Výživové nároky u dospívajících

1. Výživové nároky u dospívajících Jitka Tomešová, DiS.nutriční terapeutka Poradenské centrum Výživa dětí, Praha 21. listopadu 2007

2. Jak dospívání ovlivňuje výživa Stravovací návyky přejímá malé dítě od nejbližšího okolí – od rodiny, kolektivu dětí v mateřské škole • Kontrolu nad složením stravy a pravidelností jídelníčku mají (nebo by mít měli) rodiče V pubertě dochází k osamostatňování se ve všech oblastech denního života, výživu nevyjímaje • Adolescent důrazněji projevuje své požadavky • Snaží se být in a kopíruje společensky vlivnější kamarády a spolužáky Nesprávná výživa v dospívání s sebou nese rizika plynoucí z nedostatku, resp. nadbytku energie, živin nebo dalších důležitých látek • Např. obezita u chlapců vede k oddálení puberty, obezita u dívek naopak k jejímu časnějšímu nástupu • Nedostatek energie a podvýživa mohou dospívání zbrzdit

3. Energetická hodnota • Organizmus dospívajícího potřebuje pro svůj růst dostatek kvalitní stravy a energie • Sportující adolescent může mít vyšší energetickou potřebu, než jeho nesportující rodiče se sedavým zaměstnáním • Pokud není příjem energie vyvážen dostatkem pohybu, může • dojít k nežádoucímu zvýšení tělesné hmotnosti • Zvláště u dívek je častý nedostatek energie • Nechtějí přijmout změny svého těla v době dospívání • Snaží se zhubnout (byly zvyklé na „chlapeckou postavu“) • Držení diet však v současné době již není výjimečné ani u chlapců

4. Bílkoviny • Organizmus je využívá především jako stavební látky • Pro růst a obnovu tkání, tvorbu enzymů, látky účastnící se imunity aj. Plnohodnotné bílkoviny • Obsahují všechny esenciální aminokyseliny ve vzájemném vhodném poměru • Vyskytují se v potravinách živočišného původu Neplnohodnotné bílkoviny • Neobsahují všechny esenciální aminokyseliny nebo tyto nejsou ve vzájemném vhodném poměru • Neznamená to však, že by byly nekvalitní nebo dokonce škodlivé! • V potravinách rostlinného původu – mimo bílkovinu sóji Doporučený poměr mezi živočišnými a rostlinnými bílkovinami je alespoň 40 : 60

5. Sacharidy • Zejména jako zdroj energie • Dělí se na • Monosacharidy (řepný cukr, ovocný cukr) • Disacharidy (běžný cukr) • Oligosacharidy • Polysacharidy (vláknina, škrob) Vláknina • Rozpustná • Nerozpustná • Množství vlákniny pro děti: věk v letech + 5 g – pro dospívající tedy cca 17-22 g

6. Tuky • Poskytují největší množství energie, nezbytné pro využívání vitaminů rozpustných v tucích, pro tvorbu některých hormonů, jako mechanická ochrana orgánů aj. Živočišné tuky • Většinou převažují nasycené mastné kyseliny, obsahují cholesterol • Maso, mléko, mléčné výrobky, vejce; ryby Rostlinné tuky • Většinou převažují nenasycené mastné kyseliny (některé jsou esenciální, omega-3, omega-6, cholesterol neobsahují) • Doporučený příjem živočišných tuků vůči rostlinným 2:3 • Rostlinné oleje, ořechy, semena a výrobky z nich • Omega-3 nenasycené mastné kyseliny jsou nezbytné pro zdraví srdce a cév, pro imunitní systém, pro rozvoj retiny, pro mozek aj.

7. Vitaminy VitaminA • V rybím tuku, v játrech, vaječném žloutku • Nedostatek – zdrsněná pokožka, možné zpomalení růstu, šeroslepost Vitamin D • V rybím tuku, rostlinných tucích, vejcích • Nedostatek – zvyšuje riziko osteoporózy v pozdějším věku, nervozita, svalová slabost Vitamin E • Rostlinné oleje, semena, ořechy • Nedostatek – špatné hojení ran, suchá pokožka, snadná vyčerpanost po sportovním výkonu, únava aj. Vitamin C • V ovoci a zelenině • Nedostatek – oslabení imunity, v horších případech anémie, kurděje

8. Minerální látky Vápník • Mléko, mléčné výrobky, mák • Nedostatek – Špatná mineralizace kostí, nedostatečný růst Železo • Vaječný žloutek, maso • Nedostatek – únava, jednou z příčin anémie Jód • Mořská a jodidovaná sůl, mořské ryby a plody • Nedostatek – poruchy štítné žlázy, v těhotenství ohrožení CNS dítěte Sodík • Sůl, solené pochutiny, uzeniny, pečivo aj. • Nadbytek – zadržování vody v těle, zvyšování krevního tlaku, vyšší nárok na práci ledvin

9. Porovnání nároku dospívajícího s mladším dítětem

10. Na co si dát pozor • Konzumovat dostatečné ale ne nadměrné množství energie • Neuchylovat se k žádnému extrémnímu směru výživy • Zařadit plnohodnotné (živočišné) bílkoviny z kvalitních zdrojů (maso, vejce, mléčné výrobky) • Nevynechávat ani zdroje rostlinných bílkovin (luštěniny, obiloviny) • Konzumovat dostatek kvalitních, především rostlinných, tuků • Ze sacharidových potravin upřednostnit ovoce, zeleninu, celozrnné cereálie a pečivo • Zařadit dostatek vápníku v podobě polotučných mléčných výrobků • Omezit smažené pokrmy a fast-food • Nepřehánět to se sladkostmi • Neopomíjet pitný režim (2,5 litru denně, v teplém prostředí nebo při sportu více)

11. Doporučení • Rodiče již stěží prosadí v jídelníčku zásadní změny. Měli by se ale alespoň aktivně zajímat o to, co děti přes den snědly a při společných jídlech nenápadně do jídelníčku vpašovat to, co přes den či v týdnu chybělo.

12. Závěr Pestrá a vyvážená strava je nezbytnou podmínkou pro správný růst a vývoj dítěte v každém věku. Dospívání je těžké období, kdy je negováno vše, co chtějí dospělí (zejména vlastní rodiče) – proto je i důležitá role školy i celé společnosti, aby vytvořili podmínky, ve kterých neplatí kult vyhublých dětí, ale zdravých dospělých.

13. Děkuji za pozornost!