NĚKTERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ENVIRONMENTÁLNÍ GEOMORFOLOGIE A HODNOCENÍ GEOMORFOLOGICK Ý CH LOKALIT

1. NĚKTERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ENVIRONMENTÁLNÍ GEOMORFOLOGIE A HODNOCENÍ GEOMORFOLOGICKÝCH LOKALIT Příspěvekvznikl s podporou projektu OPVK „Podpora sítě GEONET – sítě pro vědeckou a vzdělávací komunikaci a partnerství v oblasti regionálního rozvoje a veřejné správy“reg.č.CZ 1.07/2.4.00/12.0066

2. NĚKTERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ENVIRONMENTÁLNÍ GEOMORFOLOGIE A HODNOCENÍ GEOMORFOLOGICKÝCH LOKALIT Karel Kirchner – Lucie Kubalíková Ústav geoniky AVČR, v.v.i. pobočka Brno Výroční konference ČGS 3. až 7. září 2012 Brno

3. Úvod Zvyšující se působení hospodářské činnosti na krajinu – zvyšuje se ovlivnění a přemodelování reliéfu. Geomorfologie soustředění na poznání rozsahu těchto změn – studium: antropogenní transformace reliéfu, ovlivnění dynamiky geomorfologických procesů, dopady do sociální sféry. Významnou úlohu v tomto směru výzkumu získává environmentální geomorfologie - jako dílčí geomorfologická disciplína. Stávající situace - možnosti dalšího rozšiřování studijního předmětu (tj. hledání vazeb mezi reliéfem a enviromentálními vlivy) i formování metodických přístupů. 3

4. Cíle: • Krátké formulování směrování současné geomorfologie, pozice environmentální geomorfologie • Formulování základních přístupů a pojetí náplně environmentální geomorfologie • Představení metodiky hodnocení geomorfologických lokalit • Zkušenosti z hodnocení geomorfologických - lokalit skalních tvarů v zájmových územích (západní část NP Podyjí, střední část CHKO Žďárské vrchy, severozápadní část Vizovické vrchoviny) • Závěr 4

5. V hodnocení současné geomorfologie za poslední období rozlišit dva hlavní směry (viz též Trenhaile, 2007): • historický přístup - zahrnuje složitou identifikaci posloupnosti nebo stadií vývoje reliéfu krajiny, zapříčiněných změnami kontrolních vývojových faktorů (denudační chronologie), řešení palimpsetu tvarů (vývoj s důkazy zachování o působení starších klimatických, tektonických, lidských a jiných faktorů, • studium současných geomorfologických procesů tzv. procesní geomorfologie („process geomorphology“). 5

6. Rozvíjení současné geomorfologie dva simultánní směry (např. Church (2010) The trajectory of geomorphology. Progress in Physical Geography 34: 265-286 : • stává se stále více exaktním geofyzikálním (ve smyslu geovědním) oborem • na druhé straně zaměření na sociální dopady v dynamice reliéfu, antropogenní transformace a environmentální témata. Směrování geomorfologie na regionální i globální environmentální témata s přihlédnutím k působení člověka - vyplývá z řady zásadních prací z posledních dvou dekád, které reagují na environmentální aspekty a vlivy hospodářské činnosti na reliéf a modelační procesy (např. Goudie 1993, 1996, Hooke 2000, Slaymaker, Spenser & Embleton-Hamann eds. 2009). 6

7. Formování EG a její náplně: Environmentální geomorfologií se rozumí praktické využití geomorfologie při řešení problémů, kde lidská společnost chce využívat a případně měnit geomorfologické procesy. Vnímána jako druh aplikované geomorfologie, inženýrské geomorfologie nebo inženýrské geologie. Je potřeba zmínit autory jako např. Tricart (1962, 1973, 1978), Verstappen (1968, 1983), Craig and Craft (1982) a Cendrero et al. (1992). Poprvé EG a a její směrování formulováno Coates ed. (1971): Environmental geomorphology Proceedings Symposium State University of New York. Další publikace Coates ed. 1972-75) Environmental geomorphology and landscape conservatin 3 díly.

8. Podle Coatse EG zahrnuje níže uvedená témata : • studium geomorfologických procesů a tvarů, které ovlivňují člověka, včetně hazardů jako povodně nebo sesuvy • analýza situací, kde člověk plánuje narušit nebo již narušil krajinu a její procesy • využívání geomorfologických produktů a činitelů jako zdrojů (voda, písek, štěrk) • využití geomorfologie při environmentálním plánování a managementu V české geomorfologické literatuře se termín environmentální geomorfologie až do současnosti prakticky neobjevuje. Pouze v rámci aplikovaných geomorfologických výzkumů zmiňuje ekologickou geomorfologii Czudek (1989), stejně jako Demek (1982), který uvádí, že ekologická geomorfologie se zabývá vztahem reliéfu k ostatním složkám krajinné sféry, zejména z hlediska ochrany reliéfu jako součásti životního prostředí lidské společnosti.

9. Náš koncept vychází z pojetí environmentální geomorfologie jako subdisciplíny obecné geomorfologie • Akceptujeme pojetí Panizzy (1996, 2004): • environmentální geomorfologie - zkoumá vztahy mezi člověkem a prostředím z geomorfologického hlediska. • Prostředí je dále definováno jako "soubor fyzických a biologických složek, které mají vliv na život, rozvoj a aktivity živých organismů" kam patří i geomorfologické složky. • Geomorfologické složky: • geomorfologické zdroje • geomorfologická ohrožení („hazard“) – souhrn prostorové a časové pravděpodobnosti výskytu nebezpečného jevu o určité velikosti a intenzitě . 9

10. Vzájemné vztahy mezi geomorfologickými zdroji a hazardy (upraveno podle Pannizy 1996, s.5 Geomorfologické zdroje ve vztahu k lidským aktivitám jsou nahlíženy jako pasivní složky (člověk je aktivní) - zdroj může být změněn nebo zničen lidskou aktivitou. Geomorfologická ohrožení (hazard) - vnímána jako aktivní element (geomorfologické prostředí určité oblasti) vůči pasivnímu elementu (člověk): jinými slovy, ohrožení může měnit nebo zničit některé budovy nebo infrastrukturu (např. sesuv, říční eroze). 10

11. Doplnění konceptu environmentální geomorfologie • Dva aspekty: • V rámci geomorfologického výzkumu získána řada kvantifikovaných dat, které se týkají: • morfologie a typů reliéfu • vznik, vývoj a stáří reliéfu • (v pojetí geomorfologických zdrojů) • Geomorfologických procesů (zejména svahových a fluviálních) • (v pojetí geomorfologických ohrožení ) • Data mají význam pro řešení vývoje reliéfu z hlediska základního výzkumu • Začlenění hodnocení geomorfologických lokalit (geomorphosites) do konceptu 11

12. Formulování přístupu k hodnocení geomorfologických lokalit (geomorphosites ) Geomorphosites: tvary zemského povrchu, které nabyly určitou hodnotu díky tomu, jak byly vnímány člověkem (PANIZZA, 2001). Tato hodnota může být přírodovědná, kulturně-historická, estetická Geomorphosites x geosites (REYNARD, 2007) Za "geomorphosites" mohou být považovány jak jednotlivé tvary zemského povrchu (např. tor, bloková akumulace) nebo širší krajiny (segmenty údolí, skalní města) Hodnocení geomorphosites – geomorfologických lokalit vytvářena rozvíjena v geomorfologii italské, švýcarské, francouzské, španělské, portugalské Koncepční přístup - Reynard, Coratza and Regolini-Bissig eds. (2009): Geomorphosites 12

13. Na základě studia literatury i vlastního přístupu a zkušeností navrhujeme pro metodický postup hodnocení geomorfologických lokalit, který zahrnujeme do environmentální geomorfologie, následující základní etapy: 1)identifikace geomorfologicky významných lokalit - na základě studia literatury, map a terénní rekognoskace (zahrnutí nejvýznamnějších lokalit z hlediska vědeckého nebo kulturního) 13

14. 2)podrobná geomorfologická inventarizace (založená na terénním geomorfologickém průzkumu s využitím podrobného geomorfologického mapování) vybraných lokalit. K lokalitě budou zaznamenány následující údaje: a) lokalizaci a všeobecné informace, b) geologické poměry , c) základní rysy georeliéfu, charakter mikrotvarů a specifik ve vazbě unikátnost a ochranu přírody, d) informace o aktivních i potenciálních geomorfologických procesech e) vlivy a projevy lidské činnosti - antropogenní transformace georeliéfu, kulturní složky lokality, estetický aspekt, dostupnost lokality, služby apod., f) současný stav lokality, potenciální hrozby a rizika. 14

15. 3)numerické hodnocení lokalit: každý parametr je hodnocen v určitém rozmezí, hodnocení je rozděleno do čtyř skupin (vědecká hodnota, ostatní hodnoty, potenciál k využívání, potenciální hrozby a rizika). Možnost zařazení i hodnocení SWOT do této etapy. 4)syntéza (návrh na racionální a udržitelné využití lokalit, zhodnocení dopadů, rizik, návrhy na propagaci lokality, na legislativní ochranu nebo návrh geodidaktických aktivit). Na základě hodnocení lze potom lokality klasifikovat nebo hodnocení použít jako podklad pro navržení racionálního hospodaření na lokalitě, lze navrhnout legislativní ochranu nebo didaktické a geoturistické využití lokalit. Kvantitativní hodnocení je prostředkem pro získání relativně objektivního obrazu o geomorfologických lokalitách v zájmové oblasti včetně možnosti jejich vzájemného srovnání. 15

16. Uvedená metodika byla postupně vyvíjena a dopracovávána při hodnocení geomorfologických lokalit: • v západní částiNP Podyjí (8 lokalit), • střední části CHKO Žďárské vrchy (21 lokalit) • severozápadní části Vizovické vrchoviny (7 lokalit). • Ukázky zpracování vybraných lokalit 16

17. Ledové sluje L – 1 NP Podyjí Meandrová ostruha zaklesnutého meandru Ledových slují v bítešských ortorulách s přilehlými svahy dyjského údolí a údolní nivou, přirozené suťové lesy, díky specifickému mikroklimatu chlumní ekotyp smrku ztepilého, výskyt glaciálních reliktů bezobratlých, porušení blokovým pohybem se vznikem povrchových i rozsáhlých podzemních pseudokrasových tvarů – rozsedlinové jeskyně, jeskynní led, nejbohatší nekrasová lokalita výskytu netopýrů v ČR (17 druhů), okrouhlík v údolní nivě, nivní společenstva 17

18. Kopce- pseudokrasové jeskyně – 699 m n.m. . Rozsáhlé pseudokrasové jeskyně (11 jeskyní) vzniklých hluboce založeným sesuvem pseudozávrty, balvanové proudy, vysoká přidaná hodnota díky kulturně-historické složce valy hradiska z doby bronzové) 18

19. Vybrané výsledky geomorfologické inventarizace – vědecké aspekty CHKO Žďárské vrchy Nové tvary reliéfu Popsány destruované nivační karyna Malínské skále a Devíti skalách Malínská skála V j. jv. svahu výrazné skalní hřebeny Sluneční věž, Poslední kámen, Amfiteátr. Mezi Posledním kamenem a Sluneční věží je vyvinuta rozsáhlá deprese amfiteatrálního tvaru s mohutným balvanový proud - předpoklad destruovaný nivační kar, východněji sk. útvar Výspas nivačním karem Suťové jeskyně 19

20. Podchycení skalních útvarů s výskytem drobných tvarů zvětrávání (skalní výklenky, voštiny, skalní lišty, abri, skalní mísy, skalní okna, tunely apod.), projevy exfoliace Destruovaná skalní místa– Zkamenělý zámek Skalní útvar Pevnost - Lisovská skál, selektivní zvětrávání, exfoliační slupky, abri Jihozápadní skalní stěna Bílé skály s výraznými skalními lištami 20

21. Do metodiky zařazena hodnotící kriteria: Vědecká hodnota max. 10 Ostatní hodnoty Estetická Ekologická Kulturní, Známost lokality z hlediska ekologických, estetických a kulturních hodnot – max. 8 Potenciál k využívání max. 8 Hrozby a zranitelnost max. 4 Celkem max. 30 bodů 21

22. 22 Ústav geoniky AV ČR, Ostrava

23. 23 Ústav geoniky AV ČR, Ostrava

24. 24

25. 25

26. Závěr • Hodnocení geomorfologických lokalit (geomorphosites) se zahrnutím mimo přírodovědných hodnot i hodnoty přidaných (estetických, ekologických, kulturně-historických, ekonomických atd.), představuje pro českou geomorfologii novou možností i směr bádání v rámci environmentální geomorfologie. • Využitelnost hodnocení - ochrana přírody a krajiny, management chráněných území, územní plánování, pedagogické aktivity i turistice. • Základní koncept hodnocení nastíněn a možnost průběžně doplňovat zejména v rámci numerické etapy hodnocení. Bude nezbytné více objektivizovat a konkretizovat dílčí kritéria. • Pro stanovení vědecké hodnoty lokalit je zapotřebí stanovit obecnou škálu významnosti genetických tříd reliéfu v rámci denudační chronologie georeliéfu našeho území. • Bude zapotřebí zvýraznit i doklady o vývoji reliéfu v předcházejících etapách vývoje tzv. (palimpset tvarů) 26

27. DĚKUJEME ZA POZORNOST 27