160 likes | 259 Vues
Vnímání a mínění. Eliška Jungová, IKŽ, FSV UK LS 2007/8. Limity vnímání. Smyslová omezení Kognitivní omezení – selektivní pozornost Ve snaze ekonomizovat vnímání: zužujeme vnímání na věci pro nás důležité dekódujeme je do jednodušší formy (riziko ztráty či zkreslení informace).
E N D
Vnímání a mínění Eliška Jungová, IKŽ, FSV UK LS 2007/8
Limity vnímání • Smyslová omezení • Kognitivní omezení – selektivní pozornost Ve snaze ekonomizovat vnímání: • zužujeme vnímání na věci pro nás důležité • dekódujeme je do jednodušší formy (riziko ztráty či zkreslení informace)
Vnímání názoru jiných Pět faktorů: • Informace od podavatele • Vliv příjemce na informaci • Vztah mezi příjemcem a podavatelem • Sociální kontext • Kulturní prostředí
Politická socializace Výzkumy stranické loajality • V tradičních demokraciích dosti stabilní v čase • Zásadní vliv rodiny, primárních skupin
Sociální srovnávání • Festinger (1954) teorie sociálního srovnávání • Shoda jako podstatná báze pro naše vnímání a mínění • Členové skupiny buď mění své názory nebo své vztahy • Lidé mají potřebu neustálého srovnávání s ostatními členy skupiny, zejména není-li k dispozici objektivní měřítko • Sklon srovnávat se zejména s těmi, s nimiž jsou lidé v kontaktu nebo jsou na podobné sociální úrovni
Sociální projekce mínění • Jestliže jedinec nemůže/nechce srovnávat své názory s konkrétními jinými • Při nedostatku znalostí skutečného mínění • Poučený odhad – na základě zkušeností či informací, jaké je asi mínění jiných založené na skupinových charakteristikách a vlastním mínění jedince
Koncepty sociální projekce mínění • Zrcadlové vnímání • Pluralistická ignorance • Falešný konsensus • Popírající projekce • Ideologický sklon • Neosobní vliv a nerealistický optimismus • Efekt třetí osoby
Zrcadlové vnímání • Looking-glass perception • Lidé předpokládají, že významní druzí mají stejný názor jako oni sami • Zpravidla u témat, která nejsou kontroverzní nebo je jedinec nepovažuje za důležitá • Veřejné mínění – předpoklad, že většina si myslí totéž co já
Pluralistická ignorance • Společný nezájem (Pluralistic ignorance) • Chybně vnímaný konsensus • Jednotlivci podceňují podíl jiných, kteří mají stejný názor jako oni • Většinové stanovisko k problému je nesprávně vnímáno jako stanovisko menšiny • Možný důsledek - riziková situace je nesprávně vyhodnocena jako bezproblémová
Falešný konsensus • (False consensus effect) • Jedinec přeceňuje počet jiných, kteří souhlasí s jeho názorem • Důvodem může být: • Neúmyslné zkreslení v důsledku omezeného a výběrového kontaktu s ostatními • Záměrná a motivovaná strategie - jevit se ostatním v příznivém světle
Motivace falešného konsensu • Posilování pozitivního sebehodnocení • Snaha vidět jiné jako sebe • Potřeba sociální podpory a potvrzení
Popírající projekce • (Disowning projection) • Speciální případ atribuční teorie • Tendence připisovat negativní vlastnosti jiným a odmítat je u sebe • Veřejné mínění: fenomén „sociální vhodnosti“ – problém zejména u citlivých témat
Ideologický sklon (Ideological bias) • Konzervativní/liberální sklon • Speciální případ pluralistické ignorance • Tendence předpokládat větší ideologické zabarvení názorů jiných než odpovídá skutečnosti
Neosobní vliv a nerealistický optimismus (Impersonal impact and unrealistic optimism) • Týká se pravděpodobnosti pozitivních a negativních událostí v osobním životě • Tendence vidět sebe lépe než ostatní • Rozlišení mezi dvěma úrovněmi hodnocení – osobní versus sociální
Hodnocení ekonomické situace v ČR a ve vlastní domácnosti Výzkumy CVVM
Efekt třetí osoby • (Third-person effect) • Vnímané účinky masových médií • Tendence přeceňovat vliv médií na ostatní