SlideServe
Menu
Préférences
© SlideServe · v2026

IN VITRO

shani avatar
27 diapositives · 576 Views · Sep 25, 2014

IN VITRO. Zpracovatel: Jiří Horák. IN VITRO.

IN VITRO - slide 1
01 / 27IN VITRO
1 / 17

Télécharger la présentation

IN VITRO
Une image / un lien ci-dessous est fourni (tel quel) pour télécharger la présentation

Politique de téléchargement : le contenu du site vous est fourni TEL QUEL pour votre information et votre usage personnel ; il ne peut être vendu, concédé sous licence ni partagé sur d’autres sites sans l’accord de son auteur.Le contenu vous est fourni TEL QUEL, pour votre information et votre usage personnel uniquement. Téléchargez la présentation en cliquant sur ce lien. Lors du téléchargement, si vous ne parvenez pas à télécharger une présentation, l’éditeur a peut-être supprimé le fichier de son serveur.Pendant le téléchargement, si vous ne parvenez pas à obtenir une présentation, le fichier a peut-être été supprimé par l’éditeur.

F I N

Plus de contenu associé

Transcription de la présentation
  1. INVITRO Zpracovatel: Jiří Horák

  2. IN VITRO • In vitro se dá z latiny přeložit jako ve skle. Pojem pěstování "in vitro" se používá v medicíně či biologii a v příbuzných oborech pro organismy pěstované v umělých podmínkách ve zkumavkách či jiném laboratorním skle (např. Petriho miskách), ne však na živé tkáni.

  3. Základní členění orgánové kultury pletivové kultury buněčné kultury

  4. Orgánové kultury • - kultury geneticky stabilní • - technologicky nejméně komplikované • - nedochází k chromozomovým změnám • - nejčastěji používán apikální meristémy,které mají vysoce stabilní struktury • - jež zaručují diploidní charakter reprodukce a genetickou stabilitu .

  5. - nejčastěji používány pro většinu našich hospodářsky významných listnatých druhů • - (u druhů rodu Quercus, Fagus, Populus, Betula, Tilia, Fraxinus, Ulmus, Acers, Alnus, Carpinus, Salix, Prunus, Robinia, Juglans). • - Koeficient množení je při použití této metody velký

  6. - Nejsnadněji se množí a značných koeficientů množení lze dosáhnout při odebrání explantátů z juvenilních rostlin (semenáčků), nebo z juvenilních částí stromů • - Rozmnožování konifer pomocí orgánových kultur je obtížnější než u listnatých stromů zejména z důvodů jejich odchylné morfologické stavby (malého počtu axilárních pupenů). Rozmnožování juvenilních rostlin konifer lze dosáhnout jednak stimulací růstu axilárních pupenů, jednak indukcí adventivních pupenů na kotyledonech, mladých jehlicích a izolovaných pupenech, které jsou pěstovány na živných médiích obsahujících cytokinin .

  7. Pletivové kultury • - kalusové • - embriogenní

  8. Kalusové kultury - nejstarší in vitro metoda u rostlin a les.dřevin - prvně takto vypěstovaná kultura mrkve ve Fr.- 1930 - dnes se s těmito kulturami pracuje omezeně - nevhodné, že zde probíhají nekontrolovatelné mutace

  9. Embriogenní kultury = tzv.somatická embryogeneze vznik v 80.letech indukuje se tvorba somatických embryi - vzniká zvláštní kalus s vnitřní diferenciací pletiv výborně propracováno zejména Nový Zéland, USA, Kanada

  10. Nepřímá somatická embriogeneze Proces, při kterém vzniká embrio z jiné buňky než je oplozené vajíčko. Somatická embria často vznikají spíše než z jedné izolované buňky na povrchu explantátu Etapy: 1.) z diferenciovaného pletiva matečné rostliny odebereme embriogenní kalus 2.) na médiu se indikují somatická embria 3.) přenos som. embrií na další médium, kde vyklíčí a dál se vyvíjejí

  11. Buněčné kultury Buněčné kultury-jsou využívány zejména v genovém ing. provádí se v tekutých živných médií oproti předešlým princip: v in vitro podmínkách, získáme nediferenc. pletiva,pomocí bioregulačních látek se zpomaluje rozpad pletiv.

  12. Obecný princip: mikropropagace

  13. Jaký je sled činností? 1.) získání sterilní kultury opláchnutí vodou povrchová desinfekce činidly opláchnutí desinfekce z povrchu vzorků ořezání poškozených pletiv segmentace vzorku 2.) zmnožení kultury Výběr vhodné metody a zmnožení explantátu na připraveném médiu

  14. 3.) zakořeňování - IN VITRO často ne zcela funkční kořeny - IN VIVO 4.) převod rostliny do podmínek IN ViTRVO postupná aklimatizace klonů na vnější podmínky hlavně faktor vzdušné vlhkosti a přechod na autotrfní výživu

  15. Podmínky: • 1) Výživa – jsou to chem. Def .živná média • složení: nosič,výživné látky • Nosič:přírodní(Agar),synthetický • Výživné látky:makro,mikrobiogenní prvky,Anorg látky(N).Org l.(cukry kyseliny,bioregulační látky Auxiny, stimulátory- • Práškové stimulátory:Výhodou pudrů je jednoduchost jejich požití. Umožňují rychlou aplikaci • Kapalné stimulátory:Auxiny jsou dobře rozpustné v organických rozpouštědlech (aceton, isopropanol, ethanol).

  16. 2) Fyzikální podmínky • -Teplo - optimum 20-25, -existují dvě výjimky –chladný režim´=genetická banka(10-15),Termoterapie= krátkodobé vystavení na 40 stupňů při ozdravování • Vlhko - téměř 100%,uzavřené nádoby • Světlo - v temnu se indukuje kalus, na světle probíhají všechny ostatní fáze stand.osvětlení 16 hod.

  17. Výhody explantátových kultur: • na malém prostoru se produkuje velký počet rostlin • rychlé (možnost ovlivnit podmínky) • Produkce klonů jejichž množení tradičními metodami probíhá pomalu nebo vůbec • celoroční produkce rostlin • zkrácení šlechtitelského cyklu

  18. Nevýhody explantátových kultur: • relativně drahé vybavení laboratoří • pracnost • drahý provoz laboratoře • náročná aklimatizace rostlin na polní podmínky

  19. Mikropropagace - ve školkařství

  20. Mikropropagace je dnes ve školkařství standardní metodou množení. Využívá skutečnosti, že za jedno vegetační období lze z mikrořízků velikosti 1-2 cm dopěstovat silnou rostlinu v kontejneru P9 se 2-3 výhony schopnou přezimování v našich podmínkách. Výhodou mikrosadby je její velmi nízká cena a malé prostorové nároky ze začátku vegetace (jaro), kdy mnoho školkařských podniků bojuje s nedostatkem místa v temperovaných sklenících. Odpadá také nutnost neekonomického zimování matečných rostlin, které je energeticky a prostorově vysoce náročné.

  21. SOUČASNÝ STAV V ČR • V ČR existují výzkumné laboratoře, které se zabývají mnoha aspekty explantátových kultur lesních dřevin in vitro. Jeden ze zakladatelů problematiky explantátových kultur lesních dřevin ve světovém měřítku a zakladatel této problematiky v bývalém Československu a konkrétně laboratoře ve VÚLHM Jíloviště-Strnady Prof. Ing. Vladimír Chalupa, DrSc • Jediným pracovištěm v ČR, které se zabývá pěstováním sadbového materiálu na bázi explantátových kultur in vitro pro lesnickou praxi, je v současné době Laboratoř biotechnologií Olešná Jihočeských lesů České Budějovice, a. s., vedená Ing. Evou Prenerovou

  22. Příklad: iniciace prýtu na kaktusových kulturách Na bazální části listu se tvoří kalus

  23. Ten je odříznut a pasážován na čerstvé médium a roste a roste. V průběhu čtyř měsíců dospěl do velikosti 50x30x20 mm

  24. Po další pasáži je již na povrchu kalusu patrná diferenciace buněk

  25. Rozřezání části kalusu a přenesení na čerstvé médium. Tvorba prýtů je už pak velmi rychlá.

  26. Kdo mi pomáhal: • Kováč, J.: Explantátové kultury rostlin –nakladatelství University Palackého v Olomouci 1995 • Novák, Fr.: Explantátové kultury a jejich využití ve šlechtění rostlin- Academia Praha 1990 • Chalupa, Vl.: Zachování genových zdrojů ušlechtilých listnáčů a jejich rozmnožování metodami in vitro, ON-LINE: silvarium.cz

  27. konec