1 / 26

Zdroje informací-Knihovny

Zdroje informací-Knihovny. Skupinová práce Autoři: Tichá A. Kohoutová L. Hmelárová Š. Brixová A. Rosenová A. Vitásek V. Vavřínek F. Pelechová K. Obsah témat.

Télécharger la présentation

Zdroje informací-Knihovny

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zdroje informací-Knihovny Skupinová práce Autoři:Tichá A. Kohoutová L. Hmelárová Š. Brixová A. Rosenová A. Vitásek V. Vavřínek F. Pelechová K.

  2. Obsah témat Co je to knihovna? Vznik knihoven Vývoj knihoven Hlavní knihovny světa Rozvoj knihovnictví v Čechách Městská knihovna v Praze Knihovny na Praze 6 Zdroje

  3. Co je to knihovna? • Knihovna je informační zařízení určené ke shomažďování, třídění, zpřístupňování a uchovávání knih a jiných hmotných nosičů informací • Zároveň je knihovna centrem získání a utřídění informací, které chce nebo musí člověk získat • Vždyť už jak říkal Komenský: „ Jen vzdělaný člověk si nad zlato a stříbro vážiti knih musí.“ Obsah témat

  4. Témata • Vznik písma • Nejstarší civilizace a jejich písmo: • Sumer • Egypt • Foinikie • Řecko • Řím Obsah témat

  5. Sumerská literatura • Sumerové jako 1. národ dosáhli úrovně civilizace • Používali obrázkového písma, které se postupně zlepšovalo a zdokonalovalo a měnilo se v používaný klínopis • Psali na hliněné destičky • Témata: hrdinské eposy (O Gilgamešovi ), bajky a pověsti témata

  6. Egyptská literatura • Egypťané dosáhli úrovně civilizace později • Používali jednoduší obrázkové písmo –hieroglyfy • Psali na papyrus černým barvivem • Témata: eposy, pohádky, básně… témata

  7. Fénická literatura • Féničané poprvé použili neznakového písma (severosemitská abeceda – 22 znaků ) • Psali zprava do leva od shora dolů • Jejich písmo převzali Řekové a vyvinuli tak alfabetu • Témata: eposy, pohádky, bajky, … témata

  8. Řecká literatura • Řekové navázali na fénické písmo, ze kterého vznikla jejich alfabeta, z níž se vyvinula dnešní latinka, kterou používají východoslovanské země v podobě dnešní azbuky • Témata: komedie, tragédie, eposy, básně a bajky, filozofie, rétorika a dějepisectví témata

  9. Římská literatura • Římané navázali na Řeky a rozvíjeli svoji latinku, která začíná vznikat 300 př. N. l. • Starší latina používala 24 písmen z velké ř. alfabety • 1. nápisy byly písemné (Capitalis Monumentalis) • Později vniká kurzívní písmo - italika • Obohatili literaturu o právo, psychologii a spousty dalších druhů…. témata

  10. Vznik písma • Vznik písma datujeme do roku 3000 př. n. l. v Sumeru • Prvotní písma byla obrázková, později přišli Féničané s písmem znakovým • Nejstarší nález je datován do roku 3500 př. n. l. z Egypta Harrapa

  11. Vznik nejstarších knihoven • Nejstarší knihovny vznikaly relativně později • Starověké archívy a sbírky písemností v Mezopotámii, Egyptě, Čína, Indie, Řecko, Řím • Za nejrozsáhlejší a nejstarší komplex je pokládána knihovna v Alexandrii

  12. Nejstarší knihovny • Za zmínku by stála starověká knihovna v Babyloně, která však byla zničena a zachovaly se pouze některé písemnosti, např.: epos o Gilgamešovi (nejstarší literární památka světa) • Určitě všichni známe i egyptskou knihovnu, kterou dal založit Alexandr Makedonský, když byl v Egyptě uvítán jako osvoboditel – uchovalo se v ní mnoho opisů, avšak vyhořela

  13. Další slavné knihovny • Nesmíme opomenout starověkou knihovnu v Egyptě založenou Alexandrem Makedonským (Alexandrijská knihovna), která proslula v Helénistické době jako vzdělávací centrum Obsah témat

  14. Hlavní knihovny svĚta • Kongresová knihovna, Washington, USA, 1800, 27 000 000 • Britská knihovna, Londýn, 1753,18 000 000 • Knihovna Harvardovy univerzity, Cambrige, USA, 1638, 12 200 000 • Státní knihovna V,I. Lenina, Moskva 1862, 11 800 000 • Newyorská veřejná knihovna, New Yourk,18195, 10 000 000 • Knihovna Yaleovy univerzity, New Haven, 1701, 10 000 000 • Biblioteca Academiei Romane, Bukurešť, 1867, 9 400 000 • Bibliotheque Nationale, Paříž, 1480, 9 000 000 • Veřejná státní knihovna M. E. Saltykova-Ščedrina, Petrohrad, 1795, 8 000 000 • Knihovna umiverzity v Illinois, Urbana, USA, 1867, 8 000 000 • Národní knihovna ČR , Praha 1958, 6 000 000 Obsah témat Pozn.: Název, město, rok vzniku, počet svazků

  15. Rozvoj knihovnictví ve 20. létech 20. století • V roce 1919 byl v českých zemích přijat zákon o veřejných knihovnách, což mělo za následek jejich rozvoj a hlavně zájem ze strany lidí • Roku 1926 - Mezinárodní knihovnický kongres • Poté vzniká hustá síť knihoven a to nejen v Praze, ale i v jiných městech ČR Obsah témat

  16. MĚstská knihovna v Praze

  17. Základní informace • Městská knihovna v Praze byla založena dne 25.10 1928 • Vzniknout mohla díky časovému rozpoložení, tedy ve 20. létech 20. století, kdy se začala rozšiřovat knihovní síť

  18. Jan Thon • Ředitel Městské Knihovny • Narozen 28.5. 1886 • Student literární Historie na UK • Námětem jeho prací byla činnost knihovny a její rozvoj • Vydal více než 1000 publikací • 1926 - cesta po evropských knihovnách - Oslo, Vídeň • Tato cesta byla inspirací pro chod MK v Praze

  19. Stavba mĚstské knihovny • Spory o umístění centrální knihovny • Na návrh A. Šebela ( 8.2 1923) - umístit budovu na Mariánské náměstí 98 • Návrh přijat • 20.6 1923 - konkurz o architekta • 10.4 1924 - zvolen F. Roit • Původní stavby musely být zbourány a vystaveny nové budovy a základy • Tento postup byl velmi náročný jak finančně tak stavebně

  20. Základní charakteristika stavby • Stavba o půdorysné ploše cca. 4000 m2, na které se podílely firmy Nekvasil a Kavalík • Náklady na stavbu se pohybovaly kolem 33 milionů Kč – většinou investice států, ale šlo i o drobné sponzory • Provoz: 22.4. 1929 – čítárna den. tisku 25.10. 1929 – půjčovna knih 2.5. 1930 – dětská čítárna 1.12. 1930 – studovna

  21. UmĚlecká výzdoba • 6 alegorických soch – L. J. Kafránek • 3 skládaná okna – J. Šejpha • Malířská díla Mikoláše Alše, která se bohužel do dnešní doby nedochovala

  22. SluŽby • Výpůjční a informační služby (poplatky: do 15-ti let 60Kč za rok, dospělí 500Kč za rok) • V knihovně se dá orientovat podle základního dělení (např. D – dějepis, dějiny; E – zeměpis...) • Vzdělávací služby - studovny, klubovny a malé sály • Přístup k počítačům, internetu, CD, kazetám či deskám Obsah témat

  23. Knihovny na Praze 6 • Praha 6 má 4 veřejné knihovny, které jsou pobočkami MK v Praze • Jde o tyto knihovny: 2 automatizované: - Břevnov (Bělohorská 56) - Petřiny (Mahulenina 31) 2 neautomatizované: - Bubeneč (Čs. Armády 29) - Na dědině (Vlastina 13) Obsah témat

  24. Břevnov: Zřizovatel hl.m. Praha Nabídka služeb: absenční a prezenční půjčování knih, period, map, CD, magnetofonových desek, gramofonových desek, elektronový katalog Výpůjční doba: Út – Pá: 9:00 – 19:00 So – Ne: 9:00 – 12:00 Petřiny: Zřizovatel hl.m. Praha Nabídka je velmi podobná Jako u MK v Břevnově Výpůjční doba: Út: 9:00 – 19:00 St – Čt: 12:00 – 19:00 Pá: 9:00 – 15:00 Automatizované Knihovny na Praze 6

  25. Dědina: Děti, dospělí Služby jsou podobné jako u ostatních, chybí kopírka Tel.: 233 310 462 Výpůjční doba: Po: 12:00 – 18:00 Út: 9:00 – 15:00 St – Čt: 12:00 – 18:00 Pá: 9:00 – 15:00 Dejvice – Čs. Armády: Děti, dospělí Tel.: 233 344 591 Služby jsou stejné jako u ostatních knihoven Výpůjční doba: Po: 12:00 – 18:00 Út: 9:00 – 15:00 St – Čt: 12:00 – 18:00 Pá: 9:00 – 15:00 Neautomatizované Knihovny na Praze 6

  26. Zdroje • Přestavba služeb a rekonstrukce ústřední městské knihovny v Praze (L. Kurka) • Velká obrazová encyklopedie (SvojtkaQ Co.) • Městská knihovna v Praze • Obrázky: www.google.com www.mlp.cz Obsah témat

More Related