1 / 18

Lidské zdroje z hlediska perspektivy 2007-2013

Lidské zdroje z hlediska perspektivy 2007-2013. PhDr. Ivan Fišera externí poradce ministra pro místní rozvoj a vedoucí pracovní skupiny lidské zdroje pro přípravu Národního rozvojového plánu Konference: „ Strategie rozvoje kompetencí pro 21. století“ Mladá Boleslav, 13. října 2005.

merv
Télécharger la présentation

Lidské zdroje z hlediska perspektivy 2007-2013

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Lidské zdroje z hlediska perspektivy 2007-2013 PhDr. Ivan Fišera externí poradce ministra pro místní rozvoj a vedoucí pracovní skupiny lidské zdroje pro přípravu Národního rozvojového plánu Konference: „Strategie rozvoje kompetencí pro 21. století“ Mladá Boleslav, 13. října 2005

  2. Posuny v tzv. lisabonské strategii(Facing the Challenge, The Lisabon Strategy for Growth and Employment. Report from the High Level Group chaired by Wim Kok, November 2004) • Lisabonská strategie je ještě naléhavější, protože vzdálenost Evropy vůči USA a Asii se zhoršuje. (USA mají 74 % z top 300 IT společností a 46 % z top 300 firem z hlediska R@D výdajů.) • Jedině zlepšený ekonomický růst a růst zaměstnanosti poskytuje prostředky pro sociální soudržnost a udržitelné životní prostředí. • Jde tedy o významný posun k preferenci ekonomického fundamentu EU a reálné konkurenceschopnosti jednotlivých zemí v rámci světového kontextu. To vyžaduje bezodkladné akce v pěti oblastech EU: • znalostní společnost (R@D, ICT) • vnitřní trh • klima pro podnikání • pracovní trh • udržitelné životní prostředí

  3. Základní rysy současné světové konkurence • Konkurence firem se mimořádně zostřila, snižují se náklady na výrobu, roste počet spojení firem, zvyšuje se role firemního i národního výzkumu, výzkum se internacionalizuje. • Nadnárodní firmy jsou dominujícími světovými hráči a pohybují se za lidskými zdroji nebývale pružně a snadno, tvoří • Informační a komunikační technologie integrují světové operace firem i jejich strategické funkce. Globální sítě jsou realitou, mění se nejen organizace výroby, logistika a prodej, ale také výzkum a vývoj. • Objevila se nová mohutná produkční teritoria jako je Čína a Indie a objevují se další – Rusko, další země Asie, Jižní Ameriky atp. • Zvyšuje se vzácnost přírodních zdrojů a je silně vnímáno nové riziko globální ekologické katastrofy. • Evropské země se dostávají do demografické, sociální, etnické a jazykové pasti právě z hlediska konkurenceschopnosti. Zaměstnanost se stává hrozbou budoucnosti.

  4. Východiska pro zaměření evropských strukturálních fondů: Sdělení Komise „Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007 – 2013“ PREAMBULE: Evropa musí: - obnovit základ své konkurenceschopnosti - zvýšit svůj potenciál růstu a svoji produktivitu - posílit sociální soudržnost a přitom klást hlavní důraz na: - znalosti - inovace - optimalizaci lidského kapitálu. K dosažení těchto cílů musí Unie zmobilizovat všechny vhodné zdroje na úrovni jednotlivých členských států i Společenství – včetně politiky soudržnosti ve třech rozměrech strategie: - hospodářském - sociálním - environmentálním, aby se tak využilo jejich součinnosti v obecném rámci udržitelného rozvoje. Viz: Závěry předsednictví, Evropská rada, březen 2005

  5. Hlavní směrnice „Strategických obecných zásad“ Společenství • 1. Učinit Evropu a její regiony atraktivnějším místem pro investice a práci • 1.1. Rozšířit a zlepšit dopravní infrastruktury • 1.2. Posílit synergie mezi ochranou životního prostředí a růstem • 1.3. Mobilizovat intenzívní využívání tradičních zdrojů energie v Evropě. • Zlepšení znalostí a inovací pro růst • 2.1. Zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a technologického vývoje (RTD) • 2.2. Podporovat inovace a povzbuzovat podnikavost • 2.3. Prosadit informační společnost pro všechny • 2.4. Zlepšit přístup k financování • Vytvořit více a lepších pracovních míst • 3.1. Zaměstnat více lidí a udržet je v práci co nejdéle, modernizovat systémy • sociální ochrany • 3.2. Zlepšit adaptabilitu zaměstnanců a podniků a pružnost pracovního trhu • 3.3. Zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání • a profesní přípravy (skills) • 3.4 Kapacita správy • 3.5 Pomoci udržet zdravou pracovní sílu • 4. Věnovat pozornost teritoriálnímu rozměru politiky soudržnosti • 4.1 Přípěvek měst k růstu a zaměstnanosti • 4.2 Podpora ekonomickérozmanitosti venkova • 4.3 Přeshraniční, nadnárodní a interregionální spolupráce.

  6. Naše rozhodnutí o LZ musí vycházet z odhadů budoucnosti a konfrontace se současností Dlouhodobé efekty zasahující generace Plánovací období 7let N+2 2005 0607 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 Časová perspektiva efektů a důsledků Tlak konkurence v oblasti LZ • Proto potřebujeme: • seriózní odhady národní budoucnosti v rámci mezinárodního • kontextu a globální konkurence • komplexní mezinárodní srovnávání a využití nejlepších praktik • komplexní inteligentní národní financování rozvoje lidských zdrojů, • v rozumné míře nezávislé na finanční podpoře EU • včasná a odvážná rozhodnutí a jejich urychlenou realizaci • vysoce moderní strategický management národního území

  7. Co je možné očekávat během deseti letech z hlediska lidských zdrojů • odchod silných poválečných ročníků do důchodu • pokračující trend velmi nízké porodnosti v ČR – slabé ročníky absolventů • výraznější projevy zaostávání znalostí a dovedností dospělých generací • ve světě i v Evropě se objeví noví „tygři“ a mnozí staří se „revitalizují“ • - konkurence území a jejich pracovních a podnikatelských potenciálů vzroste • úpadek dalších oborů výrob a služeb u nás pod vlivem levnější konkurence • přesto pokračující, nikoli již tak samozřejmý zájem o investice v ČR • zesílení zájmu zahraničních investorů o oblast výzkumu a vývoje – ale • oslabený vysokou konkurencí v našem okolí i ve světovém měřítku • další zásadní změny technologií v oblasti podnikání a veřejných služeb • zdokonalení a další „zevšednění“ informační a komunikační techniky • posílení globální integrace podnikání a dalších aktivit (včetně výzkumu) • totální převládnutí angličtiny jako mezinárodního pracovního jazyka • zesílení mezinárodní migrace vzdělaných a talentovaných • další energetické a klimatické problémy, šoky a katastrofy • další útoky islámských teroristů, a to i v naší blízkosti nebo i u nás • pokusy o další infiltraci organizovaného zločinu mohou být nebezpečnější • začnou se více projevovat synergické efekty programů evropské soudržnosti • podstatně vyšší vliv a rozšíření praktik tzv. Smart Administration • rostoucí význam interregionální a evropské spolupráce • …

  8. Na co bychom se měli v oblasti lidských zdrojů tedy zaměřit především? • Na universální a přenositelné znalosti a dovednosti • Zejména angličtina, funkční gramotnost a dovednost řešit problémy, kreativita, dovednost a motivace se moderně učit a „kvalifikovat“, informační gramotnost, podnikavost a ekonomická gramotnost, moderní „řemeslná“ gramotnost, • gramotnost v oblasti „managementu“ vlastního života a udržování zdraví a dosahování vysoké výkonnosti. • 2) Na dosahování žádoucí kvalifikační struktury a úrovně populace z hlediska • potřeb zaměstnavatelů v soukromé i veřejné sféře (konkurenceschopnost) • Zejména na předvídání změn trhu práce, na informování a motivování všech • aktérů (uživatelů i poskytovatelů) vzdělávací a kvalifikační soustavy, na podporu • radikálních reforem vzdělávacích a kvalifikačních kapacit, jejich organizace, metod • výuky a výcviku i hodnocení jejích úspěšnosti, na posílení spolupráce škol a kvali- • fikačních kapacit s podnikatelskou a obecně zaměstnavatelskou sférou, na zme- • zinárodnění celé naší vzdělávací a kvalifikační soustavy. • 3) Na strategickou politiku a management zaměstnanosti a vzdělávání • Zejména na posílení národní a krajské strategické politiky zaměstnanosti • založené na předvídání technologických a dalších změn, na řešení krizových • situací v regionální zaměstnanosti, na modernizaci systémů podpory zaměstnanosti a na účinnou podporu zaměstnanosti sociálně ohrožených a znevýhodněných skupin.

  9. Čemu bychom se měli vyhnout z hlediska zajištění budoucí zaměstnanosti? • slepé víře v módní sektory – služby, znalostní ekonomika, výzkum • paušálnímu pohrdání zaměstnaností v oborech s tzv. nižší přidanou • hodnotou • přehnané víře v to, že vyšší stupně vzdělání automaticky přinesou kvalitní • zaměstnanost (problém formální překvalifikovanosti) • tendenci financovat vzdělávání a kvalifikační aktivity jen podle zájmů • jeho uživatelů a poskytovatelů • podléhání stavovským, institucionálním a politickým zájmům na úkor • modernizace a přizpůsobováním požadavkům konkurenceschopnosti • posvátné úctě k formálním atributům vzdělávacích a kvalifikačních • institucí bez důrazu na skutečné výsledky a mezinárodní benchmarking • všeobecné tendenci neformulovat ostře problémy, hrozby a slabé • stránky národních lidských zdrojů z hlediska jejich mezinárodní • konkurenceschopnosti a dlouhodobé zaměstnanosti

  10. Příloha Několik statistický údajů pro zamyšlení

  11. Jak dlouho ještě můžeme odkládat investice do vzdělávání a odborné přípravy starší a střední generace? Prognóza věkové skladby obyvatelstva ČR http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/grafy_projekce_obyvatelstva_do_roku_2050

  12. Je možné očekávat v příštích letech masivní přesuny zaměstnanců z průmyslu do služeb? Trendy zaměstnanosti v různých odvětvích národního hospodářství

  13. Jsou naše mzdy dosud konkurenceschopné? X -jenom průmysl Téměř každá čtvrtá německá firma chce během tří let přesunout aspoň část výroby přesunout do zahraničí - důvod snížit náklady. - průzkum DIHK.

  14. Kdy se mohou být národní investice do výzkumu a vývoje efektivní?

  15. Angličtina a konkurenceschopnost Světový žebříček konkurenceschopnosti IMD Z prvních 18 nejkonkurence-schopnějších států je 13 zemí, kde je angličtina mateřským jazykem nebo se povinně plošně vyučuje, v ostatních 5 zemích je angličtina nejrozšířenějším jazykem a velká část populace jím hovoří.

  16. Máme právo váhat s výukou angličtiny pro „všechny“? Zdroj: Eurobarometer survey

  17. Jde o dostačující počet a efektivní kvalitu výuky angličtiny? Zdroj: http://www.eurydice.org/

  18. Můžeme si dovolit nadále zaostávat v rozšíření Interentu? Přístup domácností v ČR a zemích EU na internetdoma 1. čtvrtletí roku 2003(údaje v %) Pozn.: podíl na celkovém počtu domácností dané země.Zdroj: Eurostat a ČSÚ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pocitace_a_internet

More Related