1 / 50

Komunitní sociální politika Prezentace k výuce sociální politiky

Komunitní sociální politika Prezentace k výuce sociální politiky.

barbie
Télécharger la présentation

Komunitní sociální politika Prezentace k výuce sociální politiky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Komunitní sociální politikaPrezentace k výuce sociální politiky

  2. Zdravá komunita dokazuje smysluplnost své existence tím, že si uchovává svou čistou podobu a životaschopnost. Všechny projevy komunity počínaje legendárními postavami a dětskými říkankami, které jedno pokolení předává pokolení následujícímu, až po právní a zvykové uspořádání, jsou věčnými nositeli poučení a komunitu posilují.“ • John W. Gardner (1999)

  3. Cílem výuky celku Komunitní sociální politika je seznámit se • s pojmy: • komunita • komunitní sociální politika • komunitní práce • nástroje lokální sociální politiky – komunitní plánování sociálních služeb • programy sociální prevence • Nedílnou součástí tohoto celku je seznámení se sociální problematikou • regionu školy.

  4. Komunitní sociální politika- obsah: I. Základní legislativa II. Pojmy III. Působnost obcí IV. Nástroje lokální sociální politiky, programy sociální prevence a podíl občanů na vytváření sociálního klimatu V. Sociální problematika regionu školy

  5. ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA • zákon o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů • zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů • zákon o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

  6. II. POJMY • Komunita • - společenství lidí žijících nebo spolupracujících v jedné lokalitě nebo instituci. V širším významu se výraz komunita používá pro komunikující profesionální či zájmová společenství. • Typy komunit: • komunita znevýhodněných lidí (postižení lidé, Romové...) • místní komunita (intenzivně spolupracující společenství, uspokojuje potřebu blízkosti) • komunita zájmová (zájmové organizace nebo asociace, naplňují zájmy svých členů) • servisní komunita (komunita obyvatel, která organizovaně spolupracuje s profesionální organizací) • obec (sociální prostor, kde se utváří vztahy mezi znevýhodněnými lidmi a poskytovateli služeb)

  7. Komunitní práce • metoda řešení sociálních problémů prostřednictvím komunity • jde o proces pomáhající lidem, aby společnou aktivitou vyřešili problém místní komunity, popřípadě aby zlepšili podmínky svého života v komunitě. Tento proces obvykle vyžaduje účast profesionálních sociálních pracovníků.

  8. Skupina x komunita Od ostatních sociálních skupin se komunita liší tím, že sami její členové ji definují příslušností k určitému geografickému a správnímu místu. Právě tím vzniká podle I. Úlehly můstek, který může spojit legislativní uvažování samosprávních orgánů s legitimní subjektivitou komunity. V souvislostech komunitního plánování lze říci, že komunita je uzavřený sociální systém, jehož formálnímu zajištění (zastoupení) slouží obecní zastupitelstvo a úřad. Území komunity tedy „pokrývají“ obce (města) případně jejich sdružení na základě dohod.

  9. Komunitní plánování sociálních služeb • metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro oblast sociálních služeb na úrovni obce i kraje. • Sociální politika • soubor aktivit, které promyšleně směřují ke zlepšení základních životních podmínek obyvatelstva jako celku, resp. určitých skupin obyvatelstva, k zabezpečování sociálního bezpečí a sociální suverenity v rámci daných hospodářských a politických možností země (cit. V. Krebs). • Sociální prevence • soubor aktivit, které ovlivňují proces socializace a sociální integrace. Jejím cílem je zamezit či zabránit vzniku a šíření sociálně-patologických jevů, mezi které řadíme kriminalitu, toxikománii, xenofobii, rasizmus, násilí a další. Nejširší záběr mají sociálně-preventivní aktivity na místní úrovni, kde je kladen důraz na práci s mládeží, která je ohrožena negativními společenskými jevy (cit. V. Krebs).

  10. Obec • základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. (zákon o obcích)

  11. III. PUSOBNOST OBCÍ • Obec • je nejmenší samosprávnou jednotkou státu • je významným subjektem sociální politiky • má svůj majetek • realizuje zákon – musí např. něco konat pro své občany – financuje stát • může se rozhodnout, že něco poskytne nebo vykoná – stát může • finančně podpořit • má-li alespoň 3000 obyvatele – město

  12. Určité aktivity spojené se státní sociální politikou jsou přenesené na obce: • obce vyplácejí některé sociální dávky (viz. zák. č. 114/1988 Sb.,ve znění • pozdějších předpisů), již tradičně se starají o chudé • do určité míry je prostřednictvím obcí financované základní školství, • mateřské školy • do kompetence obcí spadá rozhodující podíl na realizaci bytové politiky • rozhodující roli obce hrají i v rámci sociálních služeb • vedle aktivit v rámci vymezené působnosti obce realizují i vlastní sociální • politiku

  13. Např. : Některá města se vedle výkonu sociální politiky vycházejícího z platného legislativního rámce hlásí k vlastní sociální politice. Snaha zabezpečit občanům potřebnou sociální pomoc a služby i v budoucnosti vedla k rozhodnutí zahájit komunitní plánování sociálních služeb. Komunitní plánování se totiž jeví jako nevhodnější způsob, jak zajistit efektivní pomoc pro občany, kteří se nacházejí v těžké životní situaci.

  14. Samostatná působnost obce • obec spravuje své záležitosti samostatně • státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti • zasahovat, je vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který • stanoví zákon • rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem • do samostatné působnosti obce patří záležitosti, kterou jsou v zájmu • obce a občanů obce, pokud není stanoveno jinak • může zřizovat a zakládat právnické osoby a organizační složky obce, • pokud zákon nestanoví jinak • může zřizovat obecní policii • obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat, • vytvářet svazky obcí

  15. Přenesená působnost obce • státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává • tento orgán jako svou přenesenou působnost • v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce určenými • zákonem o obcích, území obce je správním obvodem • v rozsahu pověřeného obecního úřadu vykonávána tímto úřadem – obce • s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon • v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonávána • tímto úřadem – obce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon

  16. Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí : • zákony a právními předpisy • metodickou a odbornou pomoc vykonává vůči orgánům obcí krajský úřad • obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené • působnosti (příspěvek na výkon státní správy)

  17. Obce a ukládání povinností • Povinnosti mohou ukládat : • v samostatné působnosti- obecně závaznou vyhláškou • v přenesené působnosti - může obec vydávat nařízení obce • obce s rozšířenou působností mohou vydávat nařízení obce pro správní • obvod stanovený zvláštním předpisem • Občan obce • je státním občanem ČR a je v obci hlášen k trvalému pobytu • občan starší 18 let – má právo volit a být volen do zastupitelstva obce, • hlasovat v místním referendu, vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce, • atd.

  18. Orgány obce • Starosta • Obecní úřad • Zastupitelstvo obce • Rada obce

  19. Starosta • zastupuje obec navenek • volen zastupitelstvem obce • svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady • podepisuje právní předpisy obce

  20. Obecní úřad • tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem (pověřené obecní úřady a • v obcích s rozšířenou působností) a zaměstnanci obce zařazenými do • obecního úřadu • v čele obecního úřadu je starosta • rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti odbory a oddělení • v oblasti samostatné působnosti- plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo • nebo rada, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti, rozhoduje • v případech stanovených zákonem • v oblasti přenesené působnosti- vykonává vše dle zákona s výjimkou věcí, • které patří do působnosti jiného orgánu obce

  21. Zastupitelstvo obce • je složeno z členů zastupitelstva obce, počet členů dle velikosti obce • mandát vzniká zvolením a složením slibu, jde o veřejnou funkci (uvolněný, • neuvolněný zastupitel) • člen zastupitelstva má právo předkládat návrhy na pojednání, vznášet dotazy, • připomínky, podněty • člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, • plnit uložené úkoly, hájit zájmy občanů obce • zastupitelstvo má řadu pravomoci – rozpočet, zřizovací funkce, vydávání • vyhlášek,...

  22. Rada obce • výkonný orgán obce v samostatné působnosti • v obci, kde se rada nevolí plní tuto funkci starosta (méně než 15 členů • zastupitelstva) • připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím • přijatých usnesení

  23. ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE A RADY Komise Výbory Výbory vždy finanční a kontrolní výbor, předsedou je vždy člen zastupitelstva plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo obce, kterému se odpovídá ze své činnosti Komise ze své činnosti odpovědná radě obce, ve věcech přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi

  24. Výbory a komise Rady města Chrudim Výbory: kontrolní a finanční Komise: bytová, kulturní, pro mládež a sport, výchovy a vzdělávání, sociálních věcí a zdravotnictví, pro hospodářský rozvoj, pro občanské záležitosti, letopisecká, pro neziskový sektor, stavební a dopravní, životního prostředí, prevence kriminality, Zdravého města a místní Agendy 21, pro zahraniční vztahy

  25. IV. NÁSTROJE LOKÁLNÍ SOCIÁLNÍ POLITIKY, PROGRAMY SOCIÁLNÍ PREVENCE A PODÍL OBČANŮ NA VYTVÁŘENÍ SOCIÁLNÍHO KLIMATU

  26. Nástroje lokální sociální politiky • Komunitní práce • Komunitní plánování (sociálních služeb) • Projekty, kampaně - Zdravé město, Obec přátelská rodině • Programy sociální prevence

  27. Komunitní práce • Cílem komunitní práce je podpora soběstačnosti, skupinové solidarity a • spolupráce. • „Komunita“ není správním ani legislativním pojmem. • Fáze komunitní práce • Monitoring : sledování lokality, odhalení problémů, sbírání informací o komunitě • Výzkum a analýza : pracovník výzkumnou metodu, která odpovídá danému problému. Při volbě strategie se dotazuje jak u odborníků, tak i u lidí, kteří v komunitě žijí. • Projektování : komunitní pracovník navrhuje projekt, jak budou problémy řešeny. V tomto projektu popíše problémy, cíle projektu, možnost využití zdrojů a konkrétní plány. • Implementace : jedná se o podporu spolupráce, zabezpečení chodu projektu • Hodnocení: komunitní pracovník hodnotí efektivitu projektu.

  28. Komunitní plánování (sociálních služeb) Komunitní plánování je proces, při kterém dochází k zjišťování stavu poskytovaných sociálních služeb v poměru k neuspokojeným potřebám v dané lokalitě. Hlavním cílem komunitního plánování je přispět k efektivnímu využívání zdrojů na potřebné sociální služby a zajistit tak jejich dostupnost. Krajské úřady jsou povinny ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, vypracovávat plány rozvoje sociálních služeb.

  29. Fáze komunitního plánování

  30. Zdroj: Matoušek O. a kol.

  31. Účastníky komunitního plánování jsou: Uživatelé – klienti sociálních služeb. Jsou to lidé v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Tito lidé mohou v procesu komunitního plánování vyjádřit svůj názor, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí. Vědí jak služby fungují, znají systémové a provozní záležitosti. Dokážou popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a v dané problematice se dobře orientují. Zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce, jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb v regionu. Zadavatelé jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. Podpora komunitního plánování ze strany obce a jejích politických reprezentantů představuje nejzákladnější podmínku pro jeho uskutečňování.

  32. Např. Město Chrudim začalo komunitně plánovat v roce 2005. V tomto období bylo komunitní plánování sociálních služeb schváleno Radou a Zastupitelstvem města, kdy bylo stanoveno, že Komunitní plán sociálních služeb města Chrudim bude vypracován a schválen Zastupitelstvem města do 31. 12. 2007. Tento dokument byl zpracován na období let 2008 – 2011. V roce 2005 proběhlo školení některých pracovníků a byl vypracován projekt s žádostí o finanční podporu komunitního plánování.

  33. Projekty, kampaně Zdravé město, Obec přátelská rodině Zdravé město Cílem Zdravých měst ČR je udržitelný rozvoj, jehož výsledkem jsou dlouhodobě stabilizované podmínky pro zdraví a kvalitu života. Zdravá města, obce a regiony se promyšleně snaží utvářet město (obec, region) jako kvalitní a příjemné místo pro život na základě dohody s obyvateli. Věří, že občané získají "zdravý patriotismus", že lidé budou svou komunitu i krajinu považovat za svůj domov a budou o ně také takto pečovat.

  34. Město Chrudim je do Projektu Zdravé město zapojeno od roku 2001. • Realizované projekty: • ekologické audity školských zařízení • bezpečná komunita v Chrudimi • bezpečná cesta do školy • udržujeme si zdravé zuby • zdravá rodina nekouří • kampaň „Na kolo jen s přilbou“ • „Učíme se zdravě sedět a cvičit“

  35. Obec přátelská rodině- od roku 2008 Cílem soutěže je motivovat obce a města k podpoře rodin s dětmi a vyvolat zájem o realizaci prorodinných aktivit. Soutěž hodnotí, jak se v různých místech republiky vychází vstříc dětem, jejich rodičům a prarodičům. Je třeba přesvědčit komisi, že právě v jejich obci nejlépe podporují rodiny svých obyvatel. Šanci mají malé obce i větší města, protože se soutěží v šesti velikostních kategoriích. • Programy sociální prevence • Sociální prevence • soubor aktivit, které ovlivňují proces socializace a sociální integrace • jejím cílem je zamezit či zabránit vzniku a šíření sociálně-patologických jevů, • mezi které řadíme kriminalitu, toxikománii, xenofobii, rasizmus, násilí a další • nejširší záběr mají sociálně-preventivní aktivity na místní úrovni, kde je kladen • důraz na práci s mládeží, která je ohrožena negativními společenskými jevy

  36. Sociálně- preventivní aktivity města Chrudim • Hlavní projekty za finanční a metodické podpory Ministerstva vnitra ČR: • kamerový systém • skatepark • nízkoprahový klub Futur • projekt Jupiter- cílovou skupinou jsou oběti domácího násilí • Kopretina- komunitní projekt • víkendové pobyty

  37. V. SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA REGIONU ŠKOLY Státní správa a samospráva: Sociální péče- kraje, obce a jejich úřady Zaměstnanost- Úřad práce ČR Sociální zabezpečení- ČSSZ, OSSZ Nestátní poskytovatelé sociálních služeb

  38. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (Praha) • MPSV ČR bylo zřízeno s účinností od 1. července 1990 zákonem České • národní rady č. 203/1990 Sb., o změnách v organizaci a působnosti • ministerstev České republiky jako ústřední orgán státní správy České • republiky • působnost ministerstva je vymezena v § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení • ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění • pozdějších předpisů, takto: MPSV je ústředním orgánem státní správy pro • pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, • kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové • zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení, sociální péči, • péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči • o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další • otázky mzdové a sociální politiky

  39. Kraje – Pardubický kraj- Krajský úřad Pardubického kraje • podílí na vytváření regionálních podmínek v poskytování sociálních služeb • (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) • krajský úřad je nadále povinen vypracovávat střednědobý plán rozvoje • sociálních služeb na svém území, který musí obsahovat ekonomickou • analýzu kraje, jeho potřeby a finanční zajištění. V rámci své samostatné • působnosti kraje mohou zřizovat sociální služby, a to stejně jako obce buď ve • formě svých organizačních složek, nebo jako příspěvkové organizace. Po • roce 2002 se kraje staly zřizovateli většiny zařízení sociální péče, kterou do té • doby zřizovaly okresy • poskytují dotace provozovatelům sociálních činností, aby zabezpečily • poptávku po sociálních službách na svém území • krajský úřad – Odbor sociálních věcí – mj. odvolací orgán pro správní řízení • kontrolní a metodická činnost

  40. Obce • jsou nejblíže ke svým občanům, a tak mohou nejlépe vyhodnocovat jejich • potřeby a na základě zjištěných událostí pružně reagovat vhodným • rozhodnutím • ze statutu jejich samostatné působnosti mohou v rámci sociálních služeb • vytvářet takovou sociální politiku, která bude nezbytná pro udržení sociálního • rozvoje na jejich území • mohou zřizovat vlastní organizační složky nebo příspěvkové organizace • s právní subjektivitou • v přenesené působnosti obce s rozšířenou působností jsou povinny • vykonávat státní správu

  41. Obce • k tomu, aby byly obce schopny zajistit všem potřebným vhodné sociální • služby,jim slouží komunitní plánování, ve kterém vytvoří plán sociálních • služeb a jejich rozvoj na svém území, ze zákona nejsou povinny tento plán • zpracovávat, ale je jim to pouze doporučeno • obec s rozšířenou působností Chrudim • pověřené obecní úřady: Heřmanův Městec, Chrast, Chrudim, Nasavrky, • Skuteč a Třemošnice • odbory sociální věcí v rámci těchto úřadů

  42. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Chrudim • Organizační struktura Městského úřadu Chrudim je dána Organizačním řádem. • Odbor řídí vedoucí odboru, který přímo řídí ekonoma odboru. • Oddělení : • Sociálních služeb • Péče o rodinu a dítě • Sociální prevence • Hmotné nouze

  43. Úřad práce České republiky • Úřad práce České republiky je správním úřadem s celostátní působností a sídlem • v Praze řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí.Úřad práce České republiky zřizuje zákon č. 73/2011 Sb. (zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů). • Účinnost zákona je od 1. 4. 2011. • Úřad práce České republiky plní úkoly v oblastech: • zaměstnanosti • ochrany zaměstnanců (při platební neschopnosti zaměstnavatele) • státní sociální podpory • další úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených jinými předpisy (např. • zákoník práce). • Struktura: • generální ředitelství • krajské pobočky

  44. Okresní správa sociálního zabezpečení v Chrudimi • Organizační struktura • Ředitel OSSZ • Oddělení nemocenského pojištění • Oddělení důchodového pojištění • Oddělení OSVČ • Oddělení vymáhání pojistného • Oddělení účtárny pojistného a dávek  • Oddělení kontroly  • Oddělení vnitřní správy 

  45. Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou • shodné s územními obvody okresů. • Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení.

  46. NESTÁTNÍ POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB • Občanská sdružení • Obecně prospěšné společnosti • Církevní právnické osoby • Ostatní poskytovatelé

  47. Příklad organizací působících na území města Chrudim v sociální oblasti • Amalthea o.s.- www.amalthea.pardubice.cz • Archa (zřizuje DDŠ v H. Týnci) – www.archa-chrudim.cz • Centrum J.J. Pestalozziho, o.p.s. – www.pestalozzi.cz • Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje, detaš. pracoviště • Chrudim – www.czp-pk.unas.cz • Centrum psycho-sociální pomoci, Rodinná a manželská poradna • Pardubického kraje – www.rmporadna.cz • Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim, příspěvková organizace • města Chrudim – www.socialni-sluzby.cz • Český červený kříž, oblastní spolek Chrudim • Sociální služba v Nemocnici v Chrudimi Šance pro tebe – • www.sance.chrudim.cz

  48. Příklad organizací působících na území města Chrudim v sociální oblasti • Dia – Svaz diabetiků ČR, územní organizace Chrudim • Svaz sluchově postižených a nedoslýchavých Chrudim • Domov sociálních služeb Slatiňany – www.usp.cz • Farní Charita • Laxus o.s. – www.laxus.cz • Péče o duševní zdraví – region Pardubice – www.pdz.cz • Pedagogicko-psychologická poradna Chrudim • Rytmus o.s. • Sdružení Prometheus o.s.- www.linkaduvery-pardubice .cz • Sociální služba v Nemocnici v ChrudimiŠance pro tebe – • www.sance.chrudim.cz • TyfloCentrum Pardubice o.p.s. – pracoviště Chrudim – www.tcpce.cz

  49. Kontrolní otázky • Jaký je rozdíl mezi pojmy komunita, komunitní práce a komunitní plánování? • Jaký význam má komunitní práce pro sociální politiku obce? • Jaká je působnost obce v sociální politice? • V čem spočívají hlavní principy komunitního plánování sociálních služeb? • Jaké instituce se podílejí na výkonu státní sociální správy na území města • Chrudim? • Jaké iniciativy vyvíjí město Chrudim v sociální politice? • Jaké programy sociální prevence jsou realizovány ve městě Chrudim a kým? • Do jakých projektů v sociální oblasti se mohou občané města Chrudim • aktivně zapojit?

  50. Kontrolní otázky • Jaké orgány má obec? • Co znamenají pojmy samostatná působnost a přenesená působnost? • Jaké organizace poskytují sociální služby v Chrudimi a jaké jsou jejich cílové • skupiny? • Které „sociální“ orgány státní správy a samosprávy působí v Chrudimi a jaký • je hlavní předmět jejich činnosti?

More Related