Smyslové vnímání UCHO

1. Smyslové vnímání UCHO

2. Příští hodinu Referát„oko“

3. Jak funguje ucho??? Sluch je smysl, který je v trvalé pohotovosti - zatímco zrak můžeme vyřadit pouhým zavřením očí, svět zvuků nás obklopuje od okamžiku narození až do smrti, ve dne v noci, neustále.

4. Sluch je po zraku druhým nejdůležitějším smyslem. • Umožňuje vnímání zvuků a prostorovou orientaci, ale také dorozumívání, tj. styk s ostatními lidmi.

5. sluchem vnímáme zvukové vlny dané frekvence, které vznikají kmitáním těles a šíří se vzduchem (vodou) slyšíme v rozsahu:16 – 20 000 Hz (1 Hz = 1kmit za 1 s) (pes až 100 000 Hz !!!)

6. Zvuk: FREKVENCE – v Hz - počet kmitů za sekundu 2 000 –4 000 Hz je rozsah nejdůležitější pro srozumitelnost řeči a lidské ucho je na něj  nejcitlivější – frekvenci odpovídá VÝŠKA tónu - nejhlubší tóny mají frekvenci okolo 20 kmitů, vysoké tóny i několik tisíc kmitů za sekundu, frekvence tónů ve střední poloze se pohybuje okolo 500 kmitů za sekundu HLASITOST – v dB (decibelech) – intenzita zvuku daná hladinou (úrovní) akustického tlaku zvuku, hlasitost je veličina subjektivní a závisí na citlivosti sluchu

9. UCHO • tři části: • vnější: boltec, zvukovod, bubínek – příjem zvuku • střední: 3 středoušní kůstky: kladívko, kovadlinka, třmínek – přenos zvuku • vyústění Eustachovy trubice z nosohltanu • vnitřní: blanitý hlemýžď se smyslovými buňkami – vnímání zvuku • 3 polokruhovité kanálky • – rovnovážné ústrojí

11. UCHO

12. STŘEDNÍ UCHO - kladívko - kovadlinka - třmínek – dotýká se oválného okénkablanitého labyrintu vnitřního ucha

13. VNITŘNÍ UCHO: • uložené ve skalní kosti v kostěném labyrintu, uvnitř něho se nachází tekutina a blanitý labyrint • skládá se z hlemýždě, předsíně a 3 polokruhovitých kanálků (chodeb) = oválné okénko

14. v hlemýždi – sluchové buňky – od nich vedou nervová vlákna do mozku – do spánkových laloků

16. Epitel vnitřního ucha se smyslovými buňky, tzv. vláskovými buňkami, (na obrázku vlevo obarvené zeleně, jejich jádra modře).  Červené útvary vlevo dole jsou neurony, které jsou synapticky spojené s povrchem vnitřních vláskových buněk.  Zvuk procházející zvukovodem k hlemýždi vyvolá pohyb tekutiny v hlemýždi, ta ohne špičky na povrchu vláskových buněk a tím dojde k podráždění vláskových buněk, které se přenáší na neurony.

18. UCHO zprostředkuje nejen slyšení, ale také informuje o poloze těla a rovnováze.

19. ROVNOVÁŽNÉ ÚSTROJÍ: - předsíň - vejčitý váček + kulovitý váček – k vnímání polohy hlavy(obsahují otolity - krystalky uhličitanu vápenatého) • 3 polokruhovité kanálky –kvnímání pohybu (v jejich stěnách – smyslové buňky)

20. funkce vejčitého a kulovitého váčku: vlásky smyslových buněk vyčnívají do rosolovité hmoty – pohybem otolitů a hmoty dojde k ohybu vlásků a tím k podráždění nervových buněk - informace je vedena do mozečku

21. funkce kanálků: vnímání změn pohybu hlavy

22. Pohyb hlavy vyvolá pohyb tekutiny uvnitř kanálků, tím se ohne rosolovitá čepice (cupula) na spodu kanálku (ampulla), do níž jsou zanořeny vlásky smyslových buněk. Dojde k podráždění smyslových buněk, které je vedeno sluchově-rovnovážným nervem do mozku (mozečku). Důležitá je změna pohybu, pohyb konstantní rychlostí po delší dobu dráždění nevyvolává.

24. Poruchy sluchu • nadměrným hlukem (hlasitá hudba) • zhoršení sluchu ve stáří (nejprve zhoršené vnímání vysokých tónů, pak zhoršení srozumitelnosti řeči) • opakované záněty středního ucha • dlouhodobé podráždění rovnovážného systému – „mořská nemoc“ Vrozená vada: hluchoněmost (většinou se nenaučí mluvit

25. Sluchové vady podle stupně postižení • Lehká nedoslýchavost (20 – 40 dB) • Středně těžká nedoslýchavost (40 – 60 dB) • Těžká nedoslýchavost (61 – 80 dB) • Praktická hluchota ( nad 81 dB) • Úplná hluchota při žádném zvukovém vjemu • Lidé s lehkou nedoslýchavostí mívají obtíže se slyšením v hluku, na ulici, v hovoru s více osobami najednou, nebo při sledování televize. • Lidé se středně těžkou nedoslýchavostí již potřebují sluchadla, která umožňují dobré rozumění hlasité řeči. • U těžké nedoslýchavosti jsou sluchadla nutností a lidé prakticky ohluchlí se bez sluchadel prakticky neobejdou. K dobrému rozumění jim také pomáhá odezírání. • U úplně hluchých lidí sluch pomocí sluchadel bohužel korigovat vůbec nelze.

26. Sluchové vady podle místa postižení • Převodní poruchy sluchu – tyto poruchy vznikají poškozením zevního nebo středního ucha - můžeme sem zařadit například akutní či chronický zánět středního ucha, zánět zvukovodu a bubínku, mazová zátka ve zvukovodu, vpáčené bubínky na základě zvětšené nosní mandle u dětí apod. • Poruchy vnímání – vznikají postižením vnitřního ucha nebo sluchového nervu - sem můžeme zařadit např. stařeckou nedoslýchavost, poškození sluchu nadměrným hlukem, postižení sluchu jako komplikace některých infekčních onemocnění, jako je zánět mozkových blan, příušnice, poškození sluchu na základě užívání toxických látek, léků, poškození sluchu v souvislosti s genetickými poruchami, atd. • Sluchové  vady podle doby vzniku • Dále můžeme rozlišovat sluchové vady podle toho, zda jsou vrozené nebo získané. • Je možné, že se u Vás v rodině u někoho sluchová vada již objevila, pak mluvíme o zděděné sluchové vadě (příčinou je tedy dědičnost).

27. Zánět středního ucha

30. UCHO

31. ? KŮSTKY STŘEDNÍHO UCHA ? BUBÍNEK ? UŠNÍ BOLTEC POLOKRUHOVITÉ CHODBY ? PŘEDSÍŇ ? SLUCHOVÝ NERV ? ? HLEMÝŽĎ ? ZVUKOVOD ? EUSTACHOVA TRUBICE ? BLANKA MEZI STŘEDNÍM A VNITŘNÍM UCHEM

32. Smysly - SLUCH • zvuk = mechanické vlnění šířící se vzduchem • frekvence (Hz - herz) = výška tónu, člověk vnímá od 16 do 20 000 Hz • hlasitost (dB – decibel) – hluk nad 120 dB poškozuje sluch • UCHO: • VNĚJŠÍ UCHO – boltec a zvukovod – zachytí zvuk a vede ho k bubínku • STŘEDNÍ UCHO – chvění bubínku se přenáší na 3 středoušní kůstky =kladívko, kovadlinku a třmínek- propojeno Eustachovou trubicí s nosohltanem, při rýmě – riziko zánětu středního ucha protržení bubínku • VNITŘNÍ UCHO – kostěný a blanitý labyrint, vyplněné tekutinou • hlemýžď se sluchovými buňkami –podrážděním  vzruch – veden nervem do mozku – sluchové vjemy • rovnovážné ústrojí – informuje o poloze těla a pohybu • - z předsíně a 3 polokruhovitých chodbiček - krystalky solí dráždí jemné brvy smyslových buněk  vzruch – nervem do mozečku a koncového mozku

33. Co je zvuk? Co můžeme u zvuku rozlišovat? Které části tvoří ucho? Popiš, k čemu slouží. Jaký další význam má ucho (kromě sluchu)? Popiš tuto část a vysvětli, jak pracuje. Podle obrázku popiš ucho.