1 / 35

STÁTNÍ SEKTOR Zpráva z výzkumu

STÁTNÍ SEKTOR Zpráva z výzkumu. VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz. oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku.

Télécharger la présentation

STÁTNÍ SEKTOR Zpráva z výzkumu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. STÁTNÍ SEKTORZpráva z výzkumu VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku Praha, červenec - září 2008 Zpracováno pro:

  2. Metodologie I. Metodologie:CAWI (vyplnění dotazníku na internetu) s telefonickou podporou • Respondent byl nejprve telefonicky osloven s nabídkou účasti ve výzkumu speciálně vyškolenými telefonními operátorkami. • Po získání jeho souhlasu s výzkumem (po rekrutaci) mu byl e-mailem zaslán unikátní odkaz na webový dotazník. • Po kliknutí se dotazník respondentovi zobrazil automaticky v počítači. • Odpovědi respondent zaznamenával samostatně ve svém tempu do počítače. • Program sám kontroloval správnost filtrů a logických vazeb = kvalitní data. • V Medianu byla zřízena speciální podpůrná telefonní linka a e-mailová adresa, na kterých se v průběhu celého období dotazování zodpovídaly veškeré dotazy respondentů. Radilo se jim, jak správně vyplňovat, jak se zpětně dostat k poslednímu místu v dotazníku, pakliže z nejrůznějších důvodů dotazník přerušili a nedokončili. • V případě, že respondent přislíbil účast ve výzkumu a dotazník nezačal vyplňovat, byl znovu po určitém čase kontaktován telefonicky a požádán opět o vyplnění dotazníku. • Zkušenost z terénních prací: ze 100 oslovených respondentů jich v průměru 50 přislíbí účast ve výzkumu na základě telefonické rekrutace, 25 respondentů skutečně začne dotazník vyplňovat a pouze 15 respondentů úspěšně dotazník dokončí celý. • Důvody: vysoce exponovaná cílová skupina (ředitelé, vedoucí), období prázdnin a dovolených, poměrně dlouhý, sofistikovaný a náročný dotazník, který vyžadoval hlubokou znalost práce v dané instituci. - 2 -

  3. Metodologie II. • Cílová skupina: • Ředitelé (vedoucí) příspěvkových organizací v ČR pečující o ohrožené děti. • Vedoucí odborů či oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) KÚ a MÚ. • Sociální pracovníci (pracovnice) z PO i OSPOD nebo pracovníci sociálně právní ochrany. Termín dotazování: 21. 7. – 14. 9. 2008 Lokalita dotazování: celá Česká republika Průměrná délka vyplnění celého dotazníku: 45 minut Poznámka: Dotazník se skládá z částí A – informace o respondentovi, B – informace o instituci, C – názory respondenta. Na dotazník mohlo odpovídat více vybraných pracovníků jedné instituce, přičemž část B (týkající se stejné instituce) mohl vyplnit pouze jeden z nich. Do souhrnných výsledků části B je tudíž každá instituce zařazena jen jednou, zatímco ve výsledcích částí A a C jsou zahrnuty odpovědi všech respondentů. • Počet respondentů, kteří vstoupili do výzkumu: 297 • Počet respondentů, kteří dotazník dokončili celý: 229 (část ABC, nebo AC) • Počet dotázaných institucí: 191 (část B): • Příspěvkové organizace: 71 • Úřady:120 - 3 -

  4. Struktura výběrového vzorku POČET RESPONDENTŮ / POČET INSTITUCÍ 229 / 191 LIBERECKÝ 10 / 7 ÚSTECKÝ 16 / 16 KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 17 / 13 KARLOVARSKÝ 8 / 7 PHA 12 / 11 STŘEDOČESKÝ 24 / 15 PARDUBICKÝ 15 / 15 PLZEŇSKÝ 9 / 8 MORAVSKO-SLEZSKÝ 21 / 13 VYSOČINA 20 / 19 OLOMOUCKÝ 16 / 15 JIHOČESKÝ 13 / 13 ZLÍNSKÝ 16 / 12 JIHOMORAVSKÝ 34 / 27 - 4 -

  5. Shrnutí I. HLAVNÍ PROBLÉMY DĚTÍ: Pracovníci státních institucí uvádějí spontánně jako hlavní problém současnou nestabilitu rodiny, její nevyzrálost, nefunkčnost a častou rozvodovost. Následují: nejednotnost a nepružnost legislativy a metodiky v oblasti péče o ohrožené děti, nejasné kompetence mezi rezorty, nezájem veřejnosti o problematiku a přetíženost pracovníků OSPOD. Z konkrétních sledovaných problémů v části C je asi polovina hodnocena jako závažná a s řešením naprosté většiny problémů jsou respondenti nespokojeni (kromě kvality práce a kvalifikace OSPOD – zde se respondenti mírně chválí). Analýza ukazuje, že státní instituce vidí nejpalčivější problémy zejména v oblastech: Vstup dětí z ústavní a pěstounské péče do života. Nízký počet pracovníků OSPOD. Pomalost rozhodování soudů. Nedostatečnost prevence a sanace rodiny ze strany státu. Následuje: Málo pěstounských rodin a Legislativa v oblasti obecně. PRÁCE PO A OSPOD – ODDĚLENÁ ZJIŠTĚNÍ Příspěvkové organizace: pracují v průměru s kapacitou 40 – 50 míst pro klienty, nejčastěji se věnují řešení konkrétních problémů dětí, finanční prostředky získávají většinou z dotací krajských úřadů a s penězi vycházejí s určitými potížemi či bez problémů. OSPOD: věnují se (ze zákona) sociálně právní ochraně dětí, téměř polovinu jejich pracovního času tvoří jednání s klienty ať již na pracovišti nebo v terénu, jejich hlavními klienty jsou ohrožené rodiny (sociálně slabé, v obtížné životní situaci), nejčastěji podávají soudu návrhy upravující práva a povinnosti rodičů k nezletilým. - 5 -

  6. Shrnutí II. PRÁCE STÁTNÍCH INSTITUCÍ - SPOLEČNÉ ZÁVĚRY • Ve zkoumaných státních institucích pracuje v průměru 15 kvalifikovaných pracovníků a pouze 3 nekvalifikovaní. I ve státním sektoru se projevuje tlak na zvyšování kvalifikace zaměstnanců. • Instituce poskytují prakticky všem svým zaměstnancům základní školení, dvě pětiny pracovníků se dále průběžně vzdělávají ve své instituci i samostatně. • Pod odborným vedením prostřednictvím metod supervize pracuje pouze čtvrtina respondentů (výrazně častěji pracovníci PO než OSPOD). Se syndromem vyhoření a obranou proti němu pracují dvě pětiny institucí (opět výrazně častěji PO). • Systém, jak pracovat s případnými stížnostmi, je vypracován ve třech čtvrtinách dotázaných institucí (toto je poměrně dobře řešeno). • Naproti tomu metodika je používána v mnohem méně institucích: odbornou metodiku pro práci s cílovou skupinou mají pouze dvě pětiny dotázaných institucí, metodiku řízení organizace necelé dvě pětiny a projektovou metodiku dokonce pouze sedmina institucí, které se zúčastnily výzkumu. - 6 -

  7. Shrnutí III. SPOLUPRÁCE S NEZISKOVÝMI ORGANIZACEMI • Spolupráce s NO existuje: S NO spolupracují téměř dvě třetiny státních institucí (bez signifikantních rozdílů, zda se jedná o PO či úřad). • Většina institucí spolupracuje s místními (lokálními) NO. Nejčastěji byla zmíněna spolupráce s FOD, nejrůznějšími Charitami a NTM. Ti, kdo spolupracují, většinou spolupracují s několika NO a se spoluprací jsou spokojeni. • Co se týče hodnocení přínosu NO do oblasti řešení problémů ohrožených dětí jsou oceňovány zejména: Přínos nestátních peněz, Řešení konkrétních případů a Náhradní rodinná péče. • Přínos NO do dalších oblastí Oblast sanace rodiny Oblasti prevence, Péče o děti při vstupu do života a Metodiky péče o ohrožené děti, významně lépe vidí pracovníci OSPOD než představitelé PO. Příspěvkové organizace jsou k práci NO v těchto oblastech celkově kritičtější než OSPODi. • NO by měly Více spolupracovat s OSPODy, se státním sektorem, dále Zlepšit práci v terénu, přímo s rodinami a Zaměřit se na prevenci neboli předcházení problémů – to jsou nejčastěji spontánně zmiňované náměty na činnosti NO, které by měly dělat, ale nedělají. Zlepšení práce v terénu významně více akcentují PO než OSPODi. • Z konkrétních nabídnutých činností, které by měly NO dělat, je na prvním místě Prevence závislostí, následuje Primární prevence (aktivní osvěta prosazující a chránící zdravý styl života a začleńování do společnosti) a konečně Následná péče (programy pro děti opouštějící ústavní péči). - 7 -

  8. Analýza vztažená k osobě respondenta: Struktura vzorku respondentů – část A Názory a postoje respondentů – část C - 8 -

  9. Struktura respondentů I. N=229 Pohlaví respondenta: Věk respondenta: % ženy muži % Vzdělání respondenta min=23 let, max=62 let, Ø=43 let % • Všichni respondenti mají přinejmenším SŠ vzdělání s maturitou. • V dalším vzdělávání pokračuje 38% respondentů. • 81% respondentů uvedlo, že sleduje novou českou literaturu věnující se problematice dětí. • 28% respondentů sleduje odbornou zahraniční literaturu na toto téma. SOUČET = 100% - 9 -

  10. Struktura respondentů II. N=229 A00. V kterém typu instituce pracujete? A01. V instituci nyní pracujete jako: % Příspěvková organizace SOUČET = 100% Odbor soc.v. KÚ nebo OSPOD MÚ % A02. Jak dlouho se věnujete problematice dětí? min=0,5 let, max=40 let, Ø=15 let % A03. Jak dlouho se věnujete problematice dětí v této instituci? min=0,1 let, max=36 let, Ø=9 let % - 10 -

  11. Hlavní problémy I. 12 nejčastěji uváděných spontánních odpovědí N=229 C01. Napište, prosím, 3 hlavní problémy, které v oblasti ohrožených dětí vidíte: (souhrn) • Signifikantní (významné) rozdíly mezi představiteli PO a OSPODy jsou u problémů: • 1. nezájem okolí, veřejnosti, neoznamování případů (jeden ze 3 hlavních problémů pro 21% úředníků a pouze 9% PO), • 2. přetíženost pracovníků OSPOD (jeden ze 3 hlavních problémů pro 21% úředníků a pouze 7% PO), • 3. nedostatek práce s rodinou při vzniku krize (jeden ze 3 hlavních problémů pro pouze 7% úředníků, ale pro 24% PO), • 4. nedostatek, nedůsledná prevence (jeden ze 3 hlavních problémů pro pouze 5% úředníků, ale pro 20% PO). • U ostatních problémů z tohoto grafu nejsou rozdíly mezi PO a OSPODy významné. % - 11 -

  12. Hlavní problémy II. Další spontánní odpovědi – ty, které uvedlo alespoň 11 resp. N=229 C01. Napište, prosím, 3 hlavní problémy, které v oblasti ohrožených dětí vidíte: (souhrn) • Signifikantní (významné) rozdíly mezi představiteli PO a OSPODy jsou u problémů: • 5. Začlenění dítěte do společnosti po odchodu z ústavní výchovy (jeden ze 3 hlavních problémů pro 22% PO a pouze 1% úředníků), • U ostatních problémů z tohoto grafu nejsou rozdíly mezi PO a OSPODy významné. • Muži pokládají za jeden ze 3 hlavních problémů trestnou činnost, násilí a agresivitu (15%), začlenění dítěte do společnosti po odchodu z DD (14%) a nekompetentnost pracovníků OSPOD (12%) významně častěji než ženy. % - 12 -

  13. ZÁVAŽNOST problémů ohrožených dětí C02. Jak závažné jsou podle Vás následující problémy u nás v ČR? N = 229 % velmi ZÁVAŽNÉ + ZÁVAŽNÉ Ø na škále 1-5 Tyto problémy označila více než polovina resp. jako závažné.

  14. SPOKOJENOST s řešením problémů C03. Jak jste spokojen(a) s řešením těchto problémů v současné době? N = 229 % velmi SPOKOJEN + SPOKOJEN Ø na škále 1-5 Největší spokojenost je s aspekty týkající se pracovníků OSPOD

  15. Problémy v oblasti ohrožených dětí I. ROLE / ČINNOST / AKTIVITA … N = 229 Průměr odpovědí Průměr škály Průměr odpovědí Průměr škály průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 – nezávažné, .........., 5 – velmi závažné Žádný z těchto problémů nepatří dle respondentů mezi nejožehavější problémy. průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 – nespokojen(a), ........ 5 – velmispokojen(a) - 15 -

  16. Problémy v oblasti ohrožených dětí II. NEDOSTATEČNOST… N = 229 Průměr odpovědí Průměr škály Ožehavé problémy Průměr odpovědí Průměr škály průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 – nezávažné, .........., 5 – velmi závažné průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 – nespokojen(a), ........ 5 – velmispokojen(a) - 16 -

  17. Problémy v oblasti ohrožených dětí III.OSTATNÍ ASPEKTY N = 229 Průměr odpovědí Průměr škály Ožehavé problémy Průměr odpovědí Průměr škály průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 – nezávažné, .........., 5 – velmi závažné průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 – nespokojen(a), ........ 5 – velmispokojen(a) - 17 -

  18. Analýza státních institucí – část B: Faktické údaje o instituci - 18 -

  19. Struktura dotázaných státních institucí N=191 B02. Typ instituce: % PO: Dětské domovy, Kojenecké ústavy, Diagnostický ústav, Výchovný ústav, Azylový dům, Dětská centra, DROM, Poradna pro rodinu, Střediska sociální prevence Úřad: KÚ ze 12 krajů, OSPOD MÚ všech krajů Příspěvková organizace Úřad • Na následující otázky odpovídaly pouze příspěvkové organizace (n=71): B04E. Počet míst pro klienty = kapacita: B04F. Počet klientů průměrně využívající kapacitu ročně: min=0, max=3800, Ø=164, usek Ø=54,n=62 SOUČET = 100% % B04G. Počet klientů přijatých průměrně za půl roku: n=71 min=0, max=1900, Ø=59, usek Ø=16,n=63 Téměř tři čtvrtiny dotázaných PO mají kapacitu do 50 míst. B05. Má Vaše PO podřízené pobočky? % n=71 ano ne Podřízené pobočky má jen 7 dotázaných PO. min=10, max=172, Ø=43, useknutý 5% Ø=38,n=65 - 19 -

  20. Oblasti činností I. N=191 B06. Jakým činnostem se Vaše instituce věnuje? Počet činností, kterým se věnují: min=1, max=8, Ø=4, n=187 - 20 -

  21. Oblasti činností II. N=191 Jakým činnostem se věnují PO? (n=71) Jakým činnostem se věnují odbory či oddělení SPOD úřadů? (n=120) - 21 -

  22. Hlavní činnost instituce N=191 B08. Oblasti, do kterých spadá hlavní činnost PO: (n=71) B08. Oblasti, do kterých spadá hlavní činnost OSPOD: (n=120) • Signifikantní rozdíly mezi PO a OSPODy jsou označeny šipkami. SOUČET = 100% SOUČET = 100% - 22 -

  23. Počty pracovníků N=191 B09A. Počet kvalifikovaných zaměstnanců: % min=0, max=200, Ø=15, n=166 B09B. Počet nekvalifikovaných zaměstnanců: % min=0, max=36, Ø=3, n=166 - 23 -

  24. Vzdělávání a supervize pracovníků N=191 B10A. Poskytujete svým pracovníkům nějaké vzdělávání? B10D. Pracujete se syndromem vyhoření a obranou proti němu? % % • B10D. Signifikantní rozdíly mezi PO (ano 55%) a OSPODy (ano 34%). Profil projektu B10B. Pracují Vaši pracovníci pod odborným vedením prostřednictvím metod supervize? n=46 NE % B10C. Pod kterým druhem supervize Vaši pracovníci pracují? neuvedeno ANO Pokud ANO (n=46): • B10B. Signifikantní rozdíly mezi PO (ano 38%) a OSPODy (ano uvedlo pouze 16%).

  25. Práce instituce N=191 B11. Má Vaše instituce nějaký systém, jak pracuje s případnými stížnostmi? B13. Aplikujete při práci výstupy good practices (jak domácí tak zahraniční)? • V těchto otázkách nejsou mezi PO a OSPODy žádné signifikantní rozdíly. Profil projektu B12. Používáte v práci Vaší instituce nějakou metodiku …?

  26. Spolupráce s neziskovými organizacemi N=191 B40. Spolupracujete ve své činnosti s nějakou neziskovou organizací? B41. S kterými NO spolupracujete? (spontánní odpovědi, v grafu pouze ty NO, které jmenovalo alesp. 8 institucí) Pokud ANO (n=122): % • S NO spolupracují téměř dvě třetiny státních institucí (bez signifikantních rozdílů, zda se jedná o P0 či úřad). • Ti, kdo spolupracují, většinou spolupracují s několika NO a se spoluprací jsou ve velké většině spokojeni. ANO min=1, max=5, Ø=3, n=122 B42. Ohodnoťte spolupráci s NNO na škále: 1=zcela nespokojen(a), …, 4=velmi spokojen(a) Průměr v rozmezí 3,0–3,5 NE % n=122 Špatné průměrné hodnocení – nižší než 3 Výborné průměrné hodnocení - 3,5 a lepší neuvedeno

  27. Finanční prostředky – PO I. N=71 pouze příspěvkové organizace B18. Jakým způsobem získáváte finanční prostředky pro činnost Vaší organizace? % Počet zdrojů, odkud získávají PO finance (ano, opakovaně + ano, sporadicky): min=1, max=8, Ø=4, n=57

  28. Finanční prostředky – PO II. N=71 pouze příspěvkové organizace B19. Jak byste % rozdělil(a) Váš roční objem prostředků z hlediska původu peněz? B21. S Vašimi současnými finančními prostředky vycházíte: • PO sice čerpají (opakovaně či sporadicky) peníze od sponzorů a nadací, ale % podíl těchto zdrojů na celkových financích PO je nízký. • Průměrný model rozdělení celku • 100% = celkové příjmy PO. SOUČET = 100% Ø=12 400 464 Kč,n=28 (ti, co uvedli přesně) B20. S jakým finančním objemem ročně hospodaříte? % - 28 -

  29. Analýza státních institucí – část B: (vztažená k osobě respondenta vyplňující tuto část) Práce respondenta v instituci Postoj respondenta k neziskovému sektoru - 29 -

  30. Práce respondenta v instituci I. N=223 B17. Počet konkrétních případů dětí, které řeší respondent osobně v průměru měsíčně: Všichni (N=223): min=0, max=720, Ø=25, usek Ø=16,n=180 PO (n=75): OSPOD (n=148): • Signifikantní rozdíly mezi PO a pracovníky OSPOD jsou označeny stejně barevnými elipsami. - 30 -

  31. Práce respondenta v OSPOD II. N=148 pouze OSPOD KÚ nebo MÚ B30. Kolik % svého měsíčního času věnujete následujícím cílovým skupinám? B31. Kolik % svého měsíčního času věnujete následujícím činnostem? SOUČET = 100% SOUČET = 100% n = 117 % n = 117 • Jiné: žadatelé o NRP, osvojení, rodiny ve finanční tísni, exekuce, vlastní oddělení,… • Průměrný model rozdělení měsíčního pracovního času respondenta -úředníka. • (Do zpracování těchto grafů vstoupili pouze ti respondenti, kteří 100% svého času dokázali přesně rozdělit.) • Jiné: korespondence, statistiky, dotazníky, vedení oddělení, přehledy, studium, dokumentace, strategické plánování… - 31 -

  32. Práce respondenta v OSPOD III. N=148 pouze OSPOD KÚ nebo MÚ B32. Když vezmete Vaše návrhy podané soudu v rámci konkrétních případů, kolik % z nich patří do těchto kategorií? • Průměrný model rozdělení 100% všech návrhů podaných soudu respondentem -úředníkem. • Průměrní pracovníci OSPOD věnují téměř polovinu svého času jednání s klienty ať již na pracovišti nebo v terénu. • Jejich hlavními klienty, kteří jim zaberou více než čtvrtinu času, jsou ohrožené rodiny (sociálně slabé, v obtížné životní situaci). • Výrazně nejčastěji podávají soudu návrhy upravující práva a povinnosti rodičů k nezletilým. n = 108 SOUČET = 100% - 32 -

  33. Hodnocení přínosu neziskového sektoru N=223 B43. Jak byste ohodnotil(a) celkový přínos neziskového sektoru pro řešení problematiky ohrožených dětí v následujících oblastech: % • Signifikantní rozdíly mezi PO a OSPODy: • Oblast sanace rodiny, provázení rodin – do řešení tohoto problému NO nic nepřináší dle 19% PO ale pouze 1% OSPODů. Naopak velice přináší dle pouze 13% PO ale 31% OSPODů. Jinak: Pracovníci OSPOD významně více vítají práci NO v této oblasti než představitelé PO. • Obdobně je tomu i v Oblasti prevence, Péče o děti při vstupu do života a Metodiky péče o ohrožené děti, kdy PO hodnotí přínos NO významně slaběji než OSPODi. • Ve zbylých oblastech signifikantní rozdíly nejsou. - 33 -

  34. Očekávání od neziskového sektoru I. 13 nejčastěji uváděných spontánních odpovědí N=223 B44. Co byste Vy osobně očekával(a) od NO v oblasti péče o ohrožené děti a NO to nedělají? (až 3 možné odpovědi - souhrn) • Signifikantní (významné) rozdíly mezi představiteli PO a OSPODy jsou u očekávání: • 1. Zlepšit práci v terénu, práci přímo s rodinami, dětmi (přání 15% PO a pouze 6% úředníků), • 2. Pomoci zletilým při přechodu do života – bydlení, práce (přání 8% PO a pouze 1% úředníků. • U ostatních problémů z tohoto grafu nejsou rozdíly mezi PO a OSPODy významné. % - 34 -

  35. Očekávání od neziskového sektoru II. dovozené odpovědi N=223 B45. Které z těchto činností by podle Vás NO měly v péči o ohrožené děti dělat …? % dotázaných institucí % n=157 (bez těch, kteří neodpověděli) - 35 -

More Related