1 / 20

Evropská unie v globálních souvislostech

Evropská unie v globálních souvislostech. Politika EU:. Od  Maastrichtské smlouvy se oblasti činnosti EU, tzv. politiky EU, dělily do tzv. tří pilířů.  Lisabonská smlouva  toto dělení formálně zrušila, ale fakticky částečně přetrvává v přechodných obdobích a specifických procedurách .

Télécharger la présentation

Evropská unie v globálních souvislostech

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Evropská unie v globálních souvislostech

  2. Politika EU: • Od Maastrichtské smlouvy se oblasti činnosti EU, tzv. politiky EU, dělily do tzv. tří pilířů. Lisabonská smlouva toto dělení formálně zrušila, ale fakticky částečně přetrvává v přechodných obdobích a specifických procedurách. • První pilíř, nadstátní, zastřešoval všechna tři dosavadní Společenství, druhý a třetí pilíř zaváděly nové oblasti mezivládní spolupráce. Druhý pilíř zahrnoval společnou bezpečnostní a zahraniční politiku, třetí pilíř pak policejní a justiční spolupráci. • Lisabonskou smlouvou se dosavadní druhý a třetí pilíř přeměnily v další společné politiky EU. Určitá výjimka zůstala v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, kde je zachována jednomyslnost členských států.

  3. I. Evropská společenství • Společná zemědělská politika • Hospodářská a měnová unie • Celní unie a Společný trh • Společná obchodní politika • Regionální a strukturální politika • Dopravní politika • Sociální politika • Schengenský prostor • Občanství EU • Vědecko-výzkumná politika • Politika hospodářské soutěže • Ekologická politika • Politika ochrany spotřebitele • Vzdělání a kultura • Společná rybolovná politika • Azylová a přistěhovalecká politika

  4. II. Společná zahraniční a bezpečnostní politika 1.Zahraniční politika: • Spolupráce v zahraniční politice • Dodržování míru • Volební pozorovatelé • Lidská práva • Demokracie • Rozvojová pomoc 2.Bezpečnostní politika: • Evropská bezpečnostní politika • Evropské síly rychlé reakce • Odzbrojování

  5. Smlouva o Evropské unii, která byla podepsána • v Maastrichtu 7. února 1992 a vstoupila v platnost •  1. listopadu. • Lisabonská smlouva(též Reformní smlouva) je • mezinárodní smlouva, jejímž cílem je především reformovat instituce Evropské unie a její fungování. • Byla podepsána13. prosince 2007 v Lisabonu, ratifikována  • 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1.prosince2009. Zavedla rovněž nové oblasti spolupráce členských zemí. Přidáním této mezivládní spolupráce ke stávajícímu „systému Společenství“ vytvořila Maastrichtská smlouva novou politickou a zároveň hospodářskou strukturu sestávající z tzv. „tří pilířů“ – Evropskou unii (EU).

  6. Role EU v mezinárodních organizacích: • Nejvýznamnější mezinárodní organizací je dnes Organizace spojených národů (OSN), která má univerzální záběr, v jehož rámci se řeší otázky spojené s politikou, bezpečností, chudobou, kulturou, migrací apod. • Světová banka- sdružuje většinu států světa a snaží se řešit problémy zadlužení a chudoby třetího světa • Světová obchodní organizace- napomáhá členským státům vytvářet pravidla volnějšího národního obchodu • Summit G8-spojuje osm nejmocnějších států světa a zabývá se důležitými otázkami mezinárodní politiky a ekonomiky. • Nejplačtivější otázkou současného vývoje je zejména nerovnoměrné rozložení bohatství na zemi, jehož důsledkem je extrémní chudoba, rozvoj epidemií či hladomor v celé řadě rozvojových zemích. • Rozvojová politika =pomoc nejchudším zemím světa • EU reprezentuje mezivládní přístup k řešení problémů, založený na spolupráci jednotlivých států a sdílení jejich suverenity

  7. Evropská unie ve světové ekonomice • Evropská unie již několik desetiletí ovlivňuje chod mezinárodního ekonomického systému (tj. mezinárodní obchod zboží a služeb , finanční tok a tok investic). • Je hlavním aktérem světového ekonomického dění v integraci na poli liberalizace ekonomických vztahů= odstraňování překážek pro pohybzboží (cel), služeb, kapitálu i osob či pracovní síly mezi státy.

  8. Obchod se zbožím- • Ze statistiky mezinárodního obchodu r. 2004 se ve světě vyvezlo zboží všeho druhu v hodnotě 9 bilionů amerických dolarů. • Z toho 40% vyvezly země, které pocházejí z EU. • Tento podíl se nedá srovnat ani se Spojenými státy americkými, jejichž podíl na světových vývozech byl zhruba desetiprocentní.

  9. Přímé zahraniční investice- • Neméně výrazná je také pozice Evropské unie z hlediska světových pohybů kapitálu. • Ty se měří tokem přímých zahraničních investic, neboli kapitálu, který firmy chtějí do dané ekonomiky investovat, a to za účelem dosažení zisku či rozšíření podnikání. • V roce 2004 byla Evropská unie největším zdrojem a cílem investic, připadala na ni ve světě zhruba třetina.

  10. Struktura obchodu- • Většina obchodu Evropské unie končí opět v Evropské unii! • To znamená, že jednotlivé členské státy EU, obchoduje mezi sebou. • Množství zboží vyvezeného z EU pro světový trh (tradičně do USA, Asie či Latinské Ameriky) je určena necelá třetina, i ta je však nominálním vyjádřením větší než celkový vývoz USA . • Zbylé dvě třetiny (67,03%) obchodu potom představuje tzv. intra-obchod = vnitřní obchod mezi jednotlivými členskými státy EU.

  11. Na světě nelze mimo EU nalézt jinou skupinu zemí,která by spolu takto intenzivně obchodovala. • Tak se díky trhu Evropská unie více sbližuje a integruje s členskými státy (= s vlastními státy).

  12. Hrubý domácí produkt • Díky němu, se nejvíce dozvíme o současné pozici Evropské unie ve světové ekonomice. • Nejdůležitější charakteristikou skutečného rozměru ekonomiky je zejména hrubý domácí produkt (HDP)- ten vyjadřuje hodnotu všeho, co bylo v dané ekonomice za rok vyprodukováno (a užito), bez ohledu na to, zda tyto komodity vstoupily do mezinárodního prostředí nebo ne.

  13. Energická závislost Evropy- • Výraznou nevýhodou EU, je její zranitelnost a závislost v globálním světě, je její silná energická závislost. • Hlavním problémem, jsou nedostatečné zásoby paliva. V této době, je všechna technologie založena na spalování fosilních paliv ( ropy, uhlí a zemního plynu). • V Evropě se stále nalézají zdroje kvalitních fosilních paliv, ale evropskou poptávku nestačí ani zdaleka pokrýt. • Proto je stále více závislá na dovozu těchto paliv ze světa. • Tradičním zdrojem ropy je pro Evropu oblast Perského zálivu, který je čím dál víc politicky nestabilní. Proto dodávky surovin činí komplikovanější a dražší.

  14. Celkově dnes EU čerpá ropu ze čtyř hlavních zdrojů: 1) ze zemí bývalého Sovětského svazu( Rusko, Kazachstán) 2) ze Středního východu (Saudská Arábie a Irán) 3) z Afriky ( Libye a Alžírsko). Vzhledem k mimořádnému strategickému významu, ropa výrazně ovlivňuje ekonomické i politické vztahy EU k těmto zemím.

  15. KONKURENCESCHOPNOST EU V GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH • Vlivem globalizace ve světové ekonomice dochází k ohromnému urychlení všech toků a k nebývalému nárůstu konkurence vlivem zesílené konkurence je silně ovlivněn i vnitřní ekonomický vývoj v EU a v jejích členských státech. • Pro budoucí vývoj postavení EU ve světové ekonomice má dnes význam její schopnost obstát v celosvětové konkurenci, tj. její konkurenceschopnost. • Pro EU je zejména znepokojivý obecný trend světové ekonomiky spočívající v rychlém růstu dvou asijských velmocí – Indie a Číny. Ačkoliv z růstu těchto ekonomik může Evropa výrazně těžit, může mít evropská nepřipravenost na nástup dvou globálních velmocí negativní dopady.

  16. Indie a Čína disponují velkým množstvím pracovní síly, která je schopná řadu výrobků vyrábět daleko levněji. Obě velmoci ovšem čím dál více disponují i vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílou – moderní technologie, výroba počítačů, software, apod. • Příčiny pomalejšího růstu lze hledat ve strukturálních strnulostech a nižší flexibilitě ekonomik nebo v relativně nízkých výdajích na inovace a výzkum. Tyto problémy lze s jistou dávkou zjednodušení připsat specifickému Sociálně-ekonomickému modelu. • Pokud státní zásahy svazují ekonomiku příliš, vedou ke snížení její schopnosti inovovat a zvyšovat svou konkurenceschopnost. Výsledkem tak paradoxně mohou být vyšší míra nezaměstnanosti a slabší hospodářský růst tak, jak to můžeme sledovat v současné EU. • Cestou k posílení evropské konkurenceschopnosti není samotné odstranění státních zásahů, ale jejich zefektivnění a modernizace. Strategii, jež má tyto pro Evropu klíčové reformy přinést, nazýváme Lisabonská strategie.

  17. Naplňování cílů Lisabonské strategie od počátku naráželo na malou vůli členských států i institucí EU k jejich prosazování. • Z hlediska globální a dlouhodobé konkurenceschopnosti se však prosazování těchto reforem i nadále jeví jako klíčové a stojí v centru pozornosti EU. • V každém případě je dnes jisté, že ekonomiky EU jsou vystaveny globálním tlakům, na které musí reagovat svou vnitřní reformou.

  18. VLIV EU NA MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÉ VZTAHY • V současném světě patří EU k ekonomickým gigantů, kteří výrazným způsobem ovlivňují toky zboží, služeb i peněz ve světě. Ještě výraznější vliv mají tzv. nadnárodní společnosti – soukromé podniky operující ve více zemích najednou. • S růstem vlivu nadnárodních společností a vnějšího prostředí obecně se snižuje možnosti jednotlivých států ekonomické prostředí kolem sebe ovlivňovat. • Vzhledem k jejímu ekonomickému rozsahu se z EU v posledních letech stává autorita, jež je schopna udávat pravidla, která jsou i nadnárodní a celosvětové firmy nuceny respektovat.

  19. Významným momentem evropského vlivu a váhy ve světě bylo zavedení jednotné evropské měny. To znamenalo nahrazení některých významných evropských měn jednou měnou – eurem. Společná evropská měna začala mezi 11 členskými státy fungovat od roku 1999. Zavedením společné měny sledovala EU řadu cílů – zjednodušení vzájemného obchodu a pohybu osob, další prohloubení evropské integrace a snaha vystupovat jednotněji na světové finanční scéně. • Zavedení jednotné měny mí i řadu negativ a rizik, z nichž nejdůležitější je nutnost společné měnové politiky.V některých zemích může vést v případě negativních šiků na ekonomiku k růstu inflace (růst cenové hladiny) a ekonomické nerovnováhy. • Ačkoliv prvenství na pomyslném žebříčku světových měn historicky patří americkému dolaru, jenž je nejpoužívanější světovou měnou, euro se záhy po svém zavedení stalo druhou nejvýznamnější světovou měnou. K americkému dolaru tvoří euro významnou alternativu.

  20. Děkujeme za pozornost  Zpracovaly: Nela Robenková Karolína Zvonková Ilona Brixová Zdroje: Jsme v EU, buďme v obraze http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie

More Related