Kvantitativní metody výzkumu v praxi

1. UK FHS Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích (ZS 2008) Kvantitativní metody výzkumu v praxi 1. Část (2.11.2008) Jiří Šafr jiri.safr@seznam.cz

2. www.kmvp.wz.cz- přednášky- full-text literatura- podpůrné nástroje (odkazy, statistika, data)heslo do pdf: kmvp Komunikace: Email: jiri.safr@seznam.cz „KMVP, Jméno, klíčové slovo“ Subject: KMVP: Novák projekt

3. Struktura přednášky 1. • Co je výzkum • Epistemologické problémy • Omezení, nástrahy v dotazování • Základní pojmy • Kroky kvantitativního výzkumu a postup výzkumníka • Základní techniky sběru dat • Koncept standardizace • Logika kvantitativního výzkumu • Dvě metody poznání • Výzkumný problém • Konceptualizace a operacionalizace • Hypotézy • Výzkumný projekt KMVP část 1

4. Logika empirického výzkumu v sociologii

5. Co je sociologický výzkum? • výzkum (survey) = „metoda získávání informací ze vzorku individuí“ pomocí níž můžeme získat informaci (usuzovat na) o postojích, preferencích, potřebách, očekáváních či chování v celé populaci. • výběr (vzorek) = část populace (census = šetření celé populace) • není vybrán jen nahodile ani čistě na základě ochoty respondentů spolupracovat • individuum → výběr (vzorek) → populace • V kvantitativním výzkumu je informace sbírána nějakým standardizovaným způsobem • Jednotka analýzy: studovat můžeme i „ne-lidské“ populace, např. objekty (média, výtvory) KMVP část 1

6. Sociologické metody: dvě cesty Kvantitativné metodologie: • Z vlastností vzorku usuzujeme na vlastnosti populace • Výběr ve vzorku je reprezentativní • Statistické postupy zpracování dat • Realita je zjednodušena na několik proměnných a vztahů mezi nimi. Musí se vejít do předpřipravených schémat • Získáme omezené informace o mnoha jedincích, které jsou reprezentativní na celou populaci • Vzorek reprezentuje populaci jedinců • Cíl: nic jiného než testování hypotéz (a nebo odhady parametrů v populaci) Kvalitativní metodologie: • Chceme problém uchopit, jít do hloubky, porozumět jeho podstatě. Porozumění jednání a významům v jejich sociálním kontextu. Pochopit běžný život v přirozených podmínkách, z pohledu lidí v jejich interpretaci, v jejich běžném jazyce. • Mnoho informací o malém počtu jednotek (lidí) • Problematiku nemusíme dopředu dobře znát. • Nelze zobecnit na celou společnost (často ani populaci) • Vzorek reprezentuje populaci problému, jeho možné relevantní dimenze • Felexibilita postupů, vícevrstevnatá data (záznamy/přepisy, fieldnotes,..) • Cíl: generování a formulace nových hypotéz, porozumění, vytváření teorií Hranicí je míra standardizace tedy míra redukce informací. KMVP část 1

7. Základní pojmy kvantitativního výzkumu I. Výzkumný problém: • vymezení, ujasnění předmětu výzkumu, vymezení vztahu mezi jevy (ve formě otázky, např. „Jak působí výcvik v týmové spolupráci na výkon pracovní skupiny?“) Cílová (základní) populace: • populace (systém) na níž vztahujeme výsledky z výzkumu Výběr – výběrový soubor: • skupina jednotek (respondentů) vybraná určitou metodou výběru z cílové populace. Zastupuje populaci. Respondent: • člen cílové populace KMVP část 1

8. Základní pojmy kvantitativního výzkumu II. Proměnná – znak (indikátor): • symbolické vyjádření vlastností, měřitelné, indikuje stav veličiny (např. hodnota na škále souhlasu) Přezkoumanost populace: • s rozmachem sociálního výzkumu dochází k poklesu ochoty účastnit se výzkumů. Kvalita dat – dvě hl. složky: • 1. Reprezentativita: výběrový soubor odpovídá strukturou cílové populaci; díky tomu můžeme závěry pro výběr zobecnit i na cílovou populaci • 2. Kvalita měření: přesnost, konzistentnost měření (reliabilita) a obsahová platnost (validita)(viz dále přesnost měření a chyba měření) KMVP část 1

9. Co můžeme v kvantitativním výzkumu zjišťovat ? Dva základní okruhy zjišťování: • názory a postoje (např. volební preference, spokojenost se službou) • faktuální charakteristiky, chování (např. zdraví, bydlení, výdaje) Problémy: • Způsob, jakým klademe otázku může ovlivnit výsledek • Nonresponse – ne všichni ze vzorku odpovídají (nenáhodné vychýlení) KMVP část 1

10. Epistemologické problémy • redukce • transformace informací KMVP část 1

11. Transformace informací • nečiníme přímé závěry z analýzy reality, ale na základě jejího záznamu či popisu • redukovaná analýza reality vede k tvrzením pravděpodobnostního charakteru. KMVP část 1

12. závěry mohou být obvykle platné jen pro prostředí, ze kterého jsme sebrali naše data. KMVP část 1

13. Dotazování namísto přímého pozorování • V sociologickém výzkumu většinou nesledujeme samotný studovaný jev, ale pouze jeho indikátory. Pouze při technice přímého pozorování, jej-li studovaným jevem chování, jsme schopni sledovat studovaný jev přímo. • nepřímé měření zvyšuje riziko zkreslení KMVP část 1

14. Omezení, nástrahy v dotazování • Vyžaduje navržená otázka vůbec odpověď? • Do jaké míry mají respondenti dopředu připravené odpovědi, jak rozumí jazyku výzkumníka? • Mohou lidé poskytnout přesné informace o svém minulém jednání? • Je respondent ochoten odhalit o sobě požadované informace? • Bude respondent motivován zúčastnit se a odpovědět na vše? Adaptováno podle [Dillman 2006] KMVP část 1

15. Přesnost měření • Systematické vychýlení: výpadek v procesu výběru, ve výběrovém souboru je výrazně podhodnocena či vynechána důležitá část populace • Výběrový soubor je reprezentativní, když se svou strukturou dobře shoduje se strukturou cílové populace. Závěry na výběrovém souboru můžeme zobecnit na cílovou populaci. KMVP část 1

16. Přesnost měření je funkcí celkové chyby měření = jak se rozchází naměřené a skutečné výsledky, má dvě složky a) Nevýběrová chyba (nonsampling error) faktory uvnitř i vně metodiky výzkumu obtížně zjistitelné: chybně formulované otázky, nezastihneme všechny vybrané respondenty doma, lidé nechtějí odpovídat, neříkají pravdu,…. b) Výběrová chyba (sampling error)výsledky ve vzorku se lišší od cílové populace, lze statisticky vyčíslit Tolerance chyb (margin of error)suma všech možných výběrových chyb, která kvantifikuje nejistotu výsledků měření → pravděpodobnostní interval -/+ (např. 95% interval spolehlivosti určuje rozpětí kolem naměřené hodnoty) ovlivněno: velikostí výběru, metoda výběru, velikost populace KMVP část 1

17. Kroky kvantitativního výzkumu 1. Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému. 2. Formulace teoretické hypotézy. 3. Formulace souboru pracovních hypotéz. 4. Rozhodnutí o populaci a vzorku. 5. Pilotní studie – seznámení se s problematikou v terénu. 6. Rozhodnutí o technice sběru informací. 7. Konstrukce nástrojů pro tento sběr. 8. Předvýzkum, pre-test nástroje (dotazníku). 9. Sběr dat. 10. Analýza dat. 11. Interpretace, závěry, teoretické zobecnění. [Disman 1993: 120] KMVP část 1

18. Postup výzkumníka kroky: 1. dostat nápad (začíná to nesnází, zmatkem, obtížnou situací, pochybnostmi, emočním napětím) 2. formulace problému – pojmové uchopení situace (+ studium literatury) 3. formulace hypotézy 4. usuzování – dedukce, vědec dedukuje důsledky z hypotézy, kterou formuloval 5. ověřování, testování důsledků, pozorování, experiment. Podstatou je ověřování vztahů vyjádřených v hypotéze. [Jeřábek 1993: 14] KMVP část 1

19. Základní techniky sběru dat • přímé pozorování • rozhovor • dotazník • analýza dokumentů KMVP část 1

20. Přímé pozorování • zaměřené, naplánované vnímání vybraných jevů. Vnímané je pečlivě a systematicky zaznamenáváno. KMVP část 1

21. Rozhovor • informace jsou získány v přímé interakci s respondentem. Rozhovor tváří v tvář nebo telefonicky. KMVP část 1

22. Dotazník • Respondent odpovídá písemně na otázky tištěného formuláře. KMVP část 1

23. Analýza dokumentů • analýza dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem našeho výzkumu (psané dokumenty, i jakékoliv materiální stopy lidského jednání) KMVP část 1

24. Koncept standardizace • všechny základní techniky lze použít ve standardizované formě, kromě dotazníku pak i v nestandardizované formě. KMVP část 1

25. Standardizace technik dotazování • zajištění totožných podmínek při získávání odpovědí od všech respondentů KMVP část 1

26. Standardizace technik dotazování • striktně jednoduché otázky (podněty) • odpovědi často omezeny na volbu z předem připraveného souboru kategorií (uzavřené otázky). • data lze kumulovat pouze jsou-li totožná. Podmínka je, aby alespoň stimuly (otázky) byly totožné. KMVP část 1

27. Nestandardizované postupy • mohou získat lepší informace o jedincích, nabízí lepší porozumění, ale cílem kvantitativního výzkumu je testování hypotéz o sociálních skupinách. KMVP část 1

28. Standardizace odpovědí • uzavřené otázky nabízí soubor alternativ odpovědí, ze kterých respondent vybere. KMVP část 1

29. HYPOTÉZY

30. Kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz. KMVP část 1

31. Dvě metody poznání Dedukce: teorie → hypotézy → pozorování → přijaté zamítnuté hypotézy Indukce: pozorování → nalezené pravidelnosti → předběžné závěry → teorie KMVP část 1

32. Kvantitativní výzkum používá deduktivní metodu. • Může nalézt řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými proměnnými. KMVP část 1

33. Výzkumný problém • výrok formulovaný ve formě otázky. • tázací věta nebo výrok, který se ptá: Jaký existuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými? KMVP část 1

34. Postup formulace výzkumného problému 1. seznámení s dosavadními výsledky a stavem výzkumu v oblasti 2. diskuse ideje s kolegy 3. prostudování literaturu o problému KMVP část 1

35. problémobecná hypotézapracovní hypotézy (operacionalizace)ověření KMVP část 1

36. KMVP část 1

37. Výzkumný proces - uspořádání výzkumu • Volba (hledání) výzkumného problému • Konceptualizace • Volba výzkumné metody • Operacionalizace • Populace a výběr • Sběr dat • Zpracování dat • Analýza dat • Aplikace KMVP část 1

38. Výzkumný projekt zahrnuje rozhodnutí • jaké téma bude zkoumáno • v jaké populaci • jakými metodami • z jakého důvodu KMVP část 1

39. Postup při měření[Babbie 1995: 118] Konceptualizace ↓ Nominální definice ↓ Operační definice ↓ Měření v reálném světě KMVP část 1

40. Konceptualizace a operacionalizace

41. Konceptualizace • Upřesňování a specifikace abstraktních teoretických pojmů (konceptů), tak abychom je mohli následně měřit • Proces pomocí kterého specifikujeme přesně, co máme na mysli, když používáme konkrétní pojmy. • První krok v němž je „jazyk teorie je překládán do jazyka výzkumu“ • Výsledkem procesu konceptualizace je specifikace sady indikátorů (sledovaného jevu). KMVP část 1

42. Konceptualizace Na indikátorech se nemusíme vždy shodnout > seznam různých indikátorů > jejich seskupením dostaneme dimenze (jevu). Konceptualizace: specifikace dimenzí a identifikování různých indikátorů pro každou z dimenzí. KMVP část 1

43. Operacionalizace • vypracování specifických výzkumných procedur (operací) • stanovení vhodných = měřitelných(!!) indikátorů KMVP část 1

44. Operační definice - operacionalizace • koncept je vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen • nevysvětluje, co je zkoumaný předmět, ale dává nám návod, jak poznat co to je. KMVP část 1

45. Typy definice ve výzkumu Nominální definice = převedení na pojem Operacionální definice = popis operací, které je třeba provést k měření konceptu. KMVP část 1

46. Definice – dva přístupy zdroj: Ferjenčík 2000:40 KMVP část 1

47. Hypotézy

48. Hypotéza výrok o vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými „jestliže se vyskytne to a to, pak to vede k těm a těm výsledkům“ KMVP část 1

49. Hypotézy • obecná (základní) hypotéza „očekávání a charakteru věcí, vyvozené z teorie“ • pracovní hypotézy překlad teoretického problému do jazyka výzkumu KMVP část 1

50. Pracovní hypotézy 1. tvrzení předpovídající existenci souvislosti mezi dvěma nebo více proměnnými. 2. Všechny proměnné zmíněné v hypotéze musí mít validní operační definici. 3. Soubor pracovních hypotéz musí zahrnovat nejen proměnné reprezentující zkoumané koncepty, ale i ty, které mohou významně zkreslit interpretaci testovaných vztahů. KMVP část 1