Financování je propojeno s plánováním

1. INFORMACE K FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ve Zlínském krajiod roku 2015Setkání poskytovatelů sociálních služeb ve Zlínském krajidne 17. 7. 2014, Zlín

2. Financování je propojeno s plánováním • plánování je povinností kraje dle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., §95 a §101a, v platném znění • kraj na svém území: • zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob • zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb • zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby

3. Financování sociálních služeb od 1.1.2015 - předpoklady • Datová informační základna– jednotný systém sběru dat od poskytovatelů prostřednictvím aplikace Zlínského kraje KISSOS, ze které kraj analyzuje průměrné (obvyklé) náklady/výnosy služeb • Vytvořený systém vyhodnocování dat – benchmarking • Definována Sít sociálních služeb Zlínského kraje

4. 1. Jednotná datová základna =Informační systém Zlínského kraje • zapojeni jsou poskytovatelé sociálních služeb působící na území ZK, kteří mají zájem být zařazeni do Sítě sociálních služeb v kraji • data vyplňuje poskytovatel za každou sociální službu, kterou poskytuje a to prostřednictvím aplikace KISSOS = Krajský informační systém sociálních služeb ve ZK • realizováno od roku 2009

5. Další využití dat z aplikace KISSOS • modelová struktura financování sociálních služeb • specifikace parametrů Sítě sociálních služeb • elektronický katalog sociálních služeb • nastavení územního modelu Sítě sociálních služeb (rozmístění a kapacity sociálních služeb na daném území na základě objemu disponibilních finančních prostředků)

6. 2. Hodnocení sociálních služeb • hodnocení a srovnávání jednotlivých sociálních služeb probíhá dle nastavených parametrů • systém parametrů je jednotný pro všechny sociální služby, hodnoty jsou stanoveny individuálně pro jednotlivé druhy služeb • při stanovování hodnot v rámci parametrů se vychází ze skutečných údajů od poskytovatelů SSL - benchmarking • pouze služby, které byly na základě parametrů vyhodnoceny jako efektivní, dostupné, potřebné, mohou být zařazeny do Sítě sociálních služeb a získat finanční podporu

7. 3. Definována Síť sociálních služeb ZK • Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve ZK pro období 2012 – 2015, jehož prováděcím dokumentem je Akční plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2015 • Akční plán obsahuje aktualizovaný finanční výhled a opatření vycházející z nastavených priorit, aktualizace příloh plánu (kategorie B,C) • nezbytnou součástí je vymezení Sítě sociálních služeb kraje,která bude podporována finančními prostředky

8. Novinky v rámci tvorby Akčního plánu 2015 Možnost podání rozvojových záměrů sociálních služeb na rok 2015: • transformace služby (na jiný druh služby) • rozšíření formy, územní působnosti a kapacity služby • celková změna cílové skupiny služby Podmínky pro podání rozvojových záměrů: • pouze pro služby zařazené do stávající Sítě sociálních služeb • soulad záměru s prioritami „Střednědobého plánu“ • možnost zařazení do Sítě sociálních služeb jen do výše volných finančních prostředků • vyjádření podpory obce

9. Novinky v rámci tvorby Akčního plánu 2015 A) v rámci hodnocení sociálních služeb: • odstraněno označení u služeb, které obhajovaly specifika • možnost doložit specifika měly i sociální služby, které získaly méně než 80 bodů (dříve jen pod 55 bodů) • B) doplněny povinnosti poskytovatelů: • vyplnění reálných a úplných dat v aplikaci KISSOS (dodržení termínu a rozsahu) • akceptace kontroly dat ze strany KÚZK • poskytnutí souhlasu s postoupením dat obcím (nezbytné pro modelaci a vypořádání vyrovnávací platby)

10. Novinky v rámci tvorby Akčního plánu 2015 • Součástí Akčního plánu 2015 je příloha č. 4, ve které je popsán „Mechanismus stanovení finanční podpory sociálních služeb ve Zlínském kraji formou vyrovnávací platby“ pro rok 2015. • Do přílohy č. 1 (kategorie A) a přílohy č. 2 (katagorieB) plánu byla doplněna výchozí jednotka sociální služby (využití pro výpočet finanční podpory formou vyrovnávací platby) • pobytové služby – lůžko • ambulantní a terénní služby – průměrný přepočtený úvazek pracovníků v přímé péči

11. Stávající systém financování ze státního rozpočtu • MPSVvyhlašuje dotační řízení na podporu sociálních služeb a stanovuje priority podpory sociálních služeb. • Krajské úřady provádějí kontrolu žádostí poskytovatelů a navrhují výši podpory v souladu s prioritami MPSV. • MPSVstanovuje dle obecných zásad zákona a vlastní metodiky výši objemu dotace podpory pro jednotlivé kraje s ohledem na objem prostředků ve státním rozpočtu. • Krajské úřady redukují návrh podpory poskytovatelům na území kraje v závislosti na přidělený objem prostředků ze státního rozpočtu – návrh má pro MPSV doporučující charakter.

12. Stávající systém financování ze státního rozpočtu • 5. Ministr práce a sociálních věci na základě doporučení dotační komise (orgán ministra) schvaluje výši podpory jednotlivým poskytovatelům, MPSV vydává rozhodnutí o dotaci poskytovatelům. • 6. Dotace jsou poskytovatelům poskytovány prostřednictvím rozpočtu krajů. • 7. Ke změnám u poskytovatelů v průběhu roku, se vztahem k podmínkám, za kterých byla dotace poskytovateli poskytnuta, se vyjadřuje krajský úřad.

13. Jak v roce 2015 ?

14. Systém financování ze státního rozpočtu od 1.1.2015 • § 101a) • 1) K plnění povinnosti uvedené v § 95 písm. g) se krajům poskytuje ze státního rozpočtu účelově určená dotace na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb. Dotaci poskytuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu. • 2) Kraj rozhoduje podle zvláštního právního předpisu a předpisů Evropské unie o veřejné podpoře o poskytnutí finančních podpory z dotace poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru podle § 85 odst. 1, (popřípadě o zadání veřejné zakázky na poskytování sociálních služeb).

15. Systém financování ze státního rozpočtu od 1.1.2015 • MPSVvyhlašuje dotační řízení pro kraje na podporu sociálních služeb. • Krajvyhlašuje řízení o finanční podpoře pro poskytovatele. • Poskytovatelé podávají žádosti kraji. • Krajpodává žádost o dotaci ze státního rozpočtu MPSV. • MPSV vydává rozhodnutí o dotaci kraji na základě objemu schváleného státního rozpočtu. • Dotace jsou s ohledem na přidělené prostředky ze SR ČR poskytovatelům poskytovány krajemna základě veřejnoprávních smluv. • Krajprovádí kontrolu poskytnutých finančních prostředků. • Krajprovádí vyúčtování dotace se státním rozpočtem.

16. Financování sociálních služeb od 1.1.2015 - předpoklady • Datová informační základna – jednotný systém sběru dat od poskytovatelů prostřednictvím aplikace Zlínského kraje KISSOS, ze které kraj analyzuje průměrné (obvyklé) náklady/výnosy služeb • Vytvořený systém vyhodnocování dat – benchmarking • Definována Sít sociálních služeb Zlínského kraje • Transparentní systém pro nastavení finanční podpory

17. Financování sociálních služeb od 1.1.2015 • Zastupitelstvo Zlínského kraje schválilo dne 18. 6. 2014Akční plán rozvoje sociálních služeb pro rok 2015 • Obsah Akčního plánu 2015 • 1. Přehled služeb, které jsou pro rok 2015 zařazeny do Sítě služeb ZK ve struktuře – kategorie A: • druh a forma služby • cílová skupina (dle skupin vymezených ve Střednědobém plánu) • poskytovatel, identifikátor • místo poskytování (vymezeno územím ORP) • kapacita služby (terénní/ambulantní - počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé péči; pobytová - lůžka)

18. Financování sociálních služeb od 1.1.2015 - předpoklady • 2. Přehled rozvojových služeb, které jsou pro rok 2015 zařazeny k podpoře - kategorie B (struktura v rozsahu viz výše). • 3. Přehled rozvojových záměrů, které nejsou pro rok 2015 zařazeny k podpoře - kategorie C (projekty bez nároku na neinvestiční prostředky ze státního rozpočtu a rozpočtu kraje) • 4. Mechanismus financování sociálních služeb v roce 2015 – jedná se o metodiku/pravidla stanovování obvyklých nákladů jednotlivých druhů služeb, obvyklých výnosů a podílů veřejných rozpočtů. Jsou obsaženy výpočtové vzorce pro stanovení částek, kterými by se na financování měly podílet jednotlivé zdroje.

19. Financování sociálních služeb od 1.1.2015- proč vyrovnávací platba ? • transparentní způsob přerozdělení veřejných prostředků • jednotná výše podpory pro poskytovatele = stejné podmínky pro všechny poskytovatele dle právní formy

20. Financování sociálních služeb od 1.1.2015 • JAK ZAJISTIT SOULAD S PRAVIDLY EU? • Finanční podporu lze poskytnout následujícími formami: • 1) Dotace v režimu podpory de minimis (max. 200 tis. EUR/za tři roky). • 2) Dotace dle Nařízení č. 360/2012, které stanoví speciální limit podpory de minimis do 500 tis. EUR/za tři rokypro podniky vykonávající služby obecného hospodářského zájmu(dále SOHZ) za podmínky existence písemného pověření organizací k výkonu SOHZ.

21. Financování sociálních služeb od 1.1.2015 • JAK ZAJISTIT SOULAD S PRAVIDLY EU? • 3) Udělení veřejných prostředků jako kompenzaci za výkon SOHZ dle rozhodnutí Komise 2012/21/EU, které stanoví podmínky, za jejichž splnění je vyrovnávací platba považována za veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem. Pověřovací akt již zde musí mít stanovené náležitosti, přičemž pro oblast sociálních služeb není dle čl. 2 odst. 1 písm. c) stanoven žádný omezující limit celkové roční výše vyrovnávací služby.

22. Financování sociálních služeb od 1.1.2015 - východiska • U každého druhu sociální služby na území Zlínského kraje, na základě analýz z dat všech poskytovatelů sociálních služeb, zpracován mechanismus způsobu výpočtu vyrovnávací platby dle modelu: Uživatelé, zdravotní pojišťovny, ostatní zdroje Náklady základní činnosti Lůžko/ úvazek v přímé péči Podíl veřejných zdrojů Lůžko/ úvazek v přímé péči dle AP

23. Východiska pro stanovení vyrovnávací platby ve ZK – jednotka služby • pobytové sociální služby péče + prevence = LŮŽKO • ambulantní a terénní sociální služby = PRŮMĚRNÝ PŘEPOČTENÝ ÚVAZEK PRACOVNÍKA V PŘÍMÉ PÉČI

24. Východiska pro stanovení vyrovnávací platby ve ZK – náklady služby • pro výpočet výše max. vyrovnávací platby jsou podkladem veškeré náklady poskytovatele, které jsou vynaloženy pouze na ZÁKLADNÍ činnosti v rozsahu služby obecného hospodářského zájmu, nebo náklady vztahující se pouze na poskytování služby obecného hospodářského zájmu(tzn. mimo fakultativní činnosti služby).

25. Východiska pro stanovení vyrovnávací platby ve ZK – náklady služby • u vybraných druhů pobytových služeb bylo provedeno jejich členění z hlediska kapacity služby, která má podstatný vliv na náklady služby/na zvolenou jednotku (dle počtu lůžek): • a) azylové domovy pro rodiny s dětmi: • s kapacitou do 25 lůžek • s kapacitou od 26 lůžek • b) domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy pro seniory: • s kapacitou do 50 lůžek • s kapacitou od 51 do 100 lůžek • s kapacitou od 101 lůžek

26. Východiska pro stanovení vyrovnávací platby ve ZK – náklady služby • c) domovy se zvláštním režimem – osoby s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demencí: • s kapacitou do 50 lůžek • s kapacitou od 51 lůžek

27. Východiska pro stanovení vyrovnávací platby ve ZK – náklady služby • OBVYKLÉ NÁKLADY SLUŽBY jsou modelovány ze skutečných nákladů poskytovatelů dané sociální služby (zdroj: databáze KISSOS) za kalendářní rok dva roky předcházejících roku, na který se max. vyrovnávací platba stanoví. • Příklad: skutečné náklady poskytovatelů v roce 2013 jsou východiskem pro nastavení předpokládaných maximálních nákladů pro rok 2015 navýšené o % inflace roku 2014 a odhadu inflace pro rok 2015 = valorizace nákladů

28. Východiska pro stanovení vyrovnávací platby ve ZK – výnosy služby • služby sociální péče – s úhradou uživatel • vybrané služby sociální prevence – s úhradou uživatel • výnosy od uživatelů byly modelovány s ohledem na regulace stanovené zákonem o sociálních službách + prováděcí vyhlášky a specifické parametry stanovené pro hodnocení sociálních služeb pro zařazení do Sítě. UŽIVATELÉ • pouze u služeb, kde se předpokládá zajištění zdravotní péče dle zákona o sociálních službách • ostatní výnosy zahrnují dary, finanční dary, dotace z ostatních krajů, Evropské zdroje, příjmy z Nadací a nadačních fondů, Úřadů práce, Úřadu vlády, ostatních ministerstev, zisky z let minulých apod. FZP OSTATNÍ

29. Východiska pro stanovení vyrovnávací platby ve ZK – maximální kapacity služby • V Akčním plánu rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2015 má každý druh sociální služby vydefinovánu maximální podporovanou kapacitu (lůžko nebo průměrný přepočtený úvazek v přímé péči), uvedeno v příloze č. 1 (kategorie A) a č. 2 (kategorie B).

30. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – veřejné zdroje • veřejné zdroje = stát, kraj, obce • nastavení předpokladu % podílů financování sociálních služeb ze státního rozpočtu, rozpočtu ZK, rozpočtu obcí: • zohledněn charakter, druh sociální služby a cílové skupiny • soulad s principy financování definovanými MPSV

31. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby Obcese podílejí na podpoře služeb tím, že předpokládaný % podíl obcí vychází ze skutečného objemu prostředků poskytovaných obcemi v předchozích letech. Zlínský kraj podporuje druhy služeb korespondující s nastavenou strategií Zlínského kraje a vychází z rozpočtového výhledu ZK: • 1) Ambulantní a terénní forma poskytování • 1 a ) služby sociální péče – nadregionální služby zaměřené na co nejdelší setrvání osob se ZP a seniorů v domácím prostředí (možná návaznost na transformovaná pobytová zařízení) • 1 b) služby sociální prevence – celokrajský význam ve vazbě na cílovou skupinu uživatelů, prevence sociálního vyloučení s důrazem na sekundární a terciální prevenci

32. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby Zlínský kraj podporuje druhy služeb korespondující s nastavenou strategií Zlínského kraje a vychází z rozpočtového výhledu ZK: • 2) Pobytová forma poskytování • 2 a) služby sociální péče – služby s nízkou kapacitou; služby které umožní odlehčení pečujícím o osoby se ZP; služby s celokrajským významem (osoby závislé, osoby s duševním onemocněním) • 2 b) služby sociální prevence – služby s nadregionálním charakterem; službys vazbou na OSPOD (ochrana práv dítěte, prevence soc. vyloučení s velkou pravděpodobností opětovného začlenění do společnosti)

33. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby péče • obvyklé výnosy od uživatelů východiska: 1. cílová skupina 2. reálné příjmy uživatelů 3. druh sociální služby a zákonné regulace 4. vybrané parametry benchmarkingu

34. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby péčeobvyklé výnosy – pobytové služby péče • regulace zůstatku příjmů 15% senioři průměrný starobní důchod zohledněn podíl muži 30%/ ženy 70% obvyklé výnosy od uživatelů struktura PNP dle parametrů % minimální obložnosti dle parametrů

35. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby péčepříklad obvyklé výnosy – pobytové služby péče

36. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby péčeobvyklé výnosy– pobytové služby péče • regulace zůstatku příjmů 15% (TS 25%) osoby se ZP průměrný invalidní důchod zohledněn podíl I.-III. stupeň obvyklé výnosy od uživatelů % minimální obložnostidle parametrů struktura PNP dle parametrů

37. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby pobytové péče

38. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby pobytové péče

39. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby pobytové péče

40. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby péčeobvyklé výnosy u ambulantní + terénní služby péče (výnos je kalkulován na pracovníka v přímé péči) • minimální počet hodin péče/úvazek osoby se ZP/senioři sazba hodina péče obvyklé výnosy od uživatelů počet pracovní dnů na úvazek

41. Model financování sociálních služeb ve ZK v roce 2015obvyklé výnosy – ambulantní + terénní služby

42. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby péčeobvyklé výnosy u ambulantní + terénní služby péče - výjimka • minimální počet hodin péče /úvazek pečovatelská služba sazba hodina péče obvyklé výnosy od uživatelů počet pracovní dnů na úvazek průměrný počet obědů x cena donášky počet pracovní dnů na úvazek

43. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby ambulantní a terénní péče

44. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby ambulantní a terénní péče

45. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby prevence • obvyklé výnosy od uživatelů východiska: 1. cílová skupina 2. druh sociální služby a zákonné platby 3. vybrané parametry benchmarkingu

46. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby prevenceobvyklé výnosy – pobytové služby prevence • sazba ubytování/den (bez stravy) osoby ohrožené sociálním vyloučením obvyklé výnosy od uživatelů % minimální obložnosti dle parametrů • počet kalendářních dnů

47. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – služby prevenceobvyklé výnosy – pobytové služby prevence • sazba ubytování/den • 1+(1+1) rodiny s dětmi obvyklé výnosy od uživatelů % minimální obložnosti dle parametrů • počet kalendářních dnů

48. Model financování sociálních služeb ve ZK v roce 2015obvyklé zdroje– pobytové služby prevence

49. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – pobytové služby prevence

50. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby – ambulantní a terénní služby prevence