1 / 10

Klasická politická ekonomie

Klasická politická ekonomie. Období klasické školy. Období klasické školy politické ekonomie lze vymezit: » začíná vydáním Bohatství národů A. Smithe v roce 1776 a končí v roce 1871, který je považován za počátek tzv. marginalistické revoluce.

zada
Télécharger la présentation

Klasická politická ekonomie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Klasická politická ekonomie

  2. Období klasické školy • Období klasické školy politické ekonomie lze vymezit: » začíná vydáním Bohatství národů A. Smithe v roce 1776 a končí v roce 1871, který je považován za počátek tzv. marginalistické revoluce.

  3. Klasická politická ekonomie se rozvíjela převážně v Anglii a ve Francii (význam technologických změn, resp. revolucí: první průmyslová revoluce (Anglie cca 1760 – 1830), druhá (technickovědecká) revoluce (cca 1873 –  I. SV)) • Klasická politická ekonomie vznikla jako vyhraněně protimerkantilistická doktrína

  4. Hlavní výhrady vůči merkantilismu:

  5. Politickou filozofií byl liberalismus a ideálem je ekonomický systém založený na svobodné tržní konkurenci a na svobodě obchodu (charakteristické symboly klasické politické ekonomie – fyziokratické krédo “laissez faire” a “neviditelná ruka trhu” Adama Smithe)

  6. Předmět klasické ekonomie • Předmětem zkoumání klasické politické ekonomie byl především vznik a rozdělování národního bohatství (makroekonomie); velký důraz byl přitom kladen na problematiku hospodářského růstu. • Ekonomové zkoumali zejména roli velkých společenských tříd – kapitalistů, dělníků a pozemkových vlastníků.

  7. Teorie hodnoty a rozdělování • Vzhledem k zaměření klasické politické ekonomie (tvorba a rozdělování národního bohatství) tvořily její významnou součást teorie hodnoty a teorie rozdělování:

  8. Klasická teorie hodnoty • měla podobu nákladové teorie (tzn. cena výrobku byla určena jeho náklady); někteří klasikové uznávali jako jediný hodnototvorný faktor práci. Moderní ekonomie opustila poněkud zavádějící pojem hodnota a důsledně používá termín cena. Tuto pak vysvětluje především užitečností výrobku tzn. poptávkovou stranou (i když respektuje i vliv nákladů – tedy nabídky)

  9. Teorie rozdělování • vysvětluje důchody tří hlavních společenských tříd – mzdy, zisky a pozemkové renty. Zatímco moderní ekonomie chápe tyto důchody jako ceny výrobních faktorů, které se utvářejí opět jako výsledek střetu nabídky a poptávky na trzích výrobních faktorů, klasikové oddělili teorii rozdělování od teorie hodnoty (pojetí mzdy jako existenčního minima, pojetí kapitálu jako mzdového fondu)

  10. soustředění na nabídkovou stranu trhu, ekonomický růst, ústřední postava kapitalista – tvůrce mzdového fondu

More Related