ZÁKLADY PRÁVA PRO HOSPODÁŘE

1. ZÁKLADY PRÁVA PRO HOSPODÁŘE Hopík 2010

2. Co je to právo právo je soubor platných právních norem, které upravují práva, povinnosti a vzájemné vztahy subjektů, jsou stanoveny nějakou autoritou, která je zároveň vynucuje právní norma = limit chování či konání, z právních norem se vytvářejí prameny práva soubor pramenů práva tvoří právní řád

3. Prameny práva • právní předpisy (ústava, zákony, vyhlášky, nařízení) • mezinárodní smlouvy • precedenty v širším smyslu také • právní principy, obyčeje • individuální akty • odborná literatura

4. „Život“ právních předpisů platnost x účinnost novelizace

5. Kde najít právní předpisy • Sbírka zákonů http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu.aspx • weby příslušných ministerstev a ústředních správních úřadů portal.gov.cz, www.mzcr.cz, www.mzp.cz, • odborná literatura a specializovaný software knihy: www.linde.cz, www.beck.cz sw: http://www.systemaspi.cz/www.enviparagraf.cz

6. Právní subjektivita je schopnost být nositelem práv a povinností u fyzických osob vzniká narozením a zaniká úmrtím (nebo prohlášením za mrtvého) Právní subjektivita je nezadatelné a nezcizitelné právo, jehož se občan nemůže platně vzdát a ani jí nemůže být zbaven. u právnických osob vzniká i zaniká společně se vznikem a zánikem právnické osoby, tj. zásadně její registrací, resp. výmazem z příslušného rejstříku právnických osob

7. Způsobilost k právním úkonům FO je způsobilost svým jednáním, vlastními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti způsobilost k právním úkonům fyzické osoby je nabývána postupně, v souladu s rozumovou a volní vyspělostí plná způsobilost k právním úkonům u fyzické osoby nastává dosažením zletilosti (18 let) způsobilost k právním úkonům fyz. osoby může být autoritativně omezena nebo odňata

8. Způsobilost k právním úkonům PO vzniká se zápisem právnické osoby do příslušného rejstříku a zaniká výmazem právnické osoby z tohoto rejstříku Právní úkony, které jsou přímo přičítány právnickým osobám, mohou činit dvě skupiny osob: 1.osoby oprávněné činit právní úkony ve všech věcech smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány), a dále 2.jiní pracovníci nebo členové právnické osoby, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé 3. Osoby, kterým toto oprávnění vzniklo smluvně

9. Smlouva Smlouva je dvoustranný či vícestranný právní úkon, vycházející ze vzájemných a obsahově shodných projevů vůle smluvních stran, směřující ke vzniku, změně či zániku práv či povinností upraveny v soukromém právu Občanským zákoníkem zčásti také Obchodním zákoníkem

10. Základní druhy smluv • kupní smlouva • darovací smlouva • smlouva o výpůjčce • nájemní smlouva

11. Občanskoprávní odpovědnost • Právní odpovědnost je zvláštní forma právního vztahu, která vznikne ve chvíli, kdy nějaká osoba poruší povinnost. Tím, že osoba porušila tuto svoji primární povinnost, vzniká této osobě povinnost nová (sekundární) • nutnost nést důsledky svého jednání či opomenutí

12. Odpovědnost za škodu Pro ilustraci… druhy odpovědnosti • civilní (př. za škodu) • správněprávní (př. za přestupek či delikt) • trestněprávní (za trestný čin)

13. Odpovědnost za škodu • škoda = určitá újma (majetková i nemajetková), kterou lze vyčíslit v penězích Předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu • a) zaviněné porušení právní povinnosti • b) vznik škody • c) příčinný vztah mezi a) a b)

14. Problematika zavinění Nedbalost: • nevědomá – škůdce nevěděl, že může škodu způsobit, a způsobit ji nechtěl, alevědět o tom měl a mohl • vědomá – škůdce věděl, že může způsobit škodu, a bez přiměřených důvodů spoléhal, že škoda nenastane, Úmysl: • nepřímý – škůdce věděl, že by mohl škodu způsobit, a pro případ, že následek nastane, je s ním srozuměn. • přímý – škůdce věděl, že může škodu způsobit, a chtěl ji způsobit

15. Odpovědnost za škodu • (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. • (2) Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. • (3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

16. Odpovědnost za škodu Okolnosti vylučující protiprávnost (odpovědnost za škodu) krajní nouze (§ 418 odst. 1): • stav přímo hrozícího nebezpečí, který může být vyvolán působením přírodních sil (povodeň, lavina apod.), událostí jiného charakteru (útok nepoštvaného zvířete) nebo jednáním člověka • Kdo způsobil škodu při jednání v krajní nouzi, neodpovídá za ni, • K jednání v krajní nouzi je oprávněn každý. • nebezpečí nelze odvrátit jinak, následek nesmí být závažnější než ten, který hrozil. nutná obrana (§ 418 odst. 2): • Jednání v nutné obraně předpokládá existenci hrozícího nebo trvajícího protiprávního útoku na chráněné občanskoprávní vztahy (majetkové, osobní). Útokem může být pouze aktivní jednání jiného subjektu (subjektů); • Musí být protiprávní, bezprostředně hrozící či trvající > Obrana musí být přiměřená povaze a nebezpečnosti útoku.

17. Odpovědnost za škodu u nezletilých • Odpovědnost vedoucích, jejich zástupců a členů vedení ve věku 15 - 18 let za způsobenou škodu se zpravidla bude řídit ustanoveními OZ o obecné odpovědnosti, která je upravena v § 420 OZ Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. Vykonává-li dohled právnická osoba, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

18. Orgány veřejné moci jsou orgány, které jsou oprávněny autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, vůči nimž jednají vrchnostensky Krajská hygienická stanice stavební úřad Orgány ochrany přírody (Správy NP a CHKO, KÚ, MěÚ) Orgány státní správy lesů (MěÚ, KÚ) Finanční úřad Úřad pro ochranu osobních údajů tzv. veřejné stráže

19. Správní řízení Správní řízení je tedy postup orgánu veřejné moci (neboli správního orgánu), kterým se zakládají nebo ruší práva či povinnosti nebo se prohlašuje, že někdo určitou povinnost či právo má/nemá Výsledkem správního řízení je správní akt • povolení (stavební, kácení stromu, pořádání akce …) • sankce (pokuta) • zákaz činnosti (v důsledku přestupku, prevence před škodou…) • odebrání či zabavení věci Základním pramenem práva je zde zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (některé speciální zákony mohou stanovovat mírně odlišné postupy)

20. Jak na správní řízení - tipy • identifikace správného orgánu (případně předem ověřit) • správná a úplná identifikace žadatele (OJ Junáka…) • úplnost žádosti (viz příslušný zákon) • zřetel na lhůty (obvykle min. 30 dnů, někdy však i déle) • doručování (automaticky na adresu sídla…)

21. Přestupky a jiné správní delikty Přestupek je zaviněné deliktní jednání nižšího stupně závažnosti než trestný čin, které je pro společnost škodlivé (porušuje nebo ohrožuje její zájem) a je za přestupek označeno zákonem - buď přímo zákonem o přestupcích nebo i jiným zákonem. Přestupku se může dopustit pouze fyzická osoba. K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.

22. Přestupková odpovědnost Za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku. Za přestupek není odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době jeho spáchání nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, nebo nemohl ovládat své jednání. Odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky.

23. Sankce za přestupky napomenutí pokuta zákaz činnosti propadnutí věci

24. Prameny přestupkového práva zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích speciální zákony, např. zákon o ochraně veřejného zdraví, lesní zákon, stavební zákon… zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

25. Trestný čin Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Přečiny x zločiny Jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán.

26. Trestný čin Znaky trestného činu: • zavinění • trestní odpovědnost (věk, příčetnost) • vyloučení trestnosti (krajní nouze, nutná obrana) • územní a personální omezení • trestnost pokusu, přípravy i podílnictví • zánik trestnosti, promlčení

27. Trestní odpovědnost věk Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctýrok svého věku, není trestně odpovědný. příčetnost Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.

28. Vyloučení trestnosti, zánik trestnosti krajní nouze nutná obrana promlčení

29. Příprava a pokus trestného činu Příprava:Jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu zejména v jeho organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu, je přípravou jen tehdy, jestliže to trestní zákon u příslušného trestného činu výslovně stanoví a pokud nedošlo k pokusu ani dokonání zvlášť závažného zločinu. Pokus: Jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, je pokusem trestného činu, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo.

30. Tresty odnětí svobody,domácí vězení,obecně prospěšné práce, propadnutí majetku,peněžitý trest,propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,zákaz činnosti,zákaz pobytu,zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání,ztrátu vojenské hodnosti,vyhoštění.

31. Prameny trestního práva zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník zákon č. 141/1961 Sb. trestní řád zákon 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže

32. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže Tento zákon samostatně upravuje otázky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy, jakož i odchylky v řízení vedeného proti mladistvým. Trestný čin, spáchaný mladistvým, se nazývá provinění. Trestní sazby odnětí svobody stanovené v trestním zákoníku se u mladistvých snižují na polovinu, přičemž však horní hranice trestní sazby nesmí převyšovat pět let a dolní hranice jeden rok.

33. Vybrané trestné činy hrozící při hospodářské práci § 206 Zpronevěra § 348 Padělání a pozměnění veřejné listiny

34. Díky za pozornost 