Čína

1. Čína

2. Čína: postavení ve světě • tradičně dominantní role ve východní Asii • kolem řada menších království, která s ní bojovala o udržení vlastní identity (více/méně úspěšně), přitom převzala řadu čínských zvyků • thajské, khmerské, vietnamské, korejské, japonské, mongolské • jediné mongolské dokázalo ovládnout samotnou Čínu • ale v posledních dvou staletích oslabena • pronikání evropského vlivu • občanské války (o vytvoření republiky) • válka s Japonskem • izolace pod komunistickým vedením • současnost: rychlý hospodářský růst • zdá se, že Čína obnoví svou roli v regionu i ve svět. hospodářském systému • rozpor: • vnější pohled na Čínu: budoucí supervelmoc • pohled Číňanů: chudá země, snažící se překonat staletí cizí nadvlády

3. Čínština • několik jazyků (dialektů?) - cca 7 • nejrozšířenější: mandarinská čínština • další: kantonská č., tchajwanská č., šanghajská č., wu, … • čínské znakové písmo • vyvíjí se od 2. tis. př. Kr. • znak = slabika (někdy i slovo) • znak se skládá z fonetika (určuje výslovnost) a radikálu (určuje význam) • výslovnost se v dialektech (jazycích) liší, význam zůstává stejný • integrační význam znakového písma • transkripce • standardní česká transkripce (z r. 1951): • Chuang-che, Mao Ce-tung • pinyin – vytvořená Čínany pro přepis do latinky: • Huang He, Mao Zedong

4. Místní názvy šan (shan) pohoří tung (dong) východ si (xi) západ che (he) řeka ťiang (jiang) řeka pej (bei) sever chu (hu) jezero nan (nan) jih chaj (hai) moře čung(zhong) střední Šan-tung – východně od hor (=Tchaj-chang šan) Šan-si – západně od hor Che-pej – severně od řeky (=Chuang-che) Che-nan – jižně od řeky

5. Historie

6. Dynastie Říše středu • vláda z pověření nebes, dědičná • přes 3700 let (dynastie Šang od r. 1766 B.C.) • cca 17 dynastií = historických období • rozpad dynastií – často v důsledku přírodních kalamit • přírodní katastrofy považovány za příznak neschopnosti vládce a signál pro vzpouru • centralizovaná správa, byrokratický systém • kniha Čou-li z dynastie Čou (1100 B.C. – 256 B.C.) - cíl správy: sociální rovnost, řád a ceremonie za udržení harmonie vztahů lidí a kosmického řádu • geografický model: v centru Syn nebes (= císař), kolem něj v koncentrických kruzích hlavní město, území s těsnější a volnější správou,… poslední: „vnější barbaři“ • proto: vnitřní Mongolsko

7. Dynastie Chan (Han) (206 B.C. – 220 A.D.) • postupná expanze, zvl. za císaře Wu-ti Chana (140-87 B.C.) • Tarimská pánev, Ferganská kotlina, Korea, Kanton, Jünan … • řízená migrace do nově obsazených území • oáza Hami – strategické místo při ústí koridoru Kan-su (Gansu) • hedvábná stezka • obchod s Evropou (Řím) • hlavní město: Čang-an (Chang‘an) - dnešní Si-an (Xian) • později Luoyang – přes 1 mil. obyvatel • námořní obchod s Jávou a Indií • římské mince v přístavu Funan

8. Dynastie Chan (Han) kolem r. 100 B.C.

9. Dynastie Tchang (Tang) (618 – 907) • znovu územní rozmach (po předchozím oslabení) • až po jezero Balchaš, Samarkand a Chorezm • zastaveni koalicí Turků a Arabů na řece Talas • hlavní město: Čang-an (Chang‘an) – přes 2 mil. obyv. • plánovitá výstavba, pravoúhlá síť ulic, ve směru svět. stran • rozloha: 78 km2 • rozvoj literatury, malby, keramiky… • znalost knihtisku • rozpad impéria v sérii povstání po velkém suchu

10. Dynastie Tchang (Tang) kolem r.742

11. Dynastie Sung (Song) (960 – 1279) • Vietnam, Korea a další státy na okrajích říše uznaly vazalství, ale zůstaly samostané • tlak Mongolů ze severu: hlavní město přesunuto z Kaifengu do Chang-čou (Hangzhou) • období jižních Sungů • hospodářský rozvoj • síť kanálů od ústí Chuang-che po ústí Si-ťiangu • rozšíření pěstování rýže – nová odrůda z Čampy (dnešní Kambodža) • počátek průmyslové revoluce v Číně • využití vodní síly (tkalcovské stavy, mlýny) • výroba oceli (více než v celé soudobé Evropě) • hledání harmonie ve vztahu člověka a přírody • taoismus, feng šuej,… • více pozornosti konfuciánské byrokracii a taoistické estetice než obraně – poraženi Mongoly • Čingiz chán – r. 1215 dobyl Peking • jižní Sungy zachránila jeho smrt – do r. 1279 (Kublaj chán)

12. Dynastie Sung (Song) (960 – 1279)

13. Dynastie Jüan (Yuan) (1279-1368) • dvůr mongolský, ale byrokracie čínská • Kublaj chán – 1279 ovládl celou Čínu, vč. jihu, Koreu, Vietnam • 1281 neúspěšná invaze do Japonska • po 53 dnech bojů přišel tajfun – „kamikadze • období prosperity • Pax Mongolica 1280- 1300 • návštěvy Evropanů (Marco Polo…) • po Kublajově smrti • neschopní vládci • hladomor, zemětřesení… • povstání, vyhnání Mongolů

14. Dynastie Ming (1368-1644) • Ču Jüan-čang (Zhu Yuanzhang), vůdce lidového povstání, se prohlásil císařem • poslední etnicky čínská dynastie • omezil moc byrokracie, zavedl absolutní monarchii • hlavní město: Nanking (Nanjing), pak přesunuto do Pekingu • rozvoj vědy a technologie • porcelán, papír, stavba lodí, zdymadla,… • snaha znovu otevřít hedvábnou stezku (Mongolové) • námořní cesty • 1403 Malaka (hlavní obchodní přístav dálkového obchodu) • sem r. 1509 Portugalci (1514 v Kantonu)

15. Dynastie Ming (1368-1644)

16. Dynastie Ming (1368-1644) • populační růst • 1400 – 70 mil. obyv. • 1600 – 140 mil. obyv. • zemědělská revoluce • ne nové technologie, ale nové odrůdy • rýže Čampa (2 sklizně do roka). rýže = 70% zem. plochy • po r. 1550 „americké“ odrůdy: brambory, kukuřice, podzemnice • rozšiřování výměry zemědělské půdy • eroze, častější povodně • výživa: základ rýže a těstoviny • bílkoviny:tofu (luštěniny), ryby, drůbež • skot (buvoli) – používáni na práci, potrava jen po přirozené smrti • nedostatek paliva (odlesňování) – energeticky úsporná příprava • obchod s Portugalci (Macao 1557) • výměna technologií s Evropany (střelné zbraně…)

17. Dynastie Čching (Qing) (1644-1911) • dynastie Ming – válka s Japonskem o Koreu • vítězství Číny 1593, ale mezitím útoky Mandžuú ze severu. • dlouhé období neklidu – invaze Mandžuú, rolnická povstání, vnitřní chaos – rozpad dynastie Ming • dynastie Čching (Qing) (=čistý) – mandžuská • málo početná skupina cizinců vládla říši • Mandžuové etnicky blízcí Mongolům – od Číňanů se liší vzhledem, oděvy, zvyky, písmem… • ale svým vystupováním víc čínští než Číňané sami • reformovali korumpovaný systém vlády • zemědělství: šíření pěstování pšenice + tržních plodin • bavlna, cukr. třtina, indigo • mnoho vnějších problémů: • cizí obchodní i vojenské lodě ohrožovaly suverenitu • misionáři • srážky s ruskými Kozáky – dohoda z Nerčinska (1689)

18. Dálkový obchod • Evropané: zájem o obchod • Portugalci, Holanďané, Španělé, Dánové, Britové… • hlavní obchodní artikl: hedvábí, čaj, porcelán… • výměnou za stříbro ze španělské Ameriky • Číňané neměli zájem o obchod s Evropany • císař Čching Lung v dopise britskému králi Jiřímu III: • „není nic, co bychom postrádali…“ • všechen obchod musel přes Kanton • tam měli Evropané povoleno zřídit jen malé faktorie („kong“) • mnoho prostých Číňanů ale chtělo obchodovat • odešli za hranice • počátek čínské diaspory • prvním centrem o. Luzon

19. Opiové války • Britové začali dovážet opium z Bengálska • tisíce Číňanů závislých – císař zakázal dovoz • Číňané se pokusili zastavit britské lodě (1839) • Britové zaútočili, ohrožovali Nanking (Nanjing) • dohoda z Nankingu (1942): • Britové získali Hongkong a svolení k obchodu v pěti „smluvních přístavech“: • Kanton, Xiamen, Fuzhou, Ningbo, Shanghai • 2. válka 1856-58 • Britové dobyli Peking • dohoda z Pekingu: • Číňané musí platit reparace • Tianjin přidán k smluvním přístavům

20. Smluvní přístavy postup evropského pronikání

21. Misionáři • koncem 18. století: 300 000 Číňanů křesťany • Britové, Američané: ze smluvních přístavů do vnitrozemí • Skoti, Irové: v Mandžusku • Francouzi: Sičuan • „rýžoví křesťané“ • Tien-tinský (Tianjin) masakr (1870) • francouzské milosrdné sestry otevřely sirotčinec • za děti nabízely peníze • Číňané to považovali za únos, protestovali • francouzští vojáci začali střílet do davu • konec dobrých vztahů s Evropany

22. Strategie odporu • Posilující hnutí • Čína se musí učit od Západu, aby dokázala vyhnat barbary • mladí studovat do Evropy • vzorem Japonsko, industrializující se po vzoru Evropy • odpor proti modernizaci • 1875 začala stavba železnice z Šanghaje • rolníci ničili koleje: železnice narušuje feng-šuej • jiní ničili textilní továrny • boxerské povstání • hnutí „Liga harmonických pěstí“ (=boxeři) • zpočátku zaměřeno proti misionářům • r. 1900 vtrhli do Pekingu a obklíčili císařský palác • do Pekingu vnikla vojska 8 států, povstání potlačila • vysoké reparace, další územní ztráty

23. Pád mandžuské dynastie (Čching) • územní ztráty • Vietnam, Barma… • čínsko-japonská válka (1894-95) • po prohře Čína musela uznat nezávislost Koreje • ztráta Tchaj-wanu • Rusové–přístav Dalian(Port Arthur) + přístup • dr. Sunjatsen (Sun Yat-sen) • křesťan, vzdělání na Havaji a v Hongkongu • v exilu založil Společnost pro obrození Číny (Sing čung-chuej) • cíle: nacionalismus, demokracie, pozemková reforma • postavil se do čela povstání, které vypuklo v Sičuanu proti stavbě železnic • dobyli Nanking, svrhli císařství (dynastie Čching) • vyhlásili republiku, Sunjatsen zvolen prezidentem • odstoupil ve prospěch generála, označeného dynastií Čching za nástupce

24. Mezi válkami • 1. světová válka • Japonsko anektovalo Koreu, obsadilo Šan-tung, posilovalo vliv v Mandžusku • Čína straně Británie a Francie • očekávala po porážce Japonska vrácení svých území • Versailles: Japonsko si území smí ponechat • Evropané si ponechali svá privilegia (podél pobřeží i Jang-c-ťiangu) • po válce: nespokojenost, vnitřní boje • více generálů proti sobě • studentské povstání (jeden z vůdců: Mao Ce-tung) • 2 hlavní síly • 1. Kuomintang • po smrti Sunjatsena v čele Čankajšek • 2. komunistická strana • KS Číny založena 1921 v Šanghaji

25. Občanská válka • Kuomintang s komunisty obsadili jižní polovinu Číny • 1928 v Nankingu vyhlášena Čínská nacionalistická republika • Čankajšek začal útočit na komunisty • popravy komunistů v dobytých městech • v čele komunistické Rudé armády Mao Ce-tung • japonská invaze do Mandžuska (1931) • Čankajšek dál bojoval proti Maovi, odmítl se spojit proti společnému nepříteli • to umožnilo vznik státu Mandžukuo (pod japonskou kontrolou) • Japonci postupovali – obsadili Nanking • vraždění v Nankingu – 200 000 obětí • hlavní město přestěhováno do Čchung-Čchingu (Chongqing) • Dlouhý pochod • Maovy oddíly pod stálým tlakem • dlouhý pochod z provincie Ťiang-si (Jiangxi) do Ša-an-si (Shaanxi) • 9 600 km • symbol boje za ideál – zvýšil Maovu popularitu i pozici ve straně

26. Dlouhý pochod

27. Mao Ce-tung (Mao Zedong)

28. Vznik Čínské lidové republiky • 2. svět. válka: • Japonsko zbrojilo v Mandžusku, postupovalo na Indočínu • Kuomintang i Rudá armáda proti Japonsku, ale nepřátelé • po válce: • boj Kuomintangu s Rudou armádou znovu občanskou válkou (1946-49) • USA přestaly podporovat Čankajška • špatná hosp. situace, vysoká inflace • miliony vojáků přešly k Maovi • Čankajšek se zbytky oddílů uprchl na Tchaj-wan • tam do své smrti r. 1975 • Mao Ce-tung vyhlásil v Pekingu Čínskou lidovou republiku • 1. října 1949

29. Zemědělská a průmyslová revoluce • 1950: pozemková reforma • půda vyvlastněna a rozdělena rolníkům • 300 mil. rolníků vlastnilo 1 mu půdy (1/6 akru) • 1953 kolektivizace • konec soukromého vlastnictví • 3 fáze • týmy vzájemné pomoci • výrobní družstva • socialistická družstva – sovětského typu • 1957: 800 000 družstev, v každém průměrně 160 rodin • těžký průmysl • považován za základ hospodářství, preferován • většina investic do průymslu • budován se sovětskou asistencí • značné úspěchy (z hlediska objemu výroby)

30. „Velký skok vpřed“ (1958-61) • snaha o hluboké změny v krátkém čase • vytvořeny „lidové komuny“ • „ranní slunce nad širokým horizontem východní Asie“ • v každé asi 30 družstev (cca 25 000 lidí) • pravomoci obcí (výběr daní, školství,…) • kombinace zemědělské a průmyslové výroby • komuny i ve městech: společný život • společné jídelny, centra péče o děti… • vzestup průmyslové výroby • ale nízká kvalita • třetina vyrobené oceli nevhodná pro průmyslové zpracování • stanoveny nerealisticky vysoké cíle (kvóty) • roztržka se SSSR • ideologické důvody i pohraniční spory • 1959 odjely tisíce poradců i s technikou a dodávkami

31. „Velký skok vpřed“: důsledky • přerušeny tržní vztahy • nefunkční distribuční systém • zemědělství investičně zanedbáno • miliony lidí vykořeněny nucenou migrací do měst • sucho, neúroda • přerušení dodávek ze Sovětského svazu • katastrofální hladomor, epidemie • 14 až 26 miliónů přímých obětí

32. „Kulturní revoluce“ (1966-76) • po Velkém skoku částečné uvolnění • rolníci museli plnit stanovené kvóty, zbytek produkce mohli prodat na místním trhu • Mao 1966: Velká proletářská kulturní revoluce • cíl: poskytnout mladým revoluční zkušenost • milióny mladých poslány z měst na venkov • do r. 1975 – 10 mil. mladých přesídleno • vytvořili „rudé gardy“ • ničili vše staré – tradice, zvyky, kláštery… • nakonec Mao povolal armádu k obnovení pořádku • destrukce společenských struktur na všech úrovních • perzekuce vzdělaných vrstev • tlumení růstu měst • kult osobnosti • důsledek: opět zastavení hospodářského rozvoje

33. „Kulturní revoluce“ (1966-76)

34. Reformy • 1976: smrt Mao Ce-tunga ukončila kulturní revoluci • nástupcem Tcheng Siao-pching (Teng Xiaopeng) • změna programu: začátek „tržních“ reforem • 1978: program „čtyři modernizace“ • komuny nahrazeny „systémem zodpovědnosti domácností“ (částečná možnost rozhodovat, co pěstovat) • kolektivizace prakticky zrušena • konec spoléhání se na vlastní zdroje • politika „otevřených dveří“, volné ekonomické zóny • plánování decentralizováno • demokratizace – ale ukončena 1989 • Tchie-nan-men (Tienanmen)

35. Současná Čína hustota zalidnění

36. Administrativní struktura • 22 provincií (šeng – sheng) • historické regiony, stabilní • Čína považuje Tchaj-wan (Taiwan) za 23. provincii • 5 autonomních oblastí (c'-č'-čchü – zizhiqu) • nízký stupeň autonomie • oblasti s ne-chanskými menšinami • Sin-Ťiang (Xinjiang) – Ujgurové, Kazaši, Tádžikové • Tibet (Xizang) - Tibeťané • Kuang-si (Guangxi) – Čuangové, Ji, Buji, Dong, Jiao… • Ning-sia (Ningxia) – Hui (muslimové) • Vnitřní Mongolsko (Nei Mongol) – Mongolové, Evenkové • 4 samosprávná města (š`- shi) • Peking, Tchien-ťin (Tianjin), Šanghaj, Čchung-čching • 2 zvláštní administrativní regiony (SAR) • Hongkong, Macao

37. Administrativní struktura

38. Systém chu-kchou (hukou) • systém registrace domácností • každý občan je registrován jako obyvatel města nebo venkova • nezemědělci jsou podporováni příděly potravin, bydlení • chu-kchou určuje identitu a místo ve společnosti • je velmi obtížné ho změnit • váže lidi k místu narození, omezuje migraci • sňatková migrace

39. Urbanizace • do poloviny 20. století města jen správní a tržní střediska • komunisté: střídavě podpora velkých měst a venkova • 1949 – 1960: snaha podpořit industrializaci urbanizací • industrializace správních center • rozvoj nových měst – např.Pao-tchou (Baotou) • rychlá urbanizace: • 1949: ve městech 49 mil. obyv. (9%) • 1960: ve městech 109 mil. obyv. (16%) • velký skok vpřed – další růst měst (šance na přežití) • kulturní revoluce • 20 mil. mladých posláno z měst na venkov • dále „politicky pochybení“ – zapustit kořeny • malé investice do městské infrastruktury • investice do těžkého průmyslu • zhoršení životních podmínek ve městech • 1978: ve městech jen 18% obyvatel

40. Urbanizace • uvolnění po r. 1978 umožnilo získat statut města i dalším sídlům • 1978: 194 měst • sídla s méně než 100 000 tisíci obyvatel nebyla městy • 1990: 467 měst • přibyla malá a střední města • preference rozvoje malých a středních měst • systém zodpovědnosti domácností uvolnil velké množství pracovníků ze zemědělství • „putující populace“ • stěhují se z místa na místo podle pracovních příležitostí ve stavebnictví a průmyslu • cca 120 mil. osob

41. Urbanizované oblasti • Liao-ning • oblast Peking - Tchien-ťin - Tchang-šan • Šan-tung • delta Jang-c-ťiang • pobřežní Fu-tchien • delta Perlové řeky (Si-ťiang)

42. Populační politika • snaha o ekonomický růst: není možný při vysokém populačním přírůstku • průměrný roční přírůstek: 1960 – 1980 2,0% 1981 – 1990 1,4% 1991- 1,2% • striktní populační politika • 70. léta: 2 děti ve městě, 3 na venkově • zpřísnění: 2 děti kdekoliv • 80. léta: jen 1 dítě • 90. léta: částečné uvolnění • „Komise pro plánování rodiny“ • velké pravomoci (i nucená sterilizace) • nevyrovnaná věková struktura • velký skok vpřed: ohromné populační ztráty • po hladomoru baby boom • stárnutí populace úhrnná plodnost kojenecká úmrtnost

43. Porodnost, úmrtnost

44. Hospodářství • 1949 – 1978: centrálně plánované hospodářství • většina investic do průmyslu, zvláště těžkého • od r. 1978 – přechod ke smíšené ekonomice • zvýšil se vliv místních manažerů na úkor stranických plánovačů • umožněno malé podnikání v průmyslu • otevření ekonomiky • zahraniční obchod, investice • uvolnění cen • otevření ekonomiky – zvláštní ekonomické zóny • otevřené pobřežní zóny • 4 původní (1979): Shenzhen, Zhuhai, Shantozu, Xiamen • 1988: o. Hainan • 1990: Pudong (u Šanghaje) • otevřená města • 14 měst (od r. 1984) – na pobřeží a podél Jang-c-ťiang • 1888:„otevřené ekonomické zóny“ • snaha o difúzi výhod zvl. ekonomických zón do širšího okolí • delta Jang-c-ťiang (Šanghaj a okolí) • delta Perlové řeky (Kanton a okolí) • delta řeky Minnan (Xiamen a okolí)

45. Průmysl • tvoří 52% HDP (2002) (vč. stavebnictví) • největší prům. odvětví: • textilní • strojírenský • hutnický • chemický • většina domácího průmyslu stále státní • často zastaralé technologie • vysoký podíl vojensko-průmyslového komplexu • více než 600 továren vyrábí zbraně • velká část růstu založena na zahraničních investicích • nejvíce investic ze zemí s významnou čínskou menšinou • „nadnárodní čínská ekonomika“

46. Zemědělství rýže pšenice bavlna

47. Zemědělství • živí 21% světové populace na 7% orné půdy • zůstává hlavním zaměstnavatelem (60% EA) • systém zodpovědnosti domácností • rodiny mohou rozhodovat, které plodiny pěstovat • malé skupiny uzavírají krátkodobé kontrakty, aby splnily kvóty stanovené vládou • přebytky mohou prodat na trhu • úspěšné, ale: tendence pěstovat tržní plodiny • spotřeba potravin se zvyšuje • nejen díky nárůstu populace, ale i životní úrovně • roste spotřeba masa • 20% obilovin na krmení dobytka (1978: jen 7%) • od pol. 90. let se zvyšuje import potravin • do té doby Čína soběstačná • snižuje se výměra zem. půdy • urbanizace, doprava, dezertifikace, eroze…

48. Výživa kcal na osobu maso • spotřeba potravin se zvyšuje • nárůst populace • nárůst životní úrovně • roste spotřeba masa • 20% obilovin na krmení dobytka (1978: jen 7%) • od pol. 90. let roste import potravin • do té doby Čína soběstačná rýže pšenice • snižuje se výměra zem. půdy • urbanizace • doprava • dezertifikace • eroze…

49. Regionální politika + regionální rozdíly • centrálně plánovaná ekonomika • hlavní průmyslovou oblastí Mandžusko • snaha o rovnoměrné rozložení výroby • přesun zbrojní výroby od pobřeží do „regionů třetí vlny“ • Sičuan, Kan-su, Kuej-čou… • vznik nových prům. regionů založených na místní těžbě • pomalý rozvoj jihu (špatná infrastruktura) • po r. 1978: • efektivita > rovnost • otevřená ekonomika > soběstačnost • hlavní rozvojová oblast: jižní pobřeží – „sunbelt“ • od Kantonu po Šan-tung • zvyšují se reg. rozdíly – hlavně sunbelt vs. ostatní Čína • sunbelt hlavní cílovou oblastí migrace • prohlubují se rozdíly mezi městem a venkovem • příjem na venkově jen 1/3 příjmu ve městech

50. Ekonomické oblasti • Severovýchod – Mandžusko • „rustbelt“ těžký průmysl, staré státní podniky • Pobřeží • „sunbelt“ sem 88% PZI • Centrální region • hlavní zem. oblast 4. Západní region: 71,4% území 28,8% obyvatel 16,8% HDP