Informační zdroje pro odbornou práci

1. Informační zdroje pro odbornou práci

2. Jak to má vypadat (odborná práce) • Odborná práce MUSÍ být založena na současném stavu poznání a měla by ho ve vymezené oblasti zájmu: • shrnovat, upozornit na důležité nové poznatky a současné hlavní směry výzkumu (práce rešeršní – review); • rozšiřovat o nové poznatky na základě vlastního výzkumu (základní výzkum); • rozšiřovat o zkušenost s konkrétní praktickou aplikací (aplikovaný výzkum). • Rešerše je povinnou součástí každého typu práce, rozdíl je jen v její šíři!

3. Jak se zorientovat (v odborných zdrojích) • Zdroje, na kterých je založena odborná práce, musí splňovat pokud možno všechna následující kritéria: • Autor má patřičnou kvalifikaci, je uznávaným členem vědecké komunity a pracuje pro věrohodnou instituci (adresa instituce, počet recenzovaných publikací autora, citovanost autora – H-index) • Článek nebo kniha jsou recenzované a vydané v respektovaném časopise nebo nakladatelství (Impact factor časopisu, název nakladatelství) • Zdroj je přiměřeně současný (datum vydání)

4. Co z toho plyne • Mezi základní zdroje patří články z časopisů s IF, monografie z dobrých nakladatelství, sborníky z významných konferencí (pokud možno zařazené do elektronických databází). • Mezi zdroje NEpatří publicistika a lobbyistické webové stránky. • Opatrně je třeba nakládat se zdroji „šedé“ literatury – výzkumné zprávy, firemní literatura, vysokoškolské kvalifikační práce, materiály pro výuku, Wikipedie…

5. Jak se k nim dostat (k odborným zdrojům) Přes Google cesta nevede! Vyhledávání poskytne zejména odkazy na komerční stránky, podklady pro výuku, lobbyistické stránky, veřejné zprávy státních institucí, publicistiku… Většinou jde o zdroje s nízkou spolehlivostí. Kromě knihoven (univerzitní, vědecké) jsou dnes hlavním a nejrychlejším východiskem elektronické databáze. Ty jsou buď placené (univerzity a výzkumné ústavy jsou připojeny prostřednictvím konsorcií) nebo zdarma.

6. Které to jsou (ty databáze) Placené: Web of Science (isiknowledge.com) – přírodní a technické vědy, ale i humanitní obory; ProQuest (http://search.proquest.com/index) – humanitní obory a ekonomika, méně přírodní vědy; Placené s omezeným neplaceným přístupem: Science Direct (www.sciencedirect.com) – rozcestník časopisů z nakladatelství Elsevier; webové stránky konkrétních časopisů. Neplacené: Google Scholar (scholar.google.com) Popis databází včetně manuálů je např. na http://www.ujep.cz/cz/podle-cinnosti/knihovny/c170_informacni-zdroje.htmlZásadní výhodou placených databází je přístup k fulltextům.

7. Jak začít (s odbornou rešerší) • Nové téma, nic o tom nevím • Formulovat klíčová slova, případně s použitím operátorů (AND, OR, NOT). Pohrát si s nimi a dopracovat se ke zvládnutelnému počtu výběrů. • Příklad: benzene AND photocatalysis AND (destruction OR degradation) • Projít abstrakty článků se „slibným“ názvem a vytipovat pár nejnovějších, které jsou k tématu blízké. • Provést hledání „related“ článků (funkce v databázích nebo si prostě prohlédnout seznam referencí v již vybraných článcích) a/nebo podle klíčových autorů již vybraných článků (co napsali dříve). • Zkopírovat si a prohlédnout fulltexty vybraných článků.

8. Jak začít (s odbornou rešerší) Už mám něco v ruce (zdroje, které mi byly doporučeny např. školitelem) Začít rovnou u bodu 4). Pokud je zdroj starší, je hledání nutné i směrem k novějším článkům. Co dělat, když fulltext článku, který mě zajímá, není přístupný: Univerzitní knihovna je schopna zajistit elektronickou nebo papírovou kopii jakéhokoli článku do několika dnů za poplatek (desítky korun). Nebo si lze článek zaplatit on-line (což je ovšem dražší, typicky 20-30 dolarů).

10. Upozornění na závěr Diplomová práce bez patřičně provedené rešerše včetně mezinárodních zdrojů nebude při obhajobě přijatelná! Počet takových zdrojů závisí na typu práce, v každém případě ale musí být zastoupeny.