Hlavní problémové okruhy českého zemědělství Dopady vstupu do EU

1. 2. cvičení Hlavní problémové okruhy českého zemědělstvíDopady vstupu do EU

2. Osnova cvičení • Aktuální informace • SWOT analýza českého zemědělství • Hodnocení dopadů vstupu do EU na české zemědělství

3. Aktuální dění • Zima • HV zemědělství • Dotace • Konina • Krokodýli

4. SWOT českého zemědělství v období před vstupem do EU • Silné stránky: • Dokončená restrukturalizace zemědělství ČR v porovnání s ostatními kandidátskými zeměmi • Ucelená půdní držba + koncentrace výroby • Nižší náklady (levnější pracovní síla, levná půda i další vstupy) • Soběstačnost a předpoklad pro vyrovnanou bilanci agrárního a zahraničního obchodu u většiny komodit mírného pásma

5. SWOT českého zemědělství v období před vstupem do EU • Slabé stránky: • Kumulovaná zadluženost (tzv. „třígenerační“) • Nestabilizovaná vlastnická struktura a nízká koncentrace výroby potravinářských podniků • Nízká kapitálová vybavenost zemědělských a potravinářských podniků • Relativně nižší produktivita práce • Nerovné postavení zemědělců na trhu

6. Produktivita práce v zemědělství

7. SWOT českého zemědělství v období před vstupem do EU • Příležitosti při vstupu do EU: • Otevření trhu se450 mil. spotřebiteli • Konec nerovné soutěže podnikatelů podporovaných různě silnými rozpočty • Šance pro solidní podnikatele založit dlouhodobé dodavatelskoodběratelské vztahy • Získání účinné ochrany trhu EU proti subvencování dovozu z nečlenských zemí EU • Urychlení rozvoje regionů s HDP/1 obyvatele pod 75% průměru EU

8. SWOT českého zemědělství v období před vstupem do EU • Rizika při vstupu do EU: • Snížení rozsahu zemědělské a potravinářské výroby v ČR • Skupování půdy v ČR občany EU v důsledku jejich vyšší kupní síly • Uzavření až 1/3 podniku zpracovávajících živočišné produkty pro nedodržení hygienických norem • Agresivní obsazování trhu zahraničními výrobky v době krátce po vstupu • Prakticky nulová možnost ochrany domácího trhu

9. Dopady vstupu • Volný pohyb zboží • Volný pohyb potravin (při absenci netarifních opatření) • Neexistence dovozních (vývozních) kvót, cel a jiných restriktivních mechanismu na jednotném trhu • Stejné podmínky pro všechny země pro obchod se třetími zeměmi

10. Přístupová jednání • Celkem 31 kapitol • Nejkomplikovanější kapitola č. 7 – Zemědělství • Uzavřena na kodaňském summitu EU v prosinci 2002

11. Přístupová jednání Uzavřena na kodaňském summitu EU v prosinci 2002

12. Přechodná období • do 31.12.2006 pro celkem 52 zpracovatelských potravinářských podniků na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů s podmínkami platnými v EU • do 31.12.2009 pro již používané klecové systémy /pro nosnice/, které nesplňují technický požadavek na výšku klece stanovený směrnicí Rady 1999/74/ES

13. Přechodná období pro kapitolu 4 – volný pohyb kapitálu • přechodné období pro nabývání zemědělské půdy a lesů • koupěschopnost obyvatel ČR ve vztahu k občanům zemí EU zaostává, co se týče základního výrobního prostředku – půdy • vyjednané přechodné období v délce 7 let by mělo umožnit tuto diskrepanci zmírnit • během třetího roku přechodného období bude na základě zprávy Evropské komise provedena revize • případné zkrácení či zrušení přechodného období musí být odsouhlaseno Radou jednomyslně, tzn. nemůže k němu dojít bez souhlasu ČR

14. Výsledky vyjednávání I. • V pěstování vína ČR přistoupila na návrh EU na zařazení Čech do zóny A a Moravy do zóny B. ČR však zároveň vyjednala výjimku na povinnou destilaci vedlejších produktů výroby vína v zóně B • Nová práva na výsadbu vinic určených pro pěstování kvalitních odrůd, představující 2 % celkové plochy vinic existujících k datu přistoupení, a dále práva na obnovu vinic podle pravidel evropské legislativy

15. Výsledky vyjednávání II. • Zařazení ochrany zeměpisných názvů pro Českobudějovické pivo a Budějovické pivo prostřednictvím přístupové smlouvy. Ostatní produkty mohou žádat o tuto ochranu prostřednictvím standardních postupů EU • Nově (ne v Kodani) toto získal např. Pohořelický kapr, Žatecký chmel, Štramberské uši, Chodské pivo, České pivo atd.

16. Dle místní pověsti ve 13. století, za vpádu Tatarů našli útočiště obyvatelé z celého okolí na hoře Kotouč, kde Tataři na ně několikrát zaútočili. Při posledním útoku se strhla bouře, která zaplavila rybník nad tatarským ležením. Toho využili zdejší obyvatelé, prokopali hráz rybníka a tak Tatary vyplavili. Potom našli ve vyplaveném táboře několik pytlů uší, které Tataři uřezávali pobitým křesťanům. Na památku této události se ve Štramberku pečou tkz. Štramberské uši. Je to medová pochoutka, která se může ještě plnit šlehačkou a ovocem. Tento výrobek je chráněn ochranou známkou a označením původu č.175. Nezaměňujte s "Kopřivnickými kornoutky" a dalšími padělky! Hmotnost balení 120gDoporučená MC 35,- Kč

17. Výsledky vyjednávání III.

18. Regulace trhu s mlékem v ČR • Regulace vnějšího AT (celní sazby, dovozní a vývozní licence, záruky, vývozní subvence, kontrolní mechanismy) • Regulace vnitřního AT – provádí SZIF, (mléčné kvóty, intervenční nákupy, prodej, skladování; podpora spotřeby „školního mléka“,…)

19. Mléčné kvóty v EU • EK schválila návrh na zvýšení mléčných kvót EU o 2% s platností od 1. 4. 2008 (o 2,8 mil. t mléka) • Předpokládá se úplné zrušení ml. kvót do r. 2015 a proto jejich postupný růst je nejlepším způsobem přípravy pro hladký průběh přechodného období před úplným zrušením • Růst poptávky po mléčných produktech původem z EU na světových trzích • Změny cen mléčných produktů • Kvóta A a B

20. Cukr I. • Od r. 2004/05 v ČR bezcelní obchod s cukrem v rámci celé EU; řídí se pravidly SOT s cukrem v EU • Regulace prostřednictvím kvót

21. 3 základní reformní pilíře: • Snížení minim. ceny cukr. řepy v EU v r. 2006/07 z 46,6 eur/t na 32,9 eur/t a dále se snižuje až na 26,3 eur/t v r. 2009/10 • Pěstitelé cukr. řepy v EU jsou v rámci reformy finančně kompenzováni tzv. oddělenou platbou na cukr • Restrukturalizační podpora za kvótu, které se podnik natrvalo vzdá a sníží tak celkovou kvótu cukru čl. země (730 eur/t kvóty pro rok 2007/08)

22. Cukr III. • Evropská komise rozhodla o zkrácení produkčních kvót cukru na rok 2007/08 o 12%, aby se preventivně zabránilo tvorbě tržních přebytků. • Nicméně celní sazna (od 1.1.2009 41,9 EUR/100 kg – cca 11 Kč/kg) • Údaje o aktuálních kvótách:

23. Platby SSP • Zavedena od roku 2006 • Sazba 170,61 Kč/t (2006) • Sazba 211,92 Kč/t (2007) • Sazba 271,41 Kč/t (2008) • Sazba 350,59 Kč/t (2009) • Sazba 341,65 Kč/t (2010) • Sazba 343,60 Kč/t (2011)

27. Bramborový škrob • Kvóty (33 660 tis tun) • Výrobní náhrada na výrobky zpracované ze škrobu • Výrobní prémie • Národní doplňkové platby pro pěstitele brambor • Vývozní subvence pro škrob

28. Obiloviny (potravinářské) • Intervenční nákup (101,31 EUR/t), prodej a skladování • Vývozní subvence

29. Čerstvé ovoce a zelenina • Vývozní subvence • Příspěvek odbytovým organizacím za stahování z trhu - nepotravinářské využití a krmivářské využití • Vývozní subvence na výrobky • Poskytování finančních podpor pro pěstitele ovoce a zeleniny

30. Víno • Vývozní subvence • Restrukturalizace vinic • Podpora destilace • Podpora skladování stolního vína a dalších produktů

31. Rýže, Oleje a tuky • Vývozní subvence

32. Len a konopí • Podpora zpracovatelům

33. Sušená krmiva • Podpora výrobcům (33 EUR/t) • Množství je kvótováno pro jednotlivé členské země

34. Banány • Licence pro dovoz

35. Chmel • Pouze přímé platby

36. Drůbež a vejce • Vývozní subvence

37. Skopové a kozí maso • Soukromé skladování

38. Hovězí a telecí maso • Intervenční nákup, prodej a skladování hovězího masa • Soukromé skladování hovězího masa • Vývozní subvence pro hovězí a telecí maso

39. Vepřové maso • Vývozní subvence • Podpora soukromého skladování

40. Zdroj: MZe

41. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě 2004 - 2006 Podpora zemědělství po vstupu ČR do EU Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) + Oddělená platba na cukr (SSP) Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) Operační program zemědělství (OP) Národní podpory (STATE AID) Tržní opatření

42. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě 2007 - 2013 Podpora zemědělství po vstupu ČR do EU I. Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) + Oddělená platba na cukr (SSP) + STP II. Program rozvoje venkova (PRV) III. Národní podpory (STATE AID) IV. Tržní opatření

43. I. SAPS, TOP-UP, SSP • Single Area Payment Scheme – jednotná platba na plochu • Nárůst 2004 – 2013 • 100 % z evropských zdrojů • Pro rok 2004: 1830 Kč/ha • Pro rok 2005: 2110,70 Kč/ha • Pro rok 2006: 2517,80 Kč/ha • Pro rok 2007: 2791,50 Kč/ha • Pro rok 2008: 3072,70 Kč/ha • Pro rok 2009: 3 710,00 Kč/ha • Pro rok 2010: 4 060,80 Kč/ha • Pro rok 2011: 4685,50 Kč/ha

44. Top-Up 2010 • Pouze z českých zdrojů • Zemědělská půda 514,1 Kč/ha • Pěstování chmele (coupling): 3 019,60 Kč/ha • Chmel (decoupling): 8 126,8 Kč/ha • Přežvýkavci: 1 310,1 Kč/VDJ • Krávy bez tržní produkce mléka*): 2 119,6 Kč/VDJ • Ovce, kozy: 1 000 Kč/VDJ • Brambory na škrob (coupling): 465,3 Kč/t • Brambory na škrob (decoupling): 1 631,2 Kč/t *) Nejméně jednou otelené

45. Top-Up 2011 • Pouze z českých zdrojů • Chmel (decoupling): 7 540,90 Kč/ha • Přežvýkavci: 910,80 Kč/VDJ • Krávy bez tržní produkce mléka*): 1 393,80 Kč/VDJ • Ovce, kozy: 650,80 Kč/VDJ • Brambory na škrob (coupling): 378,80 Kč/t • Brambory na škrob (decoupling): 1 641,40 Kč/t *) Nejméně jednou otelené

46. Nárůst přímých plateb

47. Oddělená platba za cukr - SSP • Zavedena od roku 2006 • Kompenzuje pokles cen z 1470 Kč/t na 920 Kč/t • Sazba 170,61 Kč/t (2006) • Sazba 211,92 Kč/t (2007) • Sazba 271,41 Kč/t (2008) • Sazba 350,59 Kč/t (2009) • Sazba 341,65 Kč/t (2010) • Sazba 343,60 Kč/t (2011)

48. Oddělená platba za rajčata - STP • Zavedena od roku 2008 • Sazba 870,35Kč/t (2008) • Sazba 873,24 Kč/t (2009) • Sazba 853,67 Kč/t (2010) • Sazba 859 Kč/t (2011)

49. Dojnice • Sazba 2 444,4 Kč/VDJ (2010) • Sazba 2 370,9 Kč/VDJ (2011)

50. Přepočet VDJ