STAROVĚKÁ KRÉTA

1. STAROVĚKÁ KRÉTA

2. Zpracovala Mgr. Jana Říhová ZŠ Brno, Kamínky 5 Kontakt: rihovajana@centrum.cz

3. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Ostrov Kréta leží ve východní oblasti Středozemního moře. Podnebí je zde subtropické – vyznačuje se dlouhým suchým létem a krátkou deštivou zimou. http://news.nationalgeographic.com

4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Většinu ostrova pokrývají hory. Nejvyšší z nich dosahují téměř 2500 m n. m. Horami se táhne nejdelší evropská soutěska Samaria (18 km). Kréta je tvořena vápencem, proto je také protkaná četnými jeskyněmi. http://cs.wikipedia.org http://kreta.jkweb.info http://www.explorecrete.com

5. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Jižní pobřeží je strmé, severní pozvolné.

6. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Zemědělství zde bylo a je zastoupeno hlavně pěstováním pšenice, ječmene, oliv, vinné révy a dalšího ovoce a zeleniny. Už ve starověku zde rolníci chovali dobytek, ovce, kozy a prasata. Podstatnou část jejich jídelníčku tvořily také mořské ryby. ROHOVNÍK KŮZLE http://www.olivegrovenurseries.co.uk http://www.flickr.com http://www.greatdreams.com http://www.biolib.cz

7. MINOJSKÁ KULTURA Starověká krétská civilizace neboli minojská kultura vznikla a rozvíjela se od konce 3. tisíciletí. Kolem roku 2000 př. n. l. už existují městské civilizace s paláci jako středisky moci a správy. Těžištěm vývoje se stala střední Kréta s městy Knóssos, Faistos a Mallia.

8. MINOJSKÁ KULTURA Podle informací doložených z Homérovy Odyssey existovalo na ostrově na 90 měst, mezi kterými nebyly nepřátelské vztahy, a proto města ani nestavěla hradby. Proti útokům zvenčí je stačilo ochránit loďstvo. Ve městech se budovaly paláce, vily i obyčejné stavby ze sušených hliněných cihel na kamenné podezdívce. REPLIKA STAROVĚKÉ LODĚ http://www.minoanatlantis.com http://www.crete-kreta.com/maritime-museum-crete http://picasaweb.google.com

9. PALÁC V KNÓSSU Vnitřní vybavení paláce v Knóssu, sídla mytického Minoa, mělo vysokou technickou i uměleckou úroveň. Středem paláce byl obdélníkový dlážděný dvůr, kde se odehrávaly státní ceremonie a pořádaly slavnosti spojené s býčími hrami. http://travelingclassroom.org

10. PALÁC V KNÓSSU Budovy byly terasovité, většinou měly dvě až čtyři patra. Kromě obytných místností zahrnoval palácový komplex kanceláře, svatyně, dílny, skladiště surovin a výrobků, koupelny i toalety vybavené kanalizací. Spleť chodeb a schodišť byla inspirací pro vznik báje o labyrintu krále Minoa. http://cs.wikipedia.org http://stevewatson.info http://www.youtube.com/watch?v=LGsVKFld6XM&feature=related udk knossos palace Vyhledej na WWW.YOUTUBE.COM:

11. PALÁC V KNÓSSU Zdobným architektonickým prvkem byly dřevěné sloupy, které se směrem vzhůru rozšiřovaly. Nejčastěji měly červený dřík s černou hlavicí, objevovaly se však i černé a bílé sloupy. Další ozdobou byly i stylizované býčí rohy. http://www.youtube.com/watch?v=4XJd88cTRsU&feature=related http://www.alef.net http://www.crete-kreta.com http://www.minoanatlantis.com http://tourtoo.com Knossos Palace Reconstruction Crete 3D Vyhledej na WWW.YOUTUBE.COM:

12. PALÁC V KNÓSSU Z dochovaných fresek, které zdobily stěny paláců, nacházíme motivy s býky, výjevy z mořských hlubin, figury žen se složitými účesy v eroticky laděných oděvech, nechybí ani samotný vládce s korunou lilií a peří. V trůnním sále zdobí stěny bájní gryfové s ptačí hlavou a lvím tělem. http://www.dilos.com http://www.timetrips.co.uk http://hgustafs.myweb.usf.edu http://cs.wikipedia.org http://www.metmuseum.org http://www.adrianaallen.com

13. PLASTIKY Nalezené sošky mají poměrně malé rozměry – nepřesahují 25 cm. Nejznámější jsou býčí hlava z leštěného kamene a hadí bohyně. Nejčastějším užívaným materiálem byla slonovina, bronz a hlína. http://picasaweb.google.com http://southwestern.edu

14. KERAMIKA V palácových sýpkách se skladovala úroda v obrovských nádobách – v tzv. „pithos“ keramice. Byly zde soustředěny zásoby obilí, vína a oleje. Menší užitková keramika byla zastoupena džbány, amforami, mísami a tzv. krátery, v nichž se ředilo víno. Zdobena byla spirálami, křivkami, později rostlinnými a mořskými motivy. http://www.aspectart.com http://ferrebeekeeper.wordpress.com

15. PÍSMO • Vznik písma souvisí přímo s obchodem a s hospodářskou evidencí, nebylo • určeno k psaní krásné literatury. Na Krétě rozlišujeme tři typy: • Hieroglyfické – obrázkové - ovlivněno Egyptem • Lineární písmo A - slabičné - nerozluštěno • Lineární písmo B - slabičné – rozluštěno M. Ventrisem • (rozšířilo se na Peloponés a bylo přizpůsobeno potřebě Řeků) A. Evans – archeolog v Knossu, objevil i texty, které rozluštil M. Ventris http://www.biography.com http://www.kairatos.com.gr http://icls.sas.ac.uk

16. VLIV MINOJSKÉ KULTURY NA EGEJSKOU OBLAST Texty s lineárním písmem B byly objeveny na poloostrově Peloponésu a svědčí o obchodních kontaktech s Krétou, která výrazně ovlivnila mykénskou kulturu. Krétské zboží směřovalo i na Kykladské ostrovy, na Kypr, do Egypta a do Přední Asie. Pověst o Theseovi naznačuje závislost egejských vládců na králi Kréty, který v Knossu držel jako rukojmí jejich syny a dcery.

17. PŘÍČINY ZÁNIKU MINOJSKÉ CIVILIZACE Nepřítelem prosperující Kréty nebyly kupodivu jiné soudobé národy, ale přírodní katastrofy. Prvním bylo zemětřesení, které způsobilo značné škody hlavně ve Faistu. Obyvatelé Kréty ruiny opravili a města se zaskvěla opět ve své kráse. Z druhé katastrofy – výbuchu sopky na ostrůvku Théra – se však nevzpamatovala už nikdy. Podle posledních zkoumání vědci odhadují, že výbuch svou intenzitou předčil i ničivý výbuch sopky Krakatoa v Indonésii z roku 1883 a způsobil následně vlnu tsunami vysokou 70 m, která dílo zkázy dokonala. Vše se mělo odehrát v roce 1680 př.n.l. To, co z ostrova zůstalo, se nazývá souostroví Santorini. http://aktualne.centrum.cz http://www.factficles http://cs.wikipedia.org http://www.weatherwizkids.com