastevně kořistnické potravní řetězce propojené s rozkladnými potravními řetězci /mrtvá myšice - brouk hrobařík (larvy - rozkladači) - kos – jestřáb/ /mrtvá ryba - bakterie - trepka - buchanka - plůdek ryby - ryba - štika – člověk/

  14. Potravní řetězce a potravní vztahy

  15. Rozmanitost a význam lesů • rozmanitost lesů na Zemi závisí přede - vším na zeměpisné poloze (množství světla, vody a na teplotě) 1) tropické lesy - oblasti kolem rovníku s dostatkem srážek (největší rozmanitost druhů) 2) listnatélesy - dál od rovníku 3) smíšené lesy 4) tajga (jehličnaté lesy)

  16. Tropický les

  17. Tajga

  18. Rozmanitost lesů v naší přírodě • Rozmanitost lesů v naší přírodě závisí především na nadmořské výšce, ale i na množství srážek a na půdním podkladu • dubohabrové lesy výskyt -nížiny - do 500m nadmořské výšky(mírně vlhké půdy s dostatkem živin) dřeviny -habr, javor, dub, lípa, líska byliny -mnoho druhů - sasanka, hrachor jarní, prvosenka, dymnivka význam -malý hospodářský význam => neuvážené kácení, nenahraditelné pro udržení přirozené rovnováhy • bukojedlové lesy výskyt -pahorkatiny a podhůří - do 1000 m nadmořské výšky dřeviny -buk s jedlí a ve vyšších polohách smrk byliny -mnoho druhů význam -ohrožené rozsáhlou těžbou kvalitního dřeva • přirozené smrčiny výskyt -hory - od 600 do 1300 m n. výšky (chladnější, vlhké oblasti s menším množstvím živin) dřeviny -jsou v nich smrky různého stáří (rozdíl od umělých monokultur) a jeřáb ptačí byliny -málo druhů, borůvka, mechy význam -těžba dřeva, problém - vysazování umělých monokultur stejného stáří • borovice kleč (kosodřevina) výskyt -hory nad 1300 m nadmořské výšky • borové doubravy výskyt -písky (suché oblasti s nedostatkem živin) dřeviny -borovice lesní, některé duby byliny -málo druhů, borůvka • lužní lesy výskyt -okolí řek s vysokou hladinou spodní vody a s častými záplavami dřeviny -vrby, topoly, jasan, olše byliny -rákos, sasanka, plicník a mnoho dalších druhů význam -zadržují vodu při jarních záplavách ohroženy napřimováním toků, úpravou koryt řek a tvorbou betonových hrází => voda rychleji odtéká => málo se vsakuje do půdy => ničivé povodně • V důsledku obhospodařování našich lesů neodpovídá jejich skladba přirozenému výškovému stupni - smrkové monokultury v nížinách a z toho plynoucí problémy

  19. Příčiny odumírání lesů 1) těžba dřeva na rozsáhlých plochách, těžká technika poškozující lesní půdu 2) znečištěné ovzduší oxidem siřičitým a dalšími látkami vzniklými spalováním uhlí v elektrárnách, dopravou, průmyslovou činností a zemědělstvím oxid siřičitý vytváří s vodní párou kyseliny dopadající v podobě kyselých dešťů - poškození jehlic, okyselování půdy => úhyn symbiotických hub atd. 3) vysazování stejnověkých monokultur 4) přemnožení škůdců A/ brouk kůrovec - např. lýkožrout smrkový napadající oslabené lesy B/ motýl bekyně mniška, jehož housenky ožírají jehlice C/ parazitické houby - některé druhy chorošů a václavky

  20. Březník na Šumavě

  21. Ochrana lesa 1) chemický boj - postřiky - velmi účinné, mají ale škodlivé účinky na užitečné organismy 2) biologický boj - vysazování přirozených nepřátel škůdců 3) mechanický boj - feromonové lapače (feromon je pachová látka přitahující opačné pohlaví) 4) odstranění příčin poškození lesů • péče o čistotu ovzduší • vysazování smíšených lesů

  22. Tak přijďte … U nás v lese je krásně…

  23. Zdroje informací: • internet • vlastní materiály a fotografie • www.botanika.wendys.cz • www.olese.cz • www.mezistromy.cz • www.forestryimages.org • materiály Ing. Dudy a Voděrky • Zpracovala: Mgr. Růžena Koubová ZŠ Povážská Strakonice www.zs_povazska.strakonice.eu