1 / 32

Akutní stavy – zástava základních životních funkcí, CMP, IM, anafylaktický šok, šokový stav

Akutní stavy – zástava základních životních funkcí, CMP, IM, anafylaktický šok, šokový stav. Resuscitace – reanimace - oživování. Resuscitaci zahajujeme má-li nemocný zástavu dýchání a krevního oběhu. (rozpoznat srdeční zástavu!)

yank
Télécharger la présentation

Akutní stavy – zástava základních životních funkcí, CMP, IM, anafylaktický šok, šokový stav

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Akutní stavy – zástava základních životních funkcí, CMP, IM, anafylaktický šok, šokový stav

  2. Resuscitace – reanimace - oživování • Resuscitaci zahajujeme má-li nemocný zástavu dýchání a krevního oběhu. (rozpoznatsrdeční zástavu!) • Umělé dýchání můžeme provádět i samostatně, kdy krevní oběh je funkční, ale nemocnýz různých příčin (překážky v dýchacích cestách, neschopnost udržet samostatně volné dýchacícesty v bezvědomí…) nedýchá a dech neobnovíme jednoduchými postupy pro uvolněnídýchacích cest jako je záklon hlavynebo Heimlichův hmat viz. dále. • Pokud není možné provádět umělé dýchání (např. poraněná hlava), provádějte pouze srdeční masáž (frekvence 100/min)

  3. Známky zástavy krevního oběhu: • Bezvědomí – nemocný nereaguje ani na bolestivý podnět • Nehmatný puls na velkých tepnách (krkavice, stehenní) • Zástava dýchaní nebo lapavé dechy • Bledost, popelavě šedá barva nebo modrofialové zbarvení • Rozšířené zornice Známky poruchy dýchání: • Necítíme proud vydechovaného vzduchu – ruka před ústy • Nevidíme dýchací pohyby hrudníku, či vidíme pohyby paradoxní, kdy při nádechu se hrudník nemocného nezvedá, ale klesá • Zatahovaní jugulární jamky (mezi velkými kývači hlavy nad horním okrajem prsní kosti) a mezižeberních prostor při evidentní snaze o nádech (překážka v dýchacích cestách) • Modravé zbarvení kůže, nehtových lůžek, rtů, sliznic

  4. Postiženého se snažíme oživit dokud: • není obnoveno spontánní dýchání a srdeční akce • postiženého si převezme kvalifikovaná osoba • nejste vyčerpáni a neschopni pokračovat v akci Poloha postiženého: • leh na zádech, na pevné a rovné podložce • pokud leží tváří dolů, obrátíte ho tak, aby co nejméně pohyboval hlavou a nedošlo k poškození míchy

  5. Postup • Ujistěte se, že je situace bezpečná • Zjistěte stav vědomí: Postiženého oslovte, pokud neodpovídá, zatřeste s ním, štípněte ho. • Zjistěte, zda vám může ještě někdo další pomoci • Uvolněte dýchací cesty -proveďte záklon hlavy (tlakem na čelo a přizvednutím brady), zjistěte stav dýchání a srdeční činnosti.

  6. Zavolejte pomoc (155, 112). • Provádějte resuscitaci: 30 stlačení hrudníku (propnuté lokty, tvrdá podložka, frekvencí 100 x/min) 2 vdechy (plynulý pomalý vdech po dobu asi jedné vteřiny při záklonu hlavy, objem vdechu 500–600 ml - tak aby se hrudník zvedl)) Při masáži srdce by mělo sternum poklesnout cca 4-5 cm. Dále pokračujte 30:2 (do příjezdu záchranné služby, do úplného vyčerpání nebo do obnovení dýchání)

  7. Záklon hlavy • Nejčastější příčinou uzávěru horních dýchacích cest je zapadnutí kořene jazyka proti zadní stěně hltanu. • Nejjednodušší metodou k zabezpečení průchodnosti dýchacích cest je záklon hlavy v šíji. • Zakloněním hlavy dojde k posunutí dolní čelisti kupředu a napnutí svalů na přední straně krku. Tím se kořen jazyka oddálí od zadní stěny hltanu.

  8. Poloha rukou při srdeční masáži

  9. Shrnutí resuscitace dospělých: • Resuscitace se zahajuje, jestliže je postižený v bezvědomí (neodpovídá) a nedýchá normálně a nebo si nejste jistí. • Nejdříve se provádí komprese hrudníku, pak následují dva vdechy. • Poměr je 30 kompresí : 2 vdechům. Frekvence kompresí je 100/min. • Resuscitaci ukončíme, až když postižený začne sám dýchat. • Záchranná služba se volá ihned po zjištění, že postižený neodpovídá a nedýchá.

  10. Resuscitace dětí 1-8 let Postup: • Ujistěte se, že je situace bezpečná • Zjistěte stav vědomí • Zjistěte, zda vám může ještě někdo další pomoci • Uvolněte dýchací cesty - proveďte velmi mírný záklon hlavy (tlakem na čelo a přizvednutím brady), zjistěte stav dýchání a srdeční činnosti. • Provádějte cca 1 minutu resuscitaci, kterou zahájíte 5 vdechy s následnými 30 stlačení hrudníku, dále pokračujete 2 vdechy : 30stlačení hrudníku, • pokud jsou 2 zachránci je poměr 2:15 • Zavolejte pomoc (155, 112). • Pokračujte v resuscitaci 30:2 (do příjezdu záchranné služby, do úplného vyčerpání nebo do obnovení dýchání)

  11. Resuscitace dětí do 1 roku Postup je obdobný jako u dětí do 8 let, zvláštnosti: • dýchání provádíme současně do úst i nosu (malé dechové objemy) • stlačování hrudníku provádíme ve spodní třetině sterna • sternum by při masáži mělo poklesnout cca 1/3 vzdálenosti mezi sternem a páteří.

  12. Shrnutí resuscitace dětí: • Resuscitace se zahajuje, jestliže je dítě v bezvědomí (neodpovídá) a nedýchá normálně a nebo si nejste jistí. • Nejdříve se provádí 5 záchranných vdechu, pak následuje komprese hrudníku 15x (30x při jednom zachránci), dále následují 2 vdechy. • Poměr komprese je: 15:2 při 2 a více zachráncích, 30:2 při jednom zachránci. Frekvence kompresí je 100/min. • Objem jednoho vdechu přizpůsobte věku dítěte (tak aby se hrudník přiměřeně zvedl). • Resuscitace se ukončí, až když dítě začne samo dýchat. • Pokud je na místě nehody jeden zachránce, 1 minutu resuscituje, teprve potom volá záchrannou službu!

  13. Cizí těleso v dýchacích cestách • cizí těleso se nejčastěji vdechne při jedení a mluvení současně • pozor na záměnu se srdečním záchvatem Příznaky cizího tělesa v dýchacích cestách: • postižený přestává dýchat, promodrává Ošetření: • posadit postiženého s hlavou níže než je hrudník a 5x silně udeřit mezi lopatky, kontrola dutiny ústní • pokud tento postup nepomohl, použijte Heimlichův manévr • pokud ani ten není úspěšný – provádějte srdeční masáž

  14. Heimlichův manévr: • postavte se za postiženého • jednu ruku sevřete v pěst s palcem dovnitř, položte ji pod hrudní kost • druhou rukou si chyťte zápěstí • rychlým pohybem přitáhněte obě ruce k sobě • několikrát opakovat dokud se cizí těleso neuvolní

  15. Heimlichův manévr u osoby v bezvědomí: • postiženého uložte na záda • položte ruku na břicho postiženého a na ni druhou ruku • jednou nebo vícekrát stlačujte směrem k hlavě

  16. KONTRAINDIKACE HEIMLICHOVA HMATU: • pokročilé těhotenství • extrémní obezita • kojenecký věk (do 1 roku) • U těhotných a extrémně obézních provádíme pokus o odstranění cizího tělesa zvýšením tlaku v prostoru hrudníku kompresí hrudi jako u srdeční masáže.

  17. U kojenců je vhodné zvednout dítě za nohy a plochou dlaní opakovaně silně udeřit mezi lopatky • nebo si dítě položit na dlaň a udeřit silně do zad, • při neúspěchu stlačujeme prsty hrudní kost.

  18. Heimlichův manévr prováděný svépomocí:

  19. CMP – cévní mozková příhoda CMP je akutní stav charakterizovaný ložiskovým nebo povšechným poškozením funkcí mozku v důsledku poruchy mozkového krevního oběhu (rizikové faktory: hypertenze, DM, kouření, ICHS). Příznaky: • Porucha vědomí různého stupně • Náhlá slabost nebo znecitlivění tváře, horní či dolní končetiny, porucha hybnosti končetin, zpravidla jednostranná • Náhlá neschopnost mluvit nebo rozumět řeči • Náhlá porucha smyslů - náhlé zatmění nebo ztráta zraku zejména na jednom oku, náhlá silná bolest hlavy bez známé příčiny, nevysvětlitelná závrať či náhlý pád. • I přechodné a samovolně mizející potíže výše uvedeného charakteru jsou důvodem k vyšetření lékařem

  20. Ošetření: • Uvedené příznaky jsou důvodem k okamžitému volání linky 155, • postiženého uložíme do polohy s mírně zvýšenou horní polovinou těla, • při bezvědomí do stabilizované polohy.

  21. Srdeční záchvat Příznaky: • nepříjemný tlak, pocit plnosti, páleni, bolest ve středu hrudníku trvající déle než dvě minuty, • šíření bolesti do levého ramena, paží, krku, dolní čelisti nebo do nadbřišku • slabost, závrat, pocení, pocit na zvracení, pocit nedostatku vzduchu • panický strach ze smrti

  22. Ošetření: • uložte postiženého do pohodlné polohy – do polosedu s podloženými a pokrčenými koleny, uvolněte oděv okolo krku a pásek, • pokud postižený používá nitroglycerín, podejte mu ho (tabletku pod jazyk, nebo ve formě spreje), • podejte tabletu Acylpyrinu, • přivolejte ZZS, nebo vyhledejte pohotovost Poznámky: • jeden, několik, nebo všechny příznaky mohou být přítomné najednou, mohou také přicházet postupně, • ztráta času při váhání zvyšuje riziko komplikací, • připravte se na kardiopulmonální resuscitaci při náhlém vzniku bezvědomí

  23. Alergická reakce • je nepřiměřená obranná reakce imunitního systému našeho organizmu na látky z okolního prostředí. • Látky, které u citlivého jedince vyvolávají tyto přehnané obranné reakce = alergeny. • Základní typy: pylová alergie, na roztoče, na plísně, potravinová, na hmyzí bodnutí, na léky, astma, atopický ekzém a sluneční alergie kopřivka, alergická rýma, zánět spojivek, astma, atopický ekzém, anafylaktický šok • Počet alergiků neustále roste. Nejméně 25% obyvatelstva ve vyspělých zemích je alergických na nějakou látku. Příklad často používaných antihistaminik: Zyrtec, Claritin, Aerius, Fenistil

  24. Ošetření místní alergické reakce: • antihistaminika pro místní použití (např. Fenistyl gel), cibuli, ocet nebo třeba kostka ledu, kterou přiložíme na místo vpichu či kousnutí.

  25. Příznaky anafylaktického šoku: • zrychlené dýchání • zrychlený tep, hypotenze • výrazná bledost • opocená, vlhká pokožka • dušnost • zvracení • může být ztráta vědomí Ošetření: • zabránění rozvoje šoku a udržení vitálních funkcí • V případě průniku anafylaktogenní látky do organismu vpichem (bodnutí hmyzu, injekce léku) je nutno místo vpichu zchladit a podle možnosti zaškrtit (končetina) nad místem průniku, aby se zpomalila rychlost vstřebávání alergenu. • Nemocní, kteří již prodělali anafylaktickou reakci, by měli být vybaveni protišokovým balíčkem (základní součástí je adrenalin v autoinjektoru). Současně s injekcí adrenalinu (do svalu) podáváme antihistaminika ve formě tablety nebo spray • Postiženého v šoku je nutno uložit do Trendelenburgovy polohy, uvolnit dýchací cesty a popřípadě zahájit kardiopulmonální resuscitaci.

  26. Šok • je akutní oběhové selhání s hypotenzí a následnou hypoxií (nedostatečné zásobování tkání kyslíkem). • Je to obranná reakce organismu, kdy dochází kcentralizaci krve do životně důležitých orgánů (mozek, plíce, srdce), na úkor méně významných částí těla (vnitřní orgány břicha, kůže).

  27. Příznaky: • zrychlený tep (tachykardie) 120–160/min, nitkovitý pulz, • studený pot, třes, bledost, • poruchy vědomí: apatie (díky mozkové hypoxii), popř. somnolence až bezvědomí, • povrchní dýchání, • bledá nebo promodralá pokožka (cyanóza) • pocit žízně, • hypotenze (TKS < 90 mmHg, event. normální u hypertoniků), snižování amplitudy TK (= rozdílu systolického a diastolického TK; normálně je tato hodnota > 30 mmHg). Protišoková opatření: uložení do protišokové polohy = zvýšené dolní končetiny asi o 30 cm; lépe je naklonit celé tělo asi o 30°, pokud je to možné (tzv. Trendelenburgova poloha). Je též možno použít autotransfuzní polohu = zvednutí končetin kolmo k tělu, vymasírování krve z končetin a obvázání elastickým obinadlem od konečků prstů k trupu (usnadnění centralizace krevního oběhu), • u kardiogenního šoku zajištění klidu, Fowlerova poloha v polosedě, ev. podání Nitroglycerinu (NTG) tbl. pod jazyk při vědomí; • u anafylaktického šoku podání antihistaminika (protialergického léčiva, např. Zyrtec tbl.) a snižování tělesné teploty studenými zábaly.

  28. Protišoková opatření - "5T": • teplo – zajištění tepelného komfortu, zamezení tepelným ztrátám (např. pomocí alufólie); nenechat postiženého ležet na holé zemi (prochladnutí hrozí i při teplotě 25 °C), • tekutiny – žádné nepodávat; pouze tlumení pocitu žízně svlažováním rtů, • ticho – psychologický vliv – uklidňování; vykompenzování rušivých podnětů, • tišení bolesti – znehybnění, zástava krvácení ap., aplikace analgetik (léčiv, které tlumí bolest) není vhodná (pro možnost zvracení, aspirace a omezené vstřebávání ze žaludku při centralizaci krevního oběhu), • transport – zajistit co nejrychleji; sami raději netransportujeme, pokud by nešetrný transport mohl stav pacienta zhoršit; transportovat se snažíme v protišokové poloze.

  29. Hyperventilační tetanie Nadměrnou dechovou činností je zvýšeně vydechován CO2 (vysoká fyzická zátěž, psychické vlivy – hysterie). Příznaky: • pocit dušení, strach, stav vzrušení, • brnění rukou a nohou, • tachykardie, • křeče v okolí úst (kapří ústa) a dlaní (porodníkova ruka), • normální TK Ošetření: • klid, vyzvání k pomalému dýchání, • poloha v polosedě, • dýchání do papírového nebo mikrotenového sáčku (dojde tak ke zvýšení CO2)

More Related