Realizace: únor – březen 2009.

1. Prezentace výsledků dotazníkových průzkumů u žáků SŠ, studentů VŠB a výrobních podniků Moravskoslezského kraje Ing. Petra Kantorová Projektová manažerka OHK

2. Základní data průzkumů Realizace: únor – březen 2009. Forma elektronického dotazníku, v ojedinělých případech tištěné verze. Zapojeno 13 SŠ technického směru a 2 všeobecná gymnázia z celého MSK (všechny okresy), celkem 1.147 žáků (pouze 18 % dívek). Osloveny 1. – 4. ročníky (největší zastoupení 3. ročník – 33 %). Provedené dotazníkové šetření mapuje zájem žáků SŠ o studium jednotlivých technických oborů a jejich představy o budoucím povolání. Zapojeno 259 studentů VŠB v Ostravě. Provedené dotazníkové šetření mapuje spokojenost studentů se studiem na VŠ a jejich pohled na trh práce z hlediska uplatnění se v technických profesích. Zapojeno 118 firem technického směru z celého MSK. Provedené dotazníkové šetření mapuje potřeby zaměstnavatelů a jejich firem v MSK na své nynější a potencionální zaměstnance.

3. Motivace, spokojenost žáků SŠ………

4. Zájem o studium na VŠ ze strany žáků SŠ ……

5. Trh práce v hodnocení žáky SŠ……

6. Uplatnění žen v technických profesích z pohledu žáků SŠ

7. Zájem o aktivity projektu ze strany žáků SŠ….

8. SHRNUTÍ průzkumu u žáků SŠ • Největší zájem o studium na VŠB v Ostravě (54 %), následuje VUT v Brně (25 %) a Masarykova Univerzita v Brně (19 %). Kraluje obor informačních technologií. • 35 % dotazovaných se zájmem o VŠ studium vyrůstá v rodině, kde alespoň 1 z rodičů vystudoval VŠ. • 80 % respondentů (ze zájemců o studium na VŠ) si věří, že zvládnou přijímací zkoušky na VŠ. • Zájem o VŠ studium technického směru pramení z výše mezd a nedostatku pracovní síly daných odvětví. • Úroveň SŠ je žáky hodnocena jako přiměřená.

9. Dotazníkový průzkum u firem MSK • 69 % PO, 31 % FO • Převážně malé a střední firmy s počtem do 50 zaměstnanců – 80 % respondentů s nejčastější dobou podnikání 15 let.

10. Šetření u zaměstnavatelů • 32 % v současné době uvažuje o přijetí nových zaměstnanců, 68 % nikoliv. Zájem je o HPP, zaměstnávání na DPČ či DPP jen výjimečně. • Žádané profese: zedník, tesař, stolař, horník, zámečník, administrativa. Dále se objevil analytik/programátor, brusič, svářeč, dělník ve výrobě, elektromontér, frézař, projektant, montér, topenář, instalatér, stavbyvedoucí či klempíř. • U 65% dotazovaných zaměstnavatelů je výběr zaměstnanců ovlivňován sezónně. • 69 % dotazovaných zaměstnavatelů mělo v uplynulých 12 měsících problém s hledáním zaměstnanců. • Zájem o spolupráci na projektu TechIN – Propojení studia a praxe, mají firmy především formou pasivní účasti a to získáváním informací o výstupech projektu. Dále pak formou umožnění exkurze v podniku s cílem bližšího seznámení se s danými profesemi či formou tzv. stínování.

11. Problematika vhodného uchazeče Firmy požadují: 1. Pracovní návyky 2. Praxe 3. Vzdělání

12. Požadované klíčové dovednosti u zaměstnanců se SŠ vzděláním • Loajalita k zaměstnavateli • Jednání se zákazníkem • Komunikační schopnosti • Týmová spolupráce • Organizační schopnosti • Práce s PC • Kreativní schopnosti a práce s informacemi • Jazykové znalosti • Prezentační dovednosti

13. Požadované klíčové dovednosti u zaměstnanců s VŠ vzděláním • Loajalita k zaměstnavateli • Jednání se zákazníkem • Organizační schopnosti • Komunikační schopnosti • Týmová spolupráce • Práce s PC • Práce s informacemi • Kreativní schopnosti • Prezentační dovednosti • Jazykové znalosti

14. Pracovní versus rodinný život • 61% respondentů umožňuje slaďování rodinného a pracovního života, nejčastější způsobem jak společnost umožňuje toto slaďování je zajištění flexibilní (pružné) pracovní doby nebo možnost částečné práce z domu (tzn. vybavení domácí kanceláře) či forma zkráceného úvazku.

15. Spolupráce firem a škol – hodnoceno z pohledu firem • 55 % dotazovaných zaměstnavatelů již s nějakou školou spolupracovalo • Nejčastěji se jednalo o spolupráci s učilišti (50 %), dále pak se SŠ (37 %) a pouze ve 13 % se jednalo o VŠ.

16. Dotazníkový průzkum u studentů VŠB 259 studentů VŠB, fakulty strojní (34 %), elektroniky a informatiky (20 %), bezpečnostního inženýrství (15 %), metalurgie a metálového inženýrství (12 %), stavební (12 %) a hornicko geologické (7 %). 70 % navštěvuje 2. a 4. semestr studia

17. Očekávání, spokojenost studentů VŠB se studiem

18. Trh práce v pohledu studenta VŠ

19. Hodnocení trhu práce studenty VŠ

20. Lukrativní technické obory?

21. Uplatnění žen v technických profesích z pohledů vysokoškoláka

22. Obecné závěry průzkumů u studentů VŠB • Z šetření provedeného u studentů VŠB vyplývá, že velká většina studentů se hodlá technické profesi věnovat i po dokončení studia. Faktory, které je motivují nebo by je motivovaly k setrvání v profesi technického zaměření jsou především výše mezd a další formy odměňování v daném oboru a také nedostatek odborníků v oboru, tudíž snadné uplatnění se na trhu práce. Významným faktorem k setrvání v technickém oboru také bylo okolí, jako např. rodiče, přátelé, spolužáci apod. a rychlý kariérní růst. • Hodnocení studia na VŠ (tj. využitelnost teoretických znalostí i praktických dovedností) bylo z větší části ohodnoceno studenty jako spíše dostačující. Studenti si většinově myslí, že by se velmi dobře uplatnili na trhu práce, ale mají i obavy kvůli současné ekonomické krizi a náročným požadavkům zaměstnavatelů. • Nejvíce si studenti vybírali technický obor z důvodu navazování na vystudovaný středoškolský obor, nebo se o zvolený obor zajímají a také, že daný obor považují za lukrativní. • Více než polovina dotazovaných vysokoškoláků nastupovala na VŠ s pozitivními požadavky a jsou spokojeni. Hlavním důvodem nespokojenosti se studiem se ukázal nedostatek praxe během studia a hned za ním nekvalitní výuka. • A jak obecně studenti hodnotí požadavky ze strany VŠ? Více než polovina studentů shledala studium jako přiměřené a odpovídající VŠ, o něco málo studentů odpovědělo, že je studium obtížné a požadavky jsou náročné. Téměř zanedbatelné se dají považovat krajní odpovědi, že požadavky jsou extrémně náročné nebo že požadavky jsou naopak minimální.

23. Šetření u vedoucích pracovníků SŠ • Cílem bylo zmapovat pohled ze strany vedení SŠ na oblast spolupráce jejich školy s VŠ a se zaměstnavateli. • Výsledky z jednotlivých SŠ velmi rozdílné. • Dlouhodobě navázána partnerství SŠ – firma fungují, problém je oslovování nových zaměstnavatelů. • Neochota ze strany firem umožňovat exkurze, účastnit se výuky formou přednášek apod. • Spolupráce s VŠ: chybí zpětná vazba ve vztahu k nástupu studentů na VŠ a ukončení jejich studia, spolupráce omezena pouze na část letáků a informačních nástěnek. • Zájem SŠ o: exkurze, návštěvy ve výuce ze strany odborných pracovníků, případně výuka ze strany firem, stipendia, výchova studentů pro konkrétní podniky, zapůjčení nových technologií do výuky apod.

24. Děkuji za pozornost a přeji hezký zbytek dne. Ing. Petra Kantorová Projektová manažerka OHK