1 / 86

BILANCE a měření

BILANCE a měření. Zásobování vodou. Spotřeba vody ve světě. S přírůstkem světové populace paralelně vzrůstá spotřeba vody.  Od roku 1940 do roku 2006 se spotřeba vody na Zemi zvýšila čtyřikrát. 

Télécharger la présentation

BILANCE a měření

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. BILANCE a měření Zásobování vodou Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  2. Spotřeba vody ve světě Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  3. S přírůstkem světové populace paralelně vzrůstá spotřeba vody. Od roku 1940 do roku 2006 se spotřeba vody na Zemi zvýšila čtyřikrát.  Mezi evropskými zeměmi se vodou nejméně šetří ve Velké Británii. Zde činí denní spotřeba vody v přepočtu na obyvatele 343 l. Poměrně vysoká spotřeba je rovněž ve Španělsku, kde denně proteče 265 l vody na obyvatele.  Ve světě patří mezi největší spotřebitele vody USA a Austrálie, nejméně vody v přepočtu na obyvatele zužitkují v Indii. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  4. Spotřeba vody U obyvatel činí spotřeba vody ve srovnání s rokem 1989 pouhých 55 %. Tento na první pohled pozitivní trend má bohužel ale negativní dopad na kalkulace cen vody.  Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  5. Cena vody Cena vody vychází z obecně závazných pravidel, kterými se musí řídit všichni provozovatelé. Výše ceny se může měnit pouze na základě pevně daných předpisů nastavených Ministerstvem financí ČR. Způsob stanovení ceny vodného a stočného je přísně podřízen kalkulaci vycházející z Cenového výměru Ministerstva financí ČR pro každý kalendářní rok. Jedná se tedy o cenu věcně usměrňovanou státem. ČR na rozdíl od jiných zemí stále naplňuje princip doporučený Světovou zdravotnickou organizací a Světovou bankou, který upozorňuje na to, že ceny vodného a stočného by měly zůstat sociálně únosné. V praxi to znamená, že výdaje domácností za vodu nesmějí překračovat 2 procenta jejich hrubého příjmu. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  6. Tvorba ceny Třemi základními stavebními kameny pro tvorbu ceny vody jsou oprávněné náklady, přiměřený zisk a kalkulační objemy.  Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  7. Vysvětlení pojmů Ekonomickou oprávněnost nákladůurčuje Cenový výměr MF ČR, kde je stanoveno, které náklady mohou být do kalkulačního vzorce započítány a které naopak ne. Z nákladů tvoří největší položku odpisy vodohospodářského majetku (případně nájemné placené vlastníkovi majetku), které tvoří cca 40 % všech nákladů. Z těchto nákladů jsou generovány zdroje na obnovu vodovodů a kanalizací. Další významné položky představují opravy a provozní náklady, především spotřeba elektrické energie, laboratorní práce, chemikálie, poplatky za čerpané množství pitné vody či poplatky za vypouštění odpadních vod.  Přiměřený zisk slouží společně s odpisy z velké části ke generování zdrojů na obnovu a rozvoj vodohospodářského majetku. Kontrolu nad dodržováním předepsaných postupů provádí stát prostřednictvím příslušného finančního ředitelství. Mimořádná pozornost je věnována tomu, aby plánovaný a skutečně dosažený zisk byl znovu investován do obnovy, čímž je podstatně snižováno riziko poskytování nekvalitních služeb. Výslednou výši ceny ovlivňuje celková spotřeba vody. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  8. V další fázi sehrávají podstatnou roli při určování ceny vodného a stočného vlastníci vodohospodářského majetku, kteří mohou omezit růst ceny a vést provozovatele k dalším úsporným opatřením.  Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  9. Cena vody v ČR a ve světě Jak vyplývá z přehledu Global Water Intelligence 2009 (GWI), ceny vodného a stočného ve světě stále rostou. Za uplynulý rok nejvíce zdražovalo Rusko, nezměněnou cenovou hladinu dokázalo udržet pouze Japonsko. Průměrná cena vodného a stočného ve 266 významných městech světa, sledovaných v rámci průzkumu GWI 2009, činí 1,89 USD/m3. Zemí s bezkonkurenčně nejvyšší cenou vody na světě zůstává nadále Dánsko. Sazba za m3 zde po nárůstu ve výši 4,1 % za sledované období činí 8,83 USD. V České republice došlo v období od června 2008 do června 2009 k navýšení cen vodného a stočného o 6,4 %. Současná sazba za m3 zde činí 3,18 USD. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  10. Provozní modely českého vodárenství V ČR v současnosti odlišujeme čtyři základní typy provozních modelů: oddílný, smíšený, vlastnický a model samostatného provozování. V průběhu 90. let probíhala v České Republice transformace vodárenství. Státní vodovody a kanalizace prošly privatizačním procesem a docházelo k postupnému ustálení celého trhu. Majetková práva zpočátku přešla na obce a města, které dodnes ve většině případů zůstávají vlastníky infrastruktury. Samotný provoz pak zajišťuje buď sám vlastník, anebo provozovatel na základě uzavřené dlouhodobé smlouvy.  Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  11. Oddílný model provozování Jedná se o nejfrekventovanější variantu provozního modelu v ČR. Celkově tento model pokrývá 67 % trhu. V rámci oddílného modelu provozování bývají uzavírány dlouhodobé smlouvy mezi vlastníkem infrastruktury (veřejným sektorem) a provozovatelem (soukromým sektorem). Jejich vzájemný vztah je upraven uzavřenou smlouvou o provozování vodohospodářské infrastruktury.  Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  12. Smíšený model provozování Tento model je druhou nejpoužívanější variantou. Infrastruktura je v tomto případě vlastněna i využívána jedním subjektem. V této variantě může mít podíl i soukromý sektor. Smíšený model je uplatňován v 18 % případů. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  13. Vlastnický model provozování Na českém trhu je zastoupen v malé míře (cca 2 %). V rámci tohoto modelu bývá klíčový veřejný sektor jakožto vlastník infrastruktury, který je zároveň stoprocentním majitelem provozní společnosti.  MODEL SAMOSTATNÉHO PROVOZOVÁNÍTento nejméně využívaný model pokrývá pouze 1 % trhu. Jedná se o situaci, kdy obce a města provozují vodohospodářskou infrastrukturu samostatně na základě rozhodnutí krajského úřadu. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  14. Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s., vznikla v roce 1992 privatizací tehdejšího státního podniku Severomoravské vodovody a kanalizace bez následných vzájemně vlastnických vztahů. V roce 1993 vstoupila do akciové společnosti francouzská společnost SUEZ, která je dnes majoritním akcionářem. Dalším velkým akcionářem je statutární město Ostrava. OVAK zásobuje 316 tisíc obyvatel města Ostravy kvalitní pitnou vodou. 70 % vody je nakupováno od SmVaK Ostrava. Jedná se o vody povrchové, které pochází z přehrad Moravskoslezského kraje. Zbývajících 30 % pokrývá vlastní výroba z podzemních zdrojů nacházejících se v oblasti města Ostravy. Roční produkce pitné vody z podzemních zdrojů se pohybuje okolo 8 mil. m3 vody. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D. Zásobování vodou

  15. Vodní zdroje • Vodním zdrojem jsou povrchové a podzemní vody, které jsou využívány, nebo mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely (§ 2 254/2001Sb.) • Zdroje podzemní vody jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem. • K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb (§29 254/2001Sb.) • Zdroje podzemní vody jsou dynamickou (obnovitelnou) složkou, vyjádřenou v jednotkách objemového průtoku. Sestávají se ze zdrojů: • Přírodních - průtok podzemní vody daným zvodněným systémem. Kvantitativně se určuje jako dlouhodobý roční průměr. • Indukovaných - množství podzemní vody, které přitéká do zvodněného systému během jeho využívání v důsledku změn vyvolaných tímto využíváním na hranicích zvodněného systému. Indukované zdroje podzemní vody vznikají např. jako důsledek přemístění hydrogeologické rozvodnice, břehovou infiltrací, v důsledku přetékání z jiných zvodní, umělým obohacováním podzemních vod atd. Jejich velikost je časově proměnná v závislosti na intenzitě využívání. • Umělých Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  16. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  17. Vodní zdroje Pro zásobování vodou mohou být využity povrchové i podzemní vody. Výhodou povrchových vod je snadné jímání a množství, které značně převyšuje zásoby podzemních vod. Surovinu z těchto zdrojů pro výrobu pitné vody nazýváme neupravená surová voda.  Jejich nevýhodou je zhoršující se kvalita a nákladná úprava na pitnou vodu. Zásobovaná oblast – oblast, kde rozvodná síť zásobuje vodou více jak 50 obyvatel. Individuální zdroj pitné vody – vyprodukuje do 10 m3 vody za den; uspokojí 50 obyvatel. Pitnou vodu dnes a denně používáme ze stejného zdroje. Ať se jedná o vodu ze studny nebo z veřejného vodovodu, jsme jí denně ovlivňováni. Tím je umocněn význam i velmi nízkých koncentrací škodlivin, z nichž některé se v těle kumulují (arzen, kadmium, olovo), jiné působí pozdně a bezprahově (specifické organické látky jako benzen, vinylchlorid, tetrachlorethen a další). Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  18. Schéma zásobování vodou Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  19. Vodní zdroje • Mezi faktory, které je třeba brát v úvahu při posuzování vodních zdrojů, patří především • územní nerovnoměrnost vodních zdrojů a • časová nerovnoměrnost výskytu vody • Pouze necelých 0,1 % vody na celé planetě je snadno použitelná pro lidskou potřebu. • Speciální vodárenské nádrže jsou vodní díla vybudována za účelem akumulace vhodné pitné vody. Jsou tedy budovány v místech, kde jsou pouze kvalitní přítoky do takové nádrže a kde nehrozí znečištění vody v nádrži činností člověka. Každá vodárenská nádrž má rozsáhlé ochranné pásmo, kde se například nesmí přepravovat ropné látky, nebo používat chemické hnojení, aby takové nevhodné látky nemohly stéci až do nádrže. Tyto nádrže se nepoužívají ani k rekreačním účelům. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  20. Charakteristický rys vodních zdrojů • Vodní zdroje se odlišují od ostatních přírodních zdrojů kontinuální obnovou v rámci celkového oběhu vody na zemi. • Při zachování veškerých principů ochrany vodních zdrojů lze hovořit o nevyčerpatelnosti vodních zdrojů. • Jednotlivá užívání vody je třeba vzájemně koordinovat pomocí souborů technických, organizačních, legislativních, ekonomických a správních postupů a opatření. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  21. Hodnocení vodních zdrojů • Vodní zdroje mohou být hodnoceny podle jejich • množství – základní předpoklad možnosti jejího využívání • jakosti – rozhodující pro rozdělení vodních zdrojů podle způsobu užívání vody. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  22. Přírodní faktory ovlivňující vodní zdroje • Množství a jakost vodních zdrojů ovlivňují: • Srážky a výpar • Morfologické a geologické poměry • Vegetační pokryv • Složení půdy a hydrogeologické vlastnosti území • Klimatické, geologické, hydrogeologické a morfologické poměry se řadí mezi neovlivnitelné přírodní faktory Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  23. Co lze ovlivnit? • V menší či větší míře mohou vodní zdroje ovlivnit takové přírodní faktory, které lze měnit zásahem lidské činnosti: • rozsah a složení vegetačního pokryvu • rozmístění a objem akumulovaného množství vody (nádrže, jezera, rybníky apod.), složení půdy Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  24. Vliv člověka na kvalitu a množství vody • Během své existence ovlivňuje lidská společnost množství a kvalitu vody ve svém životním prostředí. Nároky především na množství vody neustále stoupají a člověk dokáže provádět výrazné změny i v rámci celosvětového globálního hydrologického cyklu, v jednotlivých složkách tohoto cyklu nebo je množství vody ovlivněno lokálními zásahy technického charakteru. • Jedná se zejména o tuto lidskou činnost: • zachytávání a čerpání pramenů • čerpání podzemních vod vrty • čerpání a odběr mineralizovaných vod • regulace proudění vody na ložiscích nerostných surovin • regulace povrchových toků • výstavba podzemních objektů • výstavba vodních nádrží. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  25. Zachytávání a čerpání vod z pramenů • Při neuváženém odběru může dojít ke snížení podzemního i povrchového odtoku a ke snížení průtoku ve vodoteči. V extrémním případě dojde k vyschnutí koryta vodotečí. • Čerpání podzemních vod je důležitým zdrojem pitné vody pro obyvatelstvo. Odebrané množství však může překročit dotační schopnost sběrného území a může dojít k významným poklesům hladiny podzemních vod, což je zpravidla spojeno s dalšími problémy: • porušení hydraulického spojené povrchového toku a hladiny podzemních vod • vysychání přirozených pramenů • snížení tlaku v geologickém prostředí spojené s poklesy povrchu • snížení průtoku povrchových vod a narušení ekosystémů • vysychání lesních porostů. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  26. 1.Srážky Z hlediska množství vodních zdrojů, resp. jejich obnovy, mají největší význam srážky, především deště. Srážky jsou výsledkem kondenzace nebo desublimace vodní páry v ovzduší nebo na povrchu území, předmětů a rostlin. Podle místa vzniku dělíme srážky na atmosférické, které vznikají volně v atmosféře a na srážky horizontálnívznikající na povrchu území, předmětů a rostlin. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  27. Dělení srážek podle skupenství • Srážky kapalné • deště, mrholení, mlha, rosa • Srážky tuhé • Sníh, kroupy, námraza, jinovatka Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  28. Dělení srážek • Podle původu • termické – konvekční, orografické –terénní a cyklonální – regionální • Podle doby trvání • krátkodobé a dlouhodobé • Podle úhrnu (výšky) srážek a příslušné doby trvání • normální a extrémní Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  29. Charakteristika srážek • Objem srážek (S) = celkový objem vody ze srážek spadlý za uvažované období na danou plochu [m3] • Úhrn srážek (Hs) = výška vrstvy spadlých srážek vody za uvažované období (hodina, den, měsíc, vegetační období, rok atd.) na daném místě v [mm] • Průměrá výška srážek v povodí (Hs) vyjadřuje průměrnou tloušťku vrstvy vody ze spadlých srážek na povodí za uvažované časové období v [mm] a je definována vztahem: Hs = k.S/F kde F = plocha povodí [km2] k = 10-3 přepočítávací koeficient Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  30. Charakteristika srážek • Doba trvání srážek (td) se měří obvykle jen u kapalných srážek a představuje dobu od začátku do ukončení srážky [h] • Intenzita deště (i) je úhrn deště za zvolenou časovou jednotku a vyjadřuje se obvykle v [mm/min] • Průměrná intenzita deště (i) i =Hs/td • Okamžitá intenzita deště (i0) charakterizuje intenzitu deště v určitém časovém intervalu Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  31. Intenzita a vydatnost deště Kromě úhrnu srážek je vhodné měřit i dobu trvání deště a jeho intenzitu - ID. Ta je zpravidla vyjadřována jako množství srážek spadlých za 1 minutu v [mm·min-1]. Jestliže množství vyjádříme v litrech spadlých za 1 sekundu na 1 hektar [1·s-1·ha-1], hovoříme vydatnosti deště – WD. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  32. Srážkoměrná síť • Pro sledování srážek je vytvořena srážkoměrná síť. • Je tvořena jednotlivými srážkoměrnými stanicemi, které jsou vybaveny srážkoměry a dalším příslušenstvím. • Síť stanic je zřizována a provozována ČHMÚ. • Pro měření srážek se používají • srážkoměr (ombrometr), • ombrograf a • totalizátor Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  33. Povodí Povodí představuje základní hydrogeologickou oblast, ve které sledujeme odtokový režim vod a zjišťujeme vzájemný vztah bilančních prvků. Jedná se o území po hydrogeologické stránce uzavřené, nepřitéká do něj žádná voda po povrchu ani pod povrchem a je ohraničeno rozvodnicemi. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  34. Povodí a mezipovodí Povodí – je základní hydrologickou oblastí, na níž sledujeme vzájemné vztahy a bilance, je to území, ze kterého veškerá spadlá voda povrchově stéká do říčního systému a proteče určitým uzávěrovým profilem (pokud se nevypaří). Povodí povrchových vod není totožné s povodím podzemních vod, které je určeno geologickou stavbou území. Povodí je ohraničeno rozvodnicí, myšlenou hraniční čarou, určenou z vrstevnicových map vhodného měřítka, procházející po obvodových nejvyšších místech, vrcholech a hřebenech hor tak, že odděluje sousedící povodí. Rozvodnice mohou být orografické – určené pouze z map a plánů nebo hydrogeologické, která je dána geologickým složením a průběhem nepropustných podpovrchových vrstev. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  35. Dělení hornin podle stupně propustnosti • Propustné horniny • rozrušené horniny, úlomkovité sedimenty, pórovité vyvřeliny, kvartérní fluviální sedimenty, eolitické sedimenty, rozrušené a zkrasovatělé karbonitnické horniny – dolomity a vápence • Polopropustné horniny • hlinité písky, rašelina, pískovec, slepenec a jemně rozrušené vápence • Nepropustné horniny • žula, čedič, krystalické břidlice, jíly, nerozrušené vápence Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  36. Půdní poměry • Prosakující množství vody závisí také na půdních poměrech sledované oblasti, do kterých patří: • druh půdy, • struktura svrchního horizontu, • propustnost a vlhkost půdy • Propustnost půdy charakterizuje koeficient filtrace kf [m/s] Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  37. Infiltrační vlastnosti půdy • patří k nejdůležitějším přírodním faktorům z hlediska využívání vodních zdrojů. • Překročí-li intenzita srážek intenzitu infiltrace, vznikají na zemském povrchu louže a dochází postupně k povrchovému odtoku. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  38. Odtok • Celkové množství vody, které proteklo uvažovaným profilem toku za určitý čas. • m3 • mm = odtoková výška (výška vrstvy vody, která by se vytvořila při rovnoměrném rozprostření odteklého množství vody po ploše. • Rozdělujeme: • povrchový • podpovrchový (hypodermický) • podzemní Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  39. Schema srážkoodtokového procesu Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  40. Rozdělení • Přímý • Během trvání deště nebo bezprostředně po něm. Zásadní význam pro řešení praktických vodohospodářských úloh (eroze, povodně). • Základní • Po uplynutí určitého času • Bezsrážkové období Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  41. Využívání vodních zdrojů • Z hlediska využívání vodních zdrojů je žádoucí maximálně snížit rozsah přímého povrchového odtoku a docílit takového stavu, aby odtok dobíhal v bezdeštivém období. • Toho lze docílit: • Zachováním maximální rozlohy lesů, luk, polí a zelených ploch vůbec. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  42. VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ • Vodní režim v povodí je ovlivňován jednak hydrologickými vlastnostmi a základními charakteristikami povodí, funkcí, provozem a technickým stavem vybudovaných vodních děl, způsobem využívání a úrovní hospodaření na půdě na ploše povodí, zvl. na zemědělské a lesní půdě (struktura pěstovaných plodin a kultur, druhová a věková skladba lesních porostů), hydropedologickými vlastnostmi zastoupených půd a dominantně úhrnem a časovým rozdělením srážek. • Průběh odtokových poměrů z povodí ovlivňují i ostatní pozemky, zvl. zpevněné komunikace, betonové plochy, stavební pozemky a odtokové poměry ze sídlišť a intravilánů. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  43. Obecné principy bilancování Základní podmínkou bilancování je přesná definice ohraničení systému, tj. uzavřeného prostoru, vůči jeho okolí. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  44. Slovní formulace bilančních rovnic Akumulace je pozitivní, vstupuje-li více veličiny do systému než z něj vystupuje. Bilancujeme-li veličinu, pro kterou neplatí zachování, objevuje se v bilanci další člen, který vyjadřuje přeměnu této veličiny na jinou a naopak (např. část kyslíku přivedeného do systému zaniká při oxidaci a vzniká jeho sloučenina s jinou složkou) Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  45. Odtok hydrologických srážek • srážko-odtokový proces: velikost a průběh odtoku jsou ovlivněny hydrologickými srážkami (déšť, sníh), charakterem prostředí (klima, roční období), charakterem povrchu (zpevnění, vegetace, spád), charakterem podloží (propustnost, hladina podzemní vody) a parametry koryta ( spád, drsnost, tvar apod.). • Součinitel odtoku: Q = ψ . F . I ψ …součinitel odtoku F…. posuzované území i…. intenzita deště Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  46. Bilanční rovnice • Hs = Ho + Hv ± R • kde Hs - množství srážek spadlých na povodí [m3] • Ho - množství vody odteklé uzavíracím profilem povodí [m3] • Hv - množství vody, které se odpařilo z povrchu povodí [m3] • R - změna v zásobách vody na povodí (v rybnících, jezerech, půdě, podzemní vodě) [m3] • V hydrologických výpočtech se členy bilanční rovnice zpravidla uvádějí v mm vodního sloupce. • Výška 1 mm odpovídá 1 litru vody na metr čtverečný. • Bilanci vody v povodí lze nejvýrazněji ovlivnit umělou akumulací. Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  47. Hydrologická bilance Hs = OV+Op+Oz+Os+Hz(p)+Hz(r)+Hz(t)+Hz(v) ±Ω1……Ω5 Hs = atmosférické srážky Ov = odtok povrchový soustředěný (ve vodních korytech), Op = odtok povrchový nesoustředěný Oz = odtok podzemní vody (půdou) Os = odtok vody do hlubších vrstev Hz(p) = výpar z půdy Hz(r) = výpar z povrchu rostlin - intercepce Hz(t) = produktivní výpar rostlin - transpirace Hz(v) = výpar z vodní hladiny Ω1 = přírůstek nebo úbytek vody povrchové a podzemní Ω2= přírůstek nebo úbytek vody nádržích Ω3= přírůstek nebo úbytek vody v ovzduší Ω4= přírůstek nebo úbytek vody v biomase rostlinstva Ω5= přírůstek nebo úbytek vody v biomase živočišstva Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

  48. Řízení odtokových poměrů • Změna množství, místa nebo rychlosti odtoku • Nádrže a převody vody • Hlavní cíle řízení odtokových poměrů: • Zásobování obyvatelstva, průmyslu a zemědělství vodou • Využití vodní energie • Plavba • Ochrana před povodněmi • Rekreace, chov ryb

  49. Negativní antropogenní vlivy na vodní bilanci Urbanizace a rozvoj průmyslu Odpady a jejich vliv na podzemní vody Chemizace zemědělství (umělá hnojiva, pesticidy) Poškozování vodních zdrojů Vodní doprava Změna součinitele odtoku

  50. Hydrologický rok Velmi důležité je, aby se všechny bilanční prvky vztahovaly ke stejnému časovému období, které musí být dostatečně dlouhé. Obvykle se používá tzv. hydrologický rok. Je to časová jednotka o délce jednoho kalendářního roku, která je zvolena tak, aby pevné srážky, spadlé v tomto období, se zúčastnily odtoku ještě ve stejné časové jednotce. U nás se hydrologický rok počítá od 1.11. do 31.10. následujícího roku, jehož letopočtem se označuje. (Např. hydrologický rok 2010 začal 1.11.2009 a skončí 31.10.2010). Ing. Hana Škrobánková, Ph.D.

More Related