Somatologie

1. Přehled enzymů GIT. Trávení, vstřebávání. Biologický význam tuků, cukrů, bílkovin, vody, vitamínů a minerálních látek. Somatologie

2. Enzymy GIT: • Enzymy – fermenty – látky urychlující a usměrňující biochemické reakce – biokatalyzátory, působí jen na určitou organickou sloučeninu, působí ve zcela nepatrném množství a při nízkých teplotách, obsahují bílkovinnou složku – apoenzym a potřebuje k sobě koenzym – např. vitamín, aby byl enzym úplný a funkční • Proteázy – štěpí bílkoviny na aminokyseliny • Lipázy – štěpí tuky • Amylázy – štěpí cukry

3. Enzymy GIT: • Dutina ústní: • enzym Ptyalin – amyláza – zahajuje štěpení cukrů • Žaludek: • enzym Pepsin – proteáza – aktivován kyselinou chlorovodíkovou – zahajuje štěpení bílkovin • enzym Chymosin – proteáza – štěpí mléčné bílkoviny – důležitá u kojenců • Lipáza – zahajuje štěpení tuků • Tenké střevo: • Trypsinový komplex – proteáza – z pankreatu – dokončuje štěpení bílkovin na aminokyseliny • Erepsin – proteáza – ve střevní šťávě – dokončuje štěpení bílkovin na aminokyseliny • Střevní a pankreatická lipáza - dokončují štěpení tuků – je třeba žluči, která tuky emulguje a lipáza je štěpí na glycerol a mastné kyseliny • Střevní a pankreatická amyláza – dokončuje štěpení cukrů – na jednoduché cukry – glukóza, fruktóza, galaktóza

4. Metabolismus • Trvalá výměna látek a energií v organismu • Přísun látek ze zevního prostředí – jejich přeměna a spotřeba a výdej metabolitů ven z organismu • Na přeměně látek se kromě GIT podílí ještě soustava cévní, dýchací a močová • GIT – trávení a vstřebávání

5. Trávení: • Mechanické – rozmělnění potravy zuby a jazykem – jícen – žaludek ( promíchání s trávícími šťávami a rozmělnění) – střevo (promíchání se střevními a pankreatickými šťávami a posun) • Chemické – produkce šťáv žlázami GIT – enzymy – jejich produkci navozují hormony a podráždění nervového systému

6. Vstřebávání - resorpce: • V různých úsecích GIT – různý mechanismus a různá rychlost • Aktivní resorpce - tenké střevo – vstřebávání rozštěpených látek do krve (C, B) nebo lymfy ( T, vitamíny) • Pasivní resorpce – volný přestup rozpuštěných látek přes buňky sliznice GIT – vodné roztoky, léky, alkohol • Rychlost vstřebávání záleží na rychlosti trávení – závislé na množství a skladbě potravy • Záleží i na množství vylučované trávicí šťávy – žaludeční, střevní, pankreatické a žluči • Také záleží na prokrvení stěny GIT

7. Metabolismus = trávení a vstřebávání • Anabolismus – vytváření – skládání – složitých látek z jednoduchých, např. z glukózy vznikají škroby – spotřebovává energii • Katabolismus – štěpení – rozklad – složitých látek na jednoduché, např. bílkoviny na aminokyseliny – uvolňuje energii • Oba děje probíhají současně • Zdroj energie – živiny: - 2 způsoby uvolňování: a) oxidační reakce – živiny jsou měněny, např. cukr, na oxid uhličitý a vodu – dochází k přenosu elektrolytů = energie b) uvolňování energie – zvláštní organické látky, které mají ve své struktuře makroergická místa = chemické vazby – jejich rozpojením se uvolňuje velké množství energie – většinou to probíhá v mitochondriích – ATP, ADP

8. Základní složky potravy: • Potrava musí splňovat určité podmínky – kvantitativně i kvalitativně – dle věku, zátěže organismu, pohlaví atd. • Příjem potravy je řízen z hypotalamu – centrum hladu, sytosti a žízně

9. Cukry – sacharidy: • Nejsnáze stravitelné • Hlavní zdroj energie • Polysacharidy – brambory, těstoviny, rýže – by měly činit hlavní část přijímaných sacharidů • Sacharidy se dělí dle množství atomů uhlíku – méně než 10 – jednoduché (glukóza, fruktóza, galaktóza), více než 10 složité (škroby, celulóza) • Ve střevě se vstřebávají jednoduché – 6-ti uhlíkové cukry – glukóza, fruktóza, galaktóza – vstřebávají se do krve a pomocí inzulínu se dostávají do buněk orgánů • Glykogen – živočišný škrob – zásobní cukr v játrech a svalech • Hlavní odběratel cukrů – kosterní svalstvo (štěpí cukr na kyselinu mléčnou – ta se zpracovává v játrech) a také mozek • Při nedostatku cukrů – zdroj energie aminokyseliny a tuky • Celulóza – vláknina – z energetického hlediska bezvýznamná, důležitá pro střevní motilitu a trávení

10. Bílkoviny – proteiny: • Hlavní stavební látky v těle • 20% hmotnosti • Nelze je nahradit žádnou jinou složkou potravy • Stavební látky bílkovin jsou aminokyseliny • Živočišné zdroje – mléko, maso, vejce • Rostlinné zdroje – soja, pšenice, brambory • Aminokyseliny: • Organické kyseliny – dusíkatá skupina NH2 • Vysoký obsah dusíku • 21 aminokyselin v těle – životně nezbytných je asi 9 • Složité řetězce – spojování v bílkoviny – RNA – ribosomy – dle genetické informace – uloženo na chromozomech • Deaminace – odštěpení dusíkaté skupiny NH2 z aminokyseliny v játrech – vznikne amoniak NH3 – sloučí se s kyselinou uhličitou H2CO3 = močovina – vylučována močí • Dusíkatá rovnováha – příjem a výdej bílkovin je v rovnováze • Dusíková bilance – negativní – při nedostatku bílkovin - pozitivní – při nadbytku bílkovin - ovlivněna složením potravy, trvale negativní poškozuje organismus • Zbytky aminokyselin – bez NH2 – se oxidují na oxid uhličitý a vodu – dojde k uvolnění energie nebo se mění na T a C • Druhy bílkovin: - nukloproteiny – bílkoviny nukleových kyselin - lipoproteiny – s tuky – součásti buněčných membrán

11. Tuky – lipidy: • Výrazný zdroj energie • Stavební funkce – spolu s bílkovinami – důležitá součást buněčných membrán a cytoplazmy, základ některých hormonů • Nepostradatelné pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K) • Tuková tkáň – dlouhodobá rezerva pro organismus – pro uvolňování energie • Špatné vodiče tepla – ochrana organismu před tepelnou ztrátou • Základem jsou mastné kyseliny • Nenasycené mastné kyseliny – ryby, rostlinné tuky – příznivě ovlivňují zdravotní stav • Nasycené mastné kyseliny – hlavně v živočišných tucích • Vstřebávají se ve střevě do lymfatického systému • Ukládají se v podkožním vazivu • Rozklad tuků na glycerol a MK – zdroj energie – v játrech se mohou přeměnit na glykogen • Rozpadem vzniká aceton – vylučován močí • Cholesterol – vzniká z MK – sloučenina – LDL, HDL

12. Složení potravy. • Bílkoviny – 15% denní dávky potravy, na 1 kg hmotnosti = 1 – 1,5g/24 hod. – děti, dospívající a těhotné ženy – zvýšená potřeba bílkovin, více hodnotné živočišné bílkoviny • Cukry – 55 – 65% denní dávky potravy – hlavní zdroj energie • Tuky – 20 – 30% denní dávky potravy – zásobní zdroj energie • Podle úpravy jsou nejlépe stravitelná vařená jídla, pak dušená a pečená, nejhůře smažená

13. Minerální látky: • Významné stavební prvky • Součást některých enzymů a přenašečů • Sodík – Na – kuchyňská sůl, hlavní ECT kationt • Draslík – K – maso, brambory, banány, hlavní ICT kationt • Vápník – Ca – mléko, sýry, luštěniny, ořechy, nezbytný pro mineralizaci kostí, zubů, srážení krve a kontrakci svalů • Fosfor – P – žloutky, mléko, mořské ryby, nutný pro výstavbu kostí a buněčných membrán • Hořčík – Mg – ořechy, hrách, mléko, maso, aktivátor některých enzymů • Železo – Fe – játra, zelenina, nepostradatelný pro tvorbu hemoglobinu a buněčné oxidace • Jod – J – mořské ryby, jodovaná kuchyňská sůl, důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy • Stopové prvky – kobalt, mangan, brom, měď, hliník jsou ve smíšené potravě přítomné v dostatečném množství

14. Voda: • Hlavní složka všech tkání v těle • 53 – 63% hmotnosti těla v závislosti na věku a pohlaví • Prostředí pro většinu chemických reakcí • Doporučený denní příjem – 2 až 3 litry v závislosti na věku a pohlaví

15. Vitamíny: • Organické látky, které katalyzují celou řadu biochemických reakcí a jsou pro život nezbytné • Dělí se na: - vitamíny rozpustné v tucích - vitamíny rozpustné ve vodě

16. Vitamíny rozpustné v tucích: • Vitamín A – retinol, axeroftol • Zdroj: mrkev, žloutek, játra • Význam: růst epitelových tkání, tvorba očního purpuru, antioxidant • Projevy nedostatku: xeroftalmie (chorobné vysychání oční rohovky a spojivky), rohovatění kůže • Při předávkování: bolesti hlavy

17. Vitamíny rozpustné v tucích: • Vitamín D – antirachitický, kalcitriol • zdroj: játra, rybí tuk, tvoří se v kůži • Význam: reguluje hladinu Ca v krvi • Projevy nedostatku: křivice – rachitis, osteomalacie • Předávkování: ukládání Ca ve stěnách orgánů

18. Vitamíny rozpustné v tucích: • Vitamín E – tokoferol • Zdroj: rostlinné oleje, obilné klíčky • Význam: vývoj pohlavních buněk, antioxidant • Projevy nedostatku: poruchy růstu a plodnosti

19. Vitamíny rozpustné v tucích: • Vitamín K – fytochinon, antihemoragický • Zdroj: kvasnice, bakterie tlustého střeva • Význam: tvorba koagulačních faktorů • Projevy nedostatku: prodloužená srážlivost krve

20. Vitamíny rozpustné ve vodě: • Vitamín B1 – thiamin, aneurin • zdroj: obilné klíčky, kvasnice, játra • Význam: metabolismus cukrů • Projevy nedostatku: beri – beri (onemocnění nervového systému), únavnost, křeče

21. Vitamíny rozpustné ve vodě: • Vitamín B2 – riboflavin, laktoflavin • Zdroj: mléko, maso, vejce, ryby, kvasnice • Význam: oxidační reakce • Projevy nedostatku: záněty kůže, jazyka, rtů

22. Vitamíny rozpustné ve vodě: • Vitamín B3 – niacin, vitamín PP • Zdroj: maso, mléko, ryby, kvasnice, listová zelenina • Význam: součást enzymů důležitých při buněčných oxidacích • Projevy nedostatku: záněty kůže (pelagra), záněty periferních nervů

23. Vitamíny rozpustné ve vodě: • Vitamín B5 – kyselina pantotenová • Zdroj: obilné klíčky, kvasnice, ryby, luštěniny • Význam: součást koenzymu A – metabolické reakce • Projevy nedostatku: degenerativní onemocnění, alopecie

24. Vitamíny rozpustné ve vodě: • Vitamín B6 – pyridoxin • Zdroj: obilné klíčky, kvasnice, ryby, luštěniny • Význam: koenzym pro syntézu bílkovin • Projevy nedostatku: pomalé hojení ran a zánětů, křeče

25. Vitamíny rozpustné ve vodě: • Vitamín B9 – kyselina listová – folová • Zdroj: listová zelenina, játra, sýry, vejce, kvasnice • Význam: krvetvorba, tvorba bílkovin • Projevy nedostatku: anemie

26. Vitamíny rozpustné ve vodě: • Vitamín B12 – kobalamin • Zdroj: játra, maso, střevní bakterie • Význam: krvetvorba – spolu s vnitřním faktorem v žaludku • Projevy nedostatku: perniciozní anemie

27. Vitamíny rozpustné ve vodě: • Vitamín H – biotin • Zdroj: kvasnice, játra, žloutky • Význam: podporuje růst a dělení buněk • Projevy nedostatku: záněty kůže, únava, svalové bolesti

28. Vitamíny rozpustné ve vodě: • Vitamín C – kyselina askorbová • Zdroj: syrové ovoce a zelenina • Význam: antioxidant, účastní se většiny metabolických reakcí • Projevy nedostatku: kurděje (skorbut), únava, snížená odolnost, zvýšená krvácivost