Download
1 / 35
E N D
1. Hygiena prce. Pracovn prostred, pracovn podmnky fyzikln faktory pokozujc zdrav pracujcch (prach, hluk, vibrace, dlouhodob jednostrann zaten, profesionln dermatzy). Monosti prevence. Ergonomie. MUDr. Lenka Kotingov
stav hygieny a preventivnho lkarstv
Lkarsk fakulta UK v Hradci Krlov
Univerzita Karlova v Praze
3. Pracovn podmnky faktory fyzikln
pranost, teplota, vlhkost, vytpen, vetrn, hluk, vibrace, pole (el., mag., elmag.), osvetlen, zren (UV, IR, lasery, ioniz.)
faktory chemick
faktory biologick
infekcn agens prenen mezi lidmi, antropozoonzy, nemoci z prachu rostlin , tropick nemoci
4. PRACH = zneciten ovzdu drobnmi pevnmi csticemi hmoty (aerosol)
prach, kour (org.l.), dm (anorg.l.)
prach s toxickm cinkem
prach bez toxickho cinku
drdiv
minerln (cement, oxid vpenat, horecnat)
textiln (bavlna, len, juta)
ivocin (per, vlna, srst)
rostlinn (drevo, mouka, koren)
fibrogenn (kremen, azbest)
nespecifick (hned uhl, mramor)
minerln vlknit prach (prrodn azbest, umel vlkna - MMMF)
meren (gravimetry) hmotnost nebo pocet cstic na objem vzduchu (mg/m3, vl/cm3); limity
5. Prach velikost cstic cstice vet ne 10 m zachyceny v hornch cestch dchacch
cstice o velikosti 5-10 m zachyceny v dolnch cestch dchacch (torakln reakce)
cstice men ne 5 m pronikaj do alveolu (respirabiln frakce)
6. Prach profesionln onemocnen chronick znety pruduek a rozedma plic
jakkoliv prach vyvolv tvorbu hlenu ? omezen pruchodnosti pruduek? zachycen infekce?znet?destrukce tkne
plicn fibrzy tvorba vaziva
silikza (uhlokopsk pneumokoniza), azbestza
ukldn prachu bez tvorby vaziva
siderza (svrecsk plce Fe)
alergick onemocnen
alergick rinitidy
farmrsk plce (plesniv seno)
byssinza (surov bavlna)
astma bronchiale (mouka, tropick dreva)
ndory
azbest bronchogenn karcinom, mezoteliom pleury
7. Prach - prevence technologick
zmena technologie, izolace zdroje pranosti, odsvn, kropen, reden, izolace pracovnka
organizacn
dodrovat urcen zpusob prce, brnit vren prachu, zkrcen expozice, strdn pracovnku
nhradn
osobn ochrann prostredky (OOPP)
zdravotn
rtg hrudnku, spirometrie
8. HLUK = jakkoliv neprjemn, ruiv nebo kodliv zvuk
jde o mechanick vlnen
pro cloveka slyiteln frekvence 20 Hz 20kHz
lidsk rec 4 000 Hz
subjektivne: hlasitost, vka, barva zvuku
hluk impulzivn a neimpulzivn (ustlen, promenn, preruovan
ekvivalentn hladina akustickho tlaku LAeq
(85 dB)
meren
hluk - hlukomery (dB)
na pracovnm mste, v pracovnm prostoru, hlukov zte jednotlivce
9. Hluk zdravotn cinky sluchov cinky
opakovan pusoben hluku ? docasn posun sluchovho prahu ? trval posun sluchovho prahu (profesionln nedoslchavost = porucha sluchu zpusoben hlukem);
jednorzov krtkodob pusoben ? akutn akustick trauma
dg: audiometrie
stanoven ztrt sluchu dle Fowlera v % - nemoc z povoln pri ztrte 40%
systmov cinky
vliv na CNS vegetativn, hormonln, biochemick reakce, poruchy spnku
vliv na motoriku zmeny zrakovho pole, poruchy koordinace pohybu
funkcn poruchy emocionln rovnovhy
vliv na TF a TK riziko KVCh
10. Hluk - prevence technologick
snen hlucnosti stroju, izolace hluku
organizacn
hlukov prestvky, strdn pracovnku, zkrcen expozice
nhradn
OOPP ztky do 95 dB, mulov chrnice nad 95 dB, prlby nad 100dB
zdravotn
pravideln preventivn lkarsk prohldky
11. VIBRACE = mechanick kmitn a chven pevnch teles
zpusob a msto prenosu vibrac na cloveka
celkov vibrace (dopravn prostredky ? kinetzy)
vibrace prenen na ruce/prp. nohy (volant, bruska)
vibrace prenen zvltnm zpusobem (krovinorez)
frekvence
ni (do 30 Hz) postien kosti, klouby, lachy, svaly
vy (20-400 Hz) postieny cvy a nervy
souhrn ven hladina zrychlen vibrac Lvw (dB)
12. Vibrace - cinky vdy systmov cinky
vedou ke snen pozornosti, zpomalenmu a zhorenmu vnmn, poklesu motivace, snen vkonnosti
nejzvanej mstn vibrace prenen na ruce
postieny cvy, nervy, kosti, klouby, lachy, svaly
bolesti, mravencen, brnen, zhoren citlivosti prstu, chladov obte, bolesti kloubu (nmahov ? klidov)
celkov vibrace nejvce postiena pter
13. Vibrace - onemocnen profesionln postien hornch koncetin z vibrac
postien perifernch nervu
inov neuropatie n. medianus, n. ulnaris
iritacn stdium ? znikov stdium
dg elektromyelografie (EMG)
postien cv
profesionln traumatick vazoneurza (Raynauduv sy)
vazospastick stdium ? vazoparalytick stdium
dg chladov vodn pokus (Raynauduv fenomn zbelen prstu+parestezie, mer se doba do prokrven zmcknutho poslednho clnku prstu = Lewis-Pruskuv test, norm. do 10 s), pletysmografie, kontaktn chronotermometrie
postien kost a kloubu
atrza, aseptick nekrza
14. Vibrace - prevence technologick
nrad, postupy, drba
organizacn
zcvik, strdn pracovnku, prestvky
nhradn
OOPP (antivibracn rukavice problematick) ochrana pred chladem
zdravotn
pracovne preventivn lkarsk prohldky
duleit vstupn, periodick
15. DLOUHODOB JEDNOSTRANN NADMERN ZAT͎EN dlouhodob = vce ne 50% pracovn doby
jednostrannost = zateovn stejn svalov skupiny
nadmern = vce ne povoluj normy
vliv
velikost fyzick ztee
nevhodn poloha
celkov nebo lokln svalov zte
nutno vyloucit razov dej
onemocnen kost, svalu, lach a nervu
16. MANIPULACE S BREMENY mui
obcasn zvedn a prenen 50 kg
cast zvedn a prenen 30 kg (cast = del ne 30 min za pracovn dobu)
maximlne 10 000 kg za pracovn dobu
energetick vdej maximlne 8 MJ
eny
obcasn zvedn a prenen 20 kg
cast zvedn a prenen 15 kg
maximlne 7 000 kg za pracovn dobu
energetick vdej maximlne 5,4 MJ
17. DJNZ tendinitidy a tendovaginitidy preteovn prslun lachy
bolest (pri aktivnm stahu nebo pri pasivnm napet)
fze:
akutn zduren
chronick - ztuhlost
prcina:
neobvykl krtkodob zte
opakovan cinnost mal intenzity s velkou cetnost pohybu (repetition strain injury)
18. DJNZ tendinitidy a tendovaginitidy etiopatogeneze
znet lachy
nepomer mezi objemem lachy a pochvou (zeno znetem)
casto v mstech zeslen pochev prcnmi vazy
projevy
bolest
ztuhnut
omezen pohyb
lupn
19. DJNZ tendinitidy a tendovaginitidy prklady
Morbus de Quervain
znet lachy m. abductor pollicis longus a extensor pollicis brevis
vadleny, strihacky
bolestiv zduren v mste osteofibrznho kanlku u procesus styloides radii
peritendinitis crepitans
bursitis m. abductor pollicis longus
bolestiv krepitujc zduren mekkch tkn 6-10 cm proximlne od radiokarplnho kloubu v mste kren lach abduktoru a extenzoru palce extensorem carpi radialis brevis et longus
mue postihnout i pochvy lach ohybacu prstu aj.
lcba ortopedick (konzervativn event. chirurgick)
prevence
technick
ncvik s postupnm zateovnm
vyrazen z expozice
20. DJNZ - entezopatie = bolestiv stavy v ponech svalovch lach do kost
napr.
radiln epikondylitida humeru (tenisov loket) - castej
ulnrn epikondylitida humeru (oteparsk nebo golfov loket)
etiopatogeneza: dystrofick degenerativn zmeny, zmnoen vaziva
dg: ortopedick vyetren, rtg, UZV, trfzov scintigrafie
lcba: konzervativn event. chirurgick
prevence: vber osob
eliminace osob s vrozenmi nebo zskanmi vadami pohybovho apartu
vyrazen z expozice
21. DJNZ - bursitidy = znety thovch vcku
prcina: trval nebo opakovan tlak na bursu
napr.
bursitis preapatellaris (dladici, rubaci v nzkch slojch)
bursitis olecrani (brusici)
lcba: konzervativn event. chirurgick
prevence:
zmena pracovn technologie
poltre, gumov podloky
vyrazen z expozice
22. DJNZ onemocnen menisku vlivem tlaku na menisky kolennho kloubu pri prci v klece nebo v podrepu
degenerativn zmeny chrupavky, odloupnut kousku chrupavky (kloubn myka) ? bolest, zablokovn kloubu
lcba: chirurgick
prevence:
vber osob
gumov poduky
vyrazen z expozice
23. DJNZ - artrzy etiologicky multifaktoriln
predispozice razovch stavu
profesionlne - nejcasteji postieny klouby loketn nebo zpestn
dg: rtg
lcba: konzervativn nebo chirurgick
24. DJNZ RSI syndrom Repetition Strain Injury Syndrom
dlouhodob prce s velkou cetnost drobnch pohybu rukou, bez mikropauz ke zotaven (prce na PC)
lokln ischemizace ? nava, bolest, slabost, parestzie HK a predlokt (tendinitidy, entezopatie, inov syndromy, myositidy)
lcba:
zdlouhav a obtn
fyziatrick, neurologick, ortopedick
prevence:
vyrazen predisponovanch osob
vhodn uspordn pracovnho msta
25. DJNZ postien perifernch nervu monotnn, dlouhodob a nadmern zateovn ? komprese, torze, tah v inovch prostorch
stdium iritacn (bolest, parestzie, hyperestzie, palcivost)? paretick (hypestzie, pokozen motoriky a parza)
nejc.
n. medianus v prontorovm (mezi dvema hlavnmi m. pronator teres) a karplnm tunelu
n. radialis v supintorovm tunelu (mezi snopci m. supinatorius)
n. ulnaris v kubitlnm tunelu
n. tibialis v podkolenn jamce nebo v tarzlnm tunelu (oblast kotnku)
dg: elektromyelografie
lcba: neurochirurgick ve spoluprci s ortopedem
prevence:
vber vhodnch osob
technologie
vyrazen z expozice
26. PROFESIONLN DERMATZY patr k nejcastejm chorobm z povoln
vlivy:
fyzikln
chemick
biologick
27. PD fyzikln vlivy 1. mechanick
mikrotraumata ? infekce, alergizace
stigmata (mozoly, exogenn impregnace barvivy)
ohranicen alopecie (dustojnci)
2. chlad
omrzliny
oznobeniny
3. teplo
akutn - poplen, oparen, zasaen el. proudem
chronick - stovit hyperpigmentace pri dlouhodobe pusobcm slavm teple (hute, sklrny) = dermatitis reticularis ab igne
28. PD fyzikln vlivy 4. UV zren
akutn solrn dermatitida
degenerativn a proliferativn zmeny
fotosenzibilizace
vznik konch ndoru
5. ionizujc zren
akutn nebo chronick radiodermatitida
riziko malignho zvratu
29. PD chemick vlivy 1. vysouen a odmaten
kombinovno s iritacnmi a toxickmi cinky
2. toxick a iritacn cinek
zvis na koncentraci, dobe pusoben a charakteru ltky
dermatitis toxica acuta: erythematosa bullosa nekrotica
kyseliny ? koagulacn nekrza
alklie ? kolikvacn nekrza
dermatitis irritativa acuta po kontaktu s redenmi roztoky agresivnch chemikli
po krtk latenci zarudnut, edm s puchrky
dermatitis irritativa chronica
opakovan pusoben mne drdivch chemiklich, nejc. na HK
prvn prznaky suchost kue, erytm, deskvamace
pozdeji papulzn a papulovezikulzn projevy
velmi podobn kontaktnmu ekzmu (je ale pouze v mste kontaktu)
30. PD chemick vlivy 3. alergogenn vlivy
vlivem pozdn, bunecn precitlivelosti (T-ly)
precitlivelost zpoctku monovalentn, pozdeji oligovalentn a polyvalentn
skupinov alergie na chemicky podobn ltky
sdruen alergie na vce ltek soucasne
lokalizace ruce, predlokt, oblicej, nohy
tzn. v mste kontaktu, ale i jinde po tele
nejcastej alergeny
guma, prrodn latex (chirurgick rukavice)
plastick hmoty (pryskyrice epoxidov, polyesterov, akrylov fenolformaldehydov)
slouceniny kovu (Cr, Co, Ni)
agrochemiklie, lciva, dezinfekcn prostredky, dreva
31. PD chemick vlivy profesionln atopick ekzm
mohou bt i projevy astma bronchiale (dermorespiracn syndrom)
nejc. u mlynru, pekaru (moucn prach, roztoci), zahradnci (pyly), zdravotnictv (dezinfekcn prostredky)
projevy:
prasklinky, zasychn povrchu kue (upinky, krusty), nekdy hyperkeratza a hyperpigmentace
sveden ?eroze, infekce
profesionln koprivka
napr. na moucn prach, zvrec chlupy, pyl, maso, mlko, antibiotika
projevy ploch pupeny
dg: epikutnn testy
32. PD chemick vlivy 4. aknegenn a keratoplastick cinek
acne oleosa a acne picea
dehty, minerln oleje
na mstech maximlnho zneciten kue a odevu
folikulrne vzan hyperkeratzy, komedony, papuly a papulopustuly s vraznou znetlivou slokou
acne chlorina
chlorovan uhlovodky (dibenzodioxiny, naftaleny, difurany, azobenzoly)
lokalizace kdekoliv (casto genitl, oblicej, intertriginzn oblasti)
komedony, papulopustuly, mnohocetn cysty
tyto ltky mohou pokodit i dal orgny (jtra, ledviny, pankreas, NS)
33. PD chemick vlivy 5. fotodynamick a fotosenzibilizujc pusoben chemickch ltek
zesiluj pusoben UV zren
6. kancerogenn efekt
prokzn u PAU (dehet, ropa), As
nejcasteji spinocelulrn karcinom, melanom, vzcneji basaliom, sarkom
dlouh bezprznakov obdob (i destky let)
34. PD chemick vlivy lcba profesionlnch dermatz
dermatologick (dermatolog se specializac pro choroby z povoln)
prevence
omezen kontaktu s chemickou ltkou
technick opatren (vmena chemiklie, hermetizace, automatizace, odsvn, vetrn)
organizacn opatren strdn pracovnku, prestvky
nhradn opatren OOPP, hygiena
zdravotn prevence
pozor na mladistv, tehotn eny, kojc matky, osoby plnujc pocet
35. PD biologick vlivy noduli mulgentium
prcina virus paravakciny
dojici, oetrovatel skotu, veterinri
orf ecthyma contagiosum
prcina pox-virus
rezervor ovce chovatel, reznci
erysipeloid
prcina Erysipelothrix rhusiopathias
zdroj infikovan maso vepru, ryb a drubee
tuberculosis cutis
prcina Mycobacterium tbc nebo bovis
2 formy
tbc. verrucosa
tbc. verruca necrogenes
trichofcie (plsne)
pren se z nemocnho zvrete nebo kontaminovanho steliva
kandidzy (kvasinkov oneocnen)
u zamestnancu konzervren ovoce, mlkren, cukrru, kucharu, mycek ndob
dal infekce (brucelza, tularemie, maleus, anthrax)
36. PD biologick vlivy dg:
kontakt s nkazou
klinick obraz
prukazn testy
expozicn a eliminacn zkouka
lcba
podle prciny
37. ERGONOMIE
38. ERGONOMIE ergon = prce nomos = zkon
Mezinrodn ergonomick spolecnost (IEA, 2000):
Ergonomie je vedeck disciplna zahrnujc porozumen interakce mezi clovekem a dalmi prvky systmu a profesemi, kter aplikuj teorii, principy, data a metody k optimalizaci lidsk pohody a vech cinnost.
39. Ergonomie
40. Ergonomie - vlivy sexuln anatomick rozdly - nutn brt v vahu v tech pracovnch odvetvch, kde prevauj osoby jednoho pohlav
rasov rozdly - vznamn napr. pri vrobe exportnch zarzen
antropometrick proporce - men se s vekem (mus bt uplatneno napr. pri vuce dorostu)
uplatnuje se rozdl mezi jednotlivmi profesionlnmi skupinami
tzv. sekulrn trend - zmeny proporcionality i nekterch fyziologickch ukazatelu, kter nastaly v prubehu poslednho stolet
41. Pracovn poloha fyziologick:
stoj, sezen (+prechzen)
nefyziologick:
drep, klek, leen, predklon, zklon, vzpaen, predpaen, rotace trupu vc ne 60
42. Prce vstoje vka manipulacn roviny
mui 102-118 cm
eny 93-108 cm
sklon pracovn plochy
dosahov vzdlenosti hornch koncetin
hel 45 v ramennm kloubu
prostor pro nohy, pedly
prostor pro chodidla min. 13 cm do hloubky
pedly irok, nzk, monost strdat nohy
43. Sprvn stoj aktivne uvedomel
vzprmen, zapnat brin a hdov svaly, predklon do 15
dynamick
prelapovn z nohy na nohu, ze picky na patu
sprvn obuv a pce o nohy
koupele, mase
kompenzacn pohybov reim
cvicen, o prestvkch sed se zvednutmi dolnmi koncetinami
44. Prce vstoje pozitiva:
castej strdn poloh lep udren bdelosti
pohyby ve vetm rozsahu, s pouitm vet sly
negativa:
zven statick zaten
vy energetick nrocnost
ni monost presnch a koordinovanch pohybu
45. Zdravotn aspekty prce vstoje pter
anteverze pnve se zvenm prohnutm bedern ptere
asymetrick stoj ? seikmen pnve a skoliotick dren pnve
kyfotick dren trupu s ruznm stupnem predklonu
doln koncetiny
pokles non klenby, vbocen palce, kladvkov prsty, metatarsalgie
postien cvnho apartu varixy, otoky, nava DK, krece v ltkovm svalstvu
46. Prce vsede DIN ISO 5970 (daje v cm)
47. Sedadlo stabilita, bezpecnost
petiramenn podno
vka sedac plochy
staviteln, centrln pruina
sedk anatomicky tvarovan, vpredu zaoblen
5-10 cm mezera mezi okrajem sedku a DK
zdov opera po lopatky (nebo vy), dynamick (stle koprovat zda, protitlak), podepren bedern ptere, jov operka
loketn operky vkove staviteln, vkyvn do stran
vhodn calounen
48. Prce s poctacem
49. Prce s poctacem monitor
odrazy svetla, blikn
my (ergonomick)
ruka opren o predlokt, zpest voln
klvesnice (ergonomick)
predlokt voln nebo podloen, opren dlane, (nikdy zpest), pst 10 prsty, bez chyb
oci
mrkat
po 2 hod - prestvka procvicit pter, DK, oci
50. Zdravotn dusledky sezen pter
uvolnen kulat dren trupu preklopen pnve dozadu, oploten bedern ptere, vyklenut hrudn ptere dozadu, predsunut a predklonen krcn ptere ? bolesti ptere, omezen dchn (horn), tlak vnitrnch orgnu, bolesti hlavy (preten vazu)
vnitrn orgny
hipokineza ? zcpa
tlak a zahrvn varlat (auto)
cvy
otoky, varixy
hemorhoidy
51. Zdravotn dusledky prce s poctacem RSI syndrom (Repetition strain injury)
zda, ramena, zpest, prsty
navov bolesti (brnen, mrtven) ? znety svalu, lach, pouzder, ponu
prevence
max. 6 hod prce s poctacem denne
minimlne kad 2 hod prestvka protaen svalu
tempo do 10 000 hozu/hod
52. ORGANIZACE PRACOVNHO POLE A velmi casto pouvan
B casto pouvan
C mlo pouvan
53. Nstroje rozlien pro pravky a levky
vhodn chopov cst
54. Sdelovace, merice sveteln, akustick, digitln, metrick
jasn, rychl a spolehliv rozlien poskytovanch informac
upozornen na prekrocen limitu
55. Ovladace prizpusobeny t csti tela, kter ovldn provd
vdy prekonat urcit odpor
pckov
tlactkov
otocn
56. KONEC
Dekuji za pozornost.
