1 / 28

Deprese u dětí a dospívajících – tak trochu jiná deprese

Deprese u dětí a dospívajících – tak trochu jiná deprese. Pavel Theiner, Markéta Žáčková Psychiatrická klinika FN a MU Brno. Deprese u dětí. Dítě – od narození do 18 let Stejná diagnostická kritéria jako pro depresi u dospělých (DSM-IV i MKN-10)

Télécharger la présentation

Deprese u dětí a dospívajících – tak trochu jiná deprese

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Deprese u dětí a dospívajících – tak trochu jiná deprese Pavel Theiner, Markéta Žáčková Psychiatrická klinika FN a MU Brno

  2. Deprese u dětí • Dítě – od narození do 18 let • Stejná diagnostická kritéria jako pro depresi u dospělých (DSM-IV i MKN-10) • Předpokládá se kontinuita příznaků od dětství do dospělosti

  3. Deprese u dětí • Předpokládají se stejné etiopatogenetické mechanizmy • Přesto je klinický obraz na první pohled odlišný

  4. Historické ohlédnutí • Obrazy afektivních poruch u dětí jsou uváděny již ve starých kulturách (Indie, Řecko) • Z 18. a 19.stol kasuistiky depresivních dětí • Později zvítězil koncept „bezstarostného dětství“

  5. Historické ohlédnutí • Oficiálně existuje dětská deprese od 70.let 20.století • Až od r. 1986 názor, že projevy deprese jsou po celý život podobné a že tedy i děti trpí „dospělým“ typem deprese jako vážnou duševní poruchou (Puig-Antich, 1986). • I když existují rozdíly mezi příznaky, základní symptomy se neliší.

  6. Kontinuita psychopatologie • Depresivní porucha není součástí zdravého vývoje dítěte. • Není období fyziologické deprese (rozdíl od úzkostí) • Vývojové odchylky o budoucích depresivních dětí

  7. Kontinuita psychopatologie • Existuje ale kontinuita psychických problémů od ranného dětství („to přejde“ neplatí!) • Externalizované vs. Internalizované • Častější homotypie, ale i přechody z jedné skupiny do druhé

  8. Rizikové faktory • Deprese u rodičů zvyšuje riziko deprese u potomka • Deprese u otce více ovlivňuje vývoj chlapců (Ramchandani et al., 2005) • Špatné vztahy se sourozenci jsou silným a samostatným prediktorem rozvoje deprese v dospělosti ( Waldinger et al., 2007)

  9. Rizikové faktory • Sociokulturní faktory: • počet dětí v rodině • pořadí narození • stresující rodinné události (Bergeron et al., 2007) • V ranné adolescenci rozvoj deprese nejlépe predikuje nízké sebehodnocení (MacPhee et al., 2006)

  10. Psychopatologie • Stejná dg. kritéria = stejná psychopatologie • Modulace příznaků vývojem mozku a kognitivních funkcí • Typické jsou poruchy vnímání a myšlení (již u dětí školního věku, zvýraznění v adolescenci)

  11. Halucinace u dětí • Psychotické poruchy • Součást normálního vývoje • Nepsychotické psychiatrické poruchy • Při psychosoc. zátěži • Somatická onemocnění (Edelsohn, 2006).

  12. Psychopatologie • Halucinace asi u 1/3 depresivních dětí (Malá, 2000) • Typická je verbální sluchová halucinace nabádající k sebevraždě (Edelsohn, 2006).

  13. Vývoj psychopatologie • Kojenci a batolata • „anaklitická deprese“ z odloučení • Neklid, křik přechází do apatie, porucha spánku a příjmu potravy, zhoršení somatického stavu, zastavení vývoje či regres. • U batolat dysforické ladění, inhibice zájmu o sociální okolí

  14. Vývoj psychopatologie • Předškoláci • ztráta zvídavosti • ztráta zájmu o okolí • nehrají si • podrážděnost • nesoustředěnost • nechutenství • poruchy spánku • výbuchy vzteku a pláče • regrese vývoje

  15. Vývoj psychopatologie • Mladší školáci • dominující psychosomatické příznaky • emoční labilita • porucha interpersonálních vazeb • podrážděnost • únava • zhoršený školní výkon

  16. Vývoj psychopatologie • Starší školáci • smutek • nedůvěra sama v sebe • neschopnost prožívat kladné em. • pocity viny • myšlenky na sebevraždu • psychosomatické příznaky • těžko srozumitelné por. chování

  17. Vývoj psychopatologie • Adolescence • „dospělé“ depresivní symptomy • pocity nudy • celková výrazná psychická nepohoda • riskantní aktivity • psychotropní látky • „hysterické chování“

  18. Vývoj psychopatologie • Bez vazby na věk: • poruchy spánku, • depresivní ladění (příp. poruchy chování), • suicidální tendence (s behaviorální expresí odpovídající věku) • poruchy koncentrace pozornosti.

  19. Léčba deprese, historie • Historicky se vždy zkoušely léky používané u dospělých • 1995: prokázána neúčinnost TCA u dětských depresí • SSRI = 1. volba • Ostatní antidepresiva v dalších krocích (přestože neexistovala EBM data)

  20. Léčba deprese • 2004: metaanalýza lékových studií u pediatrické deprese a přehodnocení dosavadních postupů • 2004-2005: varování, že SSRI mohou vést u dětí a dospívajících ke zhoršení deprese, neklidu, provokaci suicidálních myšlenek. Vyšší riziko syndromu z vysazení

  21. Léčba deprese • 2005: AD léčba u dětské a adolescentní deprese má nižší efekt než u dospělých, ale pro značně omezené možnosti léčby této poruchy jsou AD používána i u dětí (NICE, 2005)

  22. Léčba v praxi – mírná deprese • Ne AD v iniciální fázi • 2-3 měsíce nedirektivní podpůrná PT nebo skupinová KBT • Rodinná terapie • Není-li efekt, pak viz středně těžká deprese

  23. Léčba v praxi – středně těžká až těžká deprese • Děti 5 – 11 let: není dostatek zkušeností, AD velmi opatrně • Starší děti: PT (indiv. KBT, ITP, RT – nejméně 3 měsíce). • Není-li odpověď v prvních 4-6 sezeních, pak fluoxetin a pokračování v PT případně změna PT přístupu • Monoterapie AD nikoli

  24. Léčba v praxi – středně těžká až těžká deprese • Do 16 let věku by měl léčbu AD indikovat pedopsychiatr a vždy jen se současně probíhající PT • Edukace dítěte i rodiny o AD terapii • První 4 týdny kontroly à 1 týden – sui myšlenky, sebepoškozování • Dalších 8 týdnů à 2 týdny

  25. Léčba v praxi – středně těžká až těžká deprese • Fluoxetin – jediné schválené AD (v ČR od VI/07) • Dávka 10mg/d 7 dnů • 20mg dle stavu po týdnu • U adolescentů snad i více, ale bezpečnost ani účinnost není známa • Léčba min. 6 měsíců po dosažení remise

  26. Léčba v praxi • Nevhodné preparáty: • TCA • paroxetin • venlafaxin • extrakt z třezalky tečkované • nebyl doposud prokázán jejich dostatečný antidepresivní efekt • relativně nejvyšší počet nežádoucích účinků

  27. Léčba - budoucnost • Gibbons et al., září 2007: • Holandsko 2003-2005: snížení preskripce SSRI o 22%, zvýšení suicidality mladistvých o 49%! • V USA nárůst o 14%, to je nevětší nárůst od r. 1979, kdy se suicidalita sleduje

  28. Děkuji za pozornost

More Related