ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

1. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH moucha domácí

2. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1. moucha domácí Třída : hmyz • Oči mouchy jsou složeny z tisíců čoček jednotlivce a jsou velmi citlivé na pohyb. • Ústní ústrojí je sosák se sacími polštářky. • Má jeden pár křídel a druhý pár přeměněný v kyvadélka. 

3. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH • Moucha žije samotářsky. • Každá samice naklade do různých odpadků až 900 vajíček ve snůškách po 120 až 160. • Z vajíček se vylíhnou larvy a po 3 až 4 dnech se zakuklí. • Již tři dny po opuštění kukly je samice mouchy domácí schopna klást vajíčka. 

4. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

5. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH • Potravou mouchy domácí je kazící se maso, ovoce a výkaly. • Živí se mimo jiné pozůstatky odumřelých organismů a spolu s ostatními druhy dvoukřídlých má tedy důležitou roli při likvidaci organických odpadů. • Bez much a jim příbuzných druhů bychom byli zavaleni hnijícími odpadky a zdechlinami. • I ona se navíc stává potravou, často žab.

6. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH • Běžná moucha domácí se dožívá průměrného věku 1 měsíc.  • Bzučení - slyšitelné jen za letu - je způsobeno tím, že letící hmyz kmitá křídly i několiksetkrát za vteřinu. • Výskyt : Moucha domácí je po celém světě známá jako přenašeč různých mikrobů. • Náleží k vysoce vyvinuté skupině hmyzu a její letové schopnosti lze srovnávat s výkony moderních letadel.

7. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 2. octomilka obecná Třída: hmyz • Jsou využívány jako laboratorní zvířata nebo krmivo(zdrojem potravy pro dravý hmyz, některé ryby, žáby), ale především jako nejrozšířenější modelové organismy v biologii a v genetických studiích.

8. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 2. octomilka obecná

9. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH • Pro laboratorní a chovatelské (krmivo) účely se z praktických důvodů často používá bezkřídlá mutace. • Původní (divoká) forma octomilky obecné má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm. • Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách apod. • Beznohé larvy jsou dlouhé přibližně 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.

10. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 2. octomilka obecná

11. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 3. potemník moučný • Larválnímu stadiu tohoto brouka se říká moučný červ. • Jako všechny druhy hmyzu s proměnou dokonalou, prodělává čtyři vývojová stadia: vajíčko, larva, kukla a dospělec. • Larvy mívají kolem 2,5 cm nebo více, zatímco dospělci obecně měří mezi 1,25 až 1,8 cm.

12. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 3. potemník moučný

13. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 3. potemník moučný

14. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 4. šváb obecný • Patří k nejprimitivnějším a nejstarobylejším skupinám hmyzu. • Mohou znečišťovat potraviny, jelikož se vyskytují v místech, kde je nahromaděna nečistota.  • Mají velmi ploché tělo a dlouhé štíhlé nohy, přizpůsobené k rychlému běhu.

15. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 4. šváb obecný

16. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 4. šváb obecný • Mladí švábi (nymfy) se podobají dospělců, mají však nevyvinutá křídla. • Některé druhy se svlékají 6x - 8x a dospívají asi za šest týdnů. • Jiné druhy se svlékají vícekrát a vývoj trvá až půl roku. • Na území Česka se nejedná o původní druh, byl zavlečen a ve volné přírodě se v podstatě nevyskytuje.

17. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 4. šváb obecný

18. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 4. šváb obecný • Původním místem výskytu byla pravděpodobně jižní Asie. • Dorůstá velikosti okolo 21 až 28 mm a má tmavě hnědou barvu. • Řadí se mezi všežravce. • Samice a samec jsou rozdílní. • Samec má dobře vyvinutá křídla, kdežto samice má jen pahýly křídel.

19. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 5. mol kožešinový • Žlutě hedvábitě lesklý, uprostřed předních křídel s 1 nebo 2 černými tečkami. Rozmnožování, šíření • Zakuklují se v září buď v dutých zrnech nebo ve štěrbinách podlahy. • Samička snáší po 1 až 2 vajíčkách, z nichž v 10–14 dnech vylézají housenky.

20. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 5. mol kožešinový

21. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 5. mol kožešinový Způsob života • Poletují nejčastěji v červnu a v červenci. • Housenky molů jsou velmi škodlivé ve vlněných látkách, kožešinách, vycpaném nábytku a ve sbírkách. • Vyžírají chodby a vytváří si z vyžírané hmoty hnízdo.

22. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 5. mol kožešinový

23. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 5. mol kožešinový

24. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 6. zavíječ moučný • Zavíječ moučný neboli mol potravinový je původně asijský motýlek, který však byl do Evropy i Ameriky zavlečen. • Je větší než mol šatní, rozpětí křídel činí až dva centimetry. • Podobně jako u mola šatního, ani dospělci zavíječe již nemusí přijímat potravu a žijí jen několik týdnů.

25. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 6. zavíječ moučný

26. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 6. zavíječ moučný • Létají především zrána a zvečera, mají za úkol se co nejrychleji spářit. • Samička pak klade stovky vajíček na vhodný podklad. • Nejvíce larvám svědčí mouka, uživí je ale i rozmanité obilninové výrobky, ovesné a jiné vločky, sušenky, pečivo, těstoviny, luštěniny, sušené ovoce, ořechy apod.  

27. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 6. zavíječ moučný

28. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 7. bzučivka obecná • Velká moucha okolo 1cm namodralé barvy. • Je známá tím, že když jí máme v místnosti bzučí. • Obecně se mouchám této velikosti říká masařky i když masařka obecná je jiná moucha.

29. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 7. bzučivka obecná • Samice bzučivky klade vajíčka na rozkládající se maso a může být přenašečem některých onemocnění.

30. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 7. bzučivka obecná

31. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 7. bzučivka obecná

32. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí • Jedná se o velmi starobylý hmyz. • Patrně na zemi žijí již 300 milionů let /srovnejte s Homo Sapiens, který vznikl přibližně před 200.000 lety/. • Jeho velikost je okolo 1 cm má kapkovitý tvar, a je pokryta stříbrnými šupinkami. • Odtud její český název rybenka domácí.

33. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí

34. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí • Zdržuje se převážně v domech, kde se živí různými zbytky sacharidů a škrobů. • Má raději tmu, při rozsvícení se snaží uprchnout a schovat do nějaké skuliny. • Štětiny, které má na těle slouží jako senzory a při změně proudění vzduchu rybenku včas varují před blížícím se nebezpečím.

35. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí

36. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí • Rybenky milují vlhké prostředí a teplotu od 22-27°C. • Mohou dosáhnout věku až 3 roky a za tu dobou jsou schopny naklást až 100 vajec. Ve větším výskytu mohou škodit a to zejména na výrobcích z papíru, nebo výrobcích z kůže, koberců, fotografií.

37. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 8. rybenka domácí

38. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný • Je nejznámějším a velmi hojným pavoukem v Česku. • Zbarvení je velmi variabilní, od světle hnědého až po červenohnědé a černohnědé. • Vždy je zřetelná charakteristická křížová kresba na hřbetní straně zadečku, kterou tvoří pět bílých skvrn.

39. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný

40. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný • Tvar zadečku, který bývá zpravidla mnohem větší než hlavohruď. • Zatímco samci dorůstají jen 5-10 mm, samice můžou mít 12-17 mm. • Křižáci tkají charakteristické kolové pavučiny. • Křižák se zpravidla dožívá 3 let. • Kousnutí křižáka obecného je pro člověka naprosto neškodné.

41. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný

42. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný • Dospělý samec si už nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky. • Když se mu podaří objevit síť dospělé samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek - brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť.

43. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 9. křižák obecný

44. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH • 9. křižák obecný • Námluvy velmi často končí zabitím samce. • Mláďata se líhnou na jaře z vajíček, která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře. • Samice hynou po nakladení vajec.

45. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH

46. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 10. pokoutník domácí • Pokoutník se vyskytuje hojně všude v domech, kůlnách a stájích, uchyluje se často do světlíků, které nikdo nevymetá.

47. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 10. pokoutník domácí • V rozích místnosti si spřádá hustě, vodorovně napnuté pavučiny, směrem do kouta končí síť upředenou trubicí, která slouží jako úkryt.

48. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 10. pokoutník domácí

49. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 10. pokoutník domácí

50. ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 10. pokoutník domácí