Dejiny o etrovatelstv obdob 1. republiky a 2. svetov v lky

1. Dejiny o�etrovatelstv� � obdob� 1. republiky a 2. svetov� v�lky Bc. Katerina �vejdov� �stav zdravotnick�ch studi� katerina.svejdova@tul.cz

2. Osv�ceneck� obdob� Reformy Marie Terezie a Josefa II. byla zru�ena asi polovina kl�teru, kter� byly neu�itecn� (u�itecn�: �koln� v�chova, p�ce o nemocn�, veda zavedena byla rada zdravotnick�ch opatren�, nemocnice, porodnice, sirotcince, nalezince, chudobince; ka�d� ves mela porodn� babku, hrbitovy mimo mesto rada reforem se neujala, nekter� ukvapen� - z�kaz pohrb�v�n� v�rakv�ch, zru�eno zaveden stavovsk� r�d zdravotn�ku odnal vedouc� �lohu c�rkvi a v�chovu prenechal st�tu. zru�il mucen�

3. O�etrovatelstv� v novoveku nutnost vzdel�v�n� o�etrovatelek (viz. 1.o�e.�kola F.N.) vznik fakultn�ch nemocnic � Fakultn� nemocnice v Praze � 1790 � nemocnice si o�etrovatelky �vychov�valy� samy, od slu�ebne star��ch o�etrovatelek

4. V�eobecn� fakultn� nemocnice

5. Historie VFN vdec� za svuj vznik c�sari Josefu II jeho majest�t brzy po sv�m n�stupu na trun - v r. 1781 - vydal tzv. direktivn� pravidla, v. nich� bylo stanoveno, jak�m zpusobem maj� b�t vybudov�ny zdravotn� �stavy V�eobecn� nemocnice mely pecovat o chud� nemocn�, v porodnic�ch mely rodit nemajetn� rodicky souc�st� nemocnice mely b�t i nalezince, sirotcince, chorobince pro chud�, chronicky nemocn� pacienty a bl�zince na bezplatnou zdravotn� p�ci meli n�rok nemajetn� Pra�an� museli v�ak v Praze ��t nejm�ne 10 let a predlo�it Vysvedcen� chudoby plat�c� pacienti byli l�ceni na pokoj�ch 1. a 2. tr�dy s t�m, �e Pra�an� meli ni��� taxy tato v�hoda byla zru�ena a� v r. 1928 tr�dy byly zru�eny v r. 1948.

6. podm�nky pro o�etrovatelky ve v�eobecn�ch nemocnic�ch: pracovn� doba dle potreby pri zanedb�n� slu�by ci ztr�te invent�re o�etrovatelka trest�na pokutou pokuta � z�kaz vych�zek ci propu�tena vych�zky stanovoval l�kar spala na pokoj�ch s nemocn�mi za plentou musela b�t svobodn� pro pr�pad nemoci nebyl person�l poji�ten

7. 19.stolet� revolucn� rok 1848 � N�rodn� obrozen� vzniklo spoustu spolku � �eny zrovnopr�vneny s mu�i V�robn� spolek �ensk� (1872) � posl�n� � v�chova �en k urcit�mu povol�n� hl.osobnosti � K. Svetla, E. Kr�snohorsk� cinnost Spolku � kurzy varen�, �it�, o�etrovatelstv�, psan� na stroji, jak v�st dom�cnost�) do kurzu se hl�sily, kter� tuto cinnost chtely vykon�vat nebo bohat� me�tanky vypracov�n r�d slu�by o�etrovatelsk�

8. �Kurz o�etrovatelstv� z�sluha Spolku 1874 � prvn� o�e.�kola v Rakousku-Uhersku v Praze (po vzoru F.N.), existenci ovlivnili Karolina Svetla a Eli�ka Kr�snohorsk� Prof. Bohumil Eiselt � l�kar internista, clen spolku Cesk�ch l�karu, v�il si o�etrovatelstv� kurz trval 4 � 5 mes�cu teoretick� predn�ky zaji�tovali l�kari pren�ej�c� na UK praktick� c�st ve VFN � chirurgie, interna, detsk�, �ensk� odd. podm�nky prijet�: 20let, svobodn�, bez z�vazku, musely bydlet v dome o�etrovatelek u �koly cerpaly z knihy F.N. �Pozn�mky o o�etrovatelstv�

9. Obdob� 1.svetov� v�lky

12. O�etrovatelsk� �koly v Cech�ch 1914 � usnesen� �e se otevre cesk� o�e.�kola, pro nedostatek l�karu otevrena a� v r.1916 podm�nky prijet�: vek 18 -30 let, svobodn�, absolvov�na me�tansk� �kola (kdo mel vy��� mel prednost), mravn� bez�honost, zdrav.stav, rakousk� st�tn� obcanstv�, potvrzen�, �e nevedou vlastn� dom�cnost a nepecuj� o nezletil� d�te, vyj�mecne pred 18.rokem pokud pracovali jako el�vky (person�l prijat� na zku�ebn� dobu) prij�mac� r�zen� : p�semn� zkou�ka z poctu, test inteligence, test z cesk�ho jazyka 1.rok studia ciste teoretick� (4mes�ce na zkou�ku), na konci 1.roku zkou�ka 2.rok praktick� - praxe- chir, interna, detsk�, �ensk� odd. z�ver studia: teorie � spr�va a administrativa, klinick� blok � interna, chirurgie praktick� � na v�ech oddelen�, trvala nekolik dnu

13. 1.O�e.�kola prvn� rocn�k � 10 absolventek, druh� 11 1.reditelka � Franti�ka Fajfrov� (nemela o�e.vzdel�n�, jen kurz, pr�sn�, mezi studentkami neobl�ben�) na pozv�n� A.Masarykov� prijeli 3 americk� sestry ( Marion Parson - predstaven�, Lentel, Kacina � odb.asistentky) � povznesen� �rovne, zavedli etiku a historii, zalo�ily �koln� stanice nov� reditelka Sylva Macharov� (1.absolventka), vzdelan�, zku�en�, medaile F.N., byla i rediteljkou nem.�koly, duraz na sebevzdel�v�n� od. R. 1932 � reditelka Emilie Ruth Tobol�rov�

14. 1.o�e.�kola nov� reditelka Sylva Macharov� � 1.absolventka o�e.�koly pracovala v sanatoriu v Podol�, prijata na chir.kliniku � instrument�rka velmi zku�en� a vzdelan�, medaile F.N. soucasne reditelkou nemeck� o�e.�koly dbala na vysokou �roven � sebevzdel�v�n� studentek obl�ben� � koncerty, v�lety� ve funkci do r.1931 � vd�v� se a odj�d� po n� reditelkou Emilie Ruth Tobol�rov�

15. Podm�nky studia na o�etrovatelsk� �kole 1.pol.1.rocn�ku � z�kladn� odborn� predmety (anatomie, fyziologie, patologie, bakteriologie, hygiena, o�etrovatelsk� technika � tu vyucovaly tzv. �koln� sestry, ucebny skromne vybaveny � 1 -2 nem.lu�ka, lo�n� pr�dlo, z�kladn� pomucky, v�uka pouze teoretick�, v�e a� na praxi 2.pol.1.roc a 2.roc. � odborn� predmety � v�uka od l�karu (doba zkou�en� dle pracovn�ho vyt�en� l�karu) z ka�d�ho predmetu � zkou�ka a� do r.1953 pretrv�val z v�lky tzv. �l�stkov� syst�m� � z�kladn� potraviny nebylo mo�n� be�ne koupit, l�stky se odevzd�vali intern�tn� kuchyni � ta sestavovala j�deln�cek dvoulet� o�e.�kola ukoncena komision�ln� diplomovou zkou�kou z odborn�ch predmetu a o�e.techniky � diplom pro o�etrov�n� nemocn�ch a odznak (�pendl�k s kahanem � n�pis �diplomovan� o�etrovatelka nemocn�ch� � vyra�eno c�slo - evidence

16. Alice Masarykov�

17. Alice Masarykov� dcera prezidenta T.G.M, po smrti matky plnila roli prvn� d�my republiky narodila se 3. kvetna 1879 ve V�dni. vystudovala filosofii, sociologii a historii za v�lky ji odsoudili k trestu smrti, zachr�nili ji a� protesty americk�ch pr�tel v r. 1919 zalo�ila Ceskoslovensk� cerven� kr� 20 let byla jeho predsedkyn� � zdravotnick�, charitativn� a soci�ln� cinnost � poradny anga�ovala se v o�e.�kolstv� (CSCK spravoval nekolik let Ceskou o�e.�kolu) podporovala a zvy�ovala �roven o�e.vzdel�n� v r. 1919 zalo�ila Vy��� soci�ln� �kolu � jednorocn� studium po 15.3.1939 ode�la do USA a do Ceskoslovenska se vr�tila po v�lce ji� v roce 1948 jej znovu a to definitivne opustila. zemrela osamocen� v USA.

18. Sestersk� uniformy cesk� sestry zacaly nosit uniformy v�roce 1918 tenkr�t vstoupily do praxe prvn� diplomovan� sestry u��valy dva typy uniforem v klinick� praxi nosily pracovn� uniformu, kterou tvorily tmave modr� �aty, dlouh� a� ke kotn�kum, b�l� z�stera, skl�dan� cepec, cern� puncoch�ce, cern� boty a odznak pro slavnostn� pr�le�itost, nebo sestry predstaven� nosily slavnostn� ( vych�zkovou ) uniformu: tmave modr� dlouh� �aty s�kr�tkou pl�tenkou, cepec s�b�l�m okrajem a tmavemodr�m mu�el�nov�m z�vojem postupne bylo toto n�rocn� oblecen� nahrazeno tmav�mi str�zliv�mi �aty s�kulat�m tuh�m b�l�m l�meckem. Na pochuzky mimo zar�zen� si sestry na pracovn� i slavnost� uniformu obl�kaly vlnenou tmave modrou

19. Obdob� 2.svetov� v�lky 1939 � situace 16. 3. 1938 Cechy a Morava protektor�tem tzv. Velkonemeck� r�e zdravotnick� slu�by st�le potrebn� - roz��ren lu�kov� fond, rozvoj zdravotnictv� nedostatek o�etrovatelsk�ho person�lu (r�dov� o�etrovatel� opou�t� nemocnice) z�kladna sester se roz��rila o sestry dobrovoln� a c�st nemeck�ho person�lu Cerven� kr� doplnuje person�l z rad dobrovoln�ch sester + nemeck� person�l nedostatek person�lu je kritick� - Ministerstvo soci�ln� a zdravotn� spr�vy dalo po projedn�n� souhlas k�otevren� civiln� o�etrovatelsk� �koly v�Brne o�. �kola � kongregace Milosrdn�ch sester sv. Karla Boromejsk�ho v�Praze, kongregace milosrdn�ch sester sv. kr�e v�Kromer�i a kongregace milosrdn�ch sester III. r�du sv. Franti�ka v�Olomouci. R�dov� o�etrovatelstv� st�le preva�uje.

21. Obdob� 2.svetov� v�lky Spolek diplomovan�ch sester byl nucen preru�it styky se zahranicn�mi organizacemi diplom. sestry sna�ily dok�zat, �e jsou proti ne�kolen�m sestr�m, praktick�m o�etrovatelk�m, o�etrovatelkami vzdelan�mi a modern�mi po�adovali krat�� pracovn� dobu hlavne na rtg odd. 4 sestry na 30 nemocn�ch � neuspely, pouze prosadili v�robu nov�ho odznaku, kter� se stal souc�st� uniformy o�etrovatelky mely v�hodu v�tom, �e jich bylo m�lo a �e jejich pr�ce byla nezbytn� byly uchr�neny pred tzv. tot�ln�m nasazen�m v�r�i

22. Situace behem 2.s.v. ve 24 � 36 hodinov�ch turnusech odv�dely sestry svou pr�ci s�vypet�m n�roky na p�ci se zn�sobovaly vysokou oblo�nost� lu�kov�ho fondu, narustaj�c�ho nekde a� nepochopitelnou merou �116 lu�ek tr� oddelen� (chirurgii, ORL, interna 245 pacienty pracovalo tam 19 r�dov�ch sester, 4 civiln� o�etrovatelky a 16 slu�ebn�ch pr�ce zde byla velice n�rocn� a� vycerp�vaj�c� snaha diplomovan�ch sester pracovat dle o�e.pl�nu pr. vzor pl�nu o�etrovatelsk� p�ce u pacienta po �razu p�tere: 1. vodn� lu�ko, 2. o�etrit dekubity, 3. dodr�et v�echny pravidla, 4. upravit stravu, 5. prevence v�ech komplikac�, 6. mas�e, 7. psychick� povzbuzen�)

23. Podm�nky sester behem 2.s.v. diplomovan� sestry opet ��daj� krat�� pracovn� dobu, vy��� pocet person�lu, lep�� soc. podm�nky �.. - neuspely po�adavky: stanoven� max. po�adavku o�. techniky pro v�echny nemocnice a �stavy; zji�ten� r�dn� organizace o�. slu�by ve v�ech nemocnic�ch pod veden�m vrchn� sestry; v�ce o�etrovatelek na m�ne nemocn�ch; pracovn� doba 48-56 hodin t�dne; alespon 4 t�dny dovolen�; zlep�en� �ivotn�ch podm�nek a soci�ln�ho postaven� sester

24. Poradensk� p�ce v obdob� 2.svetov� v�lky poradensk� p�ce dospela je�te koncem roku 1939 k�odborn�mu rozclenen� podle chorob nebo podle soci�lne zdravotn�ch skupin existovaly poradny pro matky, kojence, protituberkulosn� poradny, poradny pro choroby srdecn�, pohlavn�...atd. l�karsk� veda znacne pokrocila, zvl�te proti TBC ve vet��ch nemocnic�ch se budovala oddelen� soci�lne zdravotn�, kter� mela tvorit spojovac� cl�nek mezi p�c� �stavn� a mimo�stavn�

25. Konec 2.s.v po celou dobu okupace v Lond�ne pracuje CSCK a �kol� dobrovoln� o�etrovatelky 8. 5. 1945 konec 2. SV sestry se zapojovaly i do boju na barik�d�ch 60 sester uvolneno pro veznici v�Terez�ne toto velice te�k� obdob� ukoncil v�tezn� boj za obnoven� n�rodn� svobody dne 9. kvetna 1945.

27. Situace po 2.s.v. potreba v�ce o�e.person�lu O�e.�kola zorganizovala nekolika t�denn� kurz pro 40 sester pro potreby pohranic� zakl�d�n� dal��ch �kol � 1946 � otevren� 6 �kol 1946 � v Praze otevrena Vy��� o�.�kola � zamerena na vzdel�v�n� ucitelek pro o�e.�koly a pr�prava vrchn�ch sester - managment 1948 � komunistick� puc � zlom SDS se sloucil s Rud�m odborov�m hnut�m � z�nik clenstv� v ICN 1948 � sloucen� o�e.�kol se soci�ln�mi- vznik Stredn� zdravotnick� �koly � studentky od 14-15 let, na 4 roky zjistilo se, �e studentky jsou pr�li� mlad� na praxi, nutn� dal�� vzdel�n� vznik Institutu pro dal�� vzdel�v�n� zdrav.pracovn�ku v Brne (1960)

28. Pracovn� podm�nky sester v 50.letech v 50.letech �um�stenky� � podle nich museli nastoupit na dan� pracovi�te bez ohledu na jejich pr�n� ci bydli�te sestersk� intern�ty � zastaral� budovy, soci�ln� zar�zen� pro nekolik pokoju, vdan� sestry bydleli na intern�tu spolecne s man�elem � samostatn� pokoj smeny 12ti hodinov� (od 6 do 8 hod. , od 18 do 6 hod.) prescasov� hodiny nebyli zv�hodneny plat � n�stupn� plat v r.1954 � 590 Kc. (n�zk�), po dvou letech slu�by 680Kcs, pr�platky neexistovaly

30. Pr�klady v�konu z�nety �il se l�cily pijavicemi, ty se uchov�valy v petilitrov�ch lahv�ch, prikl�daly se na ku�i, aby se l�pe prichytily pot�rala se ku�e nad posti�en�m m�stem predem gluk�zou, pijavice se prichytly, ods�ly krev, ztloustly a odpadly, pak se posypaly sol� a spl�chly do klozetu i.m. aplikace svaren�ho kravsk�ho ml�ka, ci vlastn� ven�zn� krve na podporu imunity � ze sovetsk� medic�ny

32. Uniformy po roce 1948 bylo nutn� vym�tit v�e bur�oazn� vcetne stavovsk� hrdosti diplomovan�ch sester byla nejprve zru�ena slanost� tmav� uniforma s pl�tenkou zacal se pou��vat odznak � Slou��m zdrav� lidu� a zanikl titul diplomovan� sestra pracovn� uniforma se zjednodu�ila d�lka �atu a z�stery zacala dr�et krok s m�dou, cern� puncochy nahradili b�l� pono�ky blede modr� �aty mely kr�tk� ruk�vy a rozhalenku. skl�dan� cepec byl nahrazen tylov�mi s�tkami - po t� cepcem � t�cka�, kter� sestry povinne nosily a� do roku 1990 odznak � cerven� kr� a n�pis �slou��m zdrav� lidu� , bez registrace

34. Univerzitn� vzdel�n� pro sestry 1960 na Filosofick� fakulte UK � dvouoborov� petilet� studium o�etrovatelstv� kombinovan� s psychologi� a pedagogikou, studium pri zamestn�n�, o�e.predmety vyucov�ny na l�karsk� fakulte 1980 � denn� forma tohoto studia - titul PhDr. 1992 � otevreno denn� studium Bc. o�etrovatelstv� na 1.LFUK, roz�iruj�c� studium d�le otevreny na dal��ch fakult�ch- 3.LF, Hradec Kr�lov�, Plzni, Brne�

35. Doc. PhDr. Marta Stankov�, CSc. narozena 12.2.1938 v�znamn� osobnost cesk�ho o�etrovatelstv� pusobila jako sestra na chirurgick�m oddelen�, absolvovala specializacn� pedagogick� semin�r studovala na Filosofick� fakulte d�lkove obor p�ce o nemocn� � psychologie odborn� asistentka na 1.LFUK clenka cesk� spolecnosti sester, poradkyne pro WHO, clenka WENR docentka na �TPO, 1.LFUK 2001 � ocenen� Sestra roku 13.10.2003 - zemrela

36. Doc. PhDr. Marta Stankov�, CS

37. Doc. PhDr. Marta Stankov�, CSc. pod�lela se na rozvoji cesk�ho o�etrovatelstv� vzdel�vala radu sester na stredo�kolsk� a hlavne vysoko�kolsk� �rovni pusobila v oblasti zdravotnick� politiky � zaslou�il ase o Koncepci cesk�ho o�etrovatelstv� a zaveden� registru sester prosazovala posun kvalifikacn�ho vzdel�v�n� do vy���ho veku publikovala 175 cl�nku v ruzn�ch publikac�ch, byla autorkou ci spoluautorkou 57 knih a ucebnic

38. Foto se sestrou Mari� Budinkovou � absolventka 1.o�e.�koly v r. 1924

39. Prof. MUDr. Vladim�r Pacovsk�, DrSc. velk� pr�znivec sester, zast�nce cesk�ho o�etrovatelstv� pedagog � vyucoval na zdravotnick�ch �kol�ch, i dnes predn�� na 1.LFUK pro bakal�re o�etrovatelstv� zavedl v�uku �p�ce o nemocn� pro mediky� st�l u zrodu vysoko�kolsk�ho studia pro sestry cel� profesn� �ivot se venuje geriatrii

40. Dekuji za pozornost!