Download
1 / 251
2.56k likes | 3.71k Vues
Topica . D?lc? c?st ?vod a rozdelen?. 9.1. Topica ? ?vod a rozdelen? . Dule?it? je zde m?sto pod?n?.Mu?eme je delit i dle fyzik?ln?ch paramteru.. 9.1.1. ?vod. Topick? pr?pravky se aplikuj? na povrch organismu. Vet?inou maj? lok?ln? ?cinek, ale mohou b?t i syst?mov?.Topical = m?stn?. Povrchem se
E N D
1. Lkov formy Pomucky cst 3
2. Topica Dlc cst
vod a rozdelen
3. 9.1. Topica vod a rozdelen Duleit je zde msto podn.
Mueme je delit i dle fyziklnch paramteru.
4. 9.1.1. vod Topick prpravky se aplikuj na povrch organismu. Vetinou maj lokln cinek, ale mohou bt i systmov.
Topical = mstn.
Povrchem se rozum kue, ale i sliznice.
Kdy se ocekv jen mstn cinek, nekdy takov lky oznacujeme jako externa (externus = vnej).
5. vod Podn na kui lku s mstnm cinkem je vesmes bezproblmov, na sliznice casto tak. Jen je treba sledovat, jak je oetrovan povrch pokozen (otzka pridn protimikrobn ltky).
Pri aplikaci na nekter sliznice, zejmna dolnch cest dchacch, je treba prekonvat obrann reakce organismu.
6. vod Pri podn topickho lku, ale s poadavkem systmovho cinku, je prakticky vdy potrebn prekonvat bariry a obrann reakce organismu. Lciv ltka toti mus projt do krevnho recite.
Na kui je hlavn zbranou resorbce lciva horn zrohovatel vrstva (stratum corneum).
7. vod Pri vhodn fomulaci lcivho prpravku se dostvaj pres stratum coreneum do krevnho recite ben chemick lciva, ale makromolekulrn zatm ne.
Pri poadavku systmovho cinku se pres nekter sliznice podarilo dostat ji i hormony.
8. 9.1.2. Rozdelen topickch prpravku Mueme je delit podle msta podn, podle fyziklnch parametru a dle typu lkov formy.
Podle msta podn mme prpravky urcen na kui, do dchacch cest, prpravky ocn, un, rektln, uretrln, vaginln. Zvlte pak jsou prpravky veterinrn kon, do strukovho kanlu krav apod.
9. Rozdelen topickch prpravku Pri delen podle fyziklnch parametru vychz se obvykle z vehikula nosice v lkov forme. Ale je nutn predeslat na kter msto bude prpravek aplikovn, protoe tm se urcuje i jeho jakost (napr. je velk rozdl mezi kapalinou podvanou na kui a nebo do oka).
Aerodisperze (inhalace, sprej na kui, do ucha, do nosu, pena na kui a vaginln pena).
10. Rozdelen topickch prpravku Kapaln lky (roztoky, emulze, suspen-ze) na kui, do nosu, oc, u, rektln roztoky a suspenze, vaginln roztoky, suspenze a emulze.
Polotuh lky (masti, gely, krmy, pasty) na kui, do nosu, ucha, oka, rektln a vaginln.
11. Rozdelen topickch prpravku Tuh lky zsypy na kui, do ucha, do nosu. Patr sem i rektln a vaginln tablety a tobolky, cpky, globule a uretrln tycinky.
Zvltn skupinu tvor transdermln nplasti.
12. V prednce budeme postupovat jen cstecne dle ucebnice .
Liquida cutanea, Topica solida, Emplastra transcutanea.
Topica semisolida.
Inhalanda a Nasalia.
Ocularia, Auricularia.
Rectalia, Vaginalia,
Mme ovem i dal typy prpravku, napr. lciv nplasti nebo lcivy impregnovan obvazy a tampony.
13. Topick prpravky Dlc cst 9.2. KAPALN LCIV PRPRAVKY K APLIKACI NA KUI
14. 9.2. KAPALN LCIV PRPRAVKY 9.2.1. Definice a rozdelen Kon tekutiny (liquida cutanea) jsou tekut prpravky urcen k mstnmu cinku nebo transdermlnmu prenosu lcivch ltek.
Aplikuj se na kui (vcetne kue hlavy a vlasu) nebo nehty.
Obsahuj jednu nebo vce lcivch ltek a pomocn ltky jako jsou protimikrobn ltky, stabiliztory, emulgtory, regultory viskozity.
Jsou to roztoky, emulze, suspenze, lciv aerodisperze a peny.
15. KAPALN LCIV PRPRAVKY Definice a rozdelen U emulz se mohou oddelovat fze, kter se protrepnm snadno zhomogenizuj. Suspenze mohou obsahovat sediment, kter lze snadno roztrepat.
Liquida cutanea na rny a vne pokozenou kui mus bt steriln.
Je zde vce skupin prpravku.
16. KAPALN LCIV PRPRAVKY Definice a rozdelen Mazn (linimenta)- kapaln a gelov (taj pri teplote tela!) tekutiny s derivacnm cinkem. Natraj se na pokoku nebo vtraj do n pri reflexn terapii.
Obsahuj tuky, mastn a terick oleje, mdla atd. Prklad Opodeldok = Linimentum saponato-caphoratum. Jin na spleniny Linimentum calcis (emulze lnenho oleje s Camdlem).
17. KAPALN LCIV PRPRAVKY Definice a rozdelen Omvadla (lotiones) kapaln suspenze s obsahem a 20% tuh fze. Vehikulem je voda ve smesi s ethanolem, glycerolem nebo propylenglykolem. Mohou bt i systmy emulzn. V kosmetice pletov mlka.
18. KAPALN LCIV PRPRAVKY Definice a rozdelen Tekut zsypy jsou koncentrovan tixotropn suspenze. Obsah tuh fze a 50%. Vehikulum voda ve smesi s glycerolem, propylenglykolem nebo ethanolem. Na stabilizaci se hod tixotropn bentonitov suspenze (magma bentoniti 5% bentonitu ve vode s prsadou kys.peroctov). Zinci oxidi suspensio smes stejnch dlu ZnO2, glycerolu 85% a magmabentoniti.
cinek vysuujc (Suspensiones siccantes), nebo s prsadou mentholu chladiv cinek.
19. KAPALN LCIV PRPRAVKY Definice a rozdelen ampony (Saponata medicinalia) prpravek urcen na vlasy a nsledn omyt. Obvykle s vodou pen. Mohou bt roztokem, emulz, suspenz, prpadne i polotuh. Obsahuj povrchove aktivn ltky.
20. KAPALN LCIV PRPRAVKY Definice a rozdelen Lciv mdla (sapones medicati) soli jednomocnch kovu s vymi alifatickmi kyselinami. Obsahuj lciv ltky, nebo jsou soucst jinch lkovch forem (napr. cpku ji Galenos je znal).
Mdla patr do skupiny asociacnch koloidu ve vy koncentraci tvor micely, kter jsou schopn rozpoutet hydrofobn ltky ( jsou solubiliztory). Ve vhodn koncentraci a smesi s dal ltkou tvor gely (napr. glycerolov cpky).
21. KAPALN LCIV PRPRAVKY Definice a rozdelen Mdlov lh (spiritus saponatus) a lh s draselnm mdlem (spiritus saponis calini) roztoky mdel v lihu s prsadou levandulov silice.
Pouit mdlovch lihu dezinfekce, detergence v dermatologii i jako kluzn ltky v antirevmatickch maznch.
Kapaliny obsahuj i dermln spreje a kon peny.
22. KAPALN LCIV PRPRAVKY Definice a rozdelen Liquida cutanea ad usum veterinarium Tekutiny pro kon podn k veterinrnmu pouit. Jsou popsny v lkopisu. Patr sem: -kon peny, -koupelov koncentrty, -prpravky pro nalvn na hrbet pour-on, -ampny, -prpravky na kui spot-on, -spreje, -namcec koupele struku a spreje na struky, -omvadla na mlcnou lzu.
23. Liquida cutanea ad usum veterinarium Koupelov koncentrty (Concentrata pro balneo) predlky - prpravky s LL ve forme vodou smcivch prku, past, roztoku nebo suspenz. Z prpravku se udel zreden roztok, suspenze nebo emulze. Zreden prpravek slou ke koupeli zvrat.
Prpravky pro nalvn na hrbet pour-on (Infusiones dorsales). Nalvaj se po dlce hrbetu zvrete (vce ne 5 ml). Slou k prevenci nebo lcbe ektoparazitlnho nebo endoparazitlnho zamoren zvrete.
24. Liquida cutanea ad usum veterinarium Prpravky na kui spot-on (Praeparata cutanea). Opet k prevenci nebo lcbe ektoparazitlnho nebo endoparazitlnho zamoren zvrete. Podvaj se v mnostv pod 10 ml na malou plochu na hlave nebo hrbete zvrete.
25. Liquida cutanea ad usum veterinarium Namcec koupele struku (Balnea maceratoria mammilarum). Dezinfekcn prpravky roztoky k namcen struku pred dojenm (i po dojen). Casto jako koncentrovan predlky. Obsahuj i zmekcovadla, ltky zjemnujc kue a zlepujc hojen lz v nich se usazuj bakterie.
Spreje na struky (Aerodispersiones pro mammilis) podobn prpravky jako namcec koupele.
26. Liquida cutanea ad usum veterinarium Omvadla na mlcnou lzu (lotiones pro gladula mammaria). Obvykle koncentrovan predlky s dezinfekcnmi cinky po zreden se roztokem omvaj a cist vemena a struky od pny pred aplikac namcecch koupel nebo spreju na struky.
27. 9.2.2. Vlastnosti konch tekutin- roztoky Roztoky vodn nebo olejov.
Vehikulum vodn, vodne-ethanolov, nebo smes vody s jinmi vodorozpustnmi kapalinami (izopropanol, aceton).
Olejov roztoky - vehikulum jsou oleje rostlinn, tekut parafin, kapaln estery glycerolu a kapaln vosky.
28. 9.2.3. Vlastnosti konch tekutin- emulze Emulzn systmy barevnost bezbarv, bl nebo jinak barevn.
Pruzracnost - prusvitn, opalizujc, prusvitn a nepruhledn kapaliny a to podle koncentrace a velikosti kapek vnitrn fze a indexu lomu obou fz.
29. Vlastnosti konch tekutin- emulze Stlost (vhodn emulgtor a pomer obou fz). Typ emulze urcuje rozpustnost emulgtoru. Bancroftovo pravidlo vnej spojitou fz bude kapalina v n je emulgtor lpe rozpustn. Vnitrn fz obvykle fze prtomn v menm mnostv.
Nekolik pojmu:
Krmovaten, agregace, koalescence, inverze fz.
30. Vlastnosti konch tekutin- emulze Krmovaten nemen se velikost kapek ale jen se kapky vydeluj (a klesaj na dno nebo stoupaj k hladine). Krmovaten se brnme zmenou obsahu emulgtora, nebo nalezenm vhodnejho, zmenou hustoty vnitrn fze, zmenenm velikosti kapek (vnitrn fze) a zvenm viskozity vnej fze.
31. Vlastnosti konch tekutin- emulze Agregace Kapky se vydeluj, nemen velikost, ale vzjemne se na sebe lep nebo tvor retezce. Brnme se agregaci obvykle zvenm koncentrace emulgtoru.
32. Vlastnosti konch tekutin- emulze Koalescence spojovn kapek dispergovan fze. Casto nsleduje po krmovaten. Tedy prvn je zabrnit krmovaten. Za druh se zvyuje tloutka a prunost vrstvy tenzidu na rozhran fz.
Gibbsuv a Marangoniho efekt = lokln fluktuace tenzidovho filmu. To vyvol koalescenci. Obrana smes tenzidu, ochrana rozhran fz tekutmi krystaly, pouit makromolekulrnch tenzidu (adsorbuj se nevratne na fzov rozhran).
33. Vlastnosti konch tekutin- emulze Inverze fz (vmena vnej a vnitrn fze). Duvody: prli vysok mnostv vnitrn fze, patn tenzid, vysok teplota.
PIT phase-inversion-temperature. Poaduje se alespon 70-80C. Zvyuje se vhodnm emulgtorem a jeho koncentrac, pridnm vhodnch pomocnch ltek. PIT ovlivnuje i mchn tenzidu (smes s vysokm a nzkm cslem HLB), pomer o-v fz.
34. Vlastnosti konch tekutin- emulze Ostwaldovo strnut emulz hnac slou je rozdln rozpustnost malch a velkch kapek.
Pro kvalitu emulze je rozhodujc vber emulgtoru!!!! Sledujeme poadovan emulzn typ, polaritu olejov fze a poadovanou viskozitu emulze.
Emulzi naruuj t elektrolyty, odstredovn, elektrick pole a acidita ltek.
35. 9.2.4. Vlastnosti konch tekutin- suspenze Suspenzn systmy neflokulovan,flokulovan a flotujc.
Neflokulovan kapalina dobre smc tuhou fzi a solvatacn obal brn shlukovn do vlocek flokul. Sediment bv tece roztrepateln.
Flokulovan suspenze vlockovit agregty prostoupen kapalnou fz. Sediment objemn, ale dobre roztrepateln.
36. Vlastnosti konch tekutin - suspenze Flotace cstic cstice nadlehcovan nevytesnenm vzduchem plavou k povrchu.
Hlavn projev nestlosti sedimentace. Teorie Stokesuv zkon => stabilizace zmenenm velikost suspendovanch cstic a zvenm viskozity kapaln fze.
37. Vlastnosti konch tekutin - suspenze Hlavn projev nestlosti sedimentace. Teorie Stokesuv zkon => stabilizace zmenenm velikost i suspen-dovanch cstic a zvenm viskozity kapaln fze.
v=rychlost sedimentace cstice o polomeru r a hustote ?. Hustota vehikula je ?o a ? jeho viskozita.
38. 9.2.5. Vlastnosti konch tekutin - aerodisperze Aerodisperze (obecne) = disperze kapaliny nebo tuh ltky v plynu. Mue se tvorit z tlakovch balen, nebo ruznmi zarzenmi.
Kapalina se d do rozpraovace (cinek stlacench plynu, ultrazvuk apod.). Vznikaj mlhy, kter jsou aplikovny na msto cinku.
39. Kon aerodisperze Aerodisperze (konch tekutin) z tlakovch balen jsou kapaliny v plynu s csticemi rozmeru molekulovch a hrub disperze (nad 5 m) k oetren zdrav, poranen, nebo patologicky zmenen kue, sliznice a obnaench tkn.
Aerosoly cstice rozmeru koloidnch.
Spreje hrub disperze.
40. Kon aerodisperze Kon aerodisperze v tlakovm balen byly vyvinuty padestch ltech 20. stolet na zklade poadavku US Army insekticida pro vojska v Asii. Dnes se pouvaj pro vce farmakologickch skupin LL.
41. Kon aerodisperze Na dalch obrzcch je tlakov ndobka s npln a ventil tlakov ndobky v dvkovacm proveden. Ovem u konch aerodisperz se casto pouv kontinuln ventil (dokud je stisknut, vychz aerodisperze).
42. Kon aerodisperze Tlakovka przdn tlakov ndoba se vemi funkcnmi prvky.
Jdro obvykle roztok nebo smes lciv a pomocnch ltek.
Propelent hnac plyn, mue bt v tlakovce v kapalnm stavu.
Npln tlakovky jdro s propelentem.
43. Kon aerodisperze V jdru aerodisperze bvaj nekter specifick pomocn ltky, jako jsou prsady filmotvorn, podporujc prilnavost na kui a rozprostratelnost, zmekcovadla, zvlcnovadla, cichov korigencia apod.
Propelent hnac plyn (viz pomocn ltky).
44. 9.2.6. Kon peny Lciv peny (Spumae medicatae) velk mnostv plynu dispergovan ve vodn fzi. Obsahuj i povrchove aktivn ltky.
Kulov pena podle tvaru bublin. Duleit viskozita disperznho prostred.
Polyedrick pena filmy kapalin jsou tak tenk, e tvor polyedrick tvary.
45. Kon peny Destrukce peny koalescence bublin peny, drenovn kapaliny a praskn filmu.
Peny se zskvaj z kapalnch smes pri vstupu z tlakov ndoby.
Peny na vne pokozenou kui nebo na vet otevren rny jsou steriln.
Tvorba peny dispergac nebo kondenzac.
46. 9.2.7. Vroba kapalnch konch prpravku Vroba roztoku klasick operace rozpouten, mchn a homogenizace v kotlch (dupliktorech), filtrace, plnen.
Vroba emulz. Kontinentln metoda pro typ o/v emulgtor do olejov fze, pridat trochu vodn fze mchnm jdro emulze a pak dal pridvn vodn fze. Anglick metoda pro oba typy emulze emulgtor se d do vnej fze a pak se postupne pridv fze vnitrn.
47. Vroba kapalnch konch prpravku Prumyslove se prprava a sterilizace vodn i olejov fze del v dupliktorech. Prid se emulgtor. Sloky emulze se po filtraci privdej do homogeniztoru.
V malm se emulze pripravuj v rychlobench mchackch a velikost dispergovanch kapek se upravuje v tlakovch homogeniztorech.
48. Vroba kapalnch konch prpravku Vroba suspenz. V lkrne trenka sterkou, prpadne trtiv mlnek tedy dispergac. Suspenze se mue pripravit i krystalizac lciv ltky z molekulov nebo iontov disperze.
V prumyslu disperzn prostred v dupliktorovm kotli. V homogeniztoru se vytvor suspenzn jdro (smes povrchove aktivnch ltek + tuh fze), kter se rozdrobn s prpadnou cst tekutiny a pak se pridv cel objem a ve se dokonale zhomogenizuje, promch a odpen evakuac.
49. Vroba kapalnch konch prpravku Vroba mdel neutralizace vych alifatickch kyselin, nebo zmdelnen tuku a oleju. Tuh (sodn) mdlo se pak vysr tzv. vysolovnm (NaCl). Draseln mdla jsou mazlav.
50. Vroba konch aerodisperz Jdro v tlakov ndobce je koncentrt smes lcivch a pomocnch ltek.
Vroba jako u analogickch roztoku, emulz nebo suspenz. Jako stroje s pouvaj homogeniztory, mikronizery a mchacky.
Zvlt je treba sledovat jak se projev pridn propelentu na fyziklnch parametrech soucst jdra.
51. Vroba prpravku v tlakovm balen Jdro s propelentem se pln a adjustuje do tlakovek.
A) Tlakov plnen. Do otevren tlakovky se napln jdro. Po uzavren se ventilem natlakuje propelent.
B) Plnen za snen teploty a normlnho tlaku. Do otevren tlakovky se nadvkuje smes jdra a propelentu ochlazen pod bod teploty varu propelentu. Tlakovka se pak uzavre.
52. Vroba prpravku v tlakovm balen C) Postup za podtlaku v uzavrenm systmu.
Npln tlakovky mue bt dvou nebo vcefzov systm.
Npln tlakovky je vlastne predlk, vlastn lk aerodisperze vznik vypoutenm ventilem s rozpraovacem.
53. Vroba konch pen Peny vznikaj na principu metod dispergacnch nebo kondenzacnch v kapalinch o vhodnch vlastnostech (povrchov napet, viskozita a sloen), napr. v roztocch tenzidu. Mme tedy nejdrve predlk a teprve pacient vytvr vlastn lk.
54. Vroba konch pen Dispergace rozptyluje se v kapaline plyn (vzduch) ve forme bublinek napr. pohybem vrtulky, lehace apod. Vlivem kapilrnch sil se bublinky shlukuj a se cel objem kapaliny zmen na penu pomalu nebo rychle rozpadavou (podle objemu plynu je to pena kulov a polyedrick).
55. Vroba konch pen Kondenzace puvodn molekulrne disperzn roztok plynu, pri zmene tepelnch a tlakovch podmnek, uvolnuje plyn z roztoku v podobe bublinek. Pena rychle nebo pomalu rozpadav (prklad minerlka x pivo). Na stejnm principu vznik pena z tlakovch balen. Mme obvykle trfzovou npln plynn fze je propelent, dal dve jsou kapaln. Jedna je zkapalnen propelent a jeho roztok. Zevn fze je vodn roztok, prpadne i hydrofbn (oleje). Mueme mt i ctvrtou fzi suspendovan cstice tuhho lciva.
56. Vroba konch pen Pri vtoku nplne tlakovky zkapalnen propelent prudce expanduje a vytvor se aplikovateln pena. Podle vlastnost je to pena rychle nebo pomalu ztekucujc nebo relativne stl. Dal rozdelen: pena hydrofiln, hydrofobn, smciv nebo nesmciv.
57. 9.2.8. Hodnocen jakosti kapalnch konch prpravku Zde i ve vech dalch prpadech pri hodnocen jakosti uvdme jen tzv. kontroln metody farmaceutick technologie a nikoliv hodnocen analytick, biologick apod.
U prpravku v jednodvkovm balen se zkou vyuiteln hmotnost nebo objem.
U emulze se urcuje typ, stabilita, tokov (viskozitn) vlastnosti, prpadne roztrepatelnost.
U suspenze velikost cstic, stejnomernost rozptlen suspendovanch cstic, tokov vlastnosti, rychlost sedimentace, prpadne roztrepatelnost.
58. Hodnocen jakosti kon aerodisperze U ndob s dvkovacm ventilem se urcuje velikost podan dvky.
Pri hodnocen jakosti lcivch aerodisperz (mimo lkopis)se uskutecnuj ruzn laboratorn zkouky, napr. koncentrace cstic v urcitm objemu, jejich velikost a distribuce velikost, chovn kapnkovho mraku z hlediska sedimentace, koagulace apod. Metody hodnocen prm (napr. prutokov) a neprm (po separaci cstic).
59. Hodnocen jakosti kon peny Hodnocen podle lkopisu relativn hustota peny, doba napenen. Dal metody hodnocen koeficient expanze (kolikrt je vet pena ne jdro), rheologick vlastnosti (viskozita, mez toku apod. u krmovitch pen), drenovn peny (odtok kapaliny), velikost a rozdelen velikosti bublin, stlacitelnost peny, propustnost svetla, elektrick vodivost, tloutka membrn a dal.
60. Relativn hustota peny se urcuje venm naplnen misky s plochm dnem nejdrve penou a pak vodou ve teploty 25C. Podl hmotnost udv relativn hustotu. Navc se tri meren neli o vce ne 20% od prumeru.
Doba napen se urcuje na zarzen dle CL. Zkouka se del 3x. Maximln doba je vdy men ne 5 minut.
61. Topick prpravky Dlc cst 9.3. Zsypy
62. 9.3. TUH TOPICK PRPRAVKY
ZSYPY PULVERES ADSPERSORI
63. 9.3.1. ZSYPY- definice Jsou tvoren z pevnch (tuhch), nespojitch, suchch cstic LL a pomocnch ltek ruznho stupne rozdroben, bez vetch shluku.
Jsou dodvny jako jednodvkov (delen), nebo vcedvkov nedelen.
Zsypy urcen na rny nebo silne pokozenou kui jsou steriln.
64. ZSYPY- definice Vcedvkov zsypy jsou dodvny v balen se sypacmi vcky nebo i v tlakovch balench.
S hlediska cinku lze rozliovat zsypy terapeutick a kosmetick (ochrann a korekcn).
65. 9.3.2. Pomocn ltky pro zsypy Mohou bt indiferentn, nebo i s mrnm cinkem terapeutickcm, napr. jako vysuovadla, adsorbenty.
Mely by zlepovat tokov vlastnosti prpravku.
66. 9.3.3. Vroba zsypu Suroviny rozdrobnit (prkovat, mlet na urcitou velikost, stovat) a homogenizovat.
M-li zsyp obsahovat menthol, kafr apod., rozpust se tyto ltky v tekavm rozpoutedle. Roztok se promchv s ostatnmi slokami a do vyparen rozpoutedla.
67. 9.3.4. Hodnocen jakosti zsypu Lkopis poaduje zkouky na velikost cstic, u jednodvkovch prpravku stejnomernost dvkovch jednotek, obsahovou stejnomernost a hmotnostn stejnomernost. U sterilnch prpravku zkouku na sterilitu.
69. Topick prpravky LF lekce 10 POLOTUH LCIV PRPRAVKY K APLIKACI NA KUI
70. 10.1. Definice - rozdelen Topick polotuh prpravky Praeparata semisolida ad usum cutaneum) jsou urceny k aplikaci na kui a sliznicn povrchy.
Lciv ltky cinkuj mstne nebo i systmove. Mohou mt i zmekcujc a ochrann cinky.
Skldaj se z jednoduchho nebo sloenho zkladu, ve kterm jsou lciv ltky jemne dispergovan nebo rozputen. Sloenm zkladu lze ovlivnovat cinnost liberaci.
71. Definice - rozdelen Zklady prrodn nebo syntetick ltky v jednofzovm nebo vcefzovm systmu.
Podle povahy zkladu maj prpravky hydrofiln nebo hydrofbn (lipofiln) vlastnosti.
Mohou obsahovat vhodn pomocn ltky protimikrobn ltky, antioxidanty, emulgtory, smcedla, zvlcnovadla, ltky ovlivnujc viskozitu a urychlovace penetrace LL.
72. Definice - rozdelen Polotuh prpravky urcen na velk otevren rny a na silne pokozenou kui jsou steriln.
Podle lkopisu rozliujeme: masti, krmy, gely, pasty, kataplazmata a nplasti s lcivy.
Masti, krmy a gely mohou bt hydrofobn a hydrofiln. Nplasti s lcivy byly uvedeny v predchozm.
73. Definice Unguenta,masti
Masti jsou disperze tuhch nebo kapalnch ltek v jednoduchch zkladech. Rozliujeme hydrofobn masti, masti emulgujc vodu a hydrofiln masti.
Hydrofobn masti (Oleomasti, lipofiln masti) mohou absorbovat jen mal mnostv vody (do 10%). Zklad parafny, rostlinn oleje, ivocin tuky, syntetick triglyceroly, vosky a tekut polyalkylsiloxany.
74. Definice Unguenta, masti Hydrofiln masti (hydromasti)- zklad msiteln s vodou obvykle smes makrogolu (polyethylen-glykoly). Mohou obsahovat urcit mnostv vody.
Masti emulgujc vodu podobn jako hydrofobn krmy. Hydrofobn zklad + emulgtory v/o (alkoholy tuku z ovc vlny, estery sorbitanu, monoacylglyceroly) nebo emulgtory o/v (sulfatovan mastn alkoholy, polysorbty, cetostearomakrogoly nebo estery mastnch kyseliny a makrogoly).
75. Definice Cremores, krmy Krmy jsou vcefzov systmy obsahujc vodnou a lipofiln fzi.
Hydrofobn krmy (oleokrmy) maj vnej (kontimuln) fzi lipofiln. Obsahuj emulgtory v/o jako jsou alkoholy tuku z ovc vlny, estery sorbitanu a monoacylglyceroly.
Hydrofiln krmy (hydrokrmy) maj vnej fzi vodnou. Obsahuj emulgtory o/v jako mdla, sulfonovan mastn alkoholy, polysorbty, kombince emulgtoru).
76. Definice Gelata, gely Gely se skldaj z kapalin a gelotvornch ltek.
Hydrofobn gely (oleogely) obvykle tekut parafin a polyethylenglykol, nebo olej a koloidn oxid kremicit (aerosil) nebo zinecnat ci hlinit mdlo.
Hydrofiln gely zklad voda, glycerol, propylenglykol (mlo ethanolu). Gelotvorn ltky jsou celulosov derivty, karboxyvinylov polymery, bentonit. krobov glycerol je glycerolov mast.
77. Definice Pastae, pasty Cataplasmata, kataplazmata Pasty polotuh prpravky s vysokm obsahem tuh fze jemne dispergovan ve vhodnm zkladu.
Kataplasmata maj hydrofiln zklad zadrujc teplo, v nem dispergovny pevn nebo tekut LL. Obvykle se natraj v siln vrstve na obvaz, pred aplikac se zahrvaj.
78. Definice - Emplastra medicata Nplasti s lcivy (ir pojem ne emplastra transcutanea) prun prpravky zajituj kontakt s ku, aby LL se mohly vstrebvat a/nebo mt ochrann nebo keratolytick cinek.
Mimo transdermln systmy mme tedy nplasti i s mstnmi cinky, prpadne s loklne derivacnmi. U techto typu nplast bv lciv ltka prmo v lepiv vrstve (adhezivn ltky casto akrylty nebo silikonov lepidla). Prkladem je capsicinov derivacn nplast.
79. 10.2. Pomocn ltky Vehikulem jsou zklady. Poaduje se roztratelnost, prilnavost, homogenita, kompatibilita s LL, snenlivost na kui, odstranitelnost zbytku, schopnost uvolnit LL. Sterilita je nutn pri podn na rny, popleniny a u ocnch mast. V prumyslu dny vhodn rheologick parametry k plnen do tub. Chemick a fyzikln stabilita je zkladnm predpokladem.
Zklady mohou mt i vlastn terapeutick cinek. Uvolnujc vodu pusob chladive. Lipofiln sloky promatuj kui. Hydrofiln zklady casto kui vysuuj.
80. Pomocn ltky V zkladech polotuhch topik se casto nachzej kapalne-krystalick struktury. Lipofiln zklady s cetyl- a stearylalkoholem jsou pri teplote mstnosti krystalick. Pri roztaven vznik tzv. ?-fze mastnch alkoholu, kter je termotropn kapalne-krystalick, po ochlazen vznikne opet krystalick -fze.
Jsou i dal teorie o strukture topik, nekter prakticky vyuvny. Prklad Voltaren- emulgel. V nem se uvolnuje diclofenac zpomalene (prodlouen liberace).
81. Pomocn ltky Zvlhcovadlo (humektant) hygroskopick ltka zabranuje vyschnut zkladu a mast s vodou.
Zmekcovadlo (emolient) se pridv k tvrdm drobivm ltkm, kter pak stvaj plastickmi nebo elastickmi. Bvaj to vcesytn alkoholy.
Urychlovace absorpce (enhancery) ovlivnuj prunik do hlubch vrstev kue. Pridvaj se zejmna do transdermlnch nplast.
82. 10.3. Vroba polotuhch topickch prpravku Cl je vdy stejn vrobek s LL rozputenou nebo velmi jemne rozptlenou v celm objemu zkladu.
V lkrne se pracuje strenkou, terkou, kopistkou, kartou.
Prumyslove zarzen na rozdrobnovn, trden,mchn a homogenizaci. Hotov disperze se pln do vhodnch obalu.
83. Vroba polotuhch topickch prpravku - masti Vroba mast. Postup podle toho zda je to roztokov mast nebo suspenzn mast.
Roztokov mast roztaven zklad se postupne pridv k LL. Mchn do vychladnut. Tekav ltky a k vychladl masti.
Suspenzn mast roztavit zklad (nejdrve ltky s nevy teplotou tn), prefiltrovat. Pak se obvykle pridv mlet LL (40-80m), granulometricky homogenn. Jsou i jin varianty vroby. Zarzen dupliktorov kotle s mchadly. Koloidn mlny. Zarzen pro plnen a adjustaci.
84. Vroba polotuhch topickch prpravku
85. Vroba polotuhch topickch prpravku - krmy Vroba krmu tri operace: primrn emulgovn, homogenizovn a odvzdunen. Lze pracovat jednotlive, anebo v jedn aparature (viz dal obr.).
Primrn emulgovn tavenina (65-80C) tuky, vosky + rozpustn dal ltky. Preplnen do dal aparatury spojen s filtrac. Za mchn se pridv zahrt vodn fze.
86. Vroba polotuhch topickch prpravku - krmy Homogenizace v zarzen (napr. koloidnm mlne). Teplota 55- 65C. Termolabiln ltky se pridaj a pri ni teplote.
Odvzdunen protoe jsou zde povrchove aktivn ltky, v krmu se disperguj i plyny, kter se odstran.
Orientacn schma (bez fze odvzdunen, ale s plnenm do tub a balenm) je na dalm obrzku.
87. Schma vroby krmu
88. Vroba polotuhch topickch prpravku - gely Vroba hydrogelu.
A) Celulosov derivty ltka se nasype na cst vody s konzervacn ltkou a nech se bobtnat asi 12 hod. Pridaj se za mchn LL a dal pomocn ltky. Pak se smes odvzdun. Druh zpusob je pridn gelotvorn ltky k tepl vode za mchn v homogeniztorech.
89. Vroba polotuhch topickch prpravku - gely B) Polyakrylty (karbomery). Za pomalho mchn se ltka disperguje ve vode (a dalch polrnch rozpoutedlech) a pak neutralizuje roztokem hydroxidu sodnho. Tm vznikne transparentn gel do neho se pridaj dal sloky lcivho prpravku.
90. Vroba polotuhch topickch prpravku - pasty Vroba past. Pasty jsou v podstate koncentrovan suspenzn masti a vyrbej se stejnmi postupy.
Dnes nen urceno procento obsahu tuhch ltek. Za pravou pastu se povauje hranicn koncentrace, kdy v systmu je jeho kapaln fze jete koherentn.
91. Vroba polotuhch topickch prpravku Kataplazmata vroba podobn jako u hydrofilnch mast.
Vroba nplast s lcivy je vesmes chrnena patenty jednotlivch vrobcu. Pokud se nejedn o terapeutick systmy s rzenm uvolnovnm LL a systmovm cinkem, mohou bt nplasti dodvny v ruznch velikostech a treba i odstrieny poadovan velikosti ci tvary z vetch kusu.
92. 10.4. Hodnocen polotuhch topickch prpravku U prpravku dodvanch v jednodvkovm balen lkopis vyaduje zkouku na vyuitelnou hmotnost nebo objem prpadne i na dvkovou stejnomernost.
Uskutecnuje se rada dalch fyziklnch a fyziklne-chemickch zkouek. Napr. rheologick meren (penetrometrie), termoanalytick meren (teplota tn a tuhnut, DTA..), disperzita mikroskopicky. Vztah k vode
93. Hodnocen polotuhch topickch prpravku Na dalch dvou obrzcch jsou dve lkopisn zkouky.
94. 2 a) - 2.9.9 Meren konzistence penetrometricky CL 2002 str. 419-22
Mer se hloubka pruniku kuelu vhodnho tvaru za 5 s do polotuhho materilu pri teplote 250,5 oC.
95. 2 a) - 2.9.13 Mikroskopick limitn zkouka velikosti cstic CL 2002 str. 426
Pouv se napr. u suspenznch polotuhch ocnch prpravku.
Prohl se plocha pole snejmne 10 g pevn fze. Max. 20 cstic sprumerem nad 25 m znich nejve 2 nad 50 m a dn nad 90 m.
96. TOPICK PRPRAVKY
Dlc cst 10.5. TRANSDERMLN NPLASTI
97. 10.5.1. Definice transdermlnch nplast Transdermln nplasti (Emplastra transcutanea) patr do skupiny lcivch nplast (Emplastra medicata).
Lep se na zdravou kui.
Obsahuj LL, kter prochzej do podko ke krevnm kapilrm a krevnm recitem jsou dopravovny na msta cinku. Pusob systmove.
98. Definice transdermlnch nplast Patr do skupiny lciv s rzenm uvolnovnm pokud lze konstantn rychlost (kinetick rovnice 0.rdu).
Ze zsobnku (nplasti) se obvykle vyuije jen 10-20% LL.
Po odstranen nplasti kles obsah LL v organismu podle jejich farmakokinetickch parametru.
99. 10.5.2. Popis - konstrukce Je cel rada patentu. V zsade jsou tyto zkladn soucsti: vnej kryc vrstva, cst (zsobnk) obsahujc LL a ochrann folie (odstran se pred priloenm na kui).
Kryc vrstva je nepropustn pro LL a obvykle i pro vodu. Zroven je nosicem i ochranou pro prpravek. Je nejmne stejne velk jako je zsobnk. Je-li vet, okraje jsou prehnut a natren lepivmi ltkami, kter zajist prilnut nplasti ke kui.
100. Popis - konstrukce Zsobnk obsahuje LL a pomocn ltky (stabiliztory, solubiliztory, ltky upravujc liberaci a transdermln penetraci). Mue zde bt jednovrstv nebo vcevrstv tuh nebo polotuh matrice. Nekdy zde mohou bt i ltky adhezivn, kter zajist prilnut nplasti na kui. Prpravek ve forme polotuh matrice mue mt na jedn strane membrnu, kter rd uvolnovn a difuzi LL ze zsobnku.
101. Popis - konstrukce Ochrann odstraniteln vrstva bv tvorena plastickm nebo kovovm (hlink) materilem. Pri odstranen se nesm odtrhnout zsobnk nebo jeho cst (napr. membrna), nebo adhezivn vrstva.
102. Popis - konstrukce APLIKACE: Po odstranen ochrann vrstvy se prilo nplast na cistou, suchou a neporuenou kui. Ke kui prilne po jemnm pritlacen dlan nebo prsty. Nplast lze odstranit bez vetho pokozen pokoky nebo odloupnut csti nplasti.
Doporucuje se lepit nplast na pokoku v mste s nzkou vrstvou stratum corneum. Nplast nesm kui drdit ani alergizovat pri opakovanch podnch.
103. Popis konstrukce zsobnku Podle uspordn a struktury csti s LL: nplast se samolepivou matric, nplast s uvolnovnm LL rzenm membrnou, nplast s rzenm uvolnovn lepivou vrstvou, nplast s LL dispergovanou v inertn polymerov matrici, rzen uvolnovn vrstvou na mikrocstice LL.
104. Popis konstrukce zsobnku A) Nplast se samolepivou matric. Tvor ji adhezivum citliv na tlak, v nem dispergovny LL. Adhezivum akrylty a/nebo silikonov lepidle. Kinetika liberace nen 0.rdu (spe odpovd 1.rdu).
B) Nplast s rdc membrnou m zsobnk s kapalnm nebo polotuhm obsahem. Membrna je ethylenvinylacettov kopolymer nebo ze silikonu. Kinetika liberace je 0.rdu.
105. Popis konstrukce zsobnku C) Nplast s uvolnovnm rzenm lepivou vrstvou jen nekter adheziva dok prevzt rdc funkci liberace.
D) Nplast s LL dispergovanou v inertn polymerov (akrylty) matrici. Adhezivn vrstva je vesmes na prehnut csti kryc vrstvy. Kinetika liberace jako v bode A.
E) Nplast s matric obsahujc mikrocstice LL. Uvolnovn rd spolecne stena nanesen na mikrocstice a polymerov matrice. Tm je zarucena maximln variabilita liberace.
106. Popis daju na prpravku Kad nplast mus mt daje o obsahu LL, rychlosti jejho uvolnovn a velikosti plochy z n se LL uvolnuje.
107. 10.5.3. Penetrace - permeace prunik do kue prunik ku
pak prestup do cvnho recite
108. Penetrace je bud jednoduch prunik do materilu (napr. prunik kuelu do masti v prstroji penetrometru), nebo pronikn agregtu, nosicovch systmu (liposomu niosomu, transferosomu) pres kui.
Permeace je jednoduch difze individulnch molekul, kter neovlivnuj kon bariru.
109. Ltky urychlujc permeaci a penetraci Organismus m obrann mechanismy proti cizorodm ltkm a csticm na celm svm povrchu a tedy i na kui. Zde je to predevm stratum corneum zrohovatel vrstva na povrchu kue, kter se odlupuje a stle obnovuje. V kui je i urcit aktivita enzymu.
Urychlovace permeace a penetrace - enhancery pomhaj bariry prekonat.
110. Ltky urychlujc permeaci a penetraci Enhancery rozruuj organizovan struktury kue lipidy v intercelulrnch prostorch, zvyuj fluiditu lipidov vrstvy. Interaguj s intercelulrnmi proteiny kue (keratinem), optimalizuj rozdelovac koeficient LL mezi prpravkem a ku, hydratac kue sniuj difzn odpor konch membrn.
Vzhledem k ri efektu jsou chemicky nejednotn skupina.
111. Ltky urychlujc permeaci a penetraci Podle chemick struktury rozliujeme: alkylsulfoxidy (dimethylsulfoxid), alkoholy (ethanol, propanol), dioly a acetaly (propylenglykol..), alifatick kyseliny a jejich estery (k.olejov, undecylenov), derivty hydroxykyselin (hexadecylalktt), amidy kyselin (dimethylformamid), aminokyseliny a derivty (Azone),
112. pokracovn derivty mocoviny (derivty imidazolinu), aminy (analoga Azonu), ketony (cyklopentadekanon), terpeny (askaridol, eukalyptol), derivty sacharaidu (2-hydroxypropyl-D-cyklodextrin).
113. 10.5.4. Transdermln nplasti vhody a nevhody Vhody: snadn aplikace, rzen prvod lciv ltky, vynechn pruchodu LL jtry, kompliance pacienta, monost preruit prvod LL prostm odlepenm.
Nevhody: senzibilizace pokoky, vyuit menho objemu LL ne u parenterl, jen nekter lciv ltky lze takto podvat.
114. 10.5.5. Hodnocen jakosti Stejnomernost obsahu LL v dvkovanch lcivch prpravcch dle CL. Je nutn i zkouka disoluce, kter je rovne popsan v lkopisu.
115. 2.9.4 Zkouka disoluce transdermlnch prpravku, CL 2002, Dopl. 2004 str.7429-7433
117. Topick prpravky Dlc cst 11.1. INHALACE
LF Lekce 11
118. 11.1.1. Inhalanda - vod Inhalanda Inhalacn prpravky - jsou urcen k podn do dolnch cest dchacch. Vdechuj se a vyvolvaj cinek mstn nebo systmov. Vyrbej se a dodvaj jako kapaliny nebo tuh prpravky, kter se pri aplikaci men na aerodisperze.
Mohou obsahovat hnac plyny, kosolventy, protimikrobn ltky, solubiliztory a stabiliztory. Pomocn ltky nesm negativne pusobit na epitel dchacho traktu.
119. Inhalanda - vod Dodvaj se ve vcedvkovch nebo jednodvkovch balench. Jsou-li v tlakovm balen odpovdaj poadavkum na Paeparata pharmaceutica in vasis cumpressu.
Prpravky urcen k podn ve forme aerosolu se aplikuj nekterm z techto zarzen: - rozpraovacem (nebulizerem), -dvkovacm tlakovch inhaltorem, -inhaltorem pro such prek.
120. Inhalace - vod Inhalace star znm vec. Vdechovaly se pry, koure z rostlin apod.
Skutecne terapeuticky zameren inhalace od 30.let 20. stolet.
50.lta zactek tlakovch balen LP. V Ceskoslovensku od 60.let.
Po dukazu kodlivch vlivu freonu na atmosfru se hledalo nhradn reen vdechovn tuhch prku z inhaltoru.
121. Prehled nekterch aerodisperz
122. Inhalace - vod Lidsk telo m radu obrannch mechanismu i v prpade vdechovanch lciv. Musm je znt, abychom vedeli jak obranu prekonat.
Zacneme trochou anatomie. Rozliujeme horn a doln cesty dchac. Horn nos, nosn a celn dutiny, sta, hrtan. Doln od trachey pres pruduky, pruduinky a po alveoly.
123. 11.1.2. Inhalace doln cesty dchac Trubice a alveoly z hladkho svalstva jsou inervovny. Vysok prokrven. Na povrchu specializovan bunky (produkce hlenu, pohyb cili - rasinek)
Alveoly- velk povrch asi 70 m2 . Je jich asi 300 milionu- pri tom v alveolrnch kapilrch je v danm okamiku jen 80 ml krve (absorpce kyslku nebo lciv ve vysok koncentraci).
124. Inhalace doln cesty dchac Mucus na epithelu m urcitou enzymatickou aktivitu, ale plcn enzymatick nitrobunecn aktivita je velmi nzk.
Dva typy sekrecnch bunek pro mukus (jedny gelovit, druh produkuj serzn hlen). Duleit pro antitusica a expectorantia.
125. Doln cesty dchac- obrann mechanismy Aby bylo mon dostat inhalandum a na msto cinku v dostatecn koncentraci, je treba prekonat obrann mechanismy organismu:
Kchn a kael (lk nesm drdit prslun receptory).
Zreden. Vdechovan vzduch (bene 300 ml) se temperuje a mch se starm (asi 2500 ml). Lcivo nepusob v prmo podan koncentraci.
126. Doln cesty dchac- obrann mechanismy Rasinkov epitel. Je v dchac trubice a do bronchiolu o prumeru 0,3 mm. Rasinky kmitaj a dopravuj cizorod cstice ven. Nekter ltky pusob cilostaticky (napr. cigaretov kour).
Menc se prurez cest sniovn smerem k alveolm jednak zvyuje odpor, ale na druh strane u alveol ni rychlost prouden vzduchu. Otzka peristaltiky a vazokonstrikce je vznamn zvlte u astmy.
127. Doln cesty dchac- obrann mechanismy Sterilita alveolu. V alveolch tmer chyb epitel a a plcn kapilry jsou kryty jen retikulrnmi bunkami. Makrofgy z techto bunek fagocytuj pevn cstice.
Mukus. Je na povrchu epitelu. Na nej se nalep pevn cstice a dky rasinkm jsou dopravovny ven rychlost asi 1 cm/min. Mukus m i urcitou metabolickou aktivitu (napr. je zde peptidza).
128. 11.1.3. Obecn faktory pro cinek aerodisperze U lciv je nutn vedet, kam a se m inhalandum dostat. Vzhledem k vlastnostem dchacch cest a rychlosti prouden vzduchu vznamnou roli hraj:
Vlastnosti cstic : prumer, hustota, tvar, nboj, chem. sloen, rozpustnost, hygrskopicnost.
Vlastnosti aerodisperze: koncentrace, typ cstic,vstupn rychlost, vyparovn propelentu.
129. Obecn faktory pro cinek aerodisperze Vlastnosti respiracnho traktu: promenlivost, vlhkost, onemocnen.
Dechov parametry: doba pozdren, objemov tokov rychlosti, dchn sty nebo nosem.
130. Msta dosahu depozice cstic Pozor, cstice velikosti 0,3m clovek z 80% vydechne.
131. 11.1.4. Inhalace - klasifikace Inhalanda delme na kapaln a tuh.
Kapaln jsou a) aplikovan jako pry (aerodisperze plyn v plynu), b) disperze kapaln fze v plynn fzi, c) inhalanda z tlakovch balen (dispergovan ltka mue bt kapaln i tuh).
Tuh inhalace jsou prky na inhalaci, disperze tuhch ltek ve vzduchu.
132. Inhalanda vaporem formantia Dle lkopisu inhalacn prpravky tvorc pry jsou roztoky, disperze nebo i tuh prpravky, kter se obvykle pridvaj do hork vody a vpary se inhaluj.
Pry na inhalaci se zskvaj nejsnze z prchavch, nzkovroucch kapalin v zarzench (napr. ether inhalacn narkotikum), nebo z roztoku tekutin (silic) urcench k preveden na pru pri vy teplote. Roztoky silic se nanesou na hladinu hork vody a vdechuje se jemn aerodisperze, kter se tvor pri kondenzaci pry.
133. Kapaliny pro rozpraovn Liquida nebulam formantia jsou urceny k premene na aerosoly pomoc kontinulne pracujcch nebulizeru nebo dvkovacch rozpraovacu.
Protoe se casto pripravuj koncentrovan prpravky, kter se pred pridnm do rozpraovacu red, lze ke zlepen rozpustnosti LL pridat vhodn rozpoutedla a solubiliztory.
Kapaliny pro rozpraovn se mohou v case potreby pripravit z prku.
134. Kapaliny pro rozpraovn Vodn tekutiny v kontinulnch rozpraovacch maj pH 3 a 8,5. Dodvaj se vesmes ve vcedvkovch obalech. Pokud prpravek nem protimikrobn vlastnosti, mue obsahovat vhodnou protimikrobn prsad
Suspenze a emulze se snadno zhomogenizuj protrepnm a jsou stabiln pro podn sprvn dvky.
135. Inhalanda - disperze kapaln fze v plynn Kapalina (predlk) se d do rozpraovace. V nem cinkem stlacench plynu, ultrazvukem apod. vznikaj mlhy, kter jsou vdechovny a do alveol. Do dvkovacho rozpraovace se d takov objem kapaliny, aby vznikl aerosol byl inhalovn jednm vdechnutm. Do kontinulnch rozpraovacu se dv kapaliny samozrejme vce.
136. Vhody a nevhody kapalin pro rozpraovn Vhodou je pouitelnost pro irok farmakologick spektrum, pouitelnost u det a monost spojit terapeutick pusoben systmov s pusobenm na dchn.
Jsou zde i nevhody:
Nepresn ci nejist dvkovn pacientem kontinulnmi rozpraovaci. Problm hygieny, kdy prstroj pouv vce pacientu.
Zejmna u dvkovacch nebulizeru rozprauje se jen mal mnostv roztoku, kter je tedy dosti koncentrovan (nehod se pro kortikosteroidy).
137. 11.1.5. Dvkovan inhalanda z tlakovch balen Jsou to vlastne predlky ve forme roztoku, emulz nebo suspenz dodvanch ve specilnch ndobch. Teprve pacient tm, e stiskne tlakov ventil vytvor aerodisperzi vlastn lk - kter pacient vdechuje.
Obsahuj krome LL i pomocn rozpoutedla jako ethanol, propylenglykol, makrogoly zvyujc rozpustnost v hnacch plynech. Casto obsahuj i dal pomocn ltky, napr.stabiliztory. Prpravek je udrovn pod tlakem vhodnmi hnacmi plyny nebo smes zkapalnennch propelentu (mohou bt zroven rozpoutedlem).
Soucsti balen jsou popsny na dalch stranch.
138. Dvkovan inhalanda z tlakovch balen Tlakovka przdn tlakov ndoba se vemi funkcnmi prvky.
Jdro obvykle roztok nebo smes lciv a pomocnch ltek.
Propelent hnac plyn, mue bt v tlakovce v kapalnm stavu.
Npln tlakovky jdro s propelentem.
139. Dvkovan inhalanda z tlakovch balen Ventil (dnes vetinou dvkovac) umonuje tlakov plnen, tlakovku hermeticky uzavr, npln po dvkch, prpadne plynule, vypout a spolu s rozpraovacem ji disperguje.
Rozpraovac je nasazen na uzverku ventilu a pretvr npln tlakovky na aerodisperzi.
140. Dvkovan inhalanda z tlakovch balen Krytka chrn pred nedoucm otevrenm ventilu a jeho znecitenm.
Apliktory jednocelov konstrukce po nasazen na ventil ulehcuj podn disperze do st, nosu, telnch dutin.
141. 11.1.5.1. Vroba jdra Jdro je koncentrt smes lcivch a pomocnch ltek.
Vroba jdra jako u analogickch roztoku, emulz nebo suspenz. Jako stroje s pouvaj homogeniztory, mikronizery a mchacky.
Zvlt je treba sledovat jak se projev pridn propelentu na fyziklnch parametrech soucst jdra.
142. 11.1.5.2. Vroba prpravku v tlakovm balen Jdro s propelentem se pln a adjustuje do tlakovek. Tri metody plnen:
A) Tlakov plnen. Do otevren tlakovky se napln jdro. Po uzavren se ventilem natlakuje propelent.
B) Plnen za snen teploty a normlnho tlaku. Do otevren tlakovky se nadvkuje smes jdra a propelentu ochlazen pod bod teplotu varu propelentu. Tlakovka se pak uzavre.
143. Vroba prpravku v tlakovm balen C) Postup za podtlaku v uzavrenm systmu.
Npln tlakovky mue bt dvou nebo vcefzov systm.
144. 11.1.5.3. Prprava aerodisperze Npln tlakovky je vlastne predlk, vlastn lk aerodisperze vznik vypoutenm ventilem s rozpraovacem.
Aplikace do plic je pro pacienta prijatelnej ne injekcn podn. Navc nosit tlakovku a pout lk lze kdykoliv.
U inhalanda s dvkovacm ventilem je zarucena presnost dvkovn a optimln cinnost pri sprvn manipulaci.
145. Kladem je ochrana lciv v tlakovm balen a ochrann atmosfre inertnho plynu pred cinky kyslku, mikroorganismu, svetlem a vlhkost.
Rychlost nstupu cinku pri pulmonlnm podn je srovnateln s parenterln aplikac (obrovsk plocha alveol a jejich prokrven).
146. Prprava aerodisperze Jsou zde i negativa obtn koordinace vdechu a uvolnen ventilu, podrden nzkou teplotou mue vyvolat spasmus pruduek, nepouitelnost pro dte.
Pri inhalacnm podn systmovho lciva, doshne msto cinku jen asi 10% ltky (u injekc a 100%). Ale pozor, pri perorln aplikaci doshne msto cinku jen 1%, ci mne.
147. Prprava aerodisperze Negativa spojen s ochlazovnm a nutnou koordinac dechu a uvolnen ventilu maj odstranovat expandery a spacery.
148. 11.1.6. Tuh inhalanda Tuh lciva mohou bt soucst vcefzovch dvkovanch prpravku z tlakovch balen. Ale dnes jsou casto pripravovny Pulveres ad inhalationem prky k inhalaci - dky novm inhalacnm pomuckm, kter mohou predstavovat bud predem dvkovan systmy, nebo zarzen odebrajc dvky prku ze zsobnku.
Je t snaha vyhbat se freonum v tlakovch balench a nezkapalniteln hnac plyny nejsou vdy vhodn pro insuflace.
149. Prky k inhalaci Jsou to prpravky ve forme jedno-dvkovch prku nebo vcedvkovch prku. LL mue bt kombinovna s vhodnm nosicem. Dvky bvaj naplneny do tobolek a odtud se nasypou do soucst zarzen oznacenho jako inhaltor s predem dvkovanm systmem. Vcedvkov prpravky se dvaj prmo do zsobnku inhaltoru odkud si zarzen odebere vdy jednu dvku, kterou pak pacient vdechne.
150. Tuh inhalanda Nelze pout kadou LL. Vznamnou roli hraj fyzikln vlastnosti aplikovanch lciv: prumer, hustota, tvar, nboj, rozpustnost a hygroskopicnost.
Spolecnm znakem novch inhalacnch pomucek je dispergovn tuhho lciva proudem vzduchu vyvolanho vdechem. Tm odpad synchronizace nutn u tlakovch inhaland.
151. Tuh inhalanda Vdechovan vzduch m proudit urcitou rychlost (0,5-2,0 l/sec).
Cel rada patentu chrn zarzen pro tyto inhalace (nejstar je Spinhaler vyuvajc prkov lcivo v tobolce).
Poaduje se jednoduch ovldn, dvkovac mechanismus eliminujc nezpozorovanou nsobnou aplikaci.
Inhaltor mus bt robustn.
152. 11.1.7. Lky k inhalaci Skupiny pouvanch lciv: bronchodilatancia, parasympatolytica, antiastmatika, glukokrtokoidy, antibiotika, lky protiznetliv.
Ve stdiu klinickho hodnocen je i prpravek s insulinem (asi obsahuje cyklodextrin jako pomocnou ltku a nosic).
153. 11.1.8. Hodnocen jakosti inhaland U inhalace s dvkovacm ventilem stejnomernost podan dvky, dvka jemnch cstic a pocet dvkovch jednotek v ndobce. V lkopisu je i termn odmeren dvka.
Tesnost uzveru se zkou pri teplote 50-55C.
Stejn zkouky jsou predepsny u prku k inhalaci (i kdy se pouij zsobn tobolky).
155. Hodnocen jakosti inhaland U spreju (hrubch aerodisperz) se hodnot i dal parametry zkoukami, kter nejsou v platnm CL. Napr. hel rozpraovn aerodisperze, chladiv efekt hnacho plynu, rychlost vstupu aerodisperze z ndoby. Pri pouit horlavch propelentu se hodnot horlavost aerodisperze.
157. Nosn lciv prpravky Cst 11.2. -Nasalia
158. 11.2.1. Nosn prpravky vod a definice Nosn prpravky (nasalia) jsou tekut, polotuh nebo tuh prpravky urcen k podn do nosn dutiny k dosaen mstnho nebo systmovho cinku.
U hornch cest dchacch nemme tolik obrannch mechanismu jako u dolnch cest. Snad nesmme zapomenout jen na kchn, smrkn a cinek mukosy. Tak je vhodn, aby lciv prpravky se zbytecne nedostvaly do dolnch dchacch cest.
159. Nosn prpravky vod a definice Nasalia nesm drdit a poruovat funkce nosn sliznice a jejich rasinek a mukosy.
Dodvaj se ve vcedvkovch nebo jednodvkovch obalech, podle potreby s apliktory. Obsah ndoby je chrnen pred mikrobiln kontaminac. Jsou-li ve vcedvkovch obalech maj obsahovat protimikrobn prsady.
160. Definice nosn prpravky Rozliuj se:
-nosn kapky a tekut nosn spreje,
-nosn zsypy,
-polotuh nosn prpravky,
-nosn omvadla,
-nosn tycinky.
161. Definice nosn prpravky Nosn kapky a kapaln nosn spreje (Rhinoguttae et liquida nasalia pro aerodispersione) roztoky, emulze nebo suspenze na kapn nebo vstrikovn do nosnch dutin. Emulze a suspenze maj mt potrebnou fyzikln stabilitu, protrepnm se obnovuje homogennost. Spreje se dodvaj v ndobkch s rozpraovaci nebo v tlakovch ndobch obvykle s dvkovacm ventilem. Velikost dispergovanch cstic m umonovat jejich lokalizaci v nosn dutine.
162. Definice nosn prpravky Vodn nosn prpravky jsou obvykle izotonick a mohou obsahovat pomocn ltky napr. k prave pH, viskozity, tonicity, pro zven stability a rozpustnosti LL.
Nosn kapky aplikace vkpnutm nebo (modern) vstrknutm do nosu a nosn dutiny. Jsou obvykle dodvny ve vcedvkovch obalech opatrench vhodnm apliktorem.
163. Definice nosn prpravky Nosn zsypy (Pulveres nasales) se vefouknou insufluj - do nosnch dutin vhodnou aplikacn pomuckou. Velikost cstic se vol tak, aby byly deponovny jen do nosn dutiny (doporucuje se od 40 m).
Polotuh nosn prpravky (Nasalia semisolida) obecne splnuj poadavky na masti, krmy, gely a pasty a vyrbej se stejnmi vrobnmi postupy.
164. Definice nosn prpravky Nosn omvadla (Lotiones nasales) jsou obvykle vodn roztoky na citen nosnch dutin. Prpravky na poranenou sliznici, nebo pred chirurgickm zkrokem jsou steriln.
Nosn tycinky (Styli nasales)- jsou, jako jin tycinky, tuh lky na mstn aplikaci. Zpravidla konick tvar. Skldaj se zkladu a LL. Pri teplote tela taj nebo se rozpoutej.
165. 11.2.2. Pomocn ltky Zkladnm vehikulem nosnch kapek a spreju je citen voda.
Hypotonick roztoky se izotonizuj vhodnou ltkou.
Mue se upravit i aktuln acidita tlumivmi roztoky citronanovmi, fosforecnanovmi a trometamolovmi, ale nemaj se povat kyselina borit a jej soli.
166. Pomocn ltky Do vcedvkovch vodnch kapek se pridvaj protimikrobn ltky (podobn jako u kolyri).
Jako lipofiln vehikulum se hod rostlinn, prpadne syntetick oleje. Nem se pouvat parafin a lnen olej.
U emulz se uprednostnuje systm o/v. Emulgtory napr. lecithin, derivty celulosy, neiontov tenzidy (polysorbty).
167. Pomocn ltky Lze pridvat ltky zvyujc viskozitu.
U prpravku se systmovm cinkem se pridvaj enhancery.
Ve skupine polotuhch prpravku se uprednostnuj hydrogely (karbomerov, derivty celulosy). Hod se i hydromasti s makrogolovm zkladem.
168. 11.2.3. Vroba Pouvaj se ben vrobn postupy pro jednotliv lkov formy. Ndoby mus bt z materilu kompatibilnch s pouitmi slokami prpravku.
169. 11.2.4. Hodnocen U jednodvkovch prpravku se hodnot hmotnostn a obsahov stejnomernost.
U omvadel se hodnot vyuitelnost objemu z obalu.
Dvkovan nosn spreje podlhaj zkouce na stejnomernost podan dvky.
171. Ocn prpravky a un prpravky Lekce 12
Dlc cst 12.1.-Ocularia (Ophtalmica)
172. 12.1.1. Definice Jsou to prpravky urcen na ocn bulvu, na spojivku nebo do spojivkovho vaku.
Ocn prpravky mus bt steriln. Oddelene dodvan apliktory jsou rovne steriln.
Rozliuj se: ocn kapky, ocn vody, polotuh ocn prpravky, prky pro ocn kapky a ocn vody, ocn inzerty.
173. Ocn kapky Ocn kapky (Oculoguttae) jsou steriln vodn nebo olejov roztoky nebo suspenze LL urcen ke vkapvn do oka. Mohou obsahovat pomocn ltky napr. na pravu tonicity, viskozity, pravu pH, zven rozpustnosti a stability LL. Tyto ltky jsou bez vedlejch cinku a nedrdiv. Vodn ocn kapky ve vcedvkovch obalech obsahuj protimikrobn prsady (pokud sam nemaj tyto vlastnosti).
174. Ocn kapky Jsou-li predepsny bez protimikrobnch ltek, prednostne se dodvaj v jednodvkovch balench. Kdy jsou urcen k pouit pri chirurgickch vkonech jsou bez protimikrobnch ltek a dodvny v jednodvkovch balench.
175. Ocn kapky Ocn kapky jako roztoky jsou cir, prakticky bez viditelnch cstic. Jako suspenze mohou mt jen snadno roztrepateln sediment, aby pak bylo mon sprvn dvkovn. Vcedvkov balen, nejve 10 ml, mus bt opatreny nstavcem pro podvn kapek.
176. Ocn kapky Ocn kapky ve forme suspenze se kontroluj na velikost cstic. Nanese se vhodn mnostv suspenze do merc kyvety nebo na podlon sklcko a prohldne se mikroskopem oblast odpovdajc 10 g pevn fze. Prpravek vyhovuje kdy nejve 20 cstic m nejvet prumer nad 25m a nejve 2 z techto cstic maj nejvet prumer nad 50m, dn cstice nem nejvet prumer nad 90m.
177. Ocn kapky V oznacen na vcedvkovm obalu se uvd doba od prvnho otevren, po n se ji prpravek nesm pouvat. Tato doba nesm bt del ne 4 tdny, nen-li predepsno a schvleno jinak.
178. Ocn vody Ocn vody (Aquae ophtalmicae) jsou steriln vodn roztoky urcen k myt nebo vyplachovn oc, nebo k napouten ocnch obkladu.
Pomocn ltky slou k prave osmotickho tlaku, viskozity nebo pH. Nesm neprznive ovlivnovat terapeutick pouit nebo drdit.
179. Ocn vody Ve vcedvkovch balench obsahuj vhodn protimikrobn ltky ve vhodn koncentraci, krome prpadu, kdy samotn prpravek m tyto vlastnosti. Protimikrobn ltky jsou kompatibiln s dalmi slokami prpravku a cinkuj po celou dobu pouitelnosti.
Jsou-li predepsny bez protimikrobnch ltek, dodvaj se v jednodvkovch balench.
180. Ocn vody Jsou-li urceny k pouit pri chirugickch zkrocch nebo k oetren formou prvn pomoci nesm obsahovat protimikrobn ltky a jsou v jednodvkovch obalech.
Ocn vody vizulne kontrolovan jsou prakticky cir a prakticky bez cstic.
Ndoby pro vcedvkov prpravky neobsahuj vce ne 200 ml ocn vody, pokud nen predepsno a schvleno jinak.
181. Ocn vody V oznacen na vcedvkovm obalu se uvd doba od prvnho otevren, po n se ji prpravek nesm pouvat. Tato doba nesm bt del ne 4 tdny, nen-li predepsno a schvleno jinak.
182. Polotuh ocn prpravky Polotuh ocn prpravky (Ocularia semisolida) steriln masti, krmy nebo gely k aplikaci na spojivku. Obsahuj jednu nebo vce LL rozputench nebo dispergovanch ve vhodnm zkladu, kter nesm drdit. Maj homogenn vzhled. Dodvaj se v tubch s obsahem do 5 g, opatrench vhodnm apliktorem. Mohou bt i v jednodvkovch obalech.
183. Polotuh ocn prpravky Tuby jsou dobre uzavreny (zabezpecen obal) k zabrnen mikrobiln kontaminace. Obaly nebo hubice tub ve tvaru, kter usnadn podn bez kontaminace.
184. Polotuh ocn prpravky Kdy obsahuj dispergovan pevn cstice kontroluje se jejich velikost. Mnostv prpravku odpovdajc nejmne 10 g pevn fze se rozetre do tenk vrstvy a prohldne se pod mikroskopem. V oblasti odpovdajc 10 g pevn fze mue bt nejve 20 cstic o nejvetm prumeru nad 25m a nejve 2 z techto cstic maj nejvet prumer nad 50m, dn cstice nem nejvet prumer nad 90m.
185. Prky pro ocn kapky a ocn vody Prky pro ocn kapky a ocn vody (Pulveres pro oculoguttis et aquis ophtalmicis)- steriln such prky se pred podnm rozpoutej nebo disperguj ve vhodn kapaline. Krome LL mohou obsahovat i pomocn ltky (na zlepen rozpouten, pravu osmotickho tlaku a pH, nebo viskozity, k zabrnen shlukovn). Jsou vhodn pro nestl LL.
186. Ocn inzerty Ocn inzerty (Oculoinserta) jsou steriln tuh nebo polotuh prpravky urcen na vloen do spojivkovho vaku s cinkem na oko. Zpravidla jsou tvoreny matric s LL nebo zsobnkem LL spojenm s rdc membrnou. Lciv ltka se uvolnuje po stanovenou dobu (rozpout se ve fyziologickch kapalinch). Prirazuj se k terapeutickm systmum.
187. 12.1.2. Vlastnosti oculari Vetina kapalnch oculari je tvorena roztoky ve vode. Jsou na ne kladeny poadavky z hlediska osmotickho tlaku, pH, viskozity, povrchovho napet a sterility.
Osmotick tlak poadavek aby byl podobn jako u slz. Vpocty, pravy stejne jako u parenterli, i kdy zde (z hlediska bolesti) by bylo prpustn ir rozmez.
188. Osmotick tlak Existuj fyziklne-chemick metody meren osmotickho tlaku. Bud se jedn o prm meren, nebo se pouij jin, tzv. koligativn vlastnosti roztoku. Jsou to ebulioskopie - sledovn zven teploty varu roztoku oproti samotnmu rozpoutedlu, nebo kryskopie snen teploty tuhnut roztoku oproti samotnmu rozpoutedlu, prpadne tenze par nad roztokem (napr. parnmi osmometry) .
189. Osmotick tlak Vpocty pomoc kryoskopickch dat jsou nejcastej.
Snen ?T teploty tuhnut roztoku oproti cist vode : ?T = K.c (K je kryoskopick konstanta pro vodu je 1,86 a c je molrn koncentrace).
U elektrolytu nastv elektrolytick disociace a zavd se osmotick koeficient i : ?T= i.K.c. Pri zjednoduenm vpoctu nahrazujeme i teoretickou hodnotou n pocet cstic (iontu) vznikajcch z molekuly.
Osmotick tlaktelnch tekutin odpovd ?T=0,520C. Tedy isotonick jsou roztoky parenterli kter maj stejn ?T.
190. Osmotick tlak Teoreticky vypoctme snen teploty tuhnut lciva (elektrolytu) ,?1 = n1.K. g1.1000/(M1.L) , ?2=0,520 - ?1 a g2=?2.M2.L/(n2.K.1000), kde ?1 je snen teploty tuhnut lciva, n1 a n2 pocet iontu na kter se rozpad lcivo a izotonizacn prsada, L je hmotnost rozpoutedla a izotonizacn prsady, M1 a M2 jsou relativn molekulov hmotnosti lciva a izotonizacn prsady.
191. Osmotick tlak Snen teploty tuhnut lcivch ltek bvaj tak tabelovny.
Pro odstranen bolestivosti nen bezpodmnecne nutn izotonizace na osmotick tlak slz. Experimenty ukzaly, e roztok NaCl pri kapn na oko je bolestiv jen pri koncentracch pod 0,4% a nad 1,7%. Fyziologick roztok m koncentraci 0,9%.
192. Vlastnosti oculari U hypertonickch roztoku se ale osmotick tlak neupravuje (bylo by je nutn redit a tm by se mohla ztratit cinnost).
Aktuln acidita. pH slz prumerne je 7,4. Roztoky o pH 5,8 a 11,4 citelne oko nedrd. Bolestivost spe v kysel oblasti. Ale nekter lciva je nutn mt pri nim pH vzhledem ke stabilite.
193. Vlastnosti oculari Viskozita. I po rozputen LL maj ocn kapky viskozitu jako voda. Oko se brn cizm ltkm slzenm. Aby prpravek nebyl ihned odplaven, je dobr zvit jeho viskozitu (15 30 mPa.s). Roztoky s viskozitou nad 50 mPa.s ucpvaj slzn kanlky. Jako pomocn ltky zvyujc viskozitu se pouvaj ruzn polymry.
194. Vlastnosti oculari Povrchov napet slz je 462N/cm. Vy terapeutick cinek s lepm rozprostrenm prpravku na rohovce se doshne u prpravku s nim povrchovm napetm.
Sterilita ocnch prpravku je dnes samozrejmost.
195. 12.1.3. Pomocn ltky Rozpoutedlem je citen sterilizovan voda, v oduvodnench prpadech lze pout vodu na injekci. Soucst hydrofilnch prpravku mue bt ethanol, propylenglykol, polyethylenglykoly.
Olejov kolyria se pripravuj z vybranch rostlinnch oleju.
196. Pomocn ltky Na pravu osmotickho tlaku NaCl, dusicnan draseln, glukosa
Na pravu pH fosforecnanov tlumiv roztoky.
Na pravu viskozity polysacharidy rostlinn (kys. alginov a jej soli), ivocin (kys. hyaluronov), mikrobiln (dextran, gelan). Polosyntetick polymery (methylcelulosa). Syntetick polymery (karbomery, povidon).
197. Pomocn ltky Na pravu povrchovho napet (snen) se hod neiontov tenzidy (Polysorbt 80, povidon).
Protimikrobn ltky poaduje se irok spektrum aktivity proti bakterim a houbm, trval cinek kter se nemen sterilizac, mus bt kompatibiln s LL a nesmej mt cinky alergizujc, senzibilizujc, toxick a drdiv.
198. Pomocn ltky Jako protimikrobn ltky se pouvaj benzalkonium chlorid, benzetonium chlorid, cetrimid, karbethopendecinium bromid a nekter dal (napr. fenylrtutnat soli). Parabeny radeji nepouvat.
Zklad polotuhch ocnch prpravku mue mt povahu oleomasti nebo hydrogelu.
199. Pomocn ltky LL je v oleomasti suspendovna nebo po rozputen v hydrofilnm rozpoutedle emulgovna (zklad emulgujc).
Hydrogelov zklad bobtnajc polymer v hydrofilnm rozpoutedle (karbomery, derivty celulosy).
200. 12.1.4. Vroba oculari Ocn prpravky se vyrbej za pouit materilu a metod zajitujcch a zabranujcch kontaminaci a mnoen mikroorganismu.
Behem prpravy se sterilizuj, nebo se vyrbej za aseptickch podmnek ze sterilnch sloek.
201. Vroba oculari Po rozputen se uskutecn filtrace filtry o porozite 0,4 a 0,6 m. Kdy se pouije filtr O,22 m, slou soucasne filtrace ke sterilizaci roztoku.
Prumyslove plnen ocnch kapek a ocnch vod , pri zarazen prutokovho filtru tesne pred plnc stroj, probh za aseptickch podmnek do sterilnch lkovek, kter se zavraj sterilnmi tesncmi vlokami, uzvery nebo kapacmi nstavci.
202. Vroba oculari Prprava ocnch suspenz je obtn, protoe je nelze sterilizovat filtrac. Tepeln sterilizace bv spojena s riziky fyziklnch i chemickch zmen.
Jedinou skupinou lciv, kter se mus podvat jako ocn suspenze, jsou kortikoidy.
Suspenze se maj skladovat za rovnomern teploty, protoe zmeny teploty casto vyvolaj fyzikln nestabilitu (napr. zmena velikosti cstic, sedimentace apod.).
203. 12.1.5. Kapaliny na cocky Maj mnoho spolecnho s ocnmi kapkami. Mus bt steriln, izohydrick a izoosmotick se slzami, prpadne mt ni povrchov napet.
Smcejc kapaliny jsou urcen na nov a such cocky. Uchovvac (skladovac) roztoky se pouvaj pro cocky mimo oko, aby nevysychaly a zustaly dobre smciteln.
204. 12.1.6. Hodnocen jakosti oculari U vech se hodnot sterilita.
Ocn suspenze (vcetne polotuhch prpravku) mus splnovat kriteria mikroskopickho hodnocen velikosti cstic. V 10 g tuh fze nesm bt vce ne 20 cstic s nejvetm prumerem vetm ne 25 m, nejvce dve do 50 m a dn nad 90 m.
205. Hodnocen jakosti oculari Tekut a polotuh ocn prpravky vyhovuj zkouce na vyuitelnou hmotnost nebo objem.
Jednodvkov prky pro ocn kapky a ocn vody vyhovuj zkoukm na stejnomernost dvkovch jednotek, na hmotnostn stejnomernost nebo obsahovou stejnomernost.
206. Hodnocen jakosti oculari Prky pro ocn kapky a ocn vody po rozputen nebo dispergaci vyhovuj poadavkum na ocn kapky nebo ocn vody.
207. Hodnocen jakosti oculari Ocn inzerty vyhovuj zkouce na dvkovou stejnomernost a kde je to vhodn na obsahovou stejnomernost.
Lkopis pro oculoinserta nepredepisuje zkouku na disoluci, ale vrobci obvykle overuj disolucn parametry.
209. Un prpravky LF Cst 12.2. -Auricularia
210. 12.2.1. Definice Un prpravky (Auricularia) jsou tekut, polotuh nebo tuh prpravky urcen k podn do unho zvukovodu nebo k unmu vplachu
Forma podn instilace, rozpraovn, insuflace.
211. Definice Obvykle obsahuj jednu nebo vce LL ve vhodnm vehikulu a mohou obsahovat pomocn ltky napr. k prave pH, viskozity, tonicity, pro zven stability a rozpustnosti LL, prpadne protimikrobn ltky. Pomocn
Auricularia se dodvaj ve vcedvkovch nebo jednodvkovch obalech, podle potreby s apliktory. Obsah ndoby je chrnen pred mikrobiln kontaminac. Jsou-li ve vcedvkovch obalech maj obsahovat protimikrobn prsady.
212. Definice Un prpravky na poranen ucho, zejmna na perforovan bubnek, nebo pri chirurgickm zkroku jsou steriln , bez protimikrobnch prsad a dodvaj se v jednodvkovm obalu.
213. Definice Rozliuj se:
-un kapky a spreje,
-zsypy do ucha,
-polotuh un prpravky,
-un omvadla,
-un tampony s lcivy.
214. Definice Un kapky a spreje (Otoguttae et Preparata auricularia pro aerodispersione) roztoky, emulze nebo suspenze na kapn nebo vstrikovn do zvukovodu. Vhodn vehikulum je voda, glykoly, oleje, kter nevyvolvaj nedouc tlak na un bubnek. Mohou se podvat i pomoc tamponu.
Emulze a suspenze maj mt potrebnou fyzikln stabilitu, protrepnm se obnovuje homogennost.
215. Definice Un kapky se dodvaj obvykle ve vcedvkovch obalech (sklenench, plastovch) s vhodnm kapacm zarzenm (mue bt i oddelen).
Spreje se dodvaj ve vcedvkovch obalech s vhodnm apliktorem.
216. Definice Zsypy do ucha (Pulveres auriculares) se dodvaj v obalech s vhodnm zarzenm umonujcm aplikaci insufluj.
Polotuh un prpravky (Auricularia semisolida) obecne splnuj poadavky na masti, krmy, gely a pasty. Podvaj se prmo do zvukovodu nebo v tamponu.
217. Definice Un omvadla (Lotiones auriculares) jsou obvykle vodn roztoky s pH ve fyziologick oblasti. Slou k vplachu zvukovodu. Prpravky na poranen csti ucha, nebo pred chirurgickm zkrokem jsou steriln.
Un tampony (Tampona auricularia) na vloen do zevnho zvukovodu. Jsou impregnovny lcivem.
218. 12.2.2. Pomocn ltky Pomocn ltky nesmej ovlivnovat neprznive lcebn cinek, drdit nebo bt toxick.
Vehikulem mue bt citen voda, ale casteji se pripravuj un kapky s nevodnmi hydrofilnmi (ethanol, glycerol, propylenglykol) nebo hydrofobnmi rozpoutedly (rostlinn oleje, tekut parafin).
Hypotonick roztoky se mohou izotonizovat.
219. Pomocn ltky Do vcedvkovch vodnch prpravku kapek se pridvaj protimikrobn ltky (podobn jako u kolyri).
Mue se upravit i aktuln acidita na hodnoty blzk pH = 5 (kyseliny borit, citronov i anorganick nebo tlumivmi roztoky octanov, boritanov fosforecnanov)
220. 12.2.3. Vroba Pouvaj se ben vrobn postupy pro jednotliv lkov formy. Ndoby mus bt z materilu kompatibilnch s pouitmi slokami prpravku.
221. 12.2.4. Hodnocen U jednodvkovch prpravku se hodnot stejnomernost dvkovch jednotek, hmotnostn a obsahov stejnomernost.
U omvadel se hodnot vyuitelnost objemu z obalu.
Je-li prpravek oznacen jako steriln, mus vyhovet zkouce na sterilitu.
223. Rectalia, uretralia a vaginalia Lekce 13 Topick prpravky Dlc cst Rektln a uretrln prpravky
224. Rectalia - definice Rektln prpravky se aplikuj do konecnku se zmerem systmovho nebo mstnho cinku. Takto lze podvat i diagnostika.
Rozliujeme: cpky, rektln tobolky, rektln roztoky emulze a suspenze, prky a tablety pro rektln roztoky a suspenze, polotuh rektln prpravky, rektln peny a rektln tampony s lcivy.
225. Rectalia - definice Cpky (Suppositoria)- tuh jednodvkov prpravky, charakteristick tvarem, hmotnost (1-3 g) a konzistenc. Obsahuj LL dispergovan (suspendovan, emulgovan, rozputen) v cpkovm zklade. Cpkov zklad taje pri telesn teplote nebo je dispergovateln ve vode. Obsahuj i pomocn ltky (plniva, adsorbenty, tenzidy, klouzadla, protimikrobn ltky a barviva.
226. Tvary cpku
227. Rectalia - definice Rektln tobolky (Capsulae rectales) jsou jednodvkov tobolky odpovdajc mekkm tobolkm (p.o.), tvarem jsou (torpdovit, nebo dvojit kuel) prizpusoben mstu aplikace. Mohou bt potaen kluznou ltkou. Vyuiteln objem je 0,6-2 ml. Bvaj barven (identifikace, ochrana LL). Mohou bt benho typu (rozpad do 30 min), nebo s rzenm uvolnovnm (zkouka disoluce).
228. Rectalia - definice Rektln roztoky emulze a suspenze (Solutiones, emulsiones et sespensiones rectales) jednodvkov prpravky, disperze LL ve vode, glycerolu nebo kapalnch makrogolech k celkovmu, mstnmu nebo diagnostickmu celu. Emulze a suspenze, pokud se fzove oddeluj, mus bt snadno roztrepateln a stabiln po dobu podn. Mohou obsahovat pomocn ltky (upravujc viskozitu, pH, rozpustnost, stabilitu).
229. Rectalia - definice Alternativn nzev (hlavne pro viskozn prpravky) je klyzmata. Makroklyzmata maj objem 100 ml a pln se do prunch plastickch obalu k usnadnen podn. Mikroklyzmata se skldaj ze zsobnku a apliktoru. Obsah prpravku 3-5 ml vodnho nebo olejovho roztoku.
230. Rectalia - definice Prky a tablety pro rektln roztoky a supenze (Pulveres et tabulettae rectales pro solitionibus et suspensionibus) jednodvkov prpravky, kter se rozpoutej nebo disperguj ve vode tesne pred podnm. Mohou obsahovat pomocn ltky k zlepen rozpustnosti, dispergace, nebo k zabrnen shlukovn cstic. Tablety se rozpadaj do 3 min ve vode pri teplote 15 a 25C.
231. Rectalia - definice Polotuh rektln prpravky (Rectalia semisolida)- jsou masti krmy nebo gely (vlastnosti viz dermln prpravky). Mohou bt jednodvkov. Casto se dodvaj v tubch s apliktorem.
Rektln peny (Spumae rectales) odpovdaj obecne lcivm penm (Spumae medicatae).
232. Rectalia - definice Rektln tampony (Tampona rectalia) jednodvkov prpravky k zaveden do doln csti konecnku na omezenou dobu. Bvaj tvoren nosnou tycinkou (plast), na kterou je navinut textiln materil naputen lcivem.
233. Cpky pomocn ltky Cpkov zklady, ltky zvyujc teplotu tn, viskozitu, usnadnujc dispergaci, barviva, konzervacn ltky a stabiliztory.
Cpkov zklad za teploty mstnosti tuh, teplota tn do 36C (a mal interval teploty tn), vysok viskozita taveniny, rychl tuhnut, kompatibilita s LL, dobr stabilita, snenlivost a vhodn uvolnovn (rychlost) LL.
234. Cpky pomocn ltky Jako cpkov zklady se pouvaj lipofiln i hydrofiln ltky, v prumyslov vrobe hlavne triglyceridy. Lipofiln zklady taj pri teplote tela, hydrofiln mohou mt vy teplotu tn, ale rozpoutej se.
Kdy LL silne sn teplotu tn cpkovho zkladu pridvaj se ltky ke zven teploty tn (cetylakohol, stearylalkohol, vosky, glycerolmonosteart). Lze pout i jin cpkov zklad napr. Witepsol vhodnho typu).
235. Cpky pomocn ltky Zvenm viskozity se zpomaluje sedimentace suspenze LL v roztavenm zkladu. Pouvaj se koloidn oxid kremicit (2%), glycerolmonosteart (5%), aluminium monosteart a laktosa. Zda je treba tyto ltky pridvat se lze presvedcit napr. stanovenm obsahu LL v horn a doln polovine cpku.
236. Cpky pomocn ltky Rozdelen suspendovan ltky v tavenine napomhaj tenzidy (sjov lecithin, sorbitanov estery mastnch kyselin). Tyto ltky ovlivnuj i rychlost uvolnovn po aplikaci prpravku. Pri vysokm obsahu suspendovan LL se doporucuje prsada neutrlnho oleje (syntetick Miglyol), ten uprav i prlinou tvrdost cpku.
237. Cpky pomocn ltky Barven cpku estetick, identifikacn duvody. Nedrdiv netoxick barvy. Vhodn jsou anorganick pigmenty a organick barevn laky. U ns v prprave cpku se barven nepouv.
Konzervacn a stabilizacn ltky se pridvaj jak k zkladum, tak i k cpkovm prpravkum.
238. Formulace cpku Lkar predepe cpky tak, e v receptu uvede lciv a nekter pomocn ltky. Co tedy m vedet lkrnk, aby tyto cpky pripravil a co m vedet pracovnk v prumyslu pri vvoji cpku bude uvedeno v dalm textu.
Obecn poadavky na cpky: LL se m rychle uvolnovat a absorbovat pri casove nerzenm systmovm cinku. Pomal uvolnovn je treba pri poadavku protrahovanho cinku a mstnho cinku.
239. Formulace cpku Cpky nemaj drdit sliznici rekta. Nekter ltky proto se nedaj rektlne aplikovat (zmena soli LL, jej potaen filmem apod. pravy).
Samozrejmost je stabilita lciv ltky v danm systmu lkov formy.
Ve vrobe se sleduj dal otzky, jako je lmavost cpku pri rychlm ochlazen a jin technologick problmy.
240. Formulace cpku Otzka co je vhodnej? Cpky s roztokem, emulz nebo suspenz LL:
Emulzi se vetinou vyhbme ze stabilitnch a mikrobiologickch duvodu,
LL jako roztok v cpkovine. Po ochlazen mue LL krystalizovat. Je tak treba uvaovat jak bude poadovan rychlost uvolnovn obvykle je tato rychlost mern pomeru rozpustnosti LL ve vode a cpkovm zkladu.
241. Formulace cpku Obvykle prednost m proto suspenzn typ cpku. Ale i zde technologick problmy. Predevm sedimentace- jej rychlost roste se ctvercem polomeru cstic. Vhodn rozdrobnit LL optimum bv kolem 100m. Men cstice se vyaduj pri nzk koncentraci LL v cpcch. Ale jemn cstice casto vytvrej sekundrn aglomerty pri rozmchvn v tavenine.
242. Formulace cpku Otzka rychlosti uvolnovn. U lipofilnch cpku je duleit rozpustnost LL ve vode. Je-li rozpustnost >10%, rychlost uvolnovn je dna rychlost sedimentace LL v roztavenm zkladu. Ale pozor, z duvodu sedimentace by mely bt cstice jen 100-150 m velk. Je-li LL mlo rozpustn ve vode (<1%) je rozhodujc rychlost rozpouten LL v rektln tekutine.
243. Formulace cpku Duleit je vybrat vhodn cpkov zklad. Tyto zklady se dnes vyrbej prumyslove a lze od nich zskat i potrebn kvalitativn parametry: teplota tn, hustota, schopnost prijmat vodu, hydroxylov cslo a dal csla jodov, peroxidov, zmdelnen
Aspekt aplikacn u hemoroidlnch cpku zklad s vysokm hydroxylovm cslem (>40) a nzkou teplotou tn.
244. Formulace cpku Fyzikln stabilita (zklady strnou a zvyuje se teplota tn).
Hydroxylov cslo x rozpustnost lciv ltky. Cslo nad 15 pro LL dobre rozpustn ve vode a naopak. Mono a diglyceridy pusob solubilizacne, sniuj mezipovrchov napet mezi zkladem a sliznic. Ale pozor mohou chemicky pusobit na LL.
Technologick aspekty dostatecn viskozita pro odlvn cpku a tolerance vuci silnmu chlazen.
Cpkov zklady v blocch a strouhan (stabilita)
245. Dvkovn LL Presnost dvkovn problmy.
Nejednotn velikost forem na odlvn cpku.
Substance na cpky se navauj, ale cpek se odlv objemove.
Ztrty pri prprave cpkoviny.
Nprava problmu: cejchovac koeficient, vytesnovac koeficient, ztrtov koeficient.
246. Dvkovn LL Hmotnost cpku pro dospel m bt 2 g. Pomer mezi skutecnou hmotnost a touto teoretickou je cejchovac koeficient.
Na urcen skutecne potrebn mnostv cpkovho zkladu je treba odpoctat je treba odpoctat to mnostv, kter se nahrad LL. Vytesnovac koeficient udv kolik gramu zkladu svm objemem vytesn 1 g LL.
247. Dvkovn LL Ben ztrty pri vrobe jsou 2 10% (tolik se prid cpkovho zkladu).
Exprimentln stanoven navek (postup): LL v mnostv na 10 cpku dispergovat v menm mnostv cpkovho zkladu ne je teoreticky potreba. Cpkovinu roztavit a nalt do formy. Forma se dopln jen samotnm cpkovm zkladem. Cpky se zv a po odpocten hmotnosti LL mme dnu hmotnost cpkovho zkladu.
248. Vroba cpku V hromadn vrobe se nejcasteji cpky formuj odlvnm do forem nebo odlvnm do tvarovan folie, kter slou jako vnitrn obal. Jin vrobn postup v prumyslu vyuv lisovn. Malovroba (v lkrne) pouvala i vretenovch lisu.
249. Vroba cpku Prprava cpkoviny: Cpkov zklad + prpadn dal tajc ltky se v rozehrvacm kotli roztav a za filtrace precerpaj do homogenizacnho kotle. Tuh LL se melou v kolkovm mlnu nebo mikronizru a nasaj se do homogenizacnho kotle vakuem. Mchn pri 40-50C. Pak se cpkovina doprav do dupliktorovho zsobnku, kde se stle mch pri snenm tlaku.
251. Vroba cpku Odlvan do tvarovanch foli. Na formovac a balc lince se ze dvou psu za studena tvaruje (hlinkov) folie do tvaru cpku nahore s otvorem, aby se mohla nalvat cpkovina. Pak se roztaven cpkovina pln dvkovacmi tryskami. Nsleduje strhn. Folie se uzavre a probh kontrola (vhove) zda jsou vechny prostor naplneny. Cpky ve folii se vlo do obalu. Produkce 40 000-400 000 cpku za den.
252. Vroba cpku Odlvn do kovovch forem je diskontinuln proces. Pripraven cpkovina se naleje do forem. Po ochlazen a odrezn nadbytecn csti se cpky vyberou. Po dalm ochlazen v meziskladu se bal do teplem lepiteln celofnov nebo jin folie. Vkonnost licch stroju je 3000 a 25 000 cpku za hodinu.
253. Vroba cpku Lisovn na upravench tabletovacch lisech. Ve s cm se setk cpkovina je na techto strojch ochlazeno na -6C. Krome toho se ochlad a vysu i vzduch, aby na studench mstech nesedala a nenamrzala vodn pra.
254. Vroba cpku Prprava cpkoviny pro lisovn je jin a) smes LL a zkladu s smch pri 30C, pak se ochlad na 4C a granuluje protlacen pres sto, b) vet cst prkovho zkladu se smch s LL, zbytek zkladu se prid roztaven pri 45C a potom se smes granuluje, c) granuluje se jen zklad, prid se LL a prmo lisuje.
255. Vroba cpku Lisovnm se mohou pripravit cpky se 45% LL, za hodinu lze vylisovat 40 000 a 100 000 cpku. Nevhody potreba jemne mletch zkladu a stroje na balen cpku.
Pri vretenovm lisovn v lkrnch se cpkovina vsypala do plnc komory lisu. Odtud se vretenem, kter m na konci pst, vtlacovala cpkovina kanlky do formy na 3 cpky. Po odsunut uzveru se cpky vytlacily a proces se opakoval.
256. Hodnocen jakosti rektlnch prpravku Krome zkouek chemickch se uskutecn zkouky lkov formy. Pevn nebo tuh lkov formy se hodnot - stejnomernost dvkovch jednotek, obsahov a hmotnostn stejnomernost, disoluce.
U cpku lkopis poaduje zkouku na pevnost cpku, dobu rozpadu, dobu deformace hydrofilnch cpku.
257. Prstroj pro pevnost cpku a globul
258. Hodnocen jakosti rektlnch prpravku Tekut a polotuh rektln prpravky podlhaj zkouce na vyuitelnou hmotnost nebo objem.
Tablety se rozpadaj do 3 min ve vode pri teplote 15 a 25C.
259. URETRLN PRPRAVKY Jako uretrln prpravek se pouvaj uretrln tycinky (stili). Maj vlcovit tycinkovit tvar, mekkou a elastickou konzistenci.
Na vrobu tycinek se pouvaj cpkov zklady. Technologie vroby odpovd prprave cpku, nebo lisovnm a extruz.
261. Topick prpravky Dlc cst vaginln prpravky
262. Definice Vaginln prpravky jsou tekut, polotuh nebo tuh lciv prpravky urcen k aplikaci do pochvy obvykle k mstnmu cinku.
Rozliuj se: vaginln kulicky, vaginln tablety, vaginln tobolky, vaginln roztoky, emulze a suspenze, tablety pro prpravu vaginlnch roztoku a suspenz, polotuh vaginln prpravky, vaginln peny a vaginln tampony.
263. Definice Vaginln kulicky (Globuli vaginales) jsou tuh jednodvkov prpravky ruznho tvaru (ovlnho, mandlovho, kulovho). Vhodn velikost a objem (2-4 g). LL je dispergovna nebo rozputena ve vhodnm zkladu. Pri teplote tela taj nebo se rozpoutej. Zkladn vlastnosti podobn rektlnm cpkum.
264. Definice Vaginln tablety (Tabulettae vaginales). Pevn jednodvkov prpravky obvykle odpovdajc perorlnm neobalenm nebo potahovanm tabletm, ale tvarem a velikost by se mely liit aby nedolo k zmenm. Ve styku s poevnmi vmeky se maj za stanovenou dobu rozpadnout a uvolnit LL.
265. Definice Vaginln tobolky (Capsulae vaginales) jsou shodn s mekkmi elatinovmi tobolkami, tvarem a velikost prizpusoben aplikaci do pochvy.
266. Definice Vaginln roztoky, emulze a suspenze (Solutiones, emulsiones at suspensiones vaginales) tekut prpravky urcen k mstnmu cinku, vplachu nebo diagnostice. Krome lciv a vehikula mohou obsahovat ruzn pomocn ltky. Dodvaj se v jednodvkovch obalech. Obal je upraven k podn prpravku do pochvy, nebo se pridv apliktor.
267. Definice Tablety pro prpravu vaginlnch roztoku a suspenz (Tabulettae pro solutiones et suspensiones vaginales)- jendodvkov prpravky, kter se pred podnm rozpust nebo disperguj ve vode. S vjimkou rozpadavosti vyhovuj poadavkum na perorln tablety.
268. Definice Polotuh vaginln prpravky (Vaginalia semisolida) masti krmy gely. Casto dodvny jako jednodvkov prpravky. Obaly jsou opatreny vhodnm dvkovacem.
Vaginln peny (Spumae vaginales) poadavky jako na ostatn peny k vnejmu upotreben.
269. Definice Vaginln tampony (Tampona vaginalia) pevn jednodvkov prpravky k zaveden do pochvy na urcitou dobu. Telsko tamponu je nasycen LL a opatren psky k vytaen z teln dutiny. Telsko tvoren textilnm materilem navc nasv a zadruje teln vmeky.
270. Definice Navc sem cstecne patr intrauterinrn telska, kter jsou tzv. terapeutickm systmem. Umonuje orgnove specifick podn LL. Telsko je z ethylvinylacettovho kopolymeru, hormon (napr. progesteron) je dispergovn v silikonovm oleji a uvolnovn je rzeno polymern membrnou.
272. Pomocn ltky pro vaginln prpravky Vehikulum vaginlnch kulicek se pouv kakaov olej, polosyntetick tuky, makrogoly, derivty vych alkoholu, glycerogel elatiny.
Pro tablety se pouvaj jen ltky rozpustn ve vode (glukosa, sacharaosa, laktosa,mannitol, sorbitol, modifikovan kroby). Nesm se pouvat mastek. Lepiv ltky nejsou vhodn (povidon).
273. Pomocn ltky pro vaginln prpravky Jde-li o umiv tablety kyselina m bt v mrnm nadbytku (pH pochvy). Kyselina borit /kluzn ltka) se nepouv, stejne jako peroxidy).
Stabilita pen se zvyuje tenzidy.
274. Vroba vaginlnch prpravku Vaginln kulicky se vyrbej jako cpky. U glyceroelatiny je vhodn postup odlvn, u ostatnch zkladu odlvn a lisovn.
Vaginln tablety se lisuj jako jin tablety. Do balen se pridv apliktor.
Vaginln tampon nanesen roztaven smesi LL a zkladu podobnho cpkovmu na textiln tampon.
275. Hodnocen vaginlnch prpravku Krome zkouek chemickch se uskutecn zkouky lkov formy. U pevn nebo tuh lkov formy se hodnot - stejnomernost dvkovch jednotek, obsahov a hmotnostn stejnomernost, disoluce jde-li o prpravek s rzenm uvolnovnm.
U globul lkopis poaduje zkouku na pevnost a zkouku rozpadavosti.
276. Rozpad vaginlnch tablet
277. Hodnocen vaginlnch prpravku Tekut a polotuh rektln prpravky podlhaj zkouce na vyuitelnou hmotnost nebo objem.
Vaginln tablety se rozpadaj do 30 min ve specilnm prstroji.
279. Stabilita a stabilizace LF lekce 14
280. 1. vod a definice stability Lciv prpravky nejsou neomezene stl soustavy. Probhaj vnich rozkladn procesy, men se fyzikln a chemick vlastnosti, casem kles biologick cinnost. Pacient mus dostat lk kvalitn, tedy vyhovujc vem jakostnm ukazatelum. Proto je nutn venovat otzce stability lcivch ltek a lcivch prpravku velkou pozornost, a to jak pri vzkumu a vvoji, tak pri prumyslov vrobe a distribuci.
Stabilita lciv ltky a lcivho prpravku je vlastnost zachovat si ve stanovench mezch po urcitou dobu a za stanovench podmnek uchovvn urcen jakostn znaky.
281. 1. vod Mrou stability je doba pouitelnosti. Pro lciva pripravovan v lkrne postacuje doba pouitelnosti nekolik tdnu, za zvltnch okolnost i dnu a hodin (napr. injekce radiofarmak). Pro hromadne (prumyslove) vyrben lciv prpravky (HVLP) se vetinou deklaruje doba pouitelnosti 2 a 5 let. Jestlie k datu vroby lcivho prpravku pripocteme dobu pouitelnosti, zjistme termn konce pouitelnosti neboli termn exspirace. Na obalech HVLP tento daj nesm chybet.
282. 1. vod Stabilita lciv ltky nebo lcivho prpravku se hodnot stabilitnm testem, kdy v urcitch casovch intervalech jsou posuzovny zmeny jakosti, napr. zmena obsahu cinn ltky. Tedy jsou sledovny rozkladn reakce a jejich kinetika. Pri vvoji lcivho prpravku se sleduje t kompatibilita jednotlivch sloek.
283. 2.1. Kompatibilita a zteov zkouky LL Farmaceutick technolog drve, ne zacne pripravovat nov lciv prpravek, at z nov lciv ltky, nebo jin sloen prpravku obsahujc generikum*, mus
a) mt prehled o vlastnostech cinn ltky,
b) sledovat vzjemnou snenlivost cinn ltky s pomocnmi ltkami, prpadne dalmi lcivmi ltkami.
284. 2.1. Kompatibilita a zteov zkouky LL Pro nov lciv ltky plat pravidlo zjiten jejich fyziklnch vlastnost a stability. Proto se poaduj stabilitn zkouky i pro vechny nov cinn ltky. Mus se tedy stanovit doba pouitelnosti pri skladovn za stanovench podmnek (viz dle).
Navc se doporucuje znt chovn ltky pri styku s agresivnm prostredm ( voda, kyseliny, alklie, ltky oxidujci a redukujc, vnej teplota, svetlo apod). Uskutecnuj se tzv. zteov zkouky nejsou pro ne jednoznacn predpisy.
285. 2.1. Kompatibilita a zteov zkouky LL Zteov zkouky = krtkodob zkouen, stresov podmnky experimentu. Napr. zahrt ltky i jejho roztoku, vystaven intenzvnmu zdroji viditelnho svetla, ozren ultrafialovm svetlem, pusoben kyselin a zsad o vceprocentnch koncentracch.
Takto se zjist odolnost nov lciv ltky vuci chemicky agresivnm ltkm i fyziklne (klimaticky) neprznivm podmnkm.
286. 2.2. Zkouky kompatibility, pojem inkompatibility Kompatibilita je termn vyjadrujc vzjemnou snenlivost jednotlivch sloek lku lcivho prpravku. Sledovn kompatibility je krtkodob zkouka (rdove hodiny a tdny). Stabilitn zkouky probhaj po mesce a roky. Tedy mezi kompatibilitou a stabilitou je rozdl:
a) v rychlosti zmen jakostnch znaku,
b) kompatibilita se tk jen lcivch prpravku, stabilita je sledovna jak u lcivch ltek, tak i z nich pripravench lkovch forem.
287. 2.2. Zkouky kompatibility, pojem inkompatibility Kdy je nalezena zvada v kompatibilite, je zjitena vlastne inkompatibilita urcitch sloek. Kompatibilita se sleduje i vprpade smchn vce lcivch prpravku do jedn podvan lkov formy.
Nesnenlivost cili inkompatibilita mue bt pozorovna mezi
a) lcivmi ltkami,
b) lcivou a pomocnou ltkou,
c) pomocnmi ltkami.
288. 2.2. Zkouky kompatibility, pojem inkompatibility Podle prciny a zjiten zmeny v jakostnch znacch se rozliuje inkompatibilita fyzikln a inkompatibilita chemick. Krome toho bv rozliovna inkompatibilita zjevn tedy snadno rozpoznateln naimi smysly a inkompatibilita skryt, kter je nalezena analytickmi metodami chemickmi a fyziklne chemickmi, prpadne fyziklnmi.
289. 2.2. Zkouky kompatibility, pojem inkompatibility Zvltnm, pritom velice zvanm prpadem, je sledovn inkompatibility ve vceslokovch prpravcch, obsahujcch kombinace lciv. Takovmi jsou napr. sloen infundibilia, kter krome vlastnho cinku mohou bt soucasne vehikulem pro intravenzn injekce, protoe pri infzn terapii je casto potrebn aplikovat i jin lciv ltky. Nosnmi roztoky bvaj nejcasteji roztok chloridu sodnho nebo glukzy. Krome farmakodynamick kompatibility, kterou mus sledovat oetrujc lkar, mohou vznikat ihned po smsen ruzn zkaly a chemick reakce, kter smes znehodnot.
290. 2.3. Fyzikln inkompatibilita Smesi ltek u nich se v krtk dobe zmen nekter fyzikln vlastnost a prpravek nevyhovuje (LF).
Zmena cirosti zkal (napr. rozpust-nost ovlivn zmena rozpoutedla).
Zmena konzistence napr. zkapalnen, drobivost cpku, tuhost mast, naruen disperze. Eutektikum (kafr-menthol).
291. 2.4. Chemick inkompatibilita Nekdy poznme smysly, jindy je odhal analytika.
Prklady vliv pH na rozpustnost (soli hydrolyzuj nebo vypadne slab kyselina nebo zsada), - sraenina jako dusledek iontovch reakc (dusicnany, salicyliny a iodidy vysr chlorid benzododecinia a nekter dal protimikrobn ltky) atd.
292. 2.4. Odstranen inkompatibilit Ve uveden inkompatibility jsou jen prklady techto nedoucch reakc. Protoe mohou bt skutecne rozmanit, nelze uvst jednoduch recept na jejich odstranen. Pokud znme jejich podstatu, lze pout nekter z nsledujcch postupu:
a) prava technologickho postupu. Mue to bt napr. oddelen granulace inkompatibilnch sloek nebo zmena v porad rozpoutench sloek roztoku atd.
293. 2.4. Odstranen inkompatibilit b) prava pH. To se osvedcuje k dosaen poadovan rozpustnosti sol slabch kyselin a zsad.
c) Zmena koncentrace pomocnch ltek. Vhodn pri pozorovanch srecch reakcch anebo kdosaen poadovan konzistence lkov formy.
d) Dodn vhodn konstitutivn pomocn ltky.
e) Vmena pomocn ltky vyvolvajc prslunou inkompatibilitu za vyhovujc, zde indiferentn, pomocnou ltku.
f) Prprava jin lkov formy. Napr. msto roztoku se zvol prprava suspenze.
294. 3. Stabilitn zkouky Stabilitn zkouky se uskutecnuj u novch lcivch ltek, nebo zmene vroby i starch LL, u hromadne vyrbench lcivch prpravku pred jejich registrac i behem jejich vroby. Je nutn znt stabilitu LL a HVLP a tedy dobu jejich pouitelnosti, aby byla uskutecniteln registrace a povolena vroba. Tak u novch pomocnch ltek se uskutecnuj stabilitn zkouky.
295. Lciv ltky, pomocn ltky i lciv prpravky maj predepsan zpusob skladovn. Tk se teploty, obalu i dalch okolnost (napr. vlhkost prostred, chrnen pred svetlem). Podle techto poadavku se uzpusobuj skladovac podmnky ve stabilitnch testech.
296. Lkopis z hlediska uzavrenosti obalu rozliuje obal: -dobre uzavren (chrn pred ztrtou obsahu, znecitenm pevnmi ltkami a tekutinami), -obal vzduchotesn (navc je nepropustn pro plyny a pry), -obal zataven (se uzavr zatavenm materilu tvorcho obal), -obal zabezpecen (m pojistku zarucujc, e nebyl dosud otevren).
297. Lkopis z hlediska skladovacch teplot rozliuje uchovvn:
v mrazcm boxu pod -5C;
v chladnicce 2C a 8C;
v chladu 8C a 15C;
pri teplote mstnosti 15C a 25C.
298. 3.1. Podmnky zkouen Poadovan zkouen a stanoven stability popisuj nae normy, mezinrodn predpisy a lkopisy. Vzsade je mon uskutecnit zrychlen nebo dlouhodob stabilitn zkouky. Pri zrychlench stabilitnch zkoukch je stresovmi (napodobenmi) podmnkami uchovvn urychlen chemick rozklad a fyzikln zmeny lciv ltky nebo prpravku. Dlouhodob stabilitn zkouky jsou uskutecnovny za podmnek uchovvn, predepsanch pro hodnocenou lcivou ltku nebo prpravek. Dlouhodob zkouky jsou duleitej ne testy zrychlen, protoe potvrzuj aupresnuj dobu pouitelnosti odhadnutou na zklade zrychlench zkouek.
299. 3.1. Podmnky zkouen Stabilita lciva se zjituje zkoukami, kter sleduj v urcitm casovm rozmez vybran fyzikln, chemick, biologick a mikrobiologick znaky jakosti lciv ltky nebo lcivho prpravku vystavenho pusoben urcitch vnejch vlivu (teplota, vlhkost, prpadne svetlo).
Hodnocen se uskutecnuje v predepsanch casovch intervalech. Hodnot se kritria, kter se behem stabilitn zkouky mohou menit a ovlivnit jakost, bezpecnost nebo cinnost lciv.
300. 3.1. Podmnky zkouen Dlouhodob stabilitn zkouky se maj uskutecnovat za klimatickch podmnek predepsanch jako podmnky uchovvn pro zkouenou lcivou ltku a prpravek. V naem podnebm psmu je to pro vetinu lciv skladovn za teploty 1025C a za relativn vzdun vlhkosti do 60%. Vzorky pri stabilitn zkouce se uchovvaj na horn hranici techto podmnek, tedy pri 25C a 60% RV. Doba zkouen m odpovdat dobe pouitelnosti lciva. Termny hodnocen stabilitnch vzorku jsou vetinou na zactku testu 0, 3, 6, 12,18 a24 mescu a dle v rocnch intervalech.
Mnoh biologick lciv ltky a prpravky je nutn skladovat za snen teploty, v chladu nebo zmrazen.
301. 3.1. Podmnky zkouen Zrychlen stabilitn zkouky lcivch prpravku se uskutecnuj pri teplote nejmne o 15C vy, ne je ben (prpadne poadovan) skladovac teplota. Obvykle tedy pri 40C. Aby zde byla i vy zte vlhkost, pouv se relativn vlhkost 75 %. Obvykl doba zkouen je pul roku. Zrychlen test v reimu 40C/75% RV je velice nrocn. Msto nej lze pout zrychlen test se skladovnm vzorku v reimu 30C/60% RV ovem po dobu jednoho roku.
302. 3.1. Podmnky zkouen Ke skladovn vzorku se vyuvaj klimatizovateln skrne a mstnosti umonujc nastaven a udrovn poadovan teploty s presnost 2C a relativn vzdun vlhkosti s presnost 5%.
Ve uveden zkouky jsou poadovny k registracnm celum.
Pri vvoji lcivch prpravku se pouv i jinch skladovacch reimu a intervalu odberu.
303. 3.1. Podmnky zkouen Zkouky spouitm upraven teploty i vlhkosti (napr. reimy 40C/75% RV a 30C/60%) se nazvaj zkouky vlhkm teplem. Podle nekterch norem lze uskutecnit tzv. zrychlen zkouky suchm teplem, kdy zkuebn zarzen (termostat) udrujc poadovanou teplotu avlhkost neregulujc je umsteno vprostred snejve 60% relativn vlhkost za obycejn teploty (1525C). Doporucen teploty vtermostatech se vzorky jsou napr. 25, 30, 35 a45C. Teploty dle typu LF cpky maximlne 30C, masti a tlakov spreje do 35C.
304. 3.1. Podmnky zkouen Pri zkouce svetlem se pouv zarzen s predepsanou intenzitou osvetlen.
Pri vvoji LF typu vcefzovch systmu se doporucuje zkouka vyuvajc strdn teplot (vce cyklu) po urcitou dobu napr. 6 tdnu.
305. 3.1. Podmnky zkouen K REGISTRACNM CELUM je nutn delat stabilitn testy LL vyrobenmi na prumyslovm vrobnm zarzen a adjustovanch v obalech v nich budou dodvny a skladovny. Pocet ar: u novch LL 3.
306. 3.1. Podmnky zkouen Stabilitn testy LP pro registraci se delaj rovne na arch LF vyrobench na prumyslovm vrobnm zarzen a adjustovanch v konecnm obalu.
Zkladn pocet ar LP je 3. Ale u generik a pri zmench v LP (sloen, dvka, jin dodavatel ltek, obal) poadovan pocty ar mohou bt ni a zvis na vznamu zmeny.
307. 3.2. Klimatick psma
308. 3.3. Hodnocen stabilitnch zkouek Znaky jakosti
fyzikln puvodn fyzikln vlastnosti vcetne vzhledu zustanou ve stanovench mezch,
chemick mnostv LL a vybranch pomocnch ltek zustanou v mezch, neprekroc se limity rozkladnch produktu,
biologick cinnost je v mezch a neroste toxicita,
mikrobiologick zustane stanoven cistota.
309. 3.3. Hodnocen stabilitnch zkouek Organoleptick posouzen
Fyzikln zkouky a kontroln metody farmaceutick technologie dle LF
Chemick zkouky (obsah, vznik rozkladnch produktu)
Biologick hodnocen (m vznam u hormonu apod.)
Mikrobiologick cistota dle LF
310. 3.3. Hodnocen stabilitnch zkouek Extrapolace doby pouitelnosti pri zrychlench stabilitnch testech (viz prklad v ucebnici).
Pri dlouhodobch testech doba pouitelnosti prmo plyne z vsledku hodnocen vzorku v casovch odberech. Stabilitn zkouce nevyhov LL nebo LP i kdy nevyhov v jedinm bode predepsanch hodnocen.
311. Extrapolace doby pouitelnosti Jedn se o postupy pouvan pri vvoji lciv.
Mme dve monosti jednak uskutecnit testy pri nekolika vych teplotch, jednak nekdy extrapolujeme prmo u dlouhodobch zkouek.
312. Extrapolace doby pouitelnosti Pri rozkladu lciva se jedn vetinou o reakce prvnho rdu (pri hydrolze reakce pseudomonomole-kulrn)
A > X + .
A + H2O ?> X +
313. Extrapolace doby pouitelnosti Kdy stanovme k pri vce teplotch, mueme vypoctat aktivacn energii E. A je tzv. frekvencn faktor, T teplota a R univerzln plynov konstanta.
314. Na obrzku je grafick vyjdren Arrheniovy rovnice v linearizovanm tvaru. Prklad pouit tohoto zpusobu extrapolace je uveden v ucebnici
315. Aktivacn energie rozkladu nekterch lcivch ltek
316. Druh monost je meren jen pri jedn teplote a do linernho grafu vynst logc v zvislosti na case t. Treba metodou nejmench ctvercu vypoctat parametry prmky a provst extrapolaci najt cas t odpovdajc hodnote logaritmu povolen minimln koncentrace lciva. Doporucuji vypoctat i mezn hodnoty pro ps spolehlivosti uveden prmky. Viz dal obrzek. Extrapolace doby pouitelnosti
317. Extrapolace doby pouitelnosti
318. 3.3. Hodnocen stabilitnch zkouek Vsledky stabilitnch zkouek se vztahuj kpresne popsanmu vrobnmu postupu a vrobnm zarzenm, k presne definovanmu sloen lku a prslunmu obalu. Jestlie dojde ke zmene v jakmkoliv z techto daju, jsou nutn nov stabilitn zkouky nebo alespon srovnvac zrychlen stabilitn zkouka, a to podle zvanosti zmeny. Prslun poadavky uvd registracn autorita ve svch predpisech.
319. 4. Stabilizace Mme stabilizaci cinn ltky a lkov formy.
Rozliujeme stabilizaci fyzikln, chemickou, sname se o zachovn biologick aktivity lcivm prpravku a mikrobiologick cistoty. Bez podstatn zmeny mus zustat po celou dobu pouitelnosti i fyzikln a farmakokinetick parametry lkovch forem.
320. 4.1.Stabilizace fyzikln Fyzikln nestabilita se u smes tuhch ltek projevuje nejcasteji zmenou krystalick struktury, obsahu vody (vlhkosti), prpadne sublimac.
Kdy mme tuh ltky dispergovny v kapaline nebo dispergovnu smes omezene msitelnch kapalin, jsou projevy nestability zmena velikosti cstic, oddelen fz, snen obsahu tekavch ltek, prpadne zmeny viskozity a adsorpce lciv ltky na ltkch pomocnch, popr. na obalovm materilu.
Je-li pevn ltka rozputena, mue se vysret, krystalizovat.
321. 4.1.Stabilizace fyzikln Pro jednotliv prpady se vol nekter zobecne uvedench postupu. Ty ovem je treba vyzkouet, protoe nejsou vdy realizovateln nebo z hlediska zlepen stability efektivn.
322. 4.1.Stabilizace fyzikln Zmeny krystalick struktury. Vybraj se stabiln krystalov modifikace, zkouej se vlivy jednotlivch pomocnch ltek prtomnch v lku.
Zmeny vlhkosti. Obsah vody ovlivnuje v tuhch lkovch formch jejich vzhled, pevnost arozpadavost tablet, rovne ovlivnuje mechanick vlastnosti tobolek. Je-li cinn ltka hygroskopick, je mon jej cstice obalit (pothnout) izolujcm materilem nebo takovmto filmem opatrit tablety. K nekterm typum lkovch forem, napr. umivm tabletm, se pridvaj ve zvltn csti obalu vysuovadla.
323. 4.1.Stabilizace fyzikln Sublimace, vyparovn. ULL doporucuje se tomu brnit komplexac, mikrokapsulac, potahovnm. Se ztrtami vody a lihu a s tm spojenmi poruchami struktury se setkvme u hydrokrmu a hydrogelu). Obrana - vhodnej obal. Podobne se lze se brnit iztrtm obsahu silic a vonnch korigenci.
Zmeny disperzity, oddelovn fz. Zvetovn velikosti cstic (rustu krystalu) se brnme vberem disperznho prostred a tm, e se nepohybujeme na hranici nasycenosti roztoku dalmi slokami. Strdn skladovacch teplot rovne vede k zvetovn cstic nebo prmo k rozdelen fz emulznch systmu. Disperzita zvis na typu rozpoutedla a na dalch ltkch prtomnch v roztoku.
324. 4.1.Stabilizace fyzikln Oddelovn fz u emulz se brnme vberem emulgtoru, snenm mezipovrchovho napet azvenm viskozity disperznho prostred. U suspenz se oddelovn fz sniuje zmenenm velikosti dispergovanch cstic, zvenm viskozity disperznho prostred a priblenm hustot dispergovan fze a disperznho prostred.
Krystalizace ltky z roztoku. Brnme se prpravou roztoku mimo oblast nasycenosti. V prpade, e je nutn nasycen roztoky pripravovat, pak je treba alespon zabrnit nukleaci. Roztoky mus bt cir, bez zbytku nerozputen ltky a bez mechanickch necistot ( krystalizacn jdra se odstranuj kvalitn filtrac).
325. 4.1.Stabilizace fyzikln Sorpce lciv LL na pomocn ltky. Interakci lciv sorpci zpusobuj adhezvn, van der Waalsovy nebo coulombovsk sly. Zvlte je nutn dt pozor na sorpci konzervacnch (protimikrobnch) ltek. Prtomnost zejmna povrchove aktivnch ltek mue prakticky anulovat jejich cinnost.
Zmeny viskozity v disperznch systmech mohou vyvolat oddelovn fz, prpadne lze sledovat ztekucovn gelu. Samotn zmeny viskozity prpravku nejcasteji vyvolv tepen dlouhch molekul gelotvornch ltek. Druhou monost je konkurencn hydratace jinch sloek prtomnch v LP.
326. 5. Stabilizace chemick Projevem chemick nestlosti nejcasteji jsou hydrolza lciva a oxidativn zmeny. Dal reakce, jako jsou napr. fotolza, racemizace, dekarboxylace, redukce a polymerizace jsou vzcnej, i kdy v jednotlivch prpadech mohou hrt duleitou roli.
327. 5.1. Ochrana pred hydrolzou Ochrana pred hydrolzou
Hydrolytickmu rozkladu nejcasteji podlhaj lciva typu esteru. Prklady: prokain, atropin, kyselina acetylsalicylov. Rychle probh hydrolza hlavne umolekul bez strickho stnen esterov vazby. Dle jsou citliv na hydrolzu amidy, anilidy, karbamty (srovnateln molekuly obvykle v danm porad rychlosti rozkladu), ale ilaktony a laktamy, thioestery, thioamidy, imidy adal typy lciv (glykosidy). Prklady: prokainamid, nikotinamid, chloramfenikol amidy, pilokarpin lakton, benzylpencilin laktam, kyselina barbiturov diimid.
328. 5.1. Ochrana pred hydrolzou Hlavn monost stabilizace lcivch ltek podlhajcch hydrolze je prprava jinch lkovch forem ne vodnch roztoku. Tak je napr. mon pripravovat lyofilizovan injekce. Pokud vak se ji vodn roztoky pripravuj a skladuj, pak je nejduleitejm opatrenm ke zven stability volba optimlnho pH sledovn logk-pH profilu lciv.
329. Prklady tzv. pH k profilu
330. Minimln rozklad pri urcitm pH nekterch lcivch ltek
331. 5.1. Ochrana pred hydrolzou Hydrolzu potlacuje i pridnm jedn indiferentn sloky, kter se pri hydrolze tvor, napr. prslunho alkoholu k esteru, protoe tm se rovnovha posouv smerem k vchoz ltce.
Je treba posoudit i monostiodstranenaspon csti hydrolyzovan ltky zroztoku. Napr. hydrolza loklnch anestetik typu esteru (benzokain, prokain ap.) se zpomaluje pridnm kofeinu jako komplexotvorn ltky. Rovne tenzidy pouit jako solubiliztory mohou zpomalit hydrolzu nepolrnch ltek vzanch v jdru micel.
332. 5.1. Ochrana pred hydrolzou K benm stabilizacnm opatrenm patr nhrada (csti) vody mne polrnm rozpoutedlem. To je spen, predevm kdy pri hydrolze vznikaj polrnej produkty. Jinak by bylo potrebn nahradit vetinu vody z roztoku jinm rozpoutedlem, aby byla snena jej aktivita.
333. 5.1. Ochrana pred hydrolzou Pozor na acyl-transfer reakce u smes ltek. Prkladem je smes kyselina acetylsalicylov + aminy + alkohol. Casto bv jedinm vchodiskem oddelen reagujcch ltek od sebe.
Je treba nekdy brnit lcivo i v tuh lkov forme pred hydrolzou, kterou doke vyvolat i ben obsah vody (vlhkost) prtomn v tabletch, tobolkch i lyofilizztech. Stabilizace - vysuen vech pomocnch a cinnch ltek pred tabletovnm, vyloucen granulace s vodou a pak pouit obalu zabranujcch dalmu prstupu vzdun vlhkosti. Jin monost - mikroenkapsulace lciv a potahovn tablet. (Prklady lciv hydrolyzovatelnch vlhkost v tuhch lkovch formch - benaktyzin nebo papain.
334. 5.2. Ochrana pred oxidac Oxidace je chemick reakce spojen se ztrtou elektronu z atomu nebo molekuly. Casto je spojen s prijetm kyslku nebo odebrnm vodku.
Velk pocet lcivch ltek m molekulu jako redukovanou ltku. Ve vzduchu je petina kyslku. Vypad to jako hroziv vchoz stav, ale je zde natest barira aktivacn energie, take jen velice mal zlomek setkn lciva s kyslkem se projev oxidac.
Na oxidaci jsou citliv predevm slouceniny obsahujc nsobn vazby. Z lcivch i pomocnch ltek lze uvst karotinoidy, nenasycen mastn kyseliny, tuky, terpeny. Dle jsou oxidovateln aldehydy, tery, endioly (kyselina askorbov), hydroxymetylketony (prednizolon), fenoly a tercirn aminy. Jin prklady citlivch ltek: epinefrin, morfin, vitamn E a riboflavin.
335. 5.2. Ochrana pred oxidac Na oxidaci jsou citliv predevm slouceniny obsahujc nsobn vazby. Z lcivch i pomocnch ltek lze uvst karotinoidy, nenasycen mastn kyseliny, tuky, terpeny. Dle jsou oxidovateln aldehydy, tery, endioly (kyselina askorbov), hydroxymetylketony (prednizolon), fenoly a tercirn aminy. Jin prklady citlivch ltek: epinefrin, morfin, vitamn E a riboflavin.
336. 5.2. Ochrana pred oxidac Redoxn reakce probhaj vetinou ve vce stupnch (reakce nsledn). Ochota ltky prejt na redukovanou formu roste merne s redoxnm potencilem, kter tedy poskytuje informace pro predpoved stability nebo predpovd prubeh reakce pri setkn dvou oxidoredukcnch soustav. ZNernstovy rovnice lze odvodit, e redoxn potencil se zmenuje snenm koncentrace vodkovch iontu, tj. zvenm pH. Protoe ltka se oxiduje tm snadneji, cm m men redoxn potencil, jej oxidace se bude pri vym pH zrychlovat. U nekterch lciv byly nalezeny vhodn oblasti pH k potlacen oxidativnho rozkladu. Jako prklad lze uvst kaptopril (pH 23,5) nebo morfin (pH pod 4,5).
337. 5.2. Ochrana pred oxidac Oxidaci vzdunm kyslkem ovlivnuje krome pH i svetlo, teplo, katalyticky pusob tek kovy. Pri radiklovch reakcch vznikaj po odtepen vodku z molekuly voln radikly, kter maj jeden orbitl obsazen jednm nesprovanm elektronem. Tedy molekula nem nboj. Na vytvoren volnch radiklu je potrebn dodat energii (napr. svetelnou). Reakce se r tvorbou dalch radiklu za vzniku hydroperoxidu a jako dal, nsledn reakce vznikaj aldehydy, ketony, dioly, kyseliny karboxylov, ketokyseliny a hydroxykarboxylov kyseliny podle typu oxidovanch substanc. Vazbou kyslku na nsobn vazby vznikaj epoxidy.
338. 5.2. Ochrana pred oxidac Z predchozch daju vyplvaj monosti ochrany lciva pred oxidac : vyloucen faktoru, kter oxidaci zpusobuj, iniciuj a urychluj, nebo pouitm antioxidacnch ltek.
U parenterli se odstranuje kyslk nahrazenm vzduchu inertnmi plyny (dusk, argon, prpadne oxid uhlicit). Ze jmenovanch plynu se nejcasteji pouv dusk.
Ve vodnch roztocch lciv citlivch na oxidaci se upravuje pH na ni hodnoty. Tyto prpravky se skladuj pri nich teplotch a brn se prstupu svetla. Tm zroven je omezen vznik radiklu. Lze vyuvat i termintoru retezovch reakc. Napr. vechny v tucch rozpustn antioxidanty cinkuj jako termintory.
339. 5.2. Ochrana pred oxidac Katalytickmu vlivu vcemocnch iontu kovu se predchz ji opatrenmi ve vrobe. Nepouvaj se kovov kotle, kovov potrub (hlavne ne bez ochrannho teflonovho povlaku) a ve sloen kapalnho lku je vhodn pridat komplexotvorn ltky (nejcasteji edetan disodn).
Primrn antioxidanty jsou ltky, kter maj ni redoxn potencil ne lciva, je maj chrnit. Proto se oxiduj rychleji a vychytvaj kyslk, kter ohrouje lcivo. Mohou to bt i donory vodku.
Sekundrn antioxidanty (synergist) redoxnch reakc bvaj komplexotvorn ltky. Krome cyklodextrinu se uplatnuj kyselina citronov, vinn a fosforecn.
340. 5.2. Ochrana pred oxidac Pridvat antioxidanty k lcivum je treba velmi opatrne a ve dukladne vyzkouet. Smesi oxidoredukcnch systmu v lcivm prpravku se mohou negativne projevit i vzjemnmi oxidacnmi a redukcnmi reakcemi. Mnohdy celnej je dusledn odstranovn kyslku duskovou atmosfrou ne prdavek disiricitanu ci jinch primrnch antioxidantu.
341. 5.3.Ochrana pred fotolzou Fotochemick rozklad zpusobuje ultrafialov aviditeln cst spektra. Tato rozkladn reakce neboli fotolza probh podle kinetick rovnice pro chemick reakce I. rdu (mohou zde probhat i reakce nsledn).
Prklady: prechod trans-izomru kyseliny skoricov na cis derivt a dehydrohalogenace popsan u kyseliny meklofenamov. Lze uvst i dal prklady ltek citlivch na svetlo: amphotericinum B, nitrofurantoin, furosemid, amylnitrt, nitrazepam, tetracyklin a ergotamin.
Svetlo mue mt vliv i na pomocn ltky. Prkladem je odbarvovn nekterch pigmentu v obalech tablet.
Brnit se fotochemickmu rozkladu lze predevm vhodnmi obaly (opakn a nepruhledn hmoty).
342. 5.4. Zmena optick aktivity Pri racemizaci se opticky aktivn sloucenina men na smes enantiomeru. Pritom jeden z enantiomeru (optickch antipodu) mue mt odlin farmakodynamick efekt, co se projev ve ztrte dan cinnosti. Rozdly v cinnosti optickch antipodu byly nalezeny napr. u isoprenalinu, chlorfeniraminu, hyoscyaminu, veroxanu a acetylkarnitinu.
Racemizace je chemick reakce rdc se kinetikou prvho rdu. Reakcn rychlost zvis na dodvn energie, tedy na teplote roztoku a osvetlen. Katalyzovan mue bt hydroxoniovmi a hydroxylovmi ionty (kysel a bazick katalza).
343. 5.4. Zmena optick aktivity Stabilizace chirlnch lciv lcivch ltek se uskutecnuje chrnenm pred svetlem, skladovnm za nich teplot (pozor na sterilizaci teplem) a hlednm optimlnho pH roztoku.
Ovem prpady stabilitn racemizace u chemickch lciv jsou rdk. Byly zaznamenny u adrenalinu a skopolaminu. Epimerizace byla popsna uprostaglandinuE a ergotaminu. Zajmav je skupina aminokyselin a peptidu. Stac zamenit jednu aminokyselinu z L na D a mue to znamenat ztrtu aktivity enzymu ci hormonu.
344. 5.5. Dal rozkladn reakce Dekarboxylace. Odtepen oxidu uhlicitho z karboxylovch kyselin nebv hlavn rozkladnou reakc. Dekarboxylac se rozkld kyselina p-aminosalicylov. Dekarboxylace zvis na pH, rozpoutedle a prpadnm katalytickm vlivu vcemocnch kationtu. Tedy optimln prava pH akomplexace kationtu jsou stabilizujc faktory.
Dekarboxylace se pri rozkladech lciv objevuje spe a jako reakce nsledn, napr. po hydrolze karbamtu, kyseliny barbiturov nebo po oxidaci (prklad fenylbutazon).
345. 5.5. Dal rozkladn reakce V men mre se na rozkladu lciv podl i redukce a polymerizace. Jejich cetnost v rmci sledovn stability lciv je mal. Nebezpecnou, zejmna zmenou toxicity a mutagenity produktu, mue bt redukce nitroskupiny v molekule lciva lciv ltky.
U polymerac a depolymerac je nutn sledovat i vlivy katalyztoru.
346. 6. Zachovn biologick aktivity Zmeny v biologick aktivite bvaj vsledkem zmen chemickch, ale ifyziklnch v hotovm lcivm prpravku. Vetinou se biologicky hodnot enzymaticky aktivn peptidy, ruzn hormony, prpadne jejich smesi. krome chemickho rozkladu, mohou se menit i ve sv sekundrn a tercirn strukture - duleit pri interakci s receptorem.
Zabrnit nedoucm zmenm v biologick aktivite u techto citlivch ltek mueme skladovnm za snen teploty, chrnenm pred vzdunm kyslkem, prpravou vhodnch lkovch forem (napr. lyofilizty) a ji behem vroby vhodnm pH prostredm, zabrnenm v nedoucm styku s ionty kovu ap.
347. 6. Zachovn biologick aktivity Mezi projevy biologick nestability mue se zaradit i zmena toxicity l lcivhoprpravku. Jako prklady lze uvst m-aminofenol, vznikajc rozkladem kyseliny p-aminosalicylov, nebo oxidac a redukc vznikl nitrosoderivty u jinch substanc.
Dalm biologicky hodnocenm parametrem je zkouka na bakteriln endotoxiny -pyrogenn ltky, kter je nutn nejen na poctku stabilitnho testu, ale i v jeho prubehu v rocnch intervalech.
Pokud je u lcivch prpravku predepsno hodnocen jejich drdivosti, je potrebn tyto zkouky uskutecnit u dlouhodobho stabilitnho testu v rocnch intervalech.
348. 6.2.Biogalenick stlost Mrou biogalenick stlosti je doba, v n se nezmen biologick dostupnost cinn ltky z lcivho prpravku. Biologick dostupnost limituje mnostv lciv ltky, kter se dostv a na msto vlastnho cinku, amue tedy vyvolat prslunou farmakodynamickou aktivitu.
Rychlost uvolnen a rozpouten lciv ltky z prpravku atm i teoretick mnostv lciv ltky prstupn absorpci v organismu u tablet a tobolek, transdermlnch nplast cpku a dalch prpravku se hodnot disoluc.
349. 6.2.Biogalenick stlost Na zmeny v biologick dostupnosti upozorn izmena doby rozpadavosti tuhch lkovch forem, jin teplota i doba tn a doba pln deformace hydrofobnch cpku nebo doba rozputen hydrofilnch cpku. Cpkov zklady, zejmna s obsahem ztuench tuku, men pri skladovn teplotu tn. Zv-li se teplota tn o 23C, cpek po aplikaci taje jen cstecne a lcivo se nemue v potrebnm mnostv absorbovat.
350. 6.2.Biogalenick stlost Biologick dostupnost u mne sloitch lkovch forem zvis na velikosti cstic a jejich povrchu, polymorfii, rozpustnosti lciv a jinch parametrech, kter ji byly uvedeny v kapitole ofyzikln stlosti. U terapeutickch systmu ktomu pristupuj i vlastnosti dalch pomocnch ltek, rdic mrky a jinch cst techto systmu, kter se mohou rovne behem skladovn menit.
351. 6.2.Biogalenick stlost Zmeny biogalenickch vlastnost behem skladovn lze odhalit metodami in vitro, ale casto je potrebn je potvrdit i metodami in vivo. Zejmna se jedn o prpravky s rzenm uvolnovnm. Metody in vivo se vyuvaj pri vvoji lcivho prpravku, ale mne pri bench stabilitnch zkoukch. Duvodem je cena a nroky na biologick testovac systmy.
352. 7. Mikrobiologick stlost Pri vrobe a skladovn jsou lky vystaveny nebezpec mikrobiologick kontaminace bakteriemi, kvasinkami a plsnemi. Mikrobiln kontaminace vede vdy k poruen jakosti lcivho prpravku a jeho znehodnocen. Dusledkem mue bt rozklad lcivch nebo pomocnch ltek, co se projev i zmenami fyziklnch parametru. Makro zmenami je objev plsne, vytvren bakterilnch koloni. V prvn fzi lze napr. pozorovat zkal. Mnoh pomocn ltky jsou dobrou ivnou pudou. Proto mue bt ihned po vrobe mikrobiologicky vyhovujc prpravek po urcit dobe skladovn zcela nevyhovujc.
353. 7. Mikrobiologick stlost Mikrobiologick zkouky se provdej pri dlouhodobch stabilitnch testech na poctku a pak vrocnch intervalech.
K dosaen mikrobiologick stlosti je treba ucinit opatren ji pri vrobe lku. Predevm je nutn pout jen mikrobiologicky vyhovujc suroviny a obaly. Duleit je i vhodn typ obalu zhlediska jeho uzavrenosti. Pri vrobe pak plat prsn hygienick reim. Existuje cel rada dalch predpisu od poadavku na chovn personlu a po citen (asterilizaci) vrobnch zarzen po vrobe. Cel vrobn a cistc proces mus bt validovn.
354. 7. Mikrobiologick stlost Do lcivch prpravku, kter nelze pred mikrobiln kontaminac chrnit sterilizac a l prpravku ve vcedvkovm balen se pridvaj konzervacn protimikrobn ltky.
Je vhodn tam, kde to lze pout jednorzov balen (jedn terapeutick dvky). To sniuje poadavky na pouit konzervacnch prsad, kter mohou mt vedlej neprzniv cinky (napr. alergizace).
355. Zver Pojmy: kompatibilita, inkompatibility, stabilita, doba pouitelnosti, exspirace, stabilizace (fyzikln, chemick, biogalenick, biologick, mikrobiologick) .
Rozhoduj dlouhodob stabilitn testy pri teplote uchovvn lciv.
Podmnky stabilitnch testu a jejich hodnocen.
356. Fytofarmaka Lekce 4 B: Prpravky zlcivch rostlin (rostlinnch drog)
357. 1. Droga Definice ve farmacii je to suen nebo jinak konzervovan rostlina (nebo jej cst), mikroorganismus, ivocich (nebo jeho orgn), nebo produkty jejich metabolismu (napr. krob, silice), kter slou kvrobe lcivch ltek a prpravku, nebo se prmo pouvaj na lcen a pro technick cle. Droga obsahuje smes chemicky a terapeuticky rozdlnch ltek!!! Vetinou povaujeme drogu za vchoz surovinu pro prpravu lcivch prpravku. Dle uvaujeme jen rostlinn drogy.
358. 1. Droga Drogu lze podvat samotnou, nebo ve smesi, nebo zn zskat lciv podl (vhodn lciv ltky).
Pokud podvme perorlne drogu samotnou, je vhodn ji upravit na urcitou velikost cstic (rezn nebo mlet). Nekdy se aplikuje samotn droga na kui nebo sliznice. Seznam oficinlnch drog najdeme vCL.
359. 2. Vluhy z drog Nlevy, odvary, extrakty, tinktury.
Pripravuj se z drog jednotlivch nebo jejich smes, kter tak oznacujeme jako Caje cajov smesi Species.
360. Extrakty Extrakce je oddelovn ltek na zklade rozdln rozpustnosti ve vhodnm rozpoutedle. Prechod ztuh do kapaln fze nebo zkapaln do kapaln probh difus.
Systm Rostlinn droga rozpoutedlo (vyluhovadlo) kapaln extrakt matolina (vlhk zbytek) -rafint (tuh zbytek).
361. Vyluhovn drog - extrakce Rd se zkonitostmi prevodu hmoty difuz, poprpade permeac.
Plat zde Fickovy zkony I. : dc/dt = -(DA/h) dc/dx c koncentrace, t cas, x vzdlenost, D difuzn koeficient, A stycn povrch, h tloutka tzv. difuzn vrstvy
362. Vyluhovn drog - extrakce Rychlost vyluhovn zvis i na teplote, podle Stokes-Einsteinova vztahu se men difuzn koeficient: D=(R/N)[T(6p?r)] s teplotou T se zmenuje viskozita a roste s velikost difundujcch cstic.
Rozpouten rozdrobnenm se rozru bunky a ltky se mohou ve vyluhovadlu prmo rozpoutet.
Permeace prestup ltek z nerozruen bunky do vyluhovadla.
363. Vluhy z drog
Zdrogy nebo smesi drog lze lciv ltky zskat ve forme nlevu nebo odvaru. Cajov smesi zskme smsenm drog upravench na vhodnou velikost cstic. Je to prostredek samolcen.
Nlev infusum se priprav prelitm cajov smesi vodou vhodn teploty (obvykle vrouc).
Odvar decoctum se priprav povarenm cajov smesi svodou (nekdy i sdalmi prsadami (vhodn kyselina, cukr apod.).
364. Vluhy z drog Protoe droga obsahuje smes ltek, je duleit nejen teplota, ale i doba prpravy, kdy se stac vylouit poadovan ltky a nedouc jete ne. Je nutn tedy po predepsan dobe oddelit (odfiltrovat, slt, precedit) drogu od kapalnho podlu roztoku ltek a ten pak podat pacientovi.
Nlevy a odvary se podvaj vnitrne, ale i zevne (obklady, kloktn, vplachy).
Instantn caje vluh zcajov smesi , kter se vsurne vysu a pak casto granuluje sprdavkem cukru (nebo jinch plniv).
365. Extrakty Jsou to prpravky -tekut - tekut extrakty (extracta fluida), tinktury (tincturae)),
-polotuh extrakty rdk (e.tenuia), extrakty hust (e.spissa) a
-pevn such extrakty (e.sicca).
Ruzn typy extraktu napr. podle rozpoutedla pro extrakci a extrakcn metody.
Standardizovan extrakty obsah lcivch ltek upraven na prijateln rozsah smchnm ruznch ar nebo smchnm sinertn ltkou.
Kvantifikovan extrakt - obsah lcivch ltek upraven na prijateln rozsah smchnm ruznch ar.
366. Extrakty Extrakcn metody : diskontinuln (periodick), polokontinuln a kontinuln.
Extrakcn metoda diskontinuln (periodick) macerace - jednorzov vszka drogy a rozpoutedla vextraktoru. Difuze jde jen do rovnovnho stavu a tedy vylou se (extrahuje) jen cst cinnch ltek. Urychlen ustaven rovnovhy lze mchnm.
Polokontinuln metoda- vszka drogy je jednorzov, ale prtok vyluhovadla a odtok extraktu je plynul. Prkladem je perkolace vSoxhletove prstoji.
367. Kontinuln metody prvod extrahovanho materilu a vyluhovadla je kontinuln. Je to nrocn na zarzen napr. protiproud extrakce.
Matematick vztahy prvn Fickuv zkon difuse, rozdelovac koeficient a Stokesuv-Einsteinuv vztah (pro posouzen vlivu teploty na difusi).
Nekdy je vhodn predem pripravit drogu napr. odtucnenm nebo vysuenm.
Extrakce nadkritickmi plyny (oxidem uhlicitm) se dnes pouv hlavne kdekofeinizaci kvy.
368. Extrakty Rozlucovac lisy (periodick, kontinuln) oddelen matoliny od zbytku vluhu.
Tekut extrakty se dnes pripravuj obvykle perkolac vpomeru 1:1. Jsou cir nebo tmer cir, intezivne zbarven, charakteristickho zpachu a chuti.
Polotuh extrakty zskaj se odparovnm vyluhovadla po extrakci. Obsah suiny by mel bt nad 70%.
Such eextrakty jsou nejstlej, obsahuj maximlne 5% vlhkosti U nich se pak casto upravuje obsah cinn sloky.
369. Extrakty Macerace-kdy se poloha drogy a pohyb vyluhovadla prakticky nemen.
Perkolace-droga je fixovna pri pomalm prutoku vyluhovadla.
Pri vriv extrakci, extrakci ultrazvukem a protiproudov extrakci se droga a vyluhovadlo pohybuj soubene nebo protiproudne.
370. Extrakty Tinktury
Jsou dnes razeny pod tekut extrakty. Jsou to obvykle lihov vluhy zdrog. Nzev tnct = barevn (proto i nzev iodov tinktura). Obvykl postup macerace nebo perkolace 60% lihem, u alkaloidnch drog sprdavkem kyseliny.
371. Lky zskvan z cerstvch rostlin Tak se pripravuj tvy, zkladn homeopatick tinktury a destilty nebo extrakty.
tvy se pripravuj lisovnm vysokm tlakem zcerstvch, ocitench, nebo parou upravench drog. Po filtraci se cer, filtruj, prpadne zbavuj mikroorganismu. Vyuit v prrodnm lcitelstv.
Vhomeopatii zkladn homeopatick tinktury jsou smesi ethanolu se tvami z cerstvch rostlin nebo ethanolick vluhy zskan macerac. Zkladn tinktury se pak red a potencuj na homeopatick prpravky.
372. Dal fytofarmaka Silice terick oleje. Zskvaj se zrostlinnch cst destilac svodn parou, mne casto lisovnm. Podle obsahu lcivch ltek maj ruzn cinky. Vesmes se pridvaj do lcivch prpravku a samotn se pouvaj jen vjimecne.
373. Dal fytofarmaka Aromatick vody nasycen vodn roztoky silic vetinou s malou prsadou ethanolu.
Aromatick lihy lihov roztok silic nebo tekavch ltek.
Vluhy z rostlinnch drog obsahuj i medicinln vna, elixry a tonika. Jsou i v nekterch kloktadlech, sirupech a v rade dalch tekutch i pevnch prpravku.
374. Msta podn Nejcasteji jako perorln nebo orln prpravky, dle jako topika.
Nekdy samostatne, jindy jako soucst LP.
Samostatne orlne vluhy jako kloktadla, roztoky (tnct.)na dsne apod.
Perorlne caje, sirupy, aromatick vody, medicinln vna atd.
375. Msta podn Perorlone nekdy tnct., extrakty i jako soucst LP.
Topicky odvary, nlevy jako obklady na kui.
Silice i jako soucst inhaland.
V lkopisu jsou: rostlinn drogy, tinktury a extrakty (i jako balzmy). Prklad: Belladonae folium, Belladonae pulvis normatus, Belladonae folii extractum siccum normatum, Belladonae folii tnct.normata
376. Prehled kontrolnch metod farmaceutick technologie Kontrola surovin i lcivch prpravku
377. Obsah 1. vod
2. Metody farmaceutick technologie
3. Kapitola 2 Zkuebn metody
4. Jin csti lkopisu
5. Mikrobiologick jakost LP
6. Bakteriln endotoxiny a pyrogenn ltky.
378. 1. vod Farmaceutick technologie (galenick farmacie) se zabv vrobou a prpravou kvalitnch lcivch prpravku. Jsou zde tedy dve oblasti vroba a prprava a - - kontrola jakosti.
Lkopis uvd radu metod pouitelnch jak pri tzv. farmaceutick kontrole vchozch surovin, tak i konecnch lcivch prpravku. Nejvce je techto metod v kapitole 2.9 Metody farmaceutick technologie, ale najdeme je i jinde.
379. Zde neuvdme analyticko-chemick a fyziklne-chemick apod. metody, ale jen to co se tk farmaceutick technologie.
380. 2. Metody farmaceutick technologie CL kap. 2.9 Pribline lze rozdelit zkouky do tr skupin, ale nekter jsou pouvan jak u surovin, tak i u LF.
a) Kontrola bench typu lkovch forem
b) Nov a nrocnej typy LF nebo zkouek
c) Kontrola surovin
381. 2 a) Kontrola bench lkovch forem 2.9.1 Zkouka rozpadavosti tablet a tobolek,
2.9.2 Zkouka rozpadavosti rektlnch a vaginlnch prpravku,
2.9.5 Hmotnostn stejnomernost pevnch jednodvkovch LF,
2.9.6 Obsahov stejnomernost jednodvkovch LF,
2.9.7 Oder neobalench tablet,
2.9.8 Pevnost tablet,
2.9.9 Meren konzistence penetrometricky,
2.9.17 Zkouka na vyuiteln objem parenterlnch prpravku,
2.9.20 Hodnocen kontaminace viditelnmi csticemi,
2.9.22 Stanoven doby deformace lipofilnch cpku,
2.9.24 Pevnost cpku a vaginlnch kulicek,
2.9.27 Hmotnostn stejnomernost jednotlivch dvek ve vcedvkovch obalech,
2.9.28 Zkouka na vyuitelnou hmotnost nebo objem tekutch a polotuhch prpravku.
2.9.40 Stejnomernost dvkovch jednotek.
382. 2 a) -2.9.1 Zkouka rozpadavosti tablet a tobolek
Kok strubicemi uzavrenmi dole stkou, vloen do lzne stemperovanou predepsanou tekutinou, 35 a 39 oC(372 oC). Hodnot se 6 ks LF. Tbl nebo tobolky jsou vtrubicch jednotlive a je-li to predepsno priloeny disky. Vertikln pohyb po predepsanou dobu. Zdvih 50-60 mm.
Kladn vsledek: - na stce dn zbytek,
- jen mekk zbytek bez tvrdho nezvlhcenho jdra,
- na stce nebo disku prilepeny jen lomky tobolek nebo obalu tablet.
383. 2 a) -2.9.1 Zkouka rozpadavosti tablet a tobolek
384. 2 a) -2.9.1 Zkouka rozpadavosti tablet a tobolek Velk tablety a velk tobolky: Vzorek vyhovuje kdy se rozpadly vechny (6 ks) tablety nebo tobolky.
Tablety a tobolky bench velikost (do 18 mm): Vzorek vyhovuje kdy se rozpadly vechny tablety nebo tobolky. Pokud se 1 nebo 2 ks z 6 nerozpadly, zkouka se opakuje s dalmi 12 ks. Vzorek pak vyhovuje, pokud se nejmne 16 z 18 zkouench jednotek rozpadlo.
385. 2 a) -2.9.1 Zkouka rozpadavosti tablet a tobolek Data zobecnch clnku LF:
Tekutina (krome enterosolventnch prpravku): voda, HCl 0,1 mol, umel aludecn tva. Poadovan doby zkouen: neobalen tablety 15 min, filmem potaen tbl a ben tobolky 30 min., obalen tablety 6O min, perorln tablety dispergovateln vstech 3 min.
Enterosolventn tbl a tobolky mus vydret, nen-li urceno jinak, 2 hodiny vHCl 0,1 mol a pak se rozpadnout ve fosforecnanovm tlumivm roztoku pH 6,8 za 6O minut.
386. 2 a) -2.9.1 Zkouka rozpadavosti tablet a tobolek Data zobecnch clnku LF:
Tbl. pro prpravu roztoku, tbl. pro prpravu disperze, tbl. pro prpravu vaginlnch roztoku a suspenz, tbl. pro prpravu rektlnch roztoku nebo suspenz : rozpad do 3 min vprstroji, ale za pouit vody o teplote 15 a 25 oC.
umiv tbl.: rozpad do 5 min ve 200 ml vody o teplote 15 a 25 oC.
387. 2 a) - 2.9.2 Zkouka rozpadavosti rektlnch a vaginlnch prpravku Rektln prpravek (cpek, tobolka) nebo vaginln prpravek (globule, tobolka, tableta) vtekutm prostred za predepsanch podmnek se rozpadne nebo zmekne. Prstroj je pruhledn trubice vn jsou uchyceny dva derovan kovov disky. 1 kus LF se umst mezi disky (s vjimkou vaginlnch tablet). Ve svisl poloze se d do velk lzne (4 litry na kus prpravku) teploty 36-37 oC, mrn mchn a kadch 10 min. se prevrt.
388. 2 a) - 2.9.2 Zkouka rozpadavosti rektlnch a vaginlnch prpravku
Po predepsan dobe se hodnot rozpad (mus se rozpustit, nebo rozpadnout nebo zmeknout, aby nezustalo tvrd jdro). Hodnot se 3 jednotky LF.
Vaginln tablety se zkouej umsten na hornm disku kter je jen smocen vodou.
389. 2 a) - 2.9.2 Zkouka rozpadavosti rektlnch a vaginlnch prpravku Data zobecnch clnku LF:
Cpky slipofilnm zkladem se kontroluj po 30 min a se zkladem rozpustnm ve vode se kontroluj po 6O min. Cpky srzenm uvolnovnm se hodnot disoluc.
Rektln tobolky se hodnot po 3O min.
Globule (krome srzenm uvolnovnm) se hodnot po 6O min.
Vaginln tablety a tobolky : po 30 min.
390. 2 a) - 2.9.5 Hmotnostn stejnomernost pevnch jednodvkovch LF
Hodnot se 20 jednotek. Stanov se jednotliv hmotnosti a prumern hmotnost, povolen odchylky v % jsou tabulce:
391. 2 a) - 2.9.6 Obsahov stejnomernost jednodvkovch LF
Zkladem je stanoven obsahu u 10 jednotek prpravku. Pak jsou tri skupiny zhlediska prsnosti hodnoceni: A tablety, prky pro parenterln pouit, ocn inzerty, suspenze pro injekce,
B tobolky, zrnen prky prky pro jin ne parenteralia, cpky, globule,
C transdermln nplasti.
ad A B vzsade by mely bt jednotliv obsahy vintervalu 85% a 115% prumeru. Lze vak pokracovat sdalmu 20 jednotkami LF.
392. 2 a) Oder a pevnost tablet 2.9.7 Oder neobalench tablet
Zkou se (100 otcek) cca 6,5 g neoblench tablet o hmotnosti do 650 mg, nebo 10 tablet vetch v bubnku s prepkou. Prpravek vyhovuje, kdy oder (snen hmotnosti) je do 1 % a nejsou zreteln vet lomky.
2.9.8 Pevnost tablet
Mer se sla potrebn krozdrcen tablety.
393. 2 a) - 2.9.9 Meren konzistence penetrometricky Mer se hloubka pruniku kuelu vhodnho tvaru za 5 s do polotuhho materilu pri teplote 250,5 oC.
394. 2 a) - 2.9.17 Zkouka na vyuiteln objem parenterlnch prpravku
Zkouej se prpravky vjednodvkovch obalech, ve vcedvkovch obalech, nplne a predem naplnen injekcn strkacky a infuzn prpravky.
Overen, zda lze odebrat a podat pacientum deklarovan objem.
395. 2a) - 2.9.20 Hodnocen kontaminace viditelnmi csticemi
Prohlen za vhodnch podmnek viditelnosti. Parenterln roztoky by mely bt cir a prakticky prost cstic.
396. 2a) - 2.9.22 Stanoven doby deformace lipofilnch cpku
Pouvaj se jin prstroje ne jsme meli vCSL 4 a hodnocen se del pri teplote 36,50,5 oC.
397. 2a) - 2.9.24 Pevnost cpku a vaginlnch kulicek
398. 2a) - 2.9.27 Hmotnostn stejnomernost jednotlivch dvek ve vcedvkovch obalech
Urcen pro perorln lkov formy dodvan vobalu s prumyslove opatrenmdvkovacem. Zv se jednotlive 20 dvek. Nejve dve hmotnosti se mohou odchlit od prumeru o vce ne 10 % a dn se nesm odchlit o vce ne 20 %.
399. 2a) - 2.9.28 Zkouka na vyuitelnou hmotnost nebo objem tekutch a polotuhch prpravku.
Hodnot se tekutiny a polotuh prpravky dodvan vjednodvkovm obalu (ne parenteralia).
Overen zda lze odebrat z obalu a tedy i vyut deklarovanou hmotnost nebo deklarovan objem.
400. 2a) -2.9.40 Stejnomernost dvkovch jednotek.
Nov komplexn zkuebn stat, kter m postupne nahradit drvej hodnocen zkouky na vyuitelnou hmotnost nebo objem a doplnit i zkouky typu hmotnostn nebo obsahov stejnomernosti. Proveden je ovem jin. Vdy se mus stanovovat obsah lciv ltky. Proto byl zaveden pojem hmotnostn promenlivost. Del se i zkouka obsahov stejnomernosti ale vypoctv se tzv. hodnota prijatelnosti.
401. 2a) -2.9.40 Stejnomernost dvkovch jednotek. Hmotnostn promenlivost: stanov se obsah lciv ltky vreprezentativnm vzorku are prpravku a vypoct se kolik % zdeklarovanho obsahu m prpravek. Pak se urc hmotnosti nebo objemy urcenho mnostv kusu (podle typu LF) jednotek lkov formy a pro kadou jednotku se vypoctou opet procenta ve vztahu kdeklarovanho obsahu. A vypoctv se hodnota prijatelnosti.
402. 2 b) Kontroln metody pro suroviny Nekter se pouvaj i pro LF (napr. penetrometrie a tok prku)
2.9.9 Meren konzistence penetrometricky
2.9.12 Klasifikace velikosti cstic prku stovnm
2.9.14 Stanoven mern plochy povrchu pomoc pruniku vzduchu
2.9.15 Zdnliv objem
2.9.16 Sypnost
2.9.23 Stanoven hustoty pevnch ltek plynovm pyknometrem
2.9.26 Specifick povrch adsorpc plynu
2.9.29 Prav disoluce
403. 2 b) Kontroln metody pro suroviny
2.9.29 Prav disoluce
2.9.31 Analza velikosti cstic laserovou disfrakc
2.9.32 Stanoven porozity a distribuce velikosti pru pevnch ltek rtutovou porozimetri
2.9.33 Charakteristika krystalickch a cstecne krystalickch pevnch ltek rentgenovou difrakc
2.9.34 Sypn hustota a setresn hustota prku
2.9.36 Tok prku
2.9.37 Optick mikroskopie
2.9.38 Odhad distribuce velikosti cstic analytickm prosvnm
404. 2 b)2.9.29 Prav disoluce Pro samotn ltky (lciv i pomocn) v pevnm stavu.
Rychlost rozpouten po zhutnen (vlisek) za podmnek konstantn plochy povrchu ve styku s mediem.
Exp.podmnky pro kadou ltku teplota, medium, iontov sla, pH, rychlost mchn.
405. 2 b) 2.9.36 Tok prku Hodnocen: sypn hel, index stlacitelnosti nebo Hausneruv koeficient, rychlost vtoku otvorem, strihov cela.
Pouit pro suroviny i LF typu Pulveres
406. 2 b) 2.9.37 Optick mikroskopie ltky lze pozorovat i fotit
Charakterizace
krystalinity,
velikosti cstic,
tvaru cstic (jehlicovit, sloupcovit, upinovit, destickovit, litov, stejnomern),
otzky shlukovn (stupen popsn termny: lamely, agregty, aglomerty, konglomerty, sfrolity, druzy),
vlastnosti cstic a povrchov charakteristiky.
407. 2 b) 2.9.38 Odhad distribuce velikosti cstic analytickm prosvnm (nov)
Citovna Norma ISO. V sade st mus bt velikost pres kterou projde cel vzorek.
Metody trepn: prosvn za sucha mechanick, elektromagnetick oscilace, vertikln oscilace, horizontln krouiv pohyb, natrsn s poklepem, v proudu vzduchu.
Pokud se tvor agregty je analza neplatn.
408. 2 c) Novej a nrocnej LF nebo zkouky 2.9.3 Zkouka disoluce pevnch lkovch forem
2.9.42 Zkouka disoluce lipofilnch pevnch lkovch forem
2.9.4 Zkouka disoluce transdermlnch prpravku
2.9.25 Zkouka disoluce lcivch vkacch gum
2.9.18 Prpravky k inhalaci: aerodynamick stanoven jemnch cstic
2.9.19 Hodnocen kontaminace csticemi pod hranic viditelnosti
2.9.34 Sypn hustota setresn hustota prku
2.9.35 Jemnost prku
2.9.36 Tok prku
2.9.41 Oder granul a sfroidu
2.9.43 Zdnliv disoluce
409. 2cb) -2.9.18 Prpravky k inhalaci: aerodynamick stanoven jemnch cstic,
410. 2 c) -2.9.3 Zkouka disoluce pevnch LF, Cel text preformulovn.
Rozliuje se uvolnovn : ben, prodlouen a zpoden.
Nov prstroj s vratnm vlcem.
Nov oddl vyhodnocen s kriterii prijatelnosti (akceptacn kriteria).
Oddl pro informaci Smernice disolucnho testovn.
411. 2c) -2.9.3 Zkouka disoluce pevnch LF 4 typy prstroju: s kockem, s pdlem, s vratnm vlcem a s prutokovou celou.
LF s benm uvolnovnm, s prodlouenm uvolnovnm a se zpodenm uvolnovnm.
Kriteria prijatelnosti (3 stupne).
Smernice pro disoluce (experimentln podmnky, doporucen disolucn media, kvalifikace a validace, specifikace disoluce pro perorln lkov formy pocet bodu)..
412. 2 c) -2.9.3 Zkouka disoluce pevnch LF Cel text je preformulovn. Nyn zkouka urcena jen pro prpravky podvan sty.
Oddelenm puvodnho textu ze zkouky 2.9.3 vznikla samostatn stat 2.9.42 Zkouka disoluce pevnch lipofilnch lkovch forem
413. 2 c) - 2.9.4 Zkouka disoluce transdermlnch prpravku, Transdermln nplast (nebo cst) se d do drku v nem je z jedn strany prstup disolucnho media k nplasti. K disulci se pouije prstrojs pdlem. Druh monost je nahrazen kocku v disolucnm prstroji vlcem poadovanch rozmeru na kter se nplast nalep.
414.
Urceno pro injekce a infuze.
Metody: clonenm svetla (laser) a mikroskopick (cstice na filtru).
Nroky na cistotu prostred a materilu.
Lkopis predepisuje maxinln pocty cstic urcitch rozmeru. 2 c) - 2.9.19 Hodnocen kontaminace csticemi pod hranic viditelnosti
415. B.2 c) - 2.9.43 Zdnliv disoluce Urceno pro pevn ltky, prky a granulty.
Metoda s prutocnou celou.
416. 3. Jin zkouky z kapitoly 2. Zkuebn metody 2.1.1 Kaptka, 2.1.4 Sta
2.2.1 Cirost a stupen opalescence tekutin, 2.2.2 Stupen zbarven tekutin, 2.2.3 Stanoven pH, 2.2.5 Relativn hustota, 2.2.8 Viskozita, 2.2.9 Meren kapilrnm viskozimetrem, 2.2.10 Meren rotacnm viskozimetrem, 2.2.17 Teplota skpnut, 2.2.32 Ztrta suenm, 2.2.35 Osmolalita, 2.3.4 Pach.
417. 3. Jin zkouky z kapitoly 2. Zkuebn metody 2.1.4 Sta
Pro analytick kontroly jen sta (18 ks) se ctvercovm otvory o jmenovitch velikostech otvoru od 11200 m do 38 m.
418. 3. Jin zkouky z kapitoly 2. Zkuebn metody 2.2.1 Cirost a stupen opalescence tekutin
Krome vizulnho hodnocen, jsou zde popsny i instrumentln metody (nefelometrie, turbidimetrie, prpadne instrumentln stanovan opalescence). Mme 4 porovnvac suspenze. Vizuln pozorovn urcit vrstvy. Tekutina je cir kdy je jako voda R nebo pouit rozpoutedlo, nebo nem silnej opalescenci ne porovnvac suspenze I.
419. 3. Jin zkouky z kapitoly 2. Zkuebn metody 2.2.2 Stupen zbarven tekutin
3 zkladn roztoky lut s FeCl3, cerven sCoCl2 a modr sCuSO4 vroztoku HCl. Znich se priprav 5 standardnch (hned, hnedolut, lut, zelenolut a cerven), kter se jete red na porovnvac roztoky.
420. 4. Dal csti lkopisu Kontroln metody lze najt i v dalch cstech lkopisu
a) Obecn clnky LF
b) Obecn clnky
c) Lciv prpravky v Evropsk csti CL
d) Lciv prpravky v Nrodn csti CL
e) Poznmky
421. 4 a) Obecn clnky LF Spumae medicate relativn hustota peny a doba napenen,
Inhalanda stejnomernost podan dvky, pocet dvkovch jednotek,
Liquida peroralia dvka a dvkov stejno- mernost perorlnch kapek,
Oculoguttae u suspenze velikost cstic,
422. 4 a) Obecn clnky LF Nasalia ( nosn kapky a spreje) stejnomernost dvkovch jednotek, hmotnostn stejnomernost a stejnomernost podan dvky,
Oromucosalia (orln kapky, orln spreje a sublingvln spreje) - stejnomernost dvkovch jednotek, hmotnostn stejnomernost a stejnomernost podan dvky,
Tabulettae pro dispersione jemnost disperze.
423. 4 b) Obecn clnky Prklady:
Extracta a Tincturae zkouka na zbytek po odparen,
Plantae medicinales od potionem aquosam vlastn zkouka na hmotnostn stejnomernost.
424. 4 d) Lciv prpravky Evropsk i nrodn cst lkopisu zsada: prpravek vyhovuje obecnmu clnku prsluen LF.
Mue bt i clnek pro celou skupinu prpravku, pak odkaz na tento clnek s poadavky na kvalitu (napr. Praeparata insulini iniectabilia).
Homeopatica zkouky: ztrta suenm, zbytek po odparen.
425. 5. Mikrobiologick jakost LP Kategorie 1. LP steriln predepsna zkouka na sterilitu.
Kategorie 2. Prpravky k mstnmu pouit a k pouit v dchacm stroj (s vjimkou tech u nich predepsna sterilita a transedrmlnch nplast) nejve 102 mikroorganismu (aerob. bakteri a hub) v gramu nebo mililitru a pak jsou ruzn dal podmnky.
426. 5. Mikrobiologick jakost LP Kategorie 3. A perorln a rektln prpravky nejve 1000 ivch aerobnch mikroorganismu a nejve 100 hub v 1 g nebo ml neprtomnost Escherichia coli.
3. B prorln prpravky z prrodnch surovin, kter nelze protimikrobne oetrit nejve 10000 ivch aerobu a 100 hub v 1 g nebo ml a rada dalch podmnek.
427. 5. Mikrobiologick jakost LP Kategorie 4 prpravky z rostlin
A kdy se pridv vrouc voda - nejve 107 ivch aerobu a 10 5 hub v 1 g nebo ml.
B vrouc voda se nepridv nejve 10 5 ivch aerobu a 10 4 hub v 1 g nebo ml + dal podmnky.
428. 6. Zkouka na bakteriln endotoxiny a na pyrogenn ltky. Zkou se u parenterlnch prpravku, pritom prednost m zkouka na bakteriln endotoxiny (nedel se na ivch zvratech).
