Raný novověk na Moravě II. (1657-1789)

1. Dějiny Moravy Raný novověk na Moravě II.(1657-1789) Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o.Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU

2. Raný novověk na Moravě II.

3. Doba barokního absolutismu • tendence k byrokratismu, absolutismu, netoleranci a potlačení svobod • Leopold I. (1657-1705), dědičná středoevropská habsburská velmoc se upevnila • poslední období tureckých válek, turecké vojsko třikrát plenilo na Moravě, 1683 Turci naposledy zaútočili na Vídeň, císařské zachránil polský král Jan III. Sobieski • Kurucké oddíly rabovaly jihovýchodní Moravu, 1708 uhersko-moravské boje končí

4. Obr 1. Budova České dvorské kanceláře na vídeňském Judenplatzu

5. Úřední antisemitismus • moravští Židé chráněni vrchnostmi, byli zásadní složkou ekonomiky země • koexistovali s křesťanskou barokní společností, její bigotnost (přepjatá zbožnost, náboženský fanatismus) však podněcovala protižidovské nálady • od přelomu 17. a 18. století hovoříme o úředním antisemitismu • vláda usilovala o redukci židovského obyvatelstva, zaháněla ho do ghett

6. Násilí na Romech • kulminovalo za Leopolda I., Josefa I. a zvláště Karla VI. • 1701 císařský dekret prohlásil Romy za psance a postavil je mimo zákon – pronásledovatelé směli při organizovaných štvanicích Romy beztrestně zabít, ženy s odrostlými chlapci trestat uříznutím ucha atd. • 1708 - podél cest vztyčeny tabule proti vstupu Romů se zobrazením oběšence, popř. ženy a chlapce s uřezanýma ušima • Dekrety Karla VI. (1721, 1726) upřesňovaly tresty za pomoc Romům a sjednocovaly sankce uplatňované během probíhající protiromské ofenzívy

7. Vznik průmyslové Moravy • stagnace, nedostatek kapitálu, robota, cechy, nebyl svobodný trh • merkantilismus • rozvoj textilnictví – Brno, Jihlava • rozvíjelo se i železářství, sklářství a papírnictví Jsou výše jmenované obory základem moravské ekonomiky i dnes?

8. Aristokracie • moravská barokní šlechta má základ v předbělohorské době • kosmopolitní, habsburský patriotismus; , oslaben zemský patriotismus moravské šlechty • Lichtenštejnové – tento rod odváděl 20% moravské zemské berně, finanční základnou Morava, vzniká říšské Knížectví Lichtenštejnské, páni však sídlili na Moravě a ve Vídni

9. Obr. 1A Státní znak dnešního Lichtenštejnska

10. Zemský sněm a daně; kraje • Moravu spravovala šlechta a právníci • stavy duchovní, panský, rytířský a městský • hlavní náplní sněmovních jednání bylo projednávání daní • nový moravský Zemský (stavovský) dům v Brně (dnes Nová radnice) • Tribunál zřídil kraje: Znojemský, Jihlavský, Brněnský, Hradišťský a Olomoucký • Moravské markrabství bylo pevným státním útvarem v čele s biskupstvím a Královským tribunálem a jemu podléhajícími kraji

11. Obr. 2 Sněmovní sál Moravského zemského domu v Brně

12. Kláštery • církev podléhala státní moci, jinověrectví zločinem • řeholní řády zažívají v době baroka rozkvět • pastorační, misijní, školská, nemocniční, sociální a organizační funkce • kláštery středisky vzdělanosti • jezuité – olomoucká univerzita, gymnázia, misie • piaristé – školství • kapucíni – kazatelství • milosrdní bratři – pečovatelství, nemocnice • pavláni, řád německých rytířů…

13. Obr. 3 Kostel sv. Leopolda u Milosrdných bratří v Brně

14. Čarodějnické procesy • tolerantní Moravě se procesy dlouho vyhýbaly, ale v 70. letech 17. století se šířily na Losinsku a Šumpersku • fanatický právník František Boblig z Edelstadtu byl jmenován soudcem, od 1678 desetiletý hon na čarodějnice • seznamy podezřelých se plnily žebračkami, majetnými osobami i kněžími (vážený děkan Lautner) • lidé byli mučeni a upalováni, obětí bylo přibližně sto

15. Karel VI. (1711-1740) • pragmatická sankce • Česká dvorská kancelář ve Vídni vydávala stále více patentů a reskriptů stejného znění pro Čechy i Moravu, tedy dvě země se správní autonomií • Moravané chtěli udržet moravskou zemskou autonomii • hejtman hrabě Maxmilián Oldřich z Kounic. Prosadil reformu Tribunálu, posíleno přímé řízení z Vídně: aristokraté v čele brněnského úřadu už nereprezentovali moravskou zemskou autonomii, ale centrální rakouskou státní správu. • klesal počet poprav a mučení, vězni byli posíláni na galeje (nucené práce) • úřední antisemitismus (navíc omezování obchodní a hospodářské aktivity Židů) a pronásledování Romů a kacířů

16. Moravští merkantilisté • Morava zemí zemědělskou a textilní; snaha o ekonomickou unifikaci českých a rakouských zemí (silnice, robotní patent) • merkantilismus – aktivní obchodní bilance, budování manufaktur • odpor cechovních řemeslníků; státem podporované monopoly • Morgenthaler – Morava se má specializovat na výrobu jemných suken • Malivský z Maliv – brněnská manufaktura, „moravský Manchester“

17. Moravské baroko • obraz světa jako divadla, kult ostatků světců • Morava zemí otevřenou univerzální evropské kultuře, která se šířila z katolických center • evangelické školství zničeno • síť farních škol, střední školy jezuitů a piaristů, univerzita – vychování nových kněží; olomoucká šlechtická akademie; knihovny • venkov byl spíše negramotný

18. Obr. 4 Renesanční domy s barokními štíty (Telč)

19. Dějepisectví • studium pramenů, katolická verze moravských zemských dějin • dějepisci jsou moravskými zemskými patrioty • obyvatelstvo země není chápáno etnicky (jazykově), Moravany jsou všichni obyvatelé Moravy • prvním velkým dějepiscem Moravy byl Tomáš Pešina z Čechorodu: Mars Moravicus (1677) – vynikající dílo barokní evropské zemské historiografie • klášterní kroniky

20. Obr. 5 Tomáš Pešina a jeho dílo Mars Moravicus (obr. 6)

21. Divadlo a hudba • amatérské i profesionální, v němčině • brněnská Reduta – nejstarší divadelní budova ve střední Evropě • loutkové divadlo • populární židovské kapely, italská opera • Pavel Josef Vejvanovský, Antonín Míča • Jaroměřice nad Rokytnou – hrabě Questenberg, kůr olomoucké katedrály – kardinál Schrattenbach

22. Obr. 7 Divadlo Reduta na Zelném trhu v Brně

23. Výtvarné umění • vídeňská Akademie výtvarných umění vzdělávací institucí i pro Moravany • bratrstva sv. Lukáše • barokizace • Santini-Aichel – kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (UNESCO) • Fischer z Erlachu – kašna Parnas v Brně

24. Obr. 8 Jan Blažej Santini-Aichel: poutní kostel sv. JanaNepomuckého na Zelené hoře

25. Moravští bratři • moravští exulanti založili roku 1722 osadu Ochranov (Herrnhut, dnešní Německo) a tam Jednotu bratrskou obnovili, podpora hraběte Zinzendorfa Celosvětové misie: • Moravští bratři • Moravská církev Obr. 9 Moravská hvězda

26. Doba osvícenského absolutismu • Marie Terezie (1740-1780) • války o rakouské dědictví (1740-1748) • pruský král Fridrich II. vpadl roku 1740 do Slezska, Prusko okupuje Moravu až po Dyji • po bitvě u Chotusic uzavřen Vratislavský mír • (1742) – Koruně české zbyla jen osmina Slezska, tzv. Moravské (České) Slezsko organizované jako samostatná země s hlavním městem Opavou

27. Haugwitzova správní reforma • panovnický absolutismus, oslabování stavů, byrokratizace a centralizace • centrální dvorská kancelář ve Vídni vznikla sloučením vídeňských dvorských kanceláří rakouské s českou, zřízena pro správu zemí západní části monarchie • Nejvyšší soud ve Vídni, jemu podřízen Nejvyšší soud Moravského markrabství v Brně • Moravský zemský sněm ztratil vliv i na daně • Moravské markrabství v oblasti vojenské, politické, soudní i finanční podřízeno Vídni. Po zrušení České dvorské kanceláře (1749) sezcela uvolnilo státní pouto mezi Čechami a Moravou

28. Obr. 10 Haugwitz Haugwitz, foto Andreas Praefcke, Creative Commons Attribution 3.0Unported licence, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wien_Maria-Theresien-Denkmal_Friedrich_Wilhelm_von_Haugwitz.jpg

29. Kounic a sedmiletá válka • Václav Antonín z Kounic a Rietbergu – nejbližší poradce Marie Terezie • sedmiletá válka (1756-1763), generál Laudon, dělení Polska • Kounicova reforma státní správy (1763): • Moravské zemské gubernium v Brně

30. Konec vlády Marie Terezie • zrušen jezuitský řád, povinná školní docházka, robotní patent • 1777 povýšeno papežem Piem VI. na olomoucké arcibiskupství, zřízeno brněnské biskupství Objasněte smysl reforem Marie Terezie.

31. Josef II. (1780-1790) • toleranční patent • připojení zbytku Slezska k Moravě • 1782 se Brno stalo oficiálním hlavním městem Moravy (Moravskoslezska), kterým bylo až do roku 1949 • magistráty, soudní a policejní reforma • špilberské vězení

32. Židé a Romové • Marie Terezie antisemitkou, vypověděla všechny Židy z Moravy, kvůli finančním zájmům příkaz neproveden • Židé nesměli zaměstnávat křesťany, nesměli jim konkurovat • v Brně hebrejská tiskárna • v Rousínově židovská manufaktura • židovský toleranční patent Josefa II. • represivní protiromská politika Marie Terezie –nařídila vyhoštění Romů • nový přístup Josefa II. – usazování

33. Obr. 11 Židovská brána v Brně

34. Morava od merkantilismu k liberalismu • 1771 poslední hladomor, 1775 selské povstání, pak tereziánský robotní patent • státní zásahy do ekonomiky, hejtman Blümegen • snaha získat západní (protestantské) „know-how“ • zárodky moravské průmyslové velkovýroby, Brno – Köffilerova manufaktura

35. Obr. 12 Františkova huť u Adamova

36. Kořeny moravského osvícenského vlastenectví • Osvícenci bojovali proti pověrám, fanatismu, nesnášenlivosti a lži, aby byly odstraněny předsudky a dosaženo společenského pokroku. • 1746 založil v Olomouci první osvícenskou učenou společnost („akademii věd“) celé rakouské monarchie Josef Petrasch – evropští kosmopolité i moravští vlastenci – milovali vědu, umění, rodnou zemi (Moravu) a rodnou řeč (němčinu); orientace na germánskou, ale zájem i o slovanskou kulturu; tolerance k nekatolíkům

37. 1754 – v Příměticích u Znojma postavil premonstrát Prokop Diviš první bleskosvod • Josef Sonnenfels - mikulovský rodák z židovské rodiny, ideolog josefinismu • mecenáš Jan Křtitel Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle • profesor Josef Vratislav Monse • svobodné zednářství (Kounic, Salm, Mitrovský, Belcredi…) • zrušeny desátky, duchovní placeni státem, Olomoucké arcibiskupství součástí Moravy

38. Obr. 13 Zednářské pečetidlo

39. A. Pilař, Fr. Moravec: Politické a církevní dějiny Moravy • J. P. Cerroni: Slovník moravských spisovatelů • osvícenci své moravské vlastenectví nevnucovali; ovlivněni Kosmovou Kronikou Čechů • Josef Dobrovský – rektor generálního semináře na Hradisku u Olomouce, pohřben v Brně

40. Obr. 14 Kde naleznete tuto pamětní desku?

41. Pozdní baroko, rokoko,osvícenský klasicismus, empír • Andreas Schweigl – založil soukromou uměleckou akademii v Brně, první dějiny moravského umění • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (UNESCO), Andreas Zahner • Mozart v Redutě • hanácká opera, loutkové divadlo

42. Obr. 15 Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

43. Video-ukázka: http://vimeo.com/49366738 (minuty 24:11-konec) Děkujeme za pozornost!

44. Zdroje: • Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) • Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

45. Obrazové zdroje: Obr. 1 Česká dvorská kancelář, Vídeň, foto O. Hýsek Obr 1A Commons.wikimedia.org : NationalCoatofarmsof Liechtenstein.svg [online]. 2. 3. 2012 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí CreativeCommonsAttribution-ShareAlike 3.0Unported na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:National_Coat_of_arms_of_Liechtenstein.svg> Obr. 2 Sněmovní sál Nové radnice v Brně, foto O. Hýsek Obr. 3 Milosrdní bratři v Brně, foto O. Hýsek Obr. 4 Telč, foto O. Hýsek Obr. 5 Tomáš Pešina z Čechorodu: Mars Moravicus, 1677, digitalizovaný exemplář z Historického fondu MZK v Brně Obr. 6 Tomáš Pešina z Čechorodu: Mars Moravicus, 1677, digitalizovaný exemplář z Historického fondu MZK v Brně Obr. 7 Divadlo Reduta v Brně, foto O. Hýsek Obr. 8 Zelená Hora, foto O. Hýsek Obr. 9 Máca, Jiří. moravskahvezda.eu : Moravská hvězda I7 žluto-červená, papír, 70 cm [online] [cit. 2013-09-02]. Dostupný z WWW: <http://www.moravskahvezda.eu/vanocni-ozdoby/eshop/1-1-MORAVSKE-HVEZDY/1-2-z-papiru-pro-vnitrni-pouziti/5/7-Moravska-hvezda-I7-zluto-cervena-papir-70-cm>. Zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 10 Praefcke, Andreas . Commons.wikimedia.org : Wien_Maria-Theresien-Denkmal_Friedrich_Wilhelm_von_Haugwitz.jpg [online]. 31. 10. 2010 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí CreativeCommonsAttribution 3.0Unported na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wien_Maria-Theresien-Denkmal_Friedrich_Wilhelm_von_Haugwitz.jpg> Obr. 11 Židovská brána v Brně, foto O. Hýsek Obr. 12 Františkova huť u Adamova, foto O. Hýsek Obr. 13 Zednářské pečetidlo, foto O. Hýsek Obr. 14 Dobrovského pamětní deska v Brně, foto O. Hýsek Obr. 15 Sloup nejsvětější Trojice v Olomouci, foto O. Hýsek