1 / 13

Pravicový extremismus v Slovenské republice, historie, NSS:

Pravicový extremismus v Slovenské republice, historie, NSS:. 2. přednáška. Pravicový extremismus, historie.

urian
Télécharger la présentation

Pravicový extremismus v Slovenské republice, historie, NSS:

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pravicový extremismus v Slovenské republice, historie, NSS: 2. přednáška

  2. Pravicový extremismus, historie. Už ve 20. letech sílilo uvnitř Hlinkovy Slovenské ludové strany, která do té doby představovala velmi umírněnou opozici, extremistické křídlo pod vedením Vojtecha Tyky, které zanedlouho nabylo působením krize antikapitalistické a fašizující podoby. K velkému obratu došlo v březnu 1939 v souvislosti s okleštěním československého státu Hitlerem a vznikem teoreticky nezávislého Slovenska pod vládou ultranacionalistického preláta Msgre. Tisa. Ačkoli si byli Slováci vědomi faktické satelitizace své země Velkoněmeckou říší (byli zčásti okupováni wehrmachtem a museli přistoupit na jednostranně výhodné smlouvy umožňující Německu hospodářské kořistění), stali se poprvé ve svých dějinách občany vlastního svrchovaného státu. S vlastní státní vlajkou, hymnou, znakem, ústavou inspirovanou současně rakouským a portugalským vzorem i papežskými encyklikami; celek tvořil směsici fašizujícího korporativismu a klerikalismu.

  3. 2. Světová válka a Slovenský štát Za touto paternalistickou a reakční fasádou probleskovaly totalitní praktiky, jež budou zaujímat na Slovensku Msgre. Tisa, který se udržel v čele státu až do roku 1945 a roku 1942 prohlásil sám sebe za vůdce, stále větší prostor. Stejně jako Pétain ve Francii musel totiž Tiso stále více počítat s pronacistickými živly, s muži jako byli Vojtech Tuka, jednu dobu hlava vlády, a Alexander mach, která se stal s podporou Němců vůdcem Hlinkovy gardy, jakési slovenské SS, která neblaze proslula při likvidaci židovské komunity.

  4. Vztah k Německu. • Závisle na tom, jak německý tlak sílil (Tiso se roku 1944 nakonec obrátil s výzvou o pomoc k wehrmachtu, aby čelil partyzánské hrozbě), docházelo tedy k stále většímu prolínání mezi autoritářským křesťanským státem ztělesněným Tisem a slovenskými stoupenci hitlerovské Evropy, kteří nutili prezidenta ke stále radikálnějším opatřením. Po osvobození vedl tento jejich amalgam k Tisově odsouzení k trestu smrti lidovým tribunálem roku 1947.

  5. Poválečné období: • Po čtyřiceti letech komunistické moci a života v obnoveném dvounárodním státě zůstalo mnoho Slováků, kteří nezapomněli na vybočení nezávislosti, jakkoli byla v období hitlerovské hegemonie iluzorní. Vedlo to k selektivnímu a dosti irénickému přehodnocení tohoto období představiteli velké části radikální pravice. Tisova opatření na omezení hospodářské činnosti židů, „arizace“ jejich majetku a přijetí „židovského zákoníku“ roku 1938 upadly v zapomenutí (popřípadě je někteří požadovali za podružné, ba pozitivní). V zapomenutí Dějin upadlo 50 000 vojáků poslaných na východní frontu, 120 000 pracovníků „zapůjčených“ říši, přistoupení k paktu proti Kominterně i vyhlášení války Velké Británii a Spojeným státům. Populističtí vůdcové a představitelé neofašistického krajní pravice požadovali, aby byl Tisův režim a Tiso sám rehabilitováni a aby jim bylo přiznáno náležité místo v dějinách slovenského národa. „Nezávislost Slovenska nemá s fašismem nic společného,“ tvrdila Strana národní jednoty. „Dvakrát více židů bylo zachráněno než vyhlazeno“ díky intervenci státní moc. Deportace byly vysvětlovány a ospravedlňovány „rdoušením slovenského národa“ atd. Šlo prostě o směsici neagcionismu bez jakýchkoli příkras a historického revizionismu.

  6. Nejdůležitějším z politických organizací, které alespoň zčásti převzaly dědictví režimu Msgre. Tisa, je Slovenská národní strana (SNS). Byla založena v únoru 1990 a postupně ji vedli Víťazoslav Móric, Jozef Prokeš a Ján Slota. V letech 1990 a 1993 byla nejhorlivějším obhájcem slovenské nezávislosti a silně naléhala na rozchod s Českou republikou. Přestože udržovala srdečné vztahy s Vladimirem Žirinovským v době, kdy měl za sebou váhu více než 20% voličských hlasů, Slota stále odmítal pozvat ho do Bratislavy a navázat s jeho stranou oficiální styky. SNS, která opakovaně navrhovala udělat ze 14. března, data vyhlášení samostatnosti roku 1939, slovenský státní svátek, totiž usilovala představit své potenciální klientele dvojí tvář: tvář zodpovědné a relativně umírněné organizace, která vehementně odmítala nařčení z filofašismu, a nacionálně populistickou argumentaci, která se navíc neustále radikalizovala a uspišovala tak úpadek strany. Tvrzení o primátu slovenských národních zájmů (až do roku 1993) a poté ostré výpady proti „cizincům_, zejména příslušníkům maďarské komunity („hordám asijských barbarů“, které přitáhly před tisíci lety a prováděly „vyhlazování civilizovaných národů“) a proti Romům (jimž Slota sliboval vyhoštění do „oddělených vesnic“) přinesly SNS v kontextu nacionalistické horečky, která provázela proces vedoucí k rozdělení Československa, poměrně bohatou žeň voličských hlasů: roku 1992 (před rozdělením) 11% hlasů ve volbách do federálního parlamentu a o dva roky později 8% hlasů ve volbách do Slovenské národní rady, což Slotově straně umožnilo vstoupit do vlády Vladimíra Mečiara. Ještě roku 1998 dostala SNS důvěru 9,07% voličů v parlamentních volbách a získala 14 poslaneckých křesel (ze 150). Od té doby její vliv, patrný hlavně na severu země a zejména v Bratislavě, citelně poklesl. V prezidentských volbách roku 1999 získal Slota pouze 2,5% hlasů.

  7. SNS a HZDS • Odliv SNS vysvětluje zčásti fakt, že hlavní vládní uskupení, HZDS (Hnuti za demokratické Slovensko), jehož lídr Vladimír Mečiar stál několikrát v čele vlády a ve druhém kole prezidentských voleb roku 1999 získal 43% hlasů, nabídlo voličům méně vyhraněných populistickou alternativu. Mečiar nepopíral úplně „historickou roli“, kterou údajně hrál Tisův režim, ale snažil se od fašismu více distancovat a vystříhal se jakéhokoli extremistického vybočení. Tato obezřetnost umožnila jeho organizaci získat v předčasných parlamentních volbách roku 1994 zhruba 35% hlasů a 61 poslanců. O čtyři roky později obdržela sama 27% hlasů a 43 poslaneckých křesel. Zaujímala tedy první místo mezi parlamentními politickými formacemi před Slovenskou demokratickou koalicí (26,33% hlasů a 42 poslanců) a Stranou demokratické levice (14,66%, 23 poslanců).

  8. Hlavními nositeli nejradikálnější formy pravicového extremismu jsou různá fašizující hnutí, z nichž poněkud významnější jsou Slovenská ludová strana – xenofobní a antisemitská formace, která se bezostyšně chlubí svou filiací s Tisovým režimem. Pravicový extremismus: Kontaktní na zahraničí disponovalo i Národně-socialistické hnutí Evropy (NSHE). NSHE nebylo rozhodně celoevropskou organizací, vzniklo v Košicích z iniciativy tehdy 18letého skinheada a dříve anarchisty Rolanda Meszároše. Organizace působila v letech 1992-1995 a nepřilákala více než pár desítek příznivců ze Slovenska a ČR.

  9. Další skupiny: • Klan Slovenských Rytierov: přihlásil se k rasistickému odkazu myšlenek Ku-Klux-Klanu, původně plán fungovat jako pobočka této organizace. Členové neměli požívat alkoholické nápoje, nehovořit do médií, trénovat bojové umění. V současnosti nevyvíjí organizace žádné aktivity. • Slovenský národný front: působnost Trnava, protimaďarská rétorika, plakáty, tiskoviny, přihlášení k panslavistickému národovectví, antikomunismu, pro trest smrti, proti homosexualitě. Časem opadla podpora skinheadů. Slovenský národný front se rozštěpil na Ludovou stranu a Slovenskou pospolitost.

  10. Další skupiny: • Slovenský Úsvit: Vznik roku 1995, jako občanské sdružení registrované MV SR, vzniklo v Banském Štiavnici, vydávalo časopis Naša stráž. V současnosti je neaktivní. • Slovenská národná liga: Odkaz na léta 1939-1945, malá skupinka, která se snažila zprvu angažovat v politice, později jako skupina zaměřená na distribuci hudebních nosičů. • Slovenská vlastenecká organizace - Garda: vnikla roku 1995 v Bratislavě a pobočku má v Žilině. Orientace na persony minulosti Tuka, Tiso, Tuka. Po boku této organizace vznikla i Hlinkova mládež. • Hudební kapely: • Krátký proces, Juden Mord, DMS.

  11. Slovakia Hamer Skinheads Blood&Honour Division Slovakia (Bratislava) Blood&Honour Nitra Blood&Honour Tatras Slovakia (Prešov) Blood&Honour Engerau (Bratislava-Petržalka) Blood&Honour Cassovia (Košice), Combat 18 SS AG Slovakia – Security Servis Action Group Slovakia Biela slovenská jednota Rytiery Slunečného klanu Bojovníci keltského Kruta Celtic Tradion Christian Separatist Churých Society Slovensko Hooligans. Neonacistická a rasově extremistická uskupení na Slovensku:

  12. Nové Slobodné Slovensko: • Nové slobodné Slovensko je národne orientované občianske združenie mladých.Nové slobodné Slovensko sa hlási k tisícročným slovenským tradíciám a k odkazu, ktorý po sebe zanechali velikáni slovenského národa, ako Ľudovít Štúr, Andrej Hlinka, Jozef Tiso a ďalší.Nové slobodné Slovensko propaguje a obhajuje hodnoty, ako sú láska k vlasti a národu.Nové slobodné Slovensko sa svojimi aktivitami snaží o upevnenie významu myšlienky národnej pospolitosti a spolupatričnosti medzi Slovákmi, ako významnej zložky, podieľajúcej sa na pozitívnom formovaní obrazu Slovenska a Slovákov.Nové slobodné Slovensko, vychádzajúc z historických skúseností Slovenska a Slovákov, propaguje myšlienky, ktoré vravia o dôležitosti posilnenia národnej pospolitosti a spolupatričnosti medzi slovenskou spoločnosťou, ako základného princípu pre prežitie a rozvoj slovenského národa, jeho kultúry a štátu v budúcnosti.Nové slobodné Slovensko si dalo za úlohu odkrývať, propagovať a obhajovať tieto myšlienky pred verejnosťou.Nové slobodné Slovensko pod svojou hlavičkou združuje mladých Slovákov, ktorí súhlasia s programovými cieľmi združenia a zaväzujú sa dodržiavať jeho stanovy a vnútroorganizačný poriadok.Nové slobodné Slovensko bolo zaregistrované ministerstvom vnútra SR dňa 26. 7. 2000.

  13. Programatika, názory: Programové ciele • Programovými cieľmi združenia sú:a) organizovať prednášky a diskusné stretnutia historického, politického a sociologického charakteru,b) vzbudiť záujem u ľudí o politické dianie,c) organizovať petície - prekladať vláde „vôľu ľudu",d) prebudiť v mladých ľuďoch kladný postoj k vlasti, štátu, národu,e) usporadúvať stretnutia pri príležitosti rôznych významných výročí, sviatkov a historických udalostí,f) poukazovať na negatívne fenomény dnešnej spoločnosti,g) apelovať na vládnych činiteľov v prípade spoločenských kríz,h) spolupracovať s inými domácimi a zahraničnými skupinami a organizáciami, ktoré majú podobné ciele a zámery,i) chrániť a zveľaďovať slovenskú prírodu,j) organizovať a zastrešovať kultúrne a športové podujatia,k) vydávať časopisy, knihy a rôzne iné publikácie, tiež audiovizuálne nosiče.

More Related