1 / 25

Pracovní právo II. Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s LS 2011 Kolektivní pracovní právo. Kolektivní vyjednávání. Kolekti

Pracovní právo II. Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s LS 2011 Kolektivní pracovní právo. Kolektivní vyjednávání. Kolektivní pracovní spory. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz /. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz. Prameny kolektivního pracovního práva.

Rita
Télécharger la présentation

Pracovní právo II. Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s LS 2011 Kolektivní pracovní právo. Kolektivní vyjednávání. Kolekti

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pracovní právo II.Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.sLS 2011Kolektivní pracovní právo. Kolektivní vyjednávání. Kolektivní pracovní spory. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/

  2. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Prameny kolektivního pracovního práva Zákoník práce, z. č. 65/1965 Sb., účinný do 31. 12. 2006 (ZP) Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, účinnost od 1. 1. 2007 (NZP) Zákon o kolektivním vyjednávání, z. č. 2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými orgány a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů Zákon o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů Správní řád, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. Nařízení vlády č. 16/1991 Sb., o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně Nařízení vlády č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem

  3. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Odborová organizace § 18 b ZP – odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání §§ 15, 22 NZP § 2 zákona o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb. Občané mohou zakládat odborové organizace (sdružení). Dobrovolnost sdružení. Nikdo nesmí být nucen k členství ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit. Sdružení je právnickou osobou. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Práva a povinnosti člena upravují stanovy. Založit ji mohou nejméně 3 občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. § 9a zákona o sdružování občanů, vzniká dnem následujícím po doručení návrhu na evidenci příslušnému Ministerstvu vnitra ČR.

  4. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Stanovy odborové organizace § 6 odst. 2 zákona o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb. a) Název sdružení b) Sídlo sdružení c) Cíl jeho činnosti d) Orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení e) Ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem f) Zásady hospodaření

  5. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Kolektivní smlouva § 20 odst. 1 ZP – postup při uzavírání kolektivních smluv podnikových a vyššího stupně stanoví zákon o kolektivním vyjednávání, z. č. 2/1991 Sb. §§ 22 – 29 NZP Kolektivní smlouvy podle § 2 odst. 3 zákona o kolektivním vyjednávání: a) Podniková – uzavřená mezi příslušným odborovým orgánem (§ 32 odst. 1 zákona o kol. vyj.) a zaměstnavatelem b) Vyššího stupně – uzavřená pro větší počet zaměstnavatelů mezi příslušným vyšším odborovým orgánem a organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů Platnost a účinnost - § 4 zákona o kolektivním vyjednávání: - písemně - podepsané na téže listině - uzavřena na dobu, která je v ní výslovně určena, není-li sjednána na 1 rok (§ 6 odst. 1 zákona o kol. vyj. ) Nově: § 26 odst. 1 NZP – na dobu určitou nebo neurčitou s výpovědní dobou v délce 6 měsíců

  6. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně - § 7a zákona o kol. vyj., z. č. 2/1991 Sb., v platném znění • kolektivní smlouvy vyššího stupně jsou závazné pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem klasifikace ekonomických činností, a to od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů, s výjimkou zaměstnavatele: • na kterého byl nejpozději k tomuto dni prohlášen konkurs/ nově insolvenční řízení, • který k tomuto dni zaměstnává více než 50% fyzických osob se zdravotním postižením, • který k tomuto dni zaměstnává méně než 20 zaměstnanců, • u kterého došlo k mimořádné události, jejíž následky k tomuto dni trvají, nebo • pro kterého je závazná jiná kolektivní smlouva vyššího stupně. Aktuální přehled – viz stránky MPSV http://www.mpsv.cz/cs/3856

  7. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Postup při rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně • Rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně na další zaměstnavatele je možné za podmínek stanovených v § 7 a 7a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. • Podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, se na řízení o splnění zákonných podmínek pro rozšíření závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně subsidiárně použije správní řád. • Splní-li navrhovatelé veškeré podmínky stanovené zákonem, rozšíří se přímo ze zákona závaznost dané kolektivní smlouvy vyššího stupně na další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem klasifikace ekonomických činností bez ohledu na to, zda u nich působí odborová organizace. • Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, vychází z rozlišení odvětví podle kódů Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) ve smyslu § 18 a § 19 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Vydání klasifikace oznamuje Český statistický úřad ve Sbírce zákonů sdělením.

  8. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Postup při rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně • V této oblasti došlo k důležité změně. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 byla od 1. 1. 2008 zavedena Klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2. Český statistický úřad sdělením č. 244/2007 Sb. ve Sbírce zákonů zavedl národní verzi této klasifikace - Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE), která pro statistické účely nahradila odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). • Nařízení (ES) jsou pro členské státy bezprostředně závazná a přímo aplikovatelná od okamžiku vstupu v platnost a použijí se přednostně v případech, kdy je s nimi vnitrostátní právo v rozporu nebo se může stát neaplikovatelným. • Nařízení 1893/2006 v čl. 1 odst. 2 stanoví, že se vztahuje pouze na používání klasifikace pro statistické účely. Zákon o kolektivním vyjednávání stanoví § 7 odst. 6, že skutečnosti podle odst. 4 prokazují smluvní strany statistickými informacemi. Proto jde i v případě § 7 odst. 1 a 4 zákona č. 2/1991 Sb. o statistické účely. • Podle sdělení Českého statistického úřadu jsou na jeho internetových stránkách pro uživatele těchto klasifikací dostupné jak kódy OKEČ, tak kódy CZ-NACE včetně převodníků OKEČ na CZ-NACE a opačně.

  9. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Postup a náležitosti • Zaslání návrhu na rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně a) Návrh musí obsahovat, v souladu s § 7 odst. 1 až 6 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání a § 37 odst. 2 a § 45 správního řádu, následující náležitosti: • společný návrh obou smluvních stran • označení Ministerstva práce a sociálních věcí jako adresáta • uvedení názvů právnických osob, které návrh podávají • identifikační čísla nebo obdobné údaje • adresa sídla (resp. sídel), popř. jiná adresa pro doručování • označení kolektivní smlouvy vyššího stupně a odvětví označené kódem (-y) klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) v němž má být její závaznost rozšířená na další zaměstnavatele • podpisy osob, které návrh podávají, na téže listině • Z návrhu musí být jasné, jaké věci se týká a co strany navrhují.

  10. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Postup a náležitosti b) K návrhu musí být přiloženy následující podklady: • seznam zaměstnavatelů s příslušnými kódy klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) pro které je kolektivní smlouva vyššího stupně závazná s potvrzením ČSÚ o celkovém počtu zaměstnanců těchto zaměstnavatelů (§ 7 odst. 4 písm. a) zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů) • seznam zaměstnavatelů - členů jiných organizací zaměstnavatelů v tomtéž odvětví s potvrzením ČSÚ o celkovém počtu zaměstnanců členů jiných organizací zaměstnavatelů (§ 7 odst. 4 písm. a) zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů) nebo • seznam zaměstnavatelů s příslušnými kódy klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), kde působí vyšší odborový orgán s potvrzením ČSÚ o celkovém počtu zaměstnanců u zaměstnavatelů, kde působí (§ 7 odst. 4 písm. b) zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů) • seznam zaměstnavatelů s příslušnými kódy klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), kde působí odborové orgány jiného vyššího odborového orgánu s potvrzením ČSÚ o souhrnném počtu zaměstnanců u zaměstnavatelů, kde působí (§ 7 odst. 4 písm. b) zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů)

  11. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz ´Další náležitosti • kolektivní smlouva vyššího stupně v písemné i elektronické podobě (§ 7 odst. 4 písm. b) zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání v platném znění) • podklady, ze kterých vyplývá oprávnění smluvních stran jednat a uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně např. ověřená kopie potvrzení o evidenci odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů Ministerstvem vnitra ČR (§ 23 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 6 odst. 1 a § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů) nebo jiné podklady • podklady, ze kterých vyplývá jednatelské oprávnění osob, které podaly návrh na rozšíření, činit právní úkony za smluvní strany, např. stanovy a úředně ověřená kopie dokladu o vzniku jednatelského oprávnění (§ 30 odst. 5 správního řádu a § 6 odst. 2 písm. d) a § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů) • originál nebo úředně ověřená plná moc, v případě zastupování smluvních stran (§ 33 odst. 1 správního řádu)

  12. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz ´Rozhodování MPSV, spolupráce s úřady práce • Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou vzít návrh na vyhlášení sdělení MPSV o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně zpět do 15 dnů od jeho doručení Ministerstvu práce a sociálních věcí (§ 7 odst. 8 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání). • MPSV rozhodne ve věci podle § 67 a násl. správního řádu. • Smluvní strany mohou do 15 dnů od doručení podat proti rozhodnutí MPSV rozklad (§ 152 a násl. a § 83 správního řádu). Rozklad jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustný. • Smluvní strany se mohou po doručení rozhodnutí MPSV písemně nebo ústně do protokolu vzdát práva podat rozklad (§ 152 odst. 4 a § 81 odst. 2 správního řádu). Pokud tak učiní, nabude toho rozhodnutí právní moci dříve (§ 152 odst. 4 a § 91 odst. 4 správního řádu). • Po nabytí právní moci rozhodnutí zašle MPSV Sdělení o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně do Sbírky zákonů (§ 7 odst. 9 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání). • Kolektivní smlouva vyššího stupně se stane závaznou od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení ve Sbírce zákonů (§ 7a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání). • Znění všech kolektivních smluv vyššího stupně, jejichž závaznost byla rozšířená na ostatní zaměstnavatele, jsou dostupná na internetových stránkách MPSV a k nahlédnutí na všech úřadech práce (§ 7 odst. 9 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání).

  13. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Kolektivní spory • Spory o uzavření kolektivní smlouvy • Spory o plnění závazků kolektivní smlouvy, ze kterých vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům • Zprostředkovatel, §§ 11, 12 zákona o kolektivním vyjednávání • Rozhodce, §§ 13, 14 zákona o kolektivním vyjednávání • Stávka, §§ 16 – 26 zákona o kolektivním vyjednávání • Výluka, §§ 27 – 31 zákona o kolektivním vyjednávání

  14. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Řízení před zprostředkovatelem • Zprostředkovatelem může být plnoletý občan způsobilý k právním úkonům nebo právnická osoba, pokud souhlasí s výkonem této funkce. • Jde-li o případy administrativního určení, musí jít o zprostředkovatele zapsaného v seznamu zprostředkovatelů vedeném příslušným Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. • Do seznamu může být zapsána jen osoba plnoletá, plně způsobilá k právním úkonům, občansky bezúhonná, s ukončeným VŠ vzděláním právnického nebo ekonomického směru a splňující osobnostní vlastnosti předpokládané pro řádný a nestranný výkon činnosti zprostředkovatele. • Zprostředkovatel písemně sdělí smluvním stranám návrh na řešení sporu do 15 dnů ode dne, kdy byl seznámen s předmětem sporu, nedohodnou-li se smluvní strany na jiné délce lhůty. • Jedná se o sociální tip řízení, jde o snahu najít kompromis pro obě strany. • Seznam zprostředkovatelů a rozhodců je na webu MPSV http://www.mpsv.cz/cs/61

  15. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Řízení před rozhodcem • Rozhodce může pro podjatost přijetí návrhu odmítnout. Přijme-li žádost a sepíše zápis o zahájení řízení, vylučuje tak možnost řešit spor alternativní cestou (stávka, výluka). • Rozhodce je povinen rozhodnout spor do 15 dnů od zahájení řízení. Ve svém rozhodování je omezen a vázán návrhem, tj. žádostí o řešení sporu a předmětem sporu, který byl v žádosti vymezen. • Výsledkem řízení je rozhodnutí, které vychází ze skutečného stavu věci, který by se měl ověřit. Platí zásada dispoziční, tj. do vydání rozhodnutí mohou strany sporu od stanoviska ustoupit. • Rozhodcem může být jen fyzická osoba, plnoletá, zapsaná do seznamu rozhodců, který vede ministerstvo práce a sociálních věcí. Nesmí jím být ten, kdo vystupoval v témž sporu jako zprostředkovatel. • Rozhodce si stanoví na základě dohody strany nebo ho určí ministerstvo práce a sociálních věcí. • Okamžikem doručení rozhodnutí o určení rozhodce MPSV samotnému rozhodci je zahájeno řízení. • V případě rozhodnutí o plnění z kolektivní smlouvy je možné se proti rozhodnutí obrátit na krajský soud a podat návrh na zrušení rozhodnutí, tzv. kasační princip, § 244 a následující OSŘ.

  16. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Stávka • Stávkaznamená přerušení plnění povinností zaměstnanců. • V takovém případě se jedná o překážku na straně zaměstnance a zaměstnanci nepřísluší mzda ani náhrada mzdy. Odbory mohou ale poskytnou určité prostředky ze svých fondů za tuto dob. • čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod - právo na stávku - čl. 41 odst. 1 LZPS - je možné se tohoto práva domáhat pouze v mezích zákona, které Listinu základních práv a svobod provádějí

  17. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Výluka • Výluka je obdobným prostředkem, který má možnost využívat zaměstnavatel. • Zaměstnavatel přeruší plnění jeho povinností. Může jít o částečné nebo úplné hromadné zastavení práce zaměstnavatelem. • Zaměstnancům není přidělována práce, nedostávají mzdu. Jedná se o prostředek řešení sporu mezi subjekty kolektivního vyjednávání. • Přistoupí-li k tomuto řešení zaměstnavatel, jedná se o překážku na jeho straně a zaměstnancům náleží proto náhrada mzdy ve výši 50 % průměrného měsíčního výdělku, § 30 odst. 1 zák. o kol. vyj. Je-li výluka nezákonná, náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, § 130 odst. 1 ZP (§ 208 NZP).

  18. Překážky v práci • Část osmá NZP. • Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je upravena v § 192 nového zákoníku práce, zaměstnanci přísluší ve výši 30% průměrného výdělku za první 3 dny a ve výši 69% průměrného výdělku od 4. dne v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti přísluší náhrada mzdy zaměstnanci od zaměstnavatele, od 15. dne přísluší zaměstnanci dávka nemocenského pojištění podle nového zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009. Na období od 01. 01. 2011 – 31. 12. 2013 je to po dobu 21 dní a dávka nemocenského je od 22. dne.

  19. Opakování, prohloubení znalostí, diskuse • Zákoník práce a s ním související právní předpisy • Lex specialisderogatgenerali • Aktuální problémy: • Z. č. 347/2010 – změnový zákon, posuzuje Ústavní soud • Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), zatím nenabyl účinnosti • Zákon o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, z. č. 312/2002 Sb. v platném znění • .......................

  20. Děkuji za pozornost a těším se na diskusi a spolupráci při semináři. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz

  21. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad č. 1: Pan S. M. je členem odborové organizace ve společnosti INSTAV, a. s. Jako zaměstnanec společnosti byl v roce 2004 zvolen do dozorčí rady společnosti, jejíž funkční období trvá 3 roky. Pan S. M. dostal výpověď pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně od svého zaměstnavatele. 1) Je tato výpověď platná a jaké má účinky. 2) O jaké posty pan S. M. přijde. Příklad č. 2: Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, dal zaměstnanci panu XZ výpověď pro nadbytečnost. Výpověď pana XY však nebyla projednána s odborovou organizací.  Je taková výpověď platná?

  22. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad č. 3 Účastníci pracovněprávního vztahu uzavřeli dohodu o provedení práce. Zaměstnanec nepřevzal hmotnou odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování. Zaměstnanec měl prodávat na trhu a peníze za utržené zboží odevzdat zaměstnavateli. Po skončení trhů šel kolem 17 hodiny zaměstnanec na poštu, měl tam odevzdal utržené peníze v hodnotě 50 000 Kč. Peníze měl uloženy v aktovce, přičemž při cestě na poštu se ještě zastavil v restauraci a později u nějakého stánku, kde nakupoval. Pak zjistil, že se mu peníze i s taškou ztratily. 1) Rozhodněte, zda zaměstnanec při jednání nevybočil z plnění pracovních úkolů. 2) Jde o odpovědnost posuzovanou podle občanského zákoníku nebo podle zákoníku práce?

  23. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad č. 4: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti, zároveň byla uzavřena i dohoda o hmotné odpovědnosti. • Je takové ujednání o hmotné odpovědnosti platné? • V dohodě o pracovní činnosti sjednal zaměstnavatel se zaměstnancem písemně natěračské práce, které bude zaměstnanec vykonávat, rozsah pracovní doby byl stanoven na 15hodin týdně, dohoda byla sjednána na dobu 2 měsíců. • Je taková smlouva platná? Příklad č. 5: Zaměstnanec nesplnil pracovní úkol stanovený v dohodě o provedení práce ve sjednané době. • Jaká práva má zaměstnavatel v takovém případě?

  24. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad č. 6: Zdeněkovi Vomáčkovi vyplatila mzdová účetní 500,- Kč jako úhradu za cestovní náklady za vykonanou služební cestu. Tuto částku pan Vomáčka přijal, ačkoli věděl, že minulý měsíc na žádné pracovní cestě nebyl. 1)Může si pan Vomáčka peníze ponechat? 2)O jaký právní institut se jedná?

  25. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Doplňující otázky: 1) Jak lze založit odborovou organizaci? 2) Jaké jsou druhy kolektivních smluv a co upravují? 3) Kdo je to zprostředkovatel a kdo rozhodce? 4) Charakterizujte postup MPSV při rozšiřování závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně.

More Related