OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY ZPŮSOBY TVOŘENÍ SLOV

1. OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBYZPŮSOBY TVOŘENÍ SLOV Mgr. Michal Oblouk

2. OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY 1) tvoření slov • odvozování • skládání • zkracování 2)přejímání slov z jiných jazyků 3) spojování slov v sousloví 4) vznik nových významů slov

3. TVOŘENÍ SLOV • nová slova se tvoří ze slov v jazyce již existujících • slova MOTIVOVANÁ – u nich můžeme zjistit, ze kterého slova vznikla • slova NEMOTIVOVANÁ – prvotní, nelze zjistit, ze kterého slova vznikla, např. židle, chléb, muž, žena, dobrý, zlý, malý, bílý,… • nauka o tvoření slov = SLOVOTVORBA • nauka o původu slov = ETYMOLOGIE

4. ODVOZOVÁNÍ • tvoření slova z jiného slova pomocí přípon, předpon nebo koncovek • slovo, ze kterého bylo nové slovo odvozeno = ZÁKLADOVÉ SLOVO • část slova, kterou odvozené slovo přejímá ze slova základového = SLOVOTVORNÝ ZÁKLAD • PŘÍPONA= hláska nebo skupina hlásek, která se připojuje ke slovotvornému základu a vytváří nové slovo, u ohebných slov se k ní připojují koncovky • PŘEDPONA = spojuje se s hotovým slovem a obměňuje jeho význam

5. PŘÍPONOVÉ/KONCOVKOVÉ ODVOZOVÁNÍ – PODSTATNÁ JMÉNA • názvy činitelské – odvozují se od sloves a označují většinou osoby, např. učitel, prodavač, plavec, soudce, dělník, divák,… • názvy prostředků a nástrojů – odvozují se od sloves, např. počítač, mýdlo, razítko, vrták, pilník, třpytka, pračka,… • názvy konatelské – odvozují se od podstatných jmen a označují osoby, např. rybář, houbař, zedník,… • názvy nositelů vlastností – odvozují se od přídavných jmen, např. rychlík, lakomec, přímka, rovina, pravice,… • názvy obyvatelské – odvozují se od názvů zemí, měst, krajů, např. Evropan, Slovák, Brazilec,… • názvy výsledků děje – odvozují se od sloves, např. výpisek, výšivka,…

6. PŘÍPONOVÉ/KONCOVKOVÉ ODVOZOVÁNÍ –PODSTATNÁ JMÉNA 7) názvy míst – odvozují se od podstatných jmen, přídavných jmen i sloves, např. pracoviště, smetisko, pracovna, čekárna, rybník,… 8) názvy dějů – odvozují se od sloves, např. plavba, šepot, lov, zábava, psaní,… 9) názvy vlastností – odvozují se od přídavných jmen, např. rychlost, čistota, bohatství, stáří,… 10) názvy přechýlené – odvozují se od podstatných jmen rodu mužského a označují osoby ženské, např. sousedka, žákyně, úřednice, Nováková, Novotná,… 11) názvy zdrobnělé – odvozují se od podstatných jmen, např. stromek, domeček, nosík, ručička, slovíčko,… 12) názvy hromadné – odvozují se od podstatných jmen a vyjadřují množství, např. loďstvo, ptactvo, stromoví, kamení,…

7. PŘÍPONOVÉ/KONCOVKOVÉ ODVOZOVÁNÍ –PŘÍDAVNÁ JMÉNA • odvozeniny od podstatných jmen – vyjadřují přivlastňování jednotlivé osobě (bratrův, otcova, učitelovo, sestřin, babiččina, matčino), přivlastňování celému druhu (učitelský, řeznický, žákovský, rybí), vztah k základovému jménu (školní, lednový), původ nebo látku (železný, papírový), podobnost (vejčitý, růžový), nápadný znak (vlasatý, skalnatý) • odvozeniny od přídavných jmen – vyjadřují citové obměnění vlastnosti (maličký, slabounký) nebo zesílení vlastnosti (velikánský) • odvozeniny od sloves – utvořené koncovkami ze slovesných tvarů (dospělý, placený, pracující), utvořené příponami vyjadřují možnost (zpracovatelný), náchylnost (hravý) a účel (bicí)

8. PŘÍPONOVÉ/KONCOVKOVÉ ODVOZOVÁNÍ – SLOVESA • odvozeniny od podstatných jmen – vyjadřují rozmanité vztahy k základovému podstatnému jménu, např. veslovat, barvit, sloužit,… • odvozeniny od přídavných jmen– vyjadřují stávat se nějakým (bohatnout, černat, červivět) a činit nějakým (čistit) • odvozeniny od sloves – mění slovesný vid základových sloves, vyjadřují zejména násobenost, např. ztrácet, zhasínat, běhávat,…

9. PŘEDPONOVÉ ODVOZOVÁNÍ • nejvíce zastoupeno u sloves, méně u podstatných a přídavných jmen • předpony obměňují význam hotového slova podle svého základního významu • podstatná a přídavná jména – např. prales, pražádný, přesila, převeliký, předsíň, protivítr, podplukovník, mezičas, nadměrný,… • slovesa– např. přijet, odnést, vytrhnout, rozprášit, zatočit, smotat, nahromadit, poskočit,…

10. SKLÁDÁNÍ • tvoření slov ze dvou slovotvorných základů – vznikají SLOŽENINY • tvoří se jím pouze podstatná a přídavná jména • nejčastěji se používají v odborných názvech • podle vzniku se rozdělují na: • SLOŽENINY NEVLASTNÍ = spřežky, vznikají spojením hotových slov, např. okamžik, zemětřesení, vlastizrádce, mateřídouška, ohnivzdorný, pravděpodobný, pozoruhodný,… • SLOŽENINY VLASTNÍ = nemůžeme je rozdělit na původní spojení slov, jedna jejich část nebo obě části nejsou hotovými slovy, např. velkoměsto, pravopis, sladkokyselý, českomoravský, teploměr, tělocvik, pravdomluvný,…

11. ZKRACOVÁNÍ • tvoření slov z víceslovných pojmenování • obvykle se zkracují názvy států, institucí, podniků a výrobků • podle toho, jak zkratky vznikly, rozlišujeme: • PÍSMENNÉ/INICIÁLOVÉ ZKRATKY = z prvních písmen pojmenování, píšeme s velkými písmeny bez teček, např. ČR, OSN, ČTK, ODS,… • ZKRATKOVÁ SLOVA = z prvních slabik nebo hlásek, píšeme s prvním písmenem velkým, skloňujeme jako podstatná jména, např. Čedok, Setuza,… • ZKRATKY JINÉHO DRUHU = užíváme v psaném projevu pro často opakovaná slova a spojení slov, píšeme s malým písmenem a zakončujeme tečkou, např. p., aj., atd.,… • zkracují se též tituly, např. MUDr., Ing., doc., prof., Mgr., PhDr.,…