Revoluční rok 1848 - 1849

1. Revoluční rok 1848 - 1849 v českých zemích

2. Jaro 1848 • Císař Ferdinand V. – slabomyslný • Faktická vládní politika – kníže Metternich • Ancient regime

3. Jaro 1848 • Svolání schůze pražského lidu na sobotní večer 11.3.1848 do Svatováclavských lázní • Liberálové (A.P.Trojan) • Radikálové (K.Sabina) • Přijetí petice panovníkovi • Redakce petice 29 členný výbor

4. Jaro 1848 • Petice • - odstranění roboty • - rovnoprávnost ČJ a NJ • - spojení zemí koruny české v jedno správní území • - svoboda tisku, shromažďování, vyznání • - doplnění sněmu • - zřízení občanských gard • - vypuštěno téma organizace práce a mzdy

5. Jaro 1848 • 13.3. – povstání ve Vídni • 15.3. – Ferdinand V. slíbil ústavu • V Čechách vznikají městské národní gardy, v Praze i akademická legie • 27.3. – vyhýbavá odpověď na petici • Novou petici podepsal i pražský purkrabí hrabě Stadion • 8.4. – kabinetní list – příslib ústavy a její zásady

6. Jaro 1848 • Svatováclavský výbor + guberniální komise (24 – lib.) rozšířeny na 100 členný Národní výbor • Karel Havlíček – Národní noviny v Praze 5.4. • Měšťanská beseda • Psaní do Frankfurtu – Palacký – neúčast na přípravném výboru frankfurtského sněmu, proti velkoněmeckým snahám, Rakousko – záštita podunajských zemí

7. Jaro 1848 • 19.4. – stoupenci velkoněmecké myšlenky v Čechách Constitutioneller Verein • 28.8. – sněm v Teplicích – rozdělení českých zemí dle národnostního principu a připojení k Německu

8. Jaro 1848 • Slovanský sjezd 2. až 12.6. – Slované z monarchie • 3 sekce – čsl., pol.-rusín., jihoslov. • Manifest k evropským národům (Palacký; Libelt, Zach, Bakunin)

9. Jaro 1848 • Květen – odchod Stadiona, do čela zemské vlády zemský prezident hrabě Leo Thun • Zemský vojenský velitel Alfred Windischgrätz • 7.6. – přehlídka • 8.6. – děla na Vyšehrad • 12.6. Povstání; bombardování Prahy • 17.6. – kapitulace, stav obležení, vyšetřovací komise

10. Léto a podzim 1848 • 22.7. – ústavodárný sněm ve Vídni • 7.9. – zákon o zrušení za náhradu; rovněž zrušení vrchnostenských práv • 23.7. – Custozza – rakouská armáda vedená Radeckým poráží armádu sardinského krále Karla Alberta – Rakušané upevňují své mocenské pozice na severu Itálie • 11.9. – chorvatský bán Jelačič – útok proti Uhrám

11. Léto a podzim 1848 • 6.10. – povstání ve Vídni – zabit i min. války gen. Latour • Císařský dvůr přesidluje do Olomouce • Sněm přeložen do Kroměříže • 31.10. - Windischgrätz dobyl Vídeň • 24.11. - nová vláda v čele s Felixem Schwartzenbergem (švagr W.) • 2.12. - na trůn 18-letý Franz Josef

12. 1849 • Spolek Lípa slovanská • Z ústavního výboru odstoupil Palacký, nebyla přijata jeho federalistická koncepce • Návrh ústavy připraven, ale 7.3. sněm rozehnán

13. Oktrojovaná ústava • Císařským nařízením vyhlášená ústava – 4.3. • Platnost pro celou říši, obnovení absolutistické moci císaře a ústředních úřadů • Zákonodárná moc téměř výhradně v rukách panovníka, říšský sněm - podružné postavení

14. Oktrojovaná ústava • Říše centralisticky ovládána z Vídně • Nebylo odvoláno zrušení roboty • Zákon ze 7.9.1848 potvrzen císařským patentem • Vyvazovací komise

15. 1849 • Únor – bitva u Kápolny- povstalci vytlačeni Windischgrätzovými jednotkami za Tisu • Srpen - porážka povstání v Uhrách

16. 1849 • Májové spiknutí • V noci z 9. na10.5. spiklenci zatčeni • Výjimečný stav nad Prahou až do srpna 1853 • 1850 soud • 1853- amnestie – císařská svatba • Karel Sabina a Emanuel Arnold a další propuštěni až 1857