1 / 82

Vyhodnocení Územní energetické koncepce Karlovarského kraje

Vyhodnocení Územní energetické koncepce Karlovarského kraje. ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. a nařízení vlády ČR č. 195/2001 Sb. Cíle územní energetické koncepce. Na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií §4

maxine
Télécharger la présentation

Vyhodnocení Územní energetické koncepce Karlovarského kraje

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vyhodnocení Územní energetické koncepce Karlovarského kraje ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. a nařízení vlády ČR č. 195/2001 Sb.

  2. Cíle územní energetické koncepce • Na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií §4 • (1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. • (2) Územní energetickou koncepci pořizuje kraj, hlavní město Praha a statutární města v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je závazným podkladem pro územní plánování. • (3) Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit v přenesené působnosti územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování. • (4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje. • Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změny

  3. Základní body vyhodnocení • Územní energetická koncepce (dále ÚEK) vychází ze státní energetické koncepce (tato koncepce formuluje strategické cíle energetiky) a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství kraje. Zpracování koncepce obsahuje následující: • vývoj spotřebitelských energetických systémů za uplynulé období • vývoj vnějších podmínek a energetické legislativy • rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií ve vztahu na územní plány velkých územních celků • zpracování vyhodnocení Územní energetické koncepce Karlovarského kraje • Hlavním cílem vyhodnocení územní energetické koncepce Karlovarského kraje bude aktualizace stávající koncepce vypracované v roce 2001 a nástin vise v dalším období v oblasti využívání energií v kraji.

  4. Základní fakta řešeného území Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky a vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem Plzeňským. Jeho rozloha je 3314 km2, což činí 4,25% rozlohy České republiky. Z plochy kraje je 43,1 % pokryto lesy.

  5. Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a sokolovský a celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 518 částí. Svou rozlohou (3 314 km2) se Karlovarský kraj řadí k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2 % území ČR

  6. Vývoj spotřebitelských energetických systémů za minulé období v jednotlivých odvětvích

  7. Energetické systémy • elektrická energie • zemní plyn • teplo z CZT • pevná paliva • OZE - sluneční energie, větrná energie, malá voda,biomasa a dřevo, ostatní • K roku 2011 mají zpracovanou Územní energetickou koncepcemi města: Karlovy Vary; Kraslice; Mariánské Lázně; Františkovy Lázně; Ostrov

  8. Elektrická energie • Na území Karlovarského kraje je respektována koncepce rozvoje stávající elektrizační soustavy zásobující území elektrickou energií prostřednictvím distribuční sítí 110kV. Soustava je napojena na nadřazený energetický systém 400kV přes rozvodnu Hradec s transformací 400/220/110kV a na systém 220kV přes rozvodnu Vítkov s transformací 220/110kV. • Přenosovou soustavu jako jediný držitel licence provozuje společnost ČEPS, a.s.

  9. Na území Karlovarského kraje jsou v současné době zastoupeny následující typy výrob elektrické energie: • klasické elektrárny spalující pevná, případně plynná paliva, jejichž konfigurace a instalovaný výkon přesahují rámec kraje - Elektrárna Tisová (295,8 MWe) a Elektrárna Vřesová (395 MWe) • menší výrobny elektrické energie – teplárenské zdroje s výrobou elektrické energie • malé vodní elektrárny 6,9 MW • větrné elektrárny 4 MW • fotovoltaické elektrárny 7,157 MW • V karlovarském kraji je elektrická energie napojena přes 14 velkých trafostanic 110/22 kV

  10. Vývoj spotřeby elektrické energie Karlovarského kraje

  11. Zemní plyn • Dovoz zemního plynu a obchod se zemním plynem zajišťuje v ČR koncern RWE. Mezinárodní energetická skupina RWE v ČR vlastní společnosti RWE Transgas, a.s., Severočeská plynárenská, a.s., a Západočeská plynárenská, a.s. Dále drží majoritní majetkové podíly ve společnostech Jihomoravská plynárenská, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s., Středočeská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. • Skupina RWE řídí své obchodní aktivity v České republice prostřednictvím divize RWE Energy. Vedoucí společností v ČR je RWE Transgas, který odpovídá za řízení dovozu a tranzitu zemního plynu a za dálkové zásobování zemním plynem. Prodej zemního plynu zabezpečuje prostřednictvím regionálních plynárenských společností. Skupina RWE v ČR čítá 21 společností. • Od 1. 1. 2007 se z každé z těchto společností oddělila činnost přepravy zemního plynu. Regionální plynárenské společnosti se tak staly výhradně obchodníky s touto komoditou a nové společnosti - provozovatelé distribučních soustav - mají v názvu slovo „Net“, pro oblast Karlovarského kraje ZCP Net.

  12. Distribuční soustava je zásobována z celkem 10 předávacími stanicemi z přepravní soustavy, s celkovým smluvním výkonem cca. 600 tis. m 3/hod.  • Odběr plynu pro potřebu Karlovarského kraje je realizován z tranzitního plynovodu zemního plynu do sítě vysokotlakých plynovodů z předávací stanice Sviňomazy (mimo území kraje - u Tachova). Ze Sviňomaz je pak zemní plyn veden: • plynovodem DN 500 po trase Sviňomazy – Vřesová, • plynovodem DN 200 Sviňomazy – Mariánské Lázně. • K důležitým plynovodům v kraji patří i: • plynovod DN 300 Vřesová – TP Úžín (mimo jiné zabezpečuje dodávku plynu do severovýchodní části území kraje), • plynovod DN 500 Vřesová – Prunéřov (posílení trasy DN 300 Vřesová – TP Úžín), • plynovod DN 700 Vřesová – Jižní Čechy.

  13. Stupeň plynofikace kraje

  14. Celkem je v kraji plynofikováno 79 obcí (což je cca 60% z celkového počtu 132 obcí kraje). Mimo tyto obce je zde plynofikováno 13 městských části či osad. • Počet odběrných míst v Karlovarském kraji v jednotlivých kategoriích odběratelů činí k roku 2010 • kategorie domácností cca 82 219 odběratelů, • kategorii maloodběru cca 6 213 odběratelů, • kategorii středního odběru a velkoodběru cca 258 odběratelů.

  15. Rozdělení zákazníků

  16. Spotřeba zemního plynu Karlovarského krajeZ podkladů RWE GasNet s.r.o. byla sestavena následující tabulka v kWh za roky 2008,2009, a 2010 podle jednotlivých kategorií.

  17. Podíl obchodníků dodávajících zemní plyn konečným zákazníkům v ČR

  18. Výroba a spotřeba tepla • Hlavním zdrojem paliva pro tepelné elektrárny a výtopny v Karlovarském kraji jsou dostatečné zásoby hnědého energetického uhlí, zemní plyn a v malé míře i topné oleje. Systémy zásobování území teplem je možné dělit do skupin podle druhu a velikosti zdroje tepla, druhu přenosového media a jeho dopravní vzdálenosti. • Zdroje tepla • Teplárenská výroba s dodávkou tepla do veřejné sítě vč. kombinované výroby elektřiny a tepla - kogenerace ( zdroje a soustavy CZT); • Podniková výroba s částečným podílem dodávky tepla do veřejné sítě; • Podniková výroba tepla pro vlastní spotřebu; • Blokové a domovní kotelny; • Lokální vytápění pevnými, kapalnými nebo plynnými palivy;

  19. V karlovarském kraji existují dva dominantní provozovatelé rozsáhlých teplárenských soustav - ČEZ, a.s., Elektrárna Tisová, s celkovým instalovaným tepelným výkonem pro CZT 324 MWt a roční dodávkou tepla odběratelům CZT cca 1 500 TJ. Dalším velkým výrobcem a dodavatelem tepla je elektrárna Sokolovské uhelné, a.s. ve Vřesové s celkovým instalovaným tepelným výkonem 1 540 MWt a roční dodávkou tepla cca 2000 TJ. • Mezi ostatní systémy CZT s vlastními zdroji tepla s roční dodávkou tepla pro bytový sektor nad 100 TJ lze zařadit soustavy ve městech Cheb, Aš, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Kraslice a Ostrov, Žlutice

  20. Vybrané zdroje tepla a soustavy CZT • CZT ETI - Elektrárna Tisová – nejvýznamnější tepelný zdroj a soustava CZT pro oblast Sokolovska – roční prodej přesahuje 1000 TJ – parní soustava • Teplo je dodáváno do lokalit – město Sokolov, Bukovany, Habartov, Královské • Poříčí, Březová, Svatava. • Celkový instalovaný tepelný výkon pro dodávku do sítě CTZ je 237 MWt. • Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 80 MWt. • CZT EVR - Elektrárna Vřesová - významný zdroj a soustava CTZ pro oblast Karlovarska – roční výroba je přes 2 000 TJ • Zásobovány jsou lokality – město Karlovy Vary, Chodov, Vintířov, Staré a Nové Sedlo u Lokte, Dalovice a Nejdek. (CZT Karlovy Vary) • CZT Chodov – zdrojem tepla je EVR, horkovodní soustava dodává teplo pro Chodov • Vintířov, Staré a Nové Sedlo u Lokte. • Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 60 MWt

  21. Z rozvodů Karlovarské teplárenské je v havarijním režimu možnost dodávky do soustavy cca 22 MWt • CZT Nejdek - zdrojem tepla je EVR, parní soustava dodává teplo pro Tatrovice, Černavu a Nejdek. • Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 60 MWt • CZT Ostrov - zdrojem tepla je Teplárna Ostrov, soustava je parní. Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 80 MWt • CZT Nová Role - Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 14 MWt • CTZ Karlovy Vary - Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 174 Mwt

  22. Celkový instalovaný teplárenský výkon v kraji

  23. Přehled vytápěných bytů

  24. Spotřeba paliv v Karlovarském kraji • Elektrická energie – se využívá pro technologické účely, osvětlení, el. spotřebiče, v minimální míře k přípravě pokrmů, k přípravě TV, částečně i k vytápění • Zemní plyn – se využívá především k topení, přípravě TV, přípravě pokrmů a částečně pro technologické účely • Hnědé uhlí – se využívá především v rámci CZT pro vytápění a spolu briketami v některých okrajových částech měst též pro vytápění nebo tam, kde není zemní plyn • Biomasa ( dřevo a dřevní odpad ) – se využívá pro vytápění převážně v rámci CZT

  25. Spotřeba paliv a energie v roce 2010 v celé ČR

  26. Spotřeba paliv a energií Karlovarském kraji v roce 2010

  27. Přepočet na využití energií pro topení a přípravu TV

  28. Hodnocení využitelnosti klasických zdrojů energie • Elektrická energie • Distribuční organizace ČEZ předpokládá v rámci svých rekonstrukčních prací a staveb v letech 2010 -2015 provést následující stavby : (čerpáno z podkladů ČEZ Distribuce, a.s.) • vedení 2x110kV, propojení Vítkov/Jindřichov – Drmoul ; • vedení 400kV, TR Vernéřov-TR Vítkov (zpřesnění koridoru a plochy technické infrastruktury mezinárodního významu E2 dle PÚR _R 2008) ; • vedení 400kV Vítkov-Pomezí; • vedení 400kV Vítkov – Přeštice; • plochy pro TR400kV- Vítkov;

  29. Zemní plyn V Karlovarském kraji je připravena výstavba těchto VTL plynovodů: • Bochov – Andělská Hora; • Dlouhá Ves – Žlutice – Chyše; • Toužim – Štědrá; • Hazlov – Polná ; • Dobroše – Návrší ;

  30. CZT CZT je řešeno v kraji 74 zdroji tepla napojenými především na spotřebu hnědého uhlí, ale i na zemní plyn a i využívající jiné druhy paliva jako je biomasa. Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší – včetně doplňků. V §3 odst. 8 – se praví – citace • „Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud jejich provozování s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie.“ Lze konstatovat, že z  provedené analýzy vyplývá, že Karlovarský kraj je plně zabezpečen energiemi a pokrývá svoje potřeby.

  31. Hodnocení ekonomicky využitelných úspor energie • Vzhledem k tomu, že v některých oblastech spotřebitelských systémů se trend poptávky po energiích předpokládá neustále rostoucí ( zejména oblast služeb a oblast dopravy ), je potenciál úspor obrovský. • Potenciál ke snižování spotřeby energie jak u panelových domů, tak u stávajících rodinných domů a i domů v majetku soukromých společností, ale i státních objektů – školy, školky, úřady, provozovny. • U novostaveb je nutné stavebním odborem kontrolovat předkládání „Průkazu energetické náročnosti budovy“ – dle vyhlášky č.147/2007 Sb. o energetické náročnosti budovy • Velké snížení energie lze dosáhnout využitím Obnovitelných zdrojů energie (OZE). • Na řešeném území se především jedná o kontrolu stavu rozvodů, uniku tepla, kontrolu a opravy výměníkových stanic, kotelen a výtopen a úspory paliv a energie metodou EPC na vlastních objektech kraje.

  32. Dosažení úspor je dlouhodobý proces, který mimo jiné vyžaduje : • určité finanční prostředky • informační kampaň • cílevědomou vzdělávací kampaň • v neposlední řadě i chuť uspořit energii u provozovatelů energetických zdrojů a vlastních uživatelů • Vybrané přínosy schválených projektů OPŽP prioritní osy 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie k 9.červnu 2011 • V Karlovarském kraji bylo vybráno 55 projektů, celkové výše podpory 491 257 181,- Kč, úspora energie 100 607 GJ a úspora současných provozních nákladů 32 265 tis. Kč/rok. • V  celé ČR bylo vybráno 1765 projektů, celkové výše podpory 12 436 421 773,- Kč, úspora energie 1 615 102 GJ a úspora současných provozních nákladů 1 666 680 tis. Kč/rok.

  33. Trendy v oblasti zásobování energií • Trendy v oblasti zásobování energií jsou závislé na evropské, ale i celosvětové politice s energiemi. Jasným cílem je snižování energetické náročnosti, a to jak ve výrobě, tak i ve vlastní spotřebě. V současné době je naše závislost na dovozu energií menší než 50 %. Ke stávajícímu stavu je možné říci jediné, ve výrobě elektrické energie pokrýváme naší spotřebu v rámci celé ČR s 96 %, v oblasti plynárenství jsme plně závislí na dovozu zemního plynu a to v současné době ze dvou zdrojů a to z Ruska a z Norska. Z hlediska těžby hnědého uhlí bude postupně docházet v dlouhodobém vývoji ke snižování těžby. Velký rozvoj by měl nastat v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kde se do roku 2020 předpokládá podíl 13% na konečné spotřebě energie. (v současné době se pohubujeme někde kolem 6%) .

  34. Hodnocení obnovitelných a druhotných zdrojů energie • V dosud platné Energetické politice ČR (schválená usnesením vlády č. 50/2000) se předpokládá, že jejich podíl na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů bude zvýšen z dnešních 1,5 % na cca 3 až 6 % k roku 2010 a cca na 4 až 8 % k roku 2020. V návrhu aktualizace SEK a z podkladů EU je k roku 2020 podíl 13%. Předpoklad v roce 2030 je 15 %. • Za obnovitelné zdroje energie se považuje potenciál sluneční energie, biomasy, bioplynu, větru, tzv. malé vody (elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW) a částečně horninového prostředí a geotermální energie.

  35. Biomasa

  36. Sluneční enrgie

  37. Větrné elektrárny

  38. Geotermální energie: - jak již bylo uvedeno v předešlých kapitolách, je z hlediska geologického oblasti chebské pánve a Františkových Lázní dobrým místem pro využití této energie. Vzhledem k tomu, že jsou prameny velmi nízko položené a jsou chráněné, není možné tuto energii využít. • Kogenerace : - jedná se metodu, kdy při výrobě tepelné energie dochází i k výrobě elektrické energie. Je vhodné nasazení tam, kde je pravidelný odběr elektrické energie. Její vhodné využití je v nemocnicích, v nepřetržitých provozech, jako doplňkový zdroj v kotelnách atd. Z dostupných podkladů je instalovaný výkon 815 MWe. • Vodní energie: - v řešeném území jsou malé vodní elektrárny využívány na řekách a vodotečích Karlovarského kraje.

  39. Tepelná čerpadla

More Related