Geografický výzkum periferních oblastí Č eska

1. Geografický výzkum periferních oblastí Česka 2.Fenomén periferie v geografii: definice, teorie, terminologie, přehled literatury

2. Teoretická východiska, terminologie a přehled literatury • diskuse zahraniční literatury • definice periferie v geografických vědách • hypotézy – výzkum periferních oblastí • teorie a modely – teorie jádro – periferie: Friedmann, Hirschmann, Havlíček, Chromý • vymezení periferních oblastí

3. Diskuse zahraniční literatury • aktuální diskuse nad novými příspěvky z jednání komise IGU ohledně marginálních oblastí • stručná prezentace jednotlivých příspěvků • nové trendy ve výzkumu periferních oblastí • diskuse

4. Definice periferie v geografických vědách • subjektivní definice • definice v rámci teorie jádro – periferie (Friedmann 1996) • periferie z hlediska objektivní (geometrická, ekonomická apod.) a subjektivní reality (pozitivní, negativní, indiferentní) • „periferie = marginalita“ nebo „periferie vs. marginalita“ • shrnující definice periferie (Schmidt 1998)

5. Vybrané hypotézy – výzkum periferních oblastí • vývoj v centru a periferii vykazuje odlišné parametry a nevede k vyrovnanému stavu mezi centrem a periferií • model jádro – periferie vede ke zjištění a uchopení globálních, regionálních a vnitrostátních vztahů závislosti (např. teorie územních děleb práce)

6. Teorie – jádro periferie • teorie centrálních míst (Christaller 1933) • teorie v ekonomických vědách (Mirdal 1957, Hirschmann 1958) • vnitrostátní periferie na příkladu periferizace Neapole (Wirth 1963) • Friedmannův model (1996) • nodální regiony (Korčák 1973, Hampl 1987) • vývoj dichotomie jádro – periferie (Gottmann 1980) • diferenciace míry centrality, „pyramida moci“ (Schuler, Nef 1983) • marginalita vs. perifernost (Andreoli 1989) • „modrý banán“ (Brunet 1989) • jádro – periferie v subjektivním vnímání aktérů (Heintel 1998) • vývojové typ polarizace prostoru jádro – periferie (Havlíček, Chromý 2001)

7. Christaller (1933)teorie centrálních míst - chybí přesná definice periferie - teorie vychází z definice jádra - pro perifernost určující vzdálenost - neuvažuje o vývojových principech aprocesech podmiňujících asymetrii územního uspořádání

8. Friedmann (1966)centrum – periferie • centrum: region s vysokou mírou autonomie a schopností tvořit inovace, schopnost zachytit hlavní změny (impulzy) vývoje • periferie: implicitně definuje periferii jako oblast, která tyto změny nezachytila

9. Friedmann (1966) • kumulativní mechanizmy, pomocí kterých dochází k dalšímu posilování dominance jádra nad periferií: • 1)     efekt dominance • 2)     efekt vazeb • 3)     informační efekt • 4)     psychologický efekt • 5)     modernizační efekt • 6)     výrobní efekt

10. Friedmann (1966) • Souhrnný dopad všech těchto faktorů vytváří napětí/konflikt mezi jádrem a periferií. • Vzniklé napětí doporučuje řešit decentralizací moci z jádra na periferii (např. posilováním městských regionů na periferii apod.). • Friedmannovo pojetí jádra a periferie se nezabývá pouze prostorovým uspořádáním systému, ale i koncepcemi rozvoje.

11. Friedmannův model (1966)model vývoje prostorové ekonomiky 1.existence lokálních ekonomických struktur v preindustriální společnosti 2. vytvoření polarity J – P a s tím související růst rozdílů mezi regiony (nutná divergence) 3. disperze ekonomických aktivit a řízení z jádra do periferie, propojování modelu 4. prostorová integrace, růst vzájemné propojenosti a závislosti; s tím související snižování rozdílů mezi regiony (zdlouhodobého hlediska konvergence)

12. Gottman (1980) Periferie je determinována: • fyzickogeografickými podmínkami • historickým vývojem • politickou organizací • silou ekonomických funkcí (opomíjí roli aktivity lidí)

13. Reynaud (1981) • spojuje prostorový model J – P se sociálním uspořádáním (vnáší roli aktivity lidí) • perifernost/centralita – ovlivněna lidmi (ne vnějšími podmínkami) • odmítá prostou polarizaci prostoru • „existují přechody mezi J a P různých typů“ • periferie: možnost osamostatnit se • jádro: možnost ztratit dominantní roli

14. Schuler a Nef (1983) • „pyramida moci“ – jádro a periferie nejsou prostorově oddělené, ale pouze měnící se míry centrality. • jádro a periferie jsou kontinuum otevřené změnám v čase

15. Brunett (1993) Periferní region: „region nacházející se trvale v závislé pozici, mimo tzv. centrum rozhodování“

16. Hampl (1998) teorie hierarchie reality – zdůrazňuje vytváření stále nových nositelů diferenciace, zatímco u vývojově nižších jevů dochází prostřednictvím difúzních procesů k postupnému poklesu rozdílů mezi regiony

17. Schmidt (1998) • Periferie je územím nedostatečné integrace do, v daném místě a čase dominujících, struktur, procesů a systémů.

18. Schmidt (1998)

19. Heintel (1998) • centrum a periferie – dichotomické částečně se překrývající pojmy, které jsou zakotveny v myšlení a představách subjektů (aktérů) • prostorový aspekt, distanční komponent

20. Havlíček & Chromý (2001) • teorie vývoje polarizace prostoru ve vztahu jádra a periferie zohledňuje v čase diferencovaný vývoj vztahu centra a periferie a bude využita v rámci Česka především pro definování vývojových tendencí periferních oblastí, a to hlavně na mikroregionální úrovni

21. Havlíček & Chromý (2001) Abstraktní vývojové typy polarizace prostoru: • Narůstající polarizace • Stagnující polarizace • Ubývající polarizace • Nivelizující polarizace

22. Vymezení periferních oblastí • vymezení periferních území je relativní (závisí na stanovení kritérií a přístupů). • Přístupy: 1) objektivní (stanovení míry perifernosti v kontinuálním přechodu polarizace mezi jádrem a periferií) 2) subjektivní (různá specifická kritéria a způsoby vymezení)

23. Vymezení periferních oblastí Obecný cíl: • Nalezení oblastí, které nedosahují určité úrovně funkčně-prostorových a sociálně-prostorových vztahů, přičemž různé aspekty (faktory), které perifernost určují, případně soubory těchto aspektů (ukazatele agregátní povahy), mohou předurčovat různé specifické druhy perifernosti. • Faktory a intenzita jejich působení jsou v čase proměnlivé (vývoj).

24. Vymezení periferních (neatraktivních) oblastí na příkladu pokrytí území signálem mobilního operátora a) neatraktivní území (nepokryta signálem mobilního operátora do 30.6.2000) b) extrémně neatraktivní území (nepokryta signálem mobilního operátora do 31.12.2000)

25. Určující faktorypolarizace prostoru • faktory určující postavení území v polarizovaném prostoru a ovlivňující „přirozený rozvojový potenciál“ území: • Poloha • 1)vnější (především makropolohové hledisko) • 2)vnitřní • Objektivní x subjektivní faktory

26. Aspekty (faktory) objektivní povahy • 1.fyzickogeografické (členitost terénu, klima, nadmořská výška apod.) • 2.geometrické (vzdálenost od centra, geografická poloha aj.) • 3.ekonomické (HDP na obyvatele, nezaměstnanost, výše mezd apod.) • 4.sociálně-demografické (vzdělání, věk, pohlaví apod.) • 5.ekologické (znečištění ŽP, emise, poškození Iesů, ztráta biodiverzity apod.) • 6.kulturní (etnicita, náboženství aj.) • 7.politické (míra autonomie, závislosti, administrativní uspořádání apod.) • 8.a další (omezenost datové základny)

27. Aspekty (faktory) subjektivní povahy • např. regionální identita obyvatel, subjektivní vnímání perifernosti obyvatelstvem… • „měkká data"; dotazníková šetření, mentální mapy apod. • důležité např. pro vnitřní aktivizaci subjektů

28. Význam aspektů (faktorů) Intenzita působení faktorů a míra jejich uplatnění v procesu polarizace prostoru závisí: a)na charakteru jejich působení: • 1)prostorové: plošné, liniové, bodové apod. • 2)časové: dlouhodobé, středně-, krátkodobé; – trvalé, dočasné, periodické atd.) b) na velikosti územních jednotek a jejich řádovostní úrovni

29. Shrnutí 1 • Existuje velké množství přístupů k problematice polarizace prostoru. • V Iiteratuře se vyskytuje velké množství definic periferie a pojetí periferního/marginálního regionu se značně Iiší. • Neexistuje jednotná definice pojmu „periferie“. • Pojmy „marginální“ a „periferní“ Ize chápat v zásadě shodně. • Jádro a periferie jsou asymetricky sounáležité.

30. Shrnutí 2 • Vývoj v centru a periferii vykazuje odlišné parametry a dochází k nerovnováze mezi nimi. • Spor: vnější pomoc x aktivita subjektů/aktérů (vnitřní potenciál rozvoje).

31. Shrnutí 3 Periferní oblasti jsou výsledkem nerovnoměrného vývoje společnosti v území. Tento vývoj je ovlivňován odlišnými historickými, politickými, ekonomickými, sociálními, kulturními a přírodními podmínkami.

32. Vymezení periferních oblastí(úkol) • na mapě Evropy vymezte periferní oblasti (na základě dosavadních znalostí + intuice) • pokuste s zdůvodnit svůj postup • která kritéria jste podvědomě využili?