120 likes | 324 Vues
Krev - kapalná tkáň sladkoslané chuti a specifického železitého zápachu - v lidském těle je jí asi 5l, její obnovu a udržení vlastností umožňují plíce, játra, ledviny, slezina, kostní dřeň - neustále cirkuluje a přepravuje živiny, stopové prvky a různé buňky do tkání
E N D
Krev - kapalná tkáň sladkoslané chuti a specifického železitého zápachu - v lidském těle je jí asi 5l, její obnovu a udržení vlastností umožňují plíce, játra, ledviny, slezina, kostní dřeň - neustále cirkuluje a přepravuje živiny, stopové prvky a různé buňky do tkání - skládá se z: → tekuté části = krevní plazma → krevních tělísek Krevní plazma - nažloutlá tekutina tvořící asi 55% krve - je tvořena z 90 % vodou - 1 % tvoří anorganické látky: - chlorid sodný (NaCl) a jiné soli - prvky jako vápník (Ca), fosfor (P), železo (Fe), měď (Cu), hořčík (Mg), draslík (K), jód (I) - 9 % tvoří organické látky: - bílkoviny (albumin, globulin, fibrinogen, protrombin) - glukóza (hroznový cukr) - výživa buněk, neustále z krve odčerpávána a doplňována z jater - vitamíny, hormony, žlučová barviva, tuky
Krevní tělíska - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky Červené krvinky (erytrocyty) - bezjaderné buňky (nemůžou se samy dělit), okrouhlé, uprostřed ztenčené - buněčná membrána jim umožňuje deformaci při průchodu kapilárami - hlavní složkou je červené barvivo hemoglobin, ten se skládá z bílkoviny globin a barevné části hem obsahující železo, na které se váže kyslík - tvoří se v dřeni kostí, případně ve slezině - životnost je 100 - 120 dnů, zanikají ve slezině, uvolněné železo je využito na stavbu hemoglobinu, barvivo je játry vyloučeno do traktu a stolice - jejich počet se zvyšuje při ztíženém přísununu kyslíku (nitroděložní vývoj, těžce pracující, velké nadm. výšky apod.)
Bílé krvinky (leukocyty) - bezbarvé, pravé jaderné buňky, tvoří se především v kostní dřeni a brzlíku - dělí se na: a) granulocyty(členěné jádro, zrnéčka v cytoplazmě) - - neutrofil - fagocytují cizorodé látky, mění tvar, protáhnou se póry ve stěnách cév do míst s infekcí - eozinofil - zmnožují se při alergiích a parazitálních onemocněních - bazofil - uplatňují se při zánětlivých a alergických procesech b) agranulocyty(velké nečleněné jádro, bez zrnéček) - monocyty - krví se dostávají do tkání, kde hrozí infekce (plíce, uzliny, trávicí trubice …), dozrávají a rostou, fagocytují, zabraňují růstu nádorů, jsou jednou z nejúčinnějších obran organismu - lymfocyty - schopnost tvořit protilátky Video: makrofág
Krevní destičky (trombocyty) - bezjaderné tělísko nepravidelného tvaru se schopností přilnavosti a shlukování se, které se podílí na srážení krve - vznikají v kostní dřeni jako úlomky buněk dřeně, zanikají ve slezině Video: srážení krve Srážení krve - při poškození cévy je obnažen kolagen, který přitahuje destičky - vytvoření shluku - destičky uvolní v nich obsažený tromboplastin, který aktivuje přeměnu v plazmě rozpuštěné bílkoviny fibrinogen na nerozpustná fibrinová vlákna - fibrinová vlákna vytvoří síť, kde se zachycují krevní buňky a vytvoří se zátka - po ukončení děje nabývají převahy protisrážlivé látky - pro správný průběh srážení je nutný dostatek vápníku a vitamínu K
Poruchy srážení - omezena tvorba fibrinových vláken v důsledku nedostatku některého faktoru nebo dědičně - hemofilie (u mužů gen získaný přes matku) Náchylnost ke srážení - trombóza - sražená krev v cévě (trombus) zamezuje proudění krve - embolie - odtržením trombu vznikne embolus, který je odplaven a ucpe vzdálenou cévu (nebezpečí při ucpání v mozku, srdci, plicích) Video: trombóza Video: embolie Sedimentace - běžné laboratorní vyšetření, které udává rychlost klesání erytrocytů ve vzorku nesrážlivé krve - sedimentace krve se zrychluje zejména při zánětech, infekčních chorobách, anémii, těhotenství apod. - rychlost sedimentace se liší u mužů a žen, je to hodnota poměrně stálá, jako vyšetření slouží pouze orientačně
Krevní skupiny - dvě nejdůležitější klasifikace pro popis lidských krevních skupin jsou AB0 a Rhesus faktor (Rh faktor) - je ale známo dalších zhruba 50 systémů krevních typů - první tři skupiny objevil roku 1901 vídeňský vědec Karl Landsteiner, roku 1940 objevil Rh faktor - všechny čtyři skupiny objevil roku 1907 Jan Janský Karl Landsteiner (14. června 1868, Vídeň - 26. června 1943, New York) - skupiny se určují podle přítomnosti aglutinogenů (látka shlukovatelná) A a B na membráně červených krvinek (sk A - A, sk B - B, sk AB - AB, sk O - žádný) - krevní plazma obsahuje antigen provádějící shlukování (sk A - antiB, sk B - antiA, sk AB - žádný, sk O - antiA i antiB) - ke shlukování dojde, když se setká stejnojmenný aglutinogen a antigen (vážné zdravotní komplikace) Jan Janský (3. 4. 1873 Praha - 8. 9. 1921 Horní Černošice)
Rh faktor - objeven v krvi primáta makak rhesus - lidé, kteří mají na červených krvinkách daný aglutinogen, se označují jako Rh pozitivní (Rh+), pokud aglutinogen na povrchu krvinek chybí, jsou Rh negativní (Rh-) (většina lidí na planetě je Rh pozitivní) Pokud otěhotní Rh- žena s Rh+ mužem a počaté dítě zdědí Rh+ faktor otce, dojde mezi matkou a dítětem k nesourodosti těchto Rh faktorů se závažnými důsledky. Jedná-li se o první těhotenství ženy, dostanou se během porodu Rh+ krvinky dítěte do Rh- krve matky a ta si proti nim vytvoří protilátky. Při dalším těhotenství, je-li dítě opět Rh pozitivní, pronikají matčiny protilátky do krevního oběhu plodu, napadají a rozkládají tu krvinky. Dítě je v důsledku toho nejen chudokrevné, ale navíc onemocní těžkou novorozeneckou žloutenkou a poškodí se jeho některé vnitřní orgány včetně mozku. Při těžším poškození by dítě zemřelo. Při prvém porodu je nutné rodičce vstříknout nejpozději do 72 hodin od narození dítěte nitrosvalovou injekci lidského imunoglobulinu anti-RhO. Tím jsou odstraněny z krevního oběhu matky ty červené krvinky, které obsahují Rh+ faktor plodu, Injekce imunoglobulinu se podává Rh- ženám i v případě přerušení těhotenství. Ovšem nebezpečí hrozí dítěti i tehdy, pokud by matka s Rh- faktorem v dřívějšku obdržela transfuzí Rh+ krev. Proto je třeba této okolnosti věnovat velkou pozornost.
Dárcovství krve - darovat lze 400 ml 4x za rok u žen, 450 ml 5x za rok u mužů - darovat může každý od 19 do 65 let, zdravý, nepatřící do rizikové skupiny - viz. ČČK - po odběru nutný klidnější režim a dostatek tekutin - tekutá část se doplní za 2 - 3hodiny, krvinky za 20 - 25 dní
Zdroje obrázků: • http://www.cervenykriz.zlin.cz/images/slozeni-krve.gif • http://medicina.ronnie.cz/img/data/clanky/normal/8695_2.jpg • http://telemedicina.med.muni.cz/pdm/detska-onkologie/res/image/prihody/image2.png • http://static.zalekarem.cloud.fishcms.cz/media/image/2-trombocytopenie.jpg • http://www.tyden.cz/obrazek/201207/50003182147dc/crop-226320-5000332ebf6d6-krev-kviz.jpg • http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Esrrack_350px.jpg/180px-Esrrack_350px.jpg • http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1930/landsteiner.jpg • http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Jan_Jansk%C3%BD,_1902.jpg/225px-Jan_Jansk%C3%BD,_1902.jpg • http://www.bury.uvadi.cz/4ZL/SESIT/2.ZL/Krevn%C3%AD%20skupiny.jpg • http://img.mf.cz/398/628/1-12.jpg
Zdroje videí: • http://www.youtube.com/watch?v=xF3q09I9YBg • http://www.youtube.com/watch?v=Wlcqx58Pk-w • http://www.youtube.com/watch?v=ypxqu5Tl8j4 • http://www.youtube.com/watch?v=IDaqbEb_Zzs