Vztah mezi velikostí těla a početností pstruhů v populaci

1. Vztah mezi velikostí těla a početností pstruhů v populaci Ondřej Slavík 14. března 2009 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M.

2. Úvod Přirozené procesy Hospodaření v revíru Co ovlivňuje početnost a velikost těla jedinců v populaci? Před zodpovězením poměrně snadné otázky: „Jak dosáhnout stavu, kdy v revíru chytáme především velké ryby?“ Je třeba na chvíli zapomenout na rybolov a shrnout si několik faktů… 1 2 • Velikost domácího okrsku (HR) • Dostupnost zdrojů • Sociální hierarchie • Vysazování • Rybolov A A B B C

3. A1 Přirozené procesy Velikost HR Centrum aktivity (core area) Domácí okrsek (HR) definován jako plocha, kde: • se jedinec vyskytuje během diurnálního cyklu(Burt 1943, Kramer & Chapman 1999) • jedinec vykonává své pravidelné aktivity (Mace et al. 1983, Barrows 1996) • Plocha HR není využívána rovnoměrně (Hayne 1947)  preference části území HR CA T Teritorium • Plocha, která je jedincem určitým způsobem obraňována • např. salmonidi mají totožnou velikost HR a teritoria  ochraňují své potravní zdroje (Kramer & Grant 1990) Velikost plochy, kterou pstruh obsazuje, je dána velikostí těla a dostupnosti zdrojů

4. A1 Přirozené procesy Hustota obsádky Vztah mezi velikostí těla a energetickými nároky určujepočetnost ryb v toku (Kramer & Grant 1990) • Velikost těla určuje velikost teritoria  možnost odvodit početnost ryb v toku Početnost je dále určena: Matematický model byl věrohodný pouze pro mělké proudy Potravní nabídkou Členitostí prostředí Kontrola všech vrstev úseku v rovnováze Kontrola hladiny nebo vodního sloupce Proud Tůň Hustotu populace a velikost těla ryb nelze dobře spočítat vzhledem k 3D prostoru

5. A2 Přirozené procesy Dostupnost úkrytů Fretwel (1972) Ideálně volné rozšíření (IFD) • migrující jedinec nalezne dostatečný počet volných a vhodných úkrytů • v tocích s nižší hustotou obsádky, lze očekávat i menší pohyb ryb Co se stane, dojde-li k náhlé změně hustoty rybí obsádky? • Tok je „poloprázdný“ • Tok je „obsazen“ V obsádkách s vysokou početností spouští imigrace nových jedinců nekontrolovaný kaskádový efekt přesunů Ideálně despotické rozšíření (IDD) • vhodné úkryty jsou obsazené • jedinec uplatní svou agresivitu a vypudí slabšího konkurenta (kaskádový efekt) Obsádku nelze uměle zvyšovat → přesazováním zvýšíme pouze emigraci ryb

6. A3 Přirozené procesy Sociální hierarchie Velké ryby Malé ryby Početnost populace závisí na počtu dominantních jedinců a početnost subdominantních jedinců není podstatná(Crisp 2000); Konkurence mezi malými a velkými rybami je zanedbatelná • trvalé stanoviště • stabilní populace • migrace mezi tůněmi • nestabilní výskyt X Dominantní ryby Subdominantní r. • obsazují výhodnější pozice • výhodnější doba příjmu potravy • lepší ochrana před predátory • méně výhodné pozice • pomaleji rostou • pozdější sexuální dospívání • vyšší mortalita Stabilní populace je složená z velkého počtu dominantních jedinců

7. B1 Hospodaření na revíru Vysazování původní Vysazování Umělé vysazování nebo zabíjení úlovku vnášejí do původní populace prvky sociální nestability a porušují přirozenou prostorovou distribuci ryb V toku mohou zůstávat „nechtěné“, vysazené ryby, přestože je vhodné upřednostnit „místní“ původní jedince • uměle vysazení jedinci jsou: • více agresivní • špatně snášejí změnu potravy • méně odolní vůči predátorům vysazení Vzdálenost od predátora Čas Nevysazovat a od vody odnášet jen minimální úlovek NEBO Vysazovat limitovaný počet, který se odloví

8. B2 Hospodaření na revíru Rybolov Rybolov Umělé vysazování nebo zabíjení úlovku vnášejí do původní populace prvky sociální nestability a porušují přirozenou prostorovou distribuci ryb Z toku mizí největší jedinci, tedy je trvale oslabována/snižována početnost původní populace, a to o „nejcennější“ jedince • preferovaní jedinci úlovku jsou: • největší • nejplodnější • nejúspěšnější Od vody odnášet jen minimální úlovek NEBO Zavést princip „Chyť a pusť“

9. Co doopravdy reguluje počet a velikost ryb v populaci? Reprodukce Přirozená reprodukce • Dostupná plocha pro tvorbu hnízd • velké ryby použijí hrubší štěrk, tzn. → zvyšuje se počet jiker, které přežijí • Velikost samice • velká ♀→ vysoký počet jiker → více potěru • většívelikostjiker → většípotěr → zvyšuje se pravděpodobnost přežití • Hustota populace • vysoká hustota výskytu jedincůsnižuje úspěch tření stresem rodičů a následně i souboji juvenilů • 5 – 6 ♀ na 300 m2 je udáváno jako maximální hustota Prvním hlavním regulačním faktorem populace je počet a plodnost samic a dostupnost reprodukčního substrátu Je velmi obtížné, resp. nemožné odhadnout optimální počet samic, a proto je vhodné nechat ustálit přirozenou rovnováhu

10. Co doopravdy reguluje počet a velikost ryb v populaci? Kritická perioda Kritická perioda – několik prvních týdnů života juvenilů po vylíhnutí Druhým hlavním regulačním faktorem populace je rychlost, se kterou juvenilní pstruzi absolvují tzv. kritickou periodu • Délka kritické periodyje ovlivněná růstem • Individuální rozdíly v růstu se projeví během prvních týdnů • Délka periody závisí na hustotě populace vzhledem k nabídce potravy • Úmrtnost juvenilů se zvyšuje s prodloužením doby kritické periody Nejsme schopni stanovit optimální hustotu vysazovaných juvenilů vzhledem k variabilitě prostředí toku (každý rok se liší průtok, teplota, dostupnost úkrytů, nabídka potravy …) Přesazování může mít horší efekt než nevysazení → preference přirozené reprodukce

11. Závěry Početnost, věk a velikost jedinců v populaci pstruhů je regulována faktory faktory přímo ovlivňujícími přirozenou reprodukci a následného období vývoje juvenilů Regulace prostřednictvím vysazování a odlovu tak není vhodně cílená a její pomocí nelze dosáhnout „optimálních podmínek/parametrů“ populace pstruha • Umožnit přirozenou reprodukci • Velcí jedinci regulují početnost juvenilů (Elliot 1990) • Ochrana a obnovování původních biotopů včetně zprůchodnění toků • Regulovat lov ryb • Zvyšovat míru lovených ryb • Zavést pouze přístup „CHYŤ A PUSŤ“ • Zvyšovat ceny povolenek Dojde k ustanovení silné populace trvale se vyskytujících jedinců, které budeme muset po ulovení většinou do vody vracet