Obohacování slovní zásoby

1. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra KarfíkováDostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2. Obohacování slovní zásoby Způsoby obohacování: • Změna významu slov • Tvoření nových slov a) odvozování b) skládání c) zkracování 3) Spojování slov v sousloví 4) Přejímání slov z jiných jazyků

3. 1. Změna slovního významu - většina slov má více významů • zužování významu – slovo mělo původně širší význam dobytek – původně něco dobytého (kořist) - nyní – zvířata palec – původně jakýkoliv prst - nyní jediný prst • rozšiřování významu – slovo mělo původně užší význam limonáda – původně jen citronová voda - dnes jakákoliv ovocná šťáva zápas – původně boj (chytání za pas) - dnes jakýkoliv boj

4. přenesení pojmenování METAFORA – přenesení názvu na základě podobnosti vzhledu nebo funkce kočičky – domácí zvířata - květy jívy (hebké jako kočičí srst) METONYMIE - přenesení názvu na základě věcné souvislosti psaní – činnost - dopis

5. Úkol: 1. Vymyslete co nejvíc významů ke slovům: STOLIČKA HŘEBEN KOHOUTEK 2. Vysvětlete lidová rčení: • Mít husí kůži - ________________________ • Házet hrách na stranu - _________________ • Mít za ušima - ________________________ • Mazat někomu med kolem pusy - _________ • Hrát první housle - _____________________

6. 2. Tvoření nových slov • ODVOZOVÁNÍ • na základě existujících slov tvoříme nová slova pomocí předpon, přípon a koncovek základové slovo =slovo, od kterého je nové slovo odvozeno smrk → smrkový led → ledový → ledovec kořen = nejmenší část slova společná všem slovům příbuzným tisk – potisk, přetiskni, tiskne,…. kmen = část slova, která zbyde po oddělení koncovky (učitelka – učitelk)

7. Prostředky odvozování: • předpona (prefix) = část slova před kořenem - využívá se ke změně slovesného vidu (psát – napsat, číst – přečíst) • koncovka (flexivní sufix)= mění se při skloňování nebo časování

8. přípona (sufix) = část slova za kořenem - dochází ke střídání hlásek (hrad – hrádek, ráno – ranní) a) názvy pracovníků – tavič, doručovatel, průvodčí, stavbař b) přechýlené názvy – kadeřnice, ministryně, mistrová, frézařka c) nástroje – chladič, dopravník, sbíječka, svěrák) d) názvy vlastností – neprodyšnost, hustota e) ženská příjmení – přípona –ová (Nováková), -ská (Kučeská), -á (Veselá)

9. Úkoly: • Rozčleňte slova na předponu, kořen, příponu a koncovku: DOPISOVATELÉ ZÁLESÁK NEODBYTNÝ NAFIALOVĚLÁ 2. Pojmenujte pracovníka, který: • provádí výzkum - _______________ • topí - _________________________ • pase ovce -____________________ • vyrábí hrnce - __________________ • slouží na lodi - _________________ • vede hostinec - ________________

10. 3. Utvořte od mužských jmen přechýlená ženská jména: • laborant - _____________________ • dědic - _______________________ • svědek - ______________________ • průvodkyně - __________________ • mistr v továrně _________________ • mistr v biatlonu - _______________

11. 4. Utvořte jména míst, kde • se čeká - ______________________________ - se skladuje seno - ______________________ • se závodí - ____________________________ • se vyrábějí cihly - _______________________ 5. Doplňte správná písmena a odůvodněte: ob_dnat, vřelé ob_tí, udělat vědom_, bezv_tří, zakázaný v_zd, ob_vit, sb_r surovin, v_žový dům, upřím_,dom_nka, výsm_ch, skrom_ě

12. b) SKLÁDÁNÍ • spojování dvou i více slovních základů • pravá složenina – první část složeniny se ke druhé připojuje spojovací souhláskou –o (ropovod), -e (koželuh), -i (desetiboj • nepravá složenina – dají se rozložit na slovní spojení beze změny složek (obranyschopný, sebekritika) • hybridní složeniny – jedna část je cizího původu, druhá českého (fotobuňka, elektroléčba, autodoprava)

13. Pravopis složenin • píšeme dohromady – pokud přídavná jména mají vztah podřadný (historickosrovnávací, literárněvědný) • píšeme s pomlčkou – dvě souřadně spojená přídavná jména (česko-polský,) (při těsné významové vazbě – českomoravský, hluchoněmý, sladkokyselý)

14. Úkol: • Z kterých slov byly vytvořeny složeniny: veselohra, teploměr, zlozvyk, knihtisk, strojvůdce, drahokam • Utvořte přídavná jména s tímto významem: chladná krev, - _____________________ mluvící pravdu - ____________________ Karlovy Vary - ______________________ žeroucí hmyz - ______________________

15. c) ZKRACOVÁNÍ • při víceslovném pojmenování je potřeba název zkrátit • ZKRATKA – z počátečních písmen slov (ČVUT, ČR, OSN, OA a SOŠ) - obvykle se vyslovují po písmenech • ZKRATKOVÉ SLOVO – vytvořeno z počátečních hlásek nebo slabik (Sazka, Čedok, Lostr) - vyslovuje se jako slovo, skloňuje se • ZKRATKY FREKVENTOVANÝCH SLOV • např., tj, atd, a.s. • symboly veličin – m, g, NaCl • tituly – MUDr,. Ing., Mgr.

16. 3. Spojování slov v sousloví • tvoření víceslovných pojmenování mající jeden význam • nelze od nich odvozovat další slova • např. osobní vlak, základní škola, skok vysoký, dávat pozor,… • někdy se k sousloví tvoří slova synonymní jednoslovná (nemusí být spisovná)

17. Úkol: • Utvořte k sousloví slova jednoslovná = UNIVERBIZACE • sekaná pečeně - __________________ • svíčková pečeně - _________________ • písemná práce - __________________ • panelový dům - ___________________ • plzeňské pivo - ____________________ • tryskový letoun - ___________________ 2. Z jednoslovného výrazu utvořte sousloví =MULTIVERBIZACE • dokázat - ________________________ • zkoumat - _______________________

18. 4.Přejímání slov z cizích jazyků • během vývoje českého jazyka došlo k přejímání z různých cizích jazyků • některá zdomácněla (škola, víno, jablko) Přejatá slova z: • latiny, řečtiny – kosmonautika, dentista • italštiny – tenor, violoncello • francouzštiny – bujón, volán, róba • angličtiny – svetr, tenis, hard rock, software • ruštiny – prověrka, nářečí, řešit • polštiny – obřad, úvaha, mluvnice

19. Úkol: Spojte synonyma: empatie přizpůsobení asimilace výluh pamflet 3. pád macerát vcítění se tangram hanopis dativ čtverec rozdělený na 7 částí

20. Citace: TEJNOR, Antonín a Zdeněk HLAVSA. Český jazyk pro střední odborné školy a studijní obory středních odborných učilišť. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992, 300 s. Učebnice pro střední školy (Státní pedagogické nakladatelství). ISBN 80-042-5313-X. , s. 117 - 142