Download
1 / 61
650 likes | 903 Vues
Indický subkontinent. Jižní Asie. Harappská kultura. „kultura poříčí Indu“ podle prvního naleziště: Harappa cca 3000 – 1500 př. Kr. velký územní rozsah větší než Egypt, Mezopotámie, Čína vyspělý urbanismus pravoúhlé ulice, kanalizace Kdo byli nositelé této kultury?
E N D
Harappská kultura • „kultura poříčí Indu“ • podle prvního naleziště: Harappa • cca 3000 – 1500 př. Kr. • velký územní rozsah • větší než Egypt, Mezopotámie, Čína • vyspělý urbanismus • pravoúhlé ulice, kanalizace • Kdo byli nositelé této kultury? • znali písmo (pečetní destičky), ale neumíme je rozluštit
Příchod Árjů • „urození“ • kočovníci • zánik Harappské kultury souvisel s pronikáním Árjů • cca 1500 př. Kr. • co se stalo s nositeli Harappské kultury?
Rozvrstvení společnosti- základ pro kasty • čtyři varny: • bráhmani • kněží, učenci, znalci véd • kšatrijové • bojovníci, vládci, později králové • vaišjové • pastevci, obchodníci, řemeslníci tyto tři vrstvy – „dvojzrozenci“ uzavřený komplex společnosti Árjů • šúdrové • příslušníci porobených kmenů neárijského původu • úkol: sloužit Árjům „bez závisti“ • varnový systém • snaha zabránit míšení Árjů s domorodým obyvatelstvem • celoživotní role každého člověka • mezivarnové sňatky trestány • degradace do mezivarnových skupin
Společnost v době vzniku buddhismu (v polovině 1. tisíciletí př. Kr.) • Varny: profesionální diferenciace → přeměna v kastovní systém • nejvíce vaišjové – nejpočetnější složka obyvatelstva • zemědělci, obchodníci, řemeslníci • džáti (kasta) – stává se dědičná, uzavřená • vznik nedotknutelných(lidé mimo kastovní systém)
Vznik hinduismu • žádný zakladatel • žádná církev • místo hlavy církve uznává • autoritu véd, zvaných šruti (to, co „bylo slyšeno“) • autoritu bráhmanů, tvůrců smrti (to, „co je třeba si pamatovat“) • souhrn etických a společenských příkazů • obsaženy v učebnicích - šástrách • značně nedogmatický • polyteismus i monoteismus • důraz na společenské uspořádání – džáti (kasty) • lokální svépomocné komunity
Moderní indické jazyky • Indie: 387 živých jazyků (databáze Ethnologue) • hlavní skupiny: • indoárijské (74% obyvatel)-hindština (nejvíce), pandžábština, asámština, kašmírština…. • drávidské (24%)-tamilština… (jih Indie) • austroasijské (1,2%) • tibeto-barmské (0,6%) • lingua franca: angličtina • jako druhý jazyk ji ovládá cca 25% obyvatel • Indická republika: 24 úředních jazyků • mezi nimi i sanskrt (podobná role jako latina v Evropě) • jazyk buddhismu, hinduismu i džinismu • vyučovaný na indických školách
Nejrozšířenější jazyky Jazyk oficiální ve státě počet mluvčích v Indii (mil. osob) hindština 13 států a území (Uttarpradéš, Bihár, Harijána, Arunáčalpradéš…) 337 telugština Ándhrapradéš 80 bengálština Západní Bengálsko, Tripura (+ Bangladéš) 70 tamilština Tamilnadu (+ Šrí Lanka) 60 maráthština Maháráštra 60 urdština Uttarpradéš, Dillí, Džammú a Kašmír, Ándhrapradéš (+ Pákistán) 43 kannadština Karnátaka 44 gudžarátština Gudžarát 41 malajálamština Kérala 30 uríština Urísa 28 maithilština Bihár 25 paňdžábština Paňdžáb, Harijána, Dillí, Čandígarh 23 bhódžpurština Bihár (není oficiální jazyk) 23 ásámština Ásám 13 góndština jazyk Góndů (Čhatísgarh, Madhjapradéš, Urísa, Maháráštra 3
Mughalská architektura: mešita v Láhauru Mughalové - muslimové z Afghanistánu, Indii ovládali 300 let (1526-1857)
Mughalská architektura: Tádž Mahal v Ágře • V roce 1629 zemřela ve věku 36 let při porodu 14. dítěte žena indického Šáhdžáhána. Jeho žal byl tak veliký, že pro ni truchlil celé dva roky a učinil slib, že postaví pomník hodný její památky.
Evropané • Vztahy s Evropou: Indie nikdy nežila v izolaci • obchodní styky • výměna duchovních hodnot, kulturní kontakty • koloniální období změnilo charakter vztahů: • vynucení monopolního postavení v obchodě (místo běžného obchodování) • zřizování opevněných obchodních stanic • do evropského soupeření v Indii se přímo promítaly výsledky válek v Evropě • „mrak kolonialismu“ – indická doba temna • od poloviny 18. století do poloviny 20. století
Soupeření Evropanů: francouzská Indie před sedmiletou válkou(1741-1754)
Díky evropanům - modernizace • železnice – od r. 1853 • z Kalkaty, Bombaje, Madrásu do vnitrozemí • důvody: • vojensko-strategické • ekonomické • železnice otevřela vnitrozemí světovému trhu • podpora pěstování technických plodin • tradiční: bavlna, juta, opium, indigo • nové: cukrová třtina, podzemnice olejná, tabák • → agrární krize • půda přecházela do rukou věřitelů • opakující se hladomory • v letech 1850-75: 5 mil. obětí, 1875-1900: 25 mil. obětí
Modernizace:průmysl • těžba uhlí: poptávka vyvolaná železniční dopravou • textilní průmysl • západoindická bavlnářská oblast • Bombaj, Surat, Ahmadabád, Sólápur… • Bengálsko: zpracování juty (Skotové – přeneseno z Dundee) • výroba oceli • významné závody teprve od r. 1913 (Džamšédpur) • kolejnice i mosty dováženy z Británie • indický kapitál: • pársové (Džamšéddží Táta…) • Marvárci (Birla, Mittal…)
Nejbohatší država největšího impéria • Nástroje koloniální správy se ve svých důsledcích obrátily proti ní: • železnice a silnice, telegraf • účel: (a) zpřístupnit suroviny a trhy (b) umožnit rychlou dopravu vojsk • ale: přispěly ke sjednocení země, k rozšiřování myšlenky vlastenectví, svobody • školy, univerzity • účel: vychovávat loajální úředníky pro koloniální správu • ale: nová inteligence získala v anglickém vzdělání i přístup ke světové literatuře, k soudobým demokratickým a revolučním proudům na Západě • angličtina umožnila spojení různých regionů Indie (jako dříve sanskrt) • továrny (budovány jen textilní) • účel: využít levné suroviny a levnou pracovní sílu k dosažení zisku • ale: vytvořily nové sociální vrstvy (dělníky), které se nakonec stavěly proti koloniálnímu režimu
Móhandás Karamčand Gándhí • gudžarátský advokát • vůdce protibritského (nacionalistického) hnutí • přezdívka „mahátma“ (velký duch) • studium práv v Británii • v letech 1893-1914 boj proti rasistickému režimu v Jižní Africe • 1915 – návrat do Indie z Jižní Afriky • do nacionalistického hnutí vložil duchovní dědictví staré Indie • principy: • áhimsa (nenásilí) • pasivní (nenásilný) odporvůči Britům (obětavé odpírání spolupráce) • morální převaha neozbrojeného boje • inspirace: L. N. Tolstoj
Gandhí a jeho „Svadéší kampaň“ • cíl: zrovnoprávnění Indů, získání statutu dominia • Začala 1. srpna 1920 • bojkot britského zboží • domácí výroba bavlněných látek • bojkot vládních škol • zakládány národní školy • bojkot soudů • zřizovány lidové tribunály • bojkot voleb • odevzdání titulů a medailí, udělených koloniálními úřady • bojkot všech oficiálních akcí
Solný pochod • britský monopol na prodej soli • důvod: vytížení lodí • z Indie plné zboží, z Anglie vytěžovány solí • solná daň • postihovala nejchudší • symbol závislosti • Gándhí: poruším solný monopol • solný pochod do Gudžarátu k moři • 24 dnů, 390 km • provázen stovkami stoupenců • sebrána sůl z moře (= porušení monopolu) • zatčen Gándhí, Néhrú a vedení Kongresu • celkem zatčeno 100 000 lidí • kampaň občanské neposlušnosti pokračovala podle předem sepsaných instrukcí
Rozdělení Indie • kořeny rozdělení: • muslimové se cítili ohroženi hinduistickou většinou • hinduisté zazlívali vedení Kongresu, že dělá muslimům příliš ústupků • Muslimská liga založena v Dháce 1906 • požadavek muslimského státu poprvé 1930 • Kongres se snažil zachovat jednotu Indie i za cenu ústupků • Gándhí: „Celou svou duší protestuji proti myšlence, že hinduismus a islám představují dvě protikladné kultury a nauky. Souhlas s takovou představou je pro mne popřením Boha.“
Pákistán a Indie • obsah pojmu „Pákistán“ až do roku 1946 velmi proměnlivý • členský stát indické federace i samostatný stát • Mountbattenův plán • Radcliffova komise pro vytýčení hranic (Paňdžáb, Bengálsko) • výsledky zveřejněny až po vyhlášení samostatnosti • obvinění Británie: uspěchání rozdělení vyvolalo násilí • za bezpečnost zodpovědné nové státy, nebyly připraveny • největší nucená migrace v historii(Pakistán – Indie a naopak) • hranice překročilo 14,5 mil. osob • hledali bezpečí mezi „svou“ většinovou populací • 7,2 mil. muslimů z Indie do Pákistánu • 7,5 hinduistů z Pákistánu do Indie • násilí – bouře, masakry (genocida?) • odhady počtu obětí: 500 000 až 1 500 000
Sporná území: Kašmír • většinou muslimské obyvatelstvo • hinduistický mahárádža Hari Singh • rádža usiloval o nezávislost • útoky muslimských bojůvek i pákistánské armády • požádal Indii o ochranu • ta poskytnuta až po prohlášení o přičlenění k Indii • říjen 1947 • počátek dlouhodobého konfliktu • indicko-pákistánské války (Indo-Pak wars) • o Kašmír • 1947, 1965-66, (1971), 1999 • Kašmír rozdělen (linie příměří 1948) • indický Kašmír (Džammú, Kašmírské údolí) – cca 55% území • Pákistán (Ázád Kašmír, Severní území) cca 30% území • Čína (Aksai Čin) cca 15% území
Náboženská struktura nástupnických států britské Indie • Indie: 1104 milionů obyvatel (odhad 2005) • 1951: 361 milionů • 82% hinduisté (839 mil.) • 12% muslimové (135 mil.) • třetí největší muslimská země na světě • 2% křesťané (25 mil.) • 2% sikhové (20 mil.) • 2% džinisté, pársové, buddhisté aj. (21 mil.) • Pákistán: 162 mil. obyvatel • 1951: 34 mil. • 98% muslimové (159 mil.) • 1% křesťané (1,6 mil.) • 1% sikhové, hinduisté aj. (1,6 mil.) • Bangladéš: 144 mil. obyvatel • 1951: 42 mil. obyvatel • 86% muslimové (124 mil.) • 13% hinduisté (18 mil.) • 1% křesťané, buddhisté, animisté (2 mil.)
Velikost a růst populace Odhad 2005 Projekce 2025 Počet obyvatel (mil.) Přirozený přírůstek Podíl na regionu (%) Indie 1 103,6 1,7 74,2 1 363,0 Pákistán 162,4 2,4 10,9 228,8 Bangladéš 144,2 1,9 9,7 190,0 Afghánistán 29,9 2,6 2,0 50,3 Nepál 25,4 2,2 1,7 36,1 Šrí Lanka 19,7 1,3 1,3 22,2 Bhútán 1,0 2,5 0,1 1,4 Maledivy 0,3 1,4 0,0 0,4 Pramen:Population Reference Bureau - World Population Data Sheet
Demografie (2005) Země Úhrnná plodnost Podíl ve věku do 15 let (%) Naděje na dožití Kojenecká úmrtnost muži ženy Indie 3,0 36 61 63 60 Pákistán 4,8 42 61 63 85 Bangladéš 3,0 35 61 62 65 Afghánistán 6,8 45 41 42 172 Nepál 3,7 39 62 63 64 Šrí Lanka 2,0 27 71 75 11 Bhútán 4,7 40 62 65 61 Maledivy 2,8 36 71 72 18 Svět 2,7 29 65 69 54 Pramen:Population Reference Bureau - World Population Data Sheet
Plánování rodiny • plánování rodiny - jedna z priorit „rozvoje“ • od 50. let • cíl populační politiky od 80. let: 2 děti • heslo: „my dva – naše dvě“ • muslimská neochota k plánování rodiny • „nás pět – našich dvacet pět“ • ale jen propaganda – 95% indických muslimů má jen jednu manželku • překážka: nefunguje sociální systém • alespoň 5 dětí,aby se s 90% pravděpodobností 2 synové dožili dospělosti • Kérala(jih Indie) • výjimečný stát (92% gramotnost, nízká koj. úmrtnost, nízká porodnost) • společnost z části matriarchální • nevládne tu představa, že se dívka musí hned vdát • teze „rozvoj je nejlepší antikoncepce“ tu neplatí • spíše dáno vysokým podílem plantážního zemědělství - námezdní práce
Největší města Indie (odhad 2006) Poř Město Počet obyvatel v tis. Poř Město Počet obyvatel v tis. 1. Mumbaí (Bombay) 11 884 11. Džajpur (Jaipur) 2 818 2. Dillí (Delhi) 11 215 12. Lakhnaú (Lucknow) 2 541 3. Béngalúru (Bangalore) 5 104 13. Nágpur (Nagpur) 2 273 4. Kolkata (Calcutta) 4 638 14. Indaur (Indore) 1 901 5. Čennaj (Chennai/Madrás) 4 353 15. Patna 1 660 6. Ahmadábád (Ahmedabad) 3 770 16. Bhópál (Bhopal) 1 643 7. Hajdarábád (Hyderabad) 3 632 17. Ludhiána (Ludhiana) 1 585 8. Púna (Pune) 3 043 18. Thané (Thane) 1 548 9. Surat 3 023 19. Ágra (Agra) 1 475 10. Kánpur (Kanpur) 2 899 20. Vadódara (Vadodara) 1 436 Pramen: World Gazetteer (odhad 2006)
Náboženské menšiny v Indii • muslimové • výrazné zastoupení v severních státech • Uttarpradéš (31 mil. muslimů), Západní Bengálsko (20 mil.), Bihár (14 mil.), Ásám (8 mil.), Dillí… • většina obyvatel vHajdarábádu (Ándhrapradéš) a Kašmíru • významné zastoupení také v Kérale (25% obyvatel) i Karnátace (12%) • sikhové • nejvíce v Paňdžábu, migrací do dalších severních států • ale: každý Paňdžábec není sikh! • sikhský terorismus(chtějí spojení indického a pakistánského Pandžábu) • křesťané • Nágsko 2/3 obyv. (SV Indie) • Méghalaj 50%...
Hari Mandir (Zlatý chrám) v Amritsaru Posvátné místo sikhů
Pársové (potomci Peršanů) nakládají s těly svých mrtvých souvěrců nezvyklým způsobem (půda, oheň, voda … jsou pro ně posvátné); vystavují je totiž na sloupech, kterým se říká "věže ticha". Sluneční paprsky tělo vysuší a o zbytek se postarají ptáci, zejména supi. • Avšak bombajští supové již téměř vyhynuli. A slunce je během tříměsíčního období monzunu slabé - reformní pársové nyní při smutečních obřadech improvizují se solárními panely • Vědci zjistili, že se problémy supů datují od doby, kdy indičtí farmáři začali ve větší míře používat při léčení dobytka protizánětlivý lék diklofenak, ve vysokých dávkách poškozuje savcům ledviny. Supové se ukázali k diklofenaku ještě mnohem citlivější. K prudké otravě jim stačilo i malé množství léku, které zůstalo v mase či vnitřnostech zvířat.
