Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít

1. Komunitní školy v České republicePříležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094

2. Jak školy chápou pojem komunitní školy • má společný základ sdílených hodnot • vyznačuje se vzájemnou péčí, důvěrou a týmovou prací • má rozvinutou efektivní vnitřní komunikaci • usnadňuje lidem účast na veřejných záležitostech • utváří si vlastní identitu • je otevřená do budoucnosti

3. Komunity ve vazbě na školu • Školní komunita • Místní komunita • Komunita státu, v němž škola existuje • Evropská a globální komunita • Navíc může škola cíleně vytvářet a formovat další komunity

4. 3 typy komunitních škol • Školy, které oddělují koncept komunitní školy od běžných školních funkcí a činností (např. komunitní škola, ale ne pro děti) • Multikulturní školy, pro které pojem komunitních škol je existenciální záležitost, protože pokud chtějí vychovávat děti, musí nejprve (anebo současně) vzdělávat rodiče a širší příbuzenstvo

5. Školy pojímající koncept komunitních škol jako společenství lidí, spojených se školou. Tyto školy nejsou primárně zaměřeny na komunitu mimo školu (geograficky definovanou komunitu), ale snaží se pořádat a implementovat do své činnosti pravidelné akce pro veřejnost.

6. Proč jsou školy tím správným místem pro zajišťování potřeb komunity? • Dostupnost – školy se nacházejí v téměř každé obci a byly budovány obvykle tak, aby byly snadno dosažitelné pro každé dítě ze spádové lokality. To samé platí i pro dospělé, kteří mají do školy fyzicky mnohem blížeji než k prvnímu profesionálnímu školícímu nebo kulturnímu středisku. • Přirozenost – příslušníci komunity navštěvovali základní školu ve svém dětství. Později do té samé instituce docházely jejich vlastní děti. Škola je tedy přirozeně organizací, s kterou mají zkušenost široké zástupy lidí a vnímají ji jako základ vlastního vzdělání.

7. Neformální vztah – kroužky a kurzy probíhají spíše v neformálním duchu a věnují se často nejen předmětu kurzu, ale reflektují i další pozitivní aspekty rozvoje lidského společenství – demokratické principy, sdružování, motivace ke zvyšování vzdělání apod. • Cena – nespornou výhodou zabezpečení kurzů a jiných aktivit svépomocí jsou nízké náklady. Školy využívají disponibilních zdrojů a motivují schopné jedince k dobrovolnému lektorování kurzů pro své spoluobčany. Jedná se o vzájemnou výpomoc, která na rozdíl od komerční firmy vyjde na zlomek ceny.

8. Aktuální témata, které KŠ napomáhají řešit: • integrace přistěhovaleckých komunit;• Škola hraje vedoucí roli v demokratizaci vzdělávání;• Práce s rodinami s cílem zlepšit zdraví dětí;• Pomoc komunitě vyrovnat úspěšně se vyrovnat s důsledky ekonomické transformace;• Informovat o aktuálních otázkách, jako je udržitelný rozvoj apod.

10. Mezinárodní standardy kvality KŠ • Leadership • Partnerství • Sociální inkluze • Služby • Dobrovolnictví • Celoživotní vzdělávání • Rozvoj komunity • Zapojení rodičů • Kultura školy

11. Výzkumy zaměřené na koncept KŠ • Mezinárodní projekt Ověření standardů kvality KŠ, 2009 – 2011, mezinárodní konsorcium NNO pod vedením ContinYOU a Step by step Ukraine • Průzkum komunitních škol ve světě, 2011 Ch. S. Mott foundation, Flint, USA • Analýza připravenosti prostředí v ČR a možností rozvoje komunitních škol, MŠMT, 2008

12. Komunitní školy v ČR • První stopy už v Příhodovské reformě - důraz na žákovskou samosprávu, společná shromáždění řešící problémy školy, třídní schůzky, školní časopisy, exkurze – vliv myšlenek Ch. S. Motta, zakladatele hnutí KŠ v USA • Podpora rozvoje KŠ od Nadace OSF Praha – po roce 1992

13. Podpůrné organizace od r. 1992 • Nová škola, o.p.s • Mezinárodní projekt Ověření standardů kvality KŠ • Liga komunitních škol • NSVKŠ • Centrum komunitní práce Ústí n L. • Moravskoslezský kraj • Člověk v tísni, British council

14. Počty KŠ v ČR • Cca 100 škol, které mají tento pojem obsažen v některém z oficiálních dokumentů školy • Detailněji zkoumáno 40 škol • Většinou se takto samy identifikují • Nejsou jasná pravidla pro určení toho, zda je škola skutečně komunitní – terminologická neujasněnost

15. Základní použitá literatura • Hendl, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. • Janík, T. Zkoumání subjektivních teorií pomocí techniky strukturování konceptů. Pedagogická revue, 2005, roč. 57, č. 5. s. 477–496. • Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. • Walterová, E. Fungování základní školy: pilotní případová studie. In Spilková, V., Vašutová, J. (eds). Rozvoj národní vzdělanosti a vzdělávání učitelů v evropském kontextu. II. díl, Metody a výsledky empirických výzkumů. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002, s. 9–23. • Yin, R. K. Case study research. Design and methods. Thousand Oaks: Sage Publications,2009.

16. Mgr. Marek Lauermann Katedra pedagogiky Pedagogická fakulta UK lauermann@email.cz 603 946 300