1 / 38

Ekonomicko-ekologické vazby

Ekonomicko-ekologické vazby. Základní definice. ekologie , ekonomie , ekonomika, životní prostředí. Životní prostředí. příroda, umělé prostředí , sociální prostředí. přírodní prostředí. základ biologické reprodukce, neustálý koloběh, závislost na sluneční energii,

Télécharger la présentation

Ekonomicko-ekologické vazby

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Ekonomicko-ekologické vazby

  2. Základní definice • ekologie, • ekonomie, • ekonomika, • životní prostředí.

  3. Životní prostředí • příroda, • umělé prostředí, • sociální prostředí.

  4. přírodní prostředí • základ biologické reprodukce, • neustálý koloběh, • závislost na sluneční energii, • obnovitelné a neobnovitelné zdroje.

  5. sociální prostředí • akustická pohoda, • tepelná pohoda, • zraková pohoda, • psychická pohoda, • pohoda čistého vzduchu, • barevná pohoda.

  6. ekonomie vs. přírodní prostředí • vstup, • proces, • výstup.

  7. Ekonologie • proč by ekonomika měla řešit dopady do ŽP • proč se chovat ekologicky?, výroba prostředí obyvatelstvo

  8. Kvalita ŽP autoregulace systém „životní prostředí“ přírodní zdroje recyklace emise a odpady výroba výrobních prostředků systém „ekonomika“ X Y výroba spotřebního zboží

  9. Alokace zdrojů • volné statky, • vzácné statky. • veřejné statky, • soukromé statky.

  10. Externality • nemožnost regulovat vznik, • neúmyslnost nasměřování, • mimotržní charakter.

  11. Internalizace • neexaktní vyjádření, • vyjednávání.

  12. Působení hospodářské činnosti na jednotlivé složky ŽP • ovzduší, • voda, • půda, • krajina.

  13. Působení hospodářské činnosti Ovzduší • filtr, izolace, zdroj důležitých látek • škodliviny • normování znečištění ovzduší

  14. Ovzduší Kritéria pro analýzu • podle původu • podle umístění zdroje • podle frekvence úniku znečišťujících látek • podle rozlohy ovlivňovaného území Rozdělení škodlivin

  15. Působení hospodářské činnosti Voda • transport živin • ukazatelé znečištění vod

  16. Voda • Ukazatelé kvantity a kvality vod • množství zásob vody • vydatnost vodních toků • ukazatelé jakosti

  17. Působení hospodářské činnosti Půda • znehodnocování půdy • staré zátěže Příroda a krajina • znečišťující faktory

  18. Působení hospodářské činnosti Odpady • pevné • plynné • kapalné

  19. Působení hospodářské činnosti Vlivy na ŽP • přímé vs. zprostředkované • okamžité vs. opožděné • dočasné vs. trvalé • reverzibilní vs. ireverzibilní

  20. Působení hospodářské činnosti Vlivy chemických a potravinářských výrob • pozitivní vs. negativní • vysoká toxicita, synergický efekt • surovinová, energetická i finanční náročnost • GMO

  21. Působení hospodářské činnosti EIA • opatření na ochranu ŽP • smysl EIA • rozsah EIA • právní rámec

  22. Biogeochemické cykly Nejdůležitější biogeochemické cykly: • Koloběh vody • Koloběh uhlíku • Koloběh dusíku • Koloběh kyslíku • Koloběh fosforu

  23. Koloběh vody • Hlavním znakem koloběhu vody v biosféře je výměna vody mezi zemským povrchem a atmosférou; její hybnou silou je sluneční záření. Odpařováním a transpirací se vodní páry dostávají do ovzduší, kde je větry rozptylují. Po ochlazení se páry kondenzují a ve formě srážek spadnou na oceány a kontinenty. Na souši vodu zachytí vegetace nebo půda. Ta ji propustí až na nepropustné podloží, kde se mohou vytvořit zásoby podzemní vody. Část vody odtéká říčním systémem zpět do moří a oceánů.

  24. Koloběh vody • vypařování • Kondenzace • Srážení • Déšť • Prosakování • vodní toky a opět vypařování…

  25. Koloběh uhlíku • V biosféře je velmi úzce vázán na životní procesy organismů. Z atmosféry je uhlík ve formě CO2 pohlcován zelenými rostlinami při fotosyntéze. Organicky vázaný CO2 je zčásti prodýchán organismy a zčásti uvolněn při rozkladu mrtvé hmoty do ovzduší. Část organických látek obsažených v půdě i ve vodě se přemění v humus nebo byla kdysi zadržena ve formě nafty a uhlí. Do vody se CO2 dostává srážkami; výměna CO2 mezi vodou a ovzduším se děje difúzí ve směru koncentračního spádu. CO2 uniká do ovzduší také z uhličitanů, např. při zvětrávání vápenců. Do koloběhu oxidu uhličitého zasáhl také člověk spalováním fosilních paliv (uhlí, nafty) a zvýšil koncentraci CO2 v atmosféře již zhruba o 20 % jeho původního množství.

  26. Koloběh uhlíku • Koloběhem uhlíku označujeme výměnu uhlíku mezi atmosférou (CO2, CO, CH4), hydrosférou (rozpuštěný CO2 a organická hmota), biosférou (organická živá i neživá hmota) a zemskou kůrou (výskyt uhlíku v sedimentech, jako je např. vápenec, dolomit nebo magnezit, a ve fosilních palivech).

  27. Koloběh kyslíku • Kyslík v biosféře je biologického původu; je základním produktem fotosyntézy jeho koloběh v ekosystémech je rovněž silně ovlivněn životními procesy - fotosyntézou je uvolňován, dýcháním a rozkladem odumřelých organismů se spotřebovává. V horních vrstvách atmosféry vznikla vrstva ozónu, která chrání veškerý život před ultrafialovým zářením. Z atmosféry proniká kyslík také do vody a půdy. Významným činitelem v koloběhu kyslíku je i člověk, který snižuje obsah kyslíku ve vzduchu spalováním látek a mýcením lesů, v půdě a ve vodním prostředí také odpadními látkami, které při rozkladu odnímají z prostředí kyslík. • 6CO2 + 6H2O + energy → C6H12O6 + 6O2

  28. Koloběh Dusíku • Koloběh dusíku je velmi složitý. Jeho hlavním zdrojem je zemská atmosféra, odkud se dostává dusík také do vody i půdy. Volný vzdušný dusík mohou vázat z organismů jen některé mikroorganismy, zvané vazači dusíku (některé skupiny půdních bakterií, sinic a aktinomycetů, bakterie symbioticky žijící v hlízách na kořenech bobovitých rostlin a aktinomycety u olše). Rostliny přijímají dusík převážně jako nitrátový (NO3-) nebo amonný ion (NH4+) a využívají jej k tvorbě proteinů. S potravou se dostává do těl živočichů, kteří jej částečně využívají při tvorbě vlastních bílkovin a částečně vylučují močí. Při rozkladu mrtvé hmoty uvolňují rozkladači anorganické formy dusíku (NO3- a NH4+), které mohou rostliny opět přijímat; plynný dusík se z rozkladu uvolňuje zpět do ovzduší. Část dusíku se do atmosféry dostává sopečnou činností. Zásahy člověka, např. hnojením půd i rybníků, se zvyšuje obsah dusíkatých látek nejen v půdě a v povrchové vodě, ale jsou jimi ohroženy i zásoby podzemní vody, tedy i nejvýznamnější zdroje pitné vody.

  29. UDRŽITELNÝ ROZVOJ • Světová komise • ČR • EU • Obecná definice

  30. Udržitelný rozvoj světová komise • Rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožování možností budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby. Je v podstatě procesem změn, ve kterém jsou využívání zdrojů, orientace vývoje technologií a transformace institucí zaměřeny na harmonické zvyšování současného i budoucího potenciálu uspokojování lidských potřeb a aspirací.

  31. Udržitelný rozvoj ČR • Rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

  32. Udržitelný rozvoj EP • Udržitelný rozvoj znamená zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace

  33. Udržitelný rozvoj o • Rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožování možností budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: ekonomickým,environmentálním a sociálním • People, Planet, Prosperity

More Related