Územní ekologické limity těžby uhlí v SHP

1. Územní ekologické limity těžby uhlí v SHP

2. Stručně k historii • Těžba uhlí v regionu od přelomu 18. a 19. stol. • V Horním Jiřetíně první povolení v roce 1819 • Od poloviny 19. stol. výrazný rozvoj těžby • Po celé 19. a v první polovině 20. století těžba v hlubinných dolech a v malých povrchových lomech • V době nacismu rozvoj povrchové těžby, zejména v souvislosti s výrobou syntetického benzínu v novém chemickém podniku v Záluží u Litvínova (pozdější Velkolom Obránců míru)

3. Stručně k historii • Obrovský rozmach povrchové těžby od počátku 60. let. Rozhodnutí komunistického režimu o tzv. „velké variantě vyuhlení“ Podkrušnohoří, tedy o plošné, totální likvidaci téměř všech sídel a veškeré krajiny v oblasti mezi Kláštercem n. O. a Ústím n. L. • V roce 1964 rozhodnuto o likvidaci historického města Mostu (jednoho z pěti nejcennějších historických měst Čech a Moravy)

4. Důsledky povrchové těžby • V letech 1960 až 1993 zlikvidováno v přímé souvislosti s povrchovou těžbou uhlí asi 110 měst a vesnic, vzhůru nohama převráceno více jak 300 km2 krajiny, více než 100 tis. obyvatel vystěhováno ze svých domovů • Nenávratně zničeno nesčetné množství kulturních a přírodních památek • Plošné odumření prakticky všech jehličnatých lesů na hřebenech Krušných hor

5. Některé důsledky povrchové těžby • Nejkratší střední délka života v ČR • Mimořádně vysoká nemocnost • Problematická sociální a vzdělanostní struktura v důsledku jednostranné orientace kraje na těžbu uhlí a uhelnou energetiku • Dlouhodobé stavební uzávěry v obcích, dlouhodobé znemožnění rozvoje • Zničení mezilidských vztahů, likvidace spolkového života

6. Krajina Podkrušnohoří

7. Krajina Podkrušnohoří

8. Územní ekologické limity těžby uhlí v SHP • Územní ekologické limity těžby (ÚEL) stanoveny v roce 1991 vládním usnesením č. 444/91 • Limity vymezují hranice, ze něž je zakázáno rozšiřovat povrchovou těžbu (včetně výsypek) • Limity se týkají celkem 30 obcí a měst v devíti těžebních lokalitách • Limity byly vyhlášeny za účelem stanovení „nepřekročitelných hranic v území, za nimiž nesmí být těžbou a energetikou přímo narušovány a likvidovány přírodní prvky tvořící součást územního systému ekologické stability krajiny, sídelní struktura a infrastruktura zajišťující život v území“ (viz. důvodová zpráva k ÚEL – 1991)

9. Územní ekologické limity těžby v SHP • Obsahem usnesení vlády č. 444/91 není jen stanovení nepřekročitelných hranic - limitů, ale také nařízení zrušit či upravit dobývací prostory a odepsat uhelné zásoby za limity (splněno jen částečně) • ÚEL jsou významným nástrojem územního plánování a územního rozvoje pro obce ležící v CHLÚ a DP. Limity a následně vydané „souhrnné souhlasy s umísťováním staveb“ v jednotlivých CHLÚ ukončily mnohaleté stavební uzávěry v obcích a umožnily obnovu a rozvoj území

10. Územní ekologické limity těžby v SHP • V obcích ležících v CHLÚ probíhá již od poloviny 90. let obnova infrastruktury, příprava stavebních parcel a výstavba nových objektů pro bydlení, obnova staršího bytového fondu, vyhledávání a úprava prostor a ploch pro podnikání • Snaha o podporu zaměstnanosti (podpora malých a středních podnikatelů) • Stabilizaceobyvatelstva (podpora školství, zlepšování služeb, podpora bydlení, zlepšování ŽP v obcích a okolí, podpora sportovních a společenských aktivit apod.) • Obnova památek a přírodních výtvorů a celková snaha o zatraktivnění obcí a jejich okolí.

11. Územní ekologické limity těžby v SHP • Horní Jiřetín v období 1994 až 2014 : • Nová elektrifikace • Nová ČOV a splašková kanalizace • Téměř kompletní obnova chodníků a místních komunikací • Výstavba cca 130 nových RD • Obnova starých nájemních domů a bytů • Celková obnova budov škol a dalších veřejných budov

12. Horní Jiřetín – výstavba nových RD

13. ÚEL – Horní Jiřetín v období 1994-2014 • Rekonstrukce a adaptace nevyužívaných výrobních objektů pro účely nájemního bydlení • Celková obnova kulturního domu • Obnova sportovních zařízení • Postupná obnova památek

14. Kostel Nanebevzetí P. Marie v Horním Jiřetíně

15. Zámek Jezeří (30. léta 20. st.)

16. Zámek Jezeří (současnost)

17. Zámek Jezeří

18. ÚEL a zaměstnanost • Počet zaměstnanců MUS v roce 1993 – 16 000 • Počet zaměstnanců firem, které vznikly z MUS ( Vršanská uhelná, Severní energetická, Důl Kohinoor ) v roce 2012 – 1 600 • 90 % zaměstnanců původní MUS bylo propuštěno bez jakéhokoliv vlivu limitů • Z VČSA by v případě zachování limitů postupně odešlo celkem asi 800 zaměstnanců v průběhu následujících cca 10 let

19. ÚEL a zaměstnanost • Zachování limitů neznamená konec těžby uhlí • Tři ze čtyř velkolomů v regionu budou těžít ještě desítky let, Velkolom Vršany až do poloviny 50. let 21. st. • Další možnosti na VČSA a hlubinném dolu Centrum :

20. ÚEL a zaměstnanost • Možnost dotěžení části zásob ze závěrných svahů VČSA chodbicováním (při dodržení ochranných pásem sídelní zástavby a paty Krušných hor s tímto postupem město Horní Jiřetín souhlasí) • Možnost prodloužení těžby v hlubinném dolu Centrum (město H. Jiřetín souhlasí s ražbou průzkumných štol)

21. ÚEL a nové možnosti • Agentura Czech Invest připravila investiční pobídky, které v Ústeckém kraji vytvořily 23 tis nových pracovních míst mimo těžbu uhlí a uhelnou energetiku • Možnost vzniku 2300 nových pracovních míst přímo v sektoru čisté energetiky v ÚK, další místa v navazujících segmentech (viz. Aliance pro energetickou soběstačnost - studie „Možnosti OZE a energetických úspor v ÚK“) • Využití těžbou zničených ploch (jedná se o desítky km2 výsypek a zbytkových jam) pro energetické zemědělství. Existující studie nabízejí alternativy tohoto záměru. Přínos řádově několika tisíc pracovních míst v zemědělství a navazujícím zpracovatelském sektoru.

22. ÚEL a nové možnosti • Obnova krajiny zničené těžbou • Turistika • Návrat k tradičním odvětvím (rukodělná výroba, sadařství aj.) • K realizaci některých výše uvedených záměrů by bylo potřebné zvýšit těžařům odvod z vydobytého nerostu. Současných 1,5 % z ceny vytěženého uhlí je výsměchem celému regionu SZ Čech. Již současný Horní zákon umožňuje až 10 %. Důvod, proč Báňský úřad stanovuje odvod téměř na nejnižší možné hranici, si lze jen domýšlet.

23. Negativní dopady těžby na okolí • Z více než třicetiletého výzkumu Ústavu experimentální medicíny AV v regionu SZ Čech vyplývá, že řada vážných negativních dopadů na zdraví místních obyvatel přímo souvisí s povrchovou těžbou a spalováním hnědého uhlí : • Jemný polétavý prach v kombinaci s polyaromatickými uhlovodíky má velmi negativní vliv na zdravotní stav obyvatel • Oproti jiným regionům výrazně zvýšený výskyt zánětů plic, chřipek, zánětů průdušek, vysokého tlaku, ischemických chorob srdečních, aterosklerózy aj. • O dva roky nižší střední délka života oproti jiným krajům

24. Negativní dopady těžby na okolí • Nepřetržité obtěžování hlukem a prachem • Velmi omezené možnosti volného pohybu v krajině (nespočet omezení, zákazů, závor aj.) • Velmi komplikované získávání územních rozhodnutí či stavebních povolení • Blokování rozvojových záměrů • Živná půda pro spekulanty • Odliv mladých a vzdělaných lidí

25. Horní Jiřetín