Profesní vzdělávání sociálních kurátorů Jihlava 1.12.2009 Ing. Marie Nápravníková

1. Profesní vzdělávání sociálních kurátorůJihlava 1.12.2009 Ing. Marie Nápravníková

2. Právní úprava pomoci v hmotné nouzi • vychází z právních předpisů schválených v roce 2006 • příslušné zákony byly publikovány ve Sbírce zákonů v částce 37 dne 31. března 2006 • z. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu • z. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi • z. č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona pomoci v hmotné nouzi

3. Právní úprava pomoci v hmotné nouzi • velmi úzce s pomocí v hmotné nouzi souvisí • z. č. 113/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony • z. č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů • prováděcí vyhláška MPSV vydaná na základě ustanovení § 80 zákona o PvHN (dietní stravování)

4. Životní minimum – důvody nové úpravy • od r. 1991 společensky uznaná hranice minimálních příjmů, po níž nastává stav hmotné nouze • kritérium posuzování sociální potřebnosti • určování příjemců a výše dávek státní sociální podpory • kritérium výše příjmů v jiných oblastech • potřeba přiblížení evropskému pojetí • součást reformy veřejných financí

5. Hlavní principy nové úpravy • změna současného dvousložkového životního minima na jednosložkové • vymezení potřeby finančních prostředků na výživu a ostatní základní osobní potřeby • potřeby na bydlení jsou zohledněny v systému státní sociální potřeby a doplatku na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi • degresní charakter životního minima – promítnutí tzv. úspory z počtu • zavedení institutu existenčního minima

6. Životní a existenční minimum – předmět úpravy (§ 1 ŽaEM) • životní minimum • minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb • existenční minimum • minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití

7. Základní pojmy • jednotlivec • osoba, která není společně posuzována s jinými osobami • společně posuzované osoby (§ 4 – viz dále) • byt • soubor místností, popřípadě jednotlivá místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavek na trvalé bydlení

8. Společně posuzované osoby (§ 4) • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti • manželé (registrovaní partneři) • rodiče a nezletilé zaopatřené děti nebo zletilé děti, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami • jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby

9. Společně posuzované osoby (§ 4) • nezletilé nezaopatřené dítě • svěřené do péče jednoho z rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu se posuzuje s tímto rodičem • svěřené do společné nebo střídavé péče rodičů se posuzuje s tím rodičem, se kterým má být posuzováno na základě souhlasného prohlášení rodičů – prohlášení lze měnit nejdříve po uplynutí kalendářního měsíce • posuzuje se vždy společně s rodičem, který prohlašuje pro účely daně, že spolu trvale žijí a uhrazují náklady na své potřeby

10. Společně posuzované osoby (§ 4) - rodič • za rodiče se považuje rovněž osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (není posuzováno společně s rodičem) • za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje • rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby než rodiče • rozhodnutí soudu o osvojení dítěte

11. Společně posuzované osoby (§ 4) - rodič • rozhodnutí orgánu SPO o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu 3 měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení • rozhodnutí soudu o ustanovení osoby poručníkem • rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče • rozhodnutí orgánu SPO o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem • rozhodnutí soudu o předběžném opatření

12. Společně posuzované osoby (§ 4) • nezaopatřené dítě se neposuzuje s rodiči • pokud je na základě rozhodnutí příslušného orgánu v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež • plné přímé zaopatření • poskytuje-li tento ústav dětem stravování, ubytování a ošacení

13. Společně posuzované osoby (§ 4) • v případě konkurence okruhů společně posuzovaných osob • má přednost společné posuzování rodičů a nezaopatřených dětí • v ostatních případech stanovení podle souhlasného prohlášení • osamělý rodič společně užívající byt se svými rodiči se posuzuje i s dítětem společně s rodiči

14. Společně posuzované osoby (§ 4) • společně se posuzují osoby, pokud se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních důvodů či z důvodu dlouhodobého výkonu dobrovolnické služby, zdržují mimo byt, který užívají k bydlení

15. Společně posuzované osoby (§ 4) • osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody • se nepovažuje v kalendářním měsíci za osobu společně posuzovanou, pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc • se posuzuje společně s dítětem, jde-li o matku, která má dítě ve své osobní péči v době výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody

16. Životní minimum společně posuzovaných osob • částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob • stanovení pořadí osob • nejdříve posuzovány osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi • poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi • v rámci těchto skupin se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší – rozhodným věkem je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno

17. Výše životního minima

18. Existenční minimum (§ 5) • částka existenčního minima osoby činí 2.020 Kč měsíčně • nelze použít u • nezaopatřeného dítěte • poživatele starobního důchodu • osoby plně invalidní • osoby starší 65 let

19. Posuzování příjmů (§ 6) • pro posouzení, zda příjem dosahuje částky životního nebo existenčního minima se porovnává • úhrn započitatelných příjmů s částkou životního nebo existenčního minima osoby • úhrn započitatelných příjmů všech společně posuzovaných osob s úhrnem částek životního minima posuzovaných osob

20. Započitatelné příjmy (§ 7) • právní úprava vychází ze stanovení započitatelných příjmů v zákoně č. 463/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů • dochází ke zpřesnění a zpřehlednění • za příjem se nepovažují • příspěvek na péči (v okruhu SPO) • část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející ze zdravotních důvodů • dávky sociální péče poskytované vzhledem ke zdravotnímu stavu • zvláštní příspěvek k důchodu podle zvláštních právních předpisů

21. Pomoc v hmotné nouzi – z. č. 111/2006 Sb. – hlavní principy právní úpravy • snaha o omezení dlouhodobé závislosti na sociálních dávkách • propojení poskytování pomoci osobám s hodnocením jejich aktivity při zvyšování příjmu vlastním přičiněním • reakce na změnu koncepce životního minima z dvousložkového na jednosložkové • vytvoření podmínek pro tvorbu jednotného informačního systému

22. Systematika zákona • část první – úvodní ustanovení (předmět, úpravy, stav hmotné nouze, stav, kdy osoba není v hmotné nouzi, dávky, okruh oprávněných osob, orgány) • část druhá – vymezení některých pojmů

23. Systematika zákona • část třetí – dávky • hlava první – příspěvek na živobytí • hlava druhá – doplatek na bydlení • hlava třetí – mimořádná okamžitá pomoc • část čtvrtá – společná ustanovení o dávkách • část pátá – organizace a řízení • hlava první – organizace • hlava druhá – povinnosti a oprávnění orgánů pomoci v hmotné nouzi a jejich zaměstnanců • hlava třetí - řízení

24. Systematika zákona • část šestá – zmocňovací a přechodná ustanovení • část sedmá – závěrečná ustanovení • zrušovací ustanovení • účinnost

25. Úvodní ustanovení – část první • zákon o pomoci v hmotné nouzi • upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi • upravuje systém dávek pomoci v hmotné nouzi • garantuje každému nárok na sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení (návaznost na ustanovení článku 13 Evropské sociální charty)

26. Osoby v hmotné nouzi • 7 okruhů situací, kdy se osoba (nebo společně posuzované osoby) nacházejí v hmotné nouzi • po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem částky živobytí, přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení základních životních podmínek je tak vážně ohroženo

27. Osoby v hmotné nouzi • příjem včetně příspěvku na živobytí dosahuje částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služby spojené s bydlením (odůvodněné náklady na bydlení) • osoba, která nesplňuje podmínky pod body 1. ani 2., které ale, s ohledem na nedostatek finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví (především osoby z třetích zemí, které se na území ČR dostanou do obtížné sociální situace – ženy zavlečené do ČR na účelem prostituce, apod.)

28. Osoby v hmotné nouzi • osoba, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména: • živelní pohroma - například • povodeň • vichřice • vyšší stupně větrné pohromy • zemětřesení • požár nebo jiná destruktivní událost • ekologická nebo průmyslová havárie

29. Osoby v hmotné nouzi • osoba, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se • zaplacením správního poplatku při • prokázané ztrátě osobních dokladů • vydání duplikátu rodného listu • dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání • s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků • s úhradou noclehu v případě nezbytné potřeby

30. Osoby v hmotné nouzi • osoba, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených • s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé spotřeby • s pořízením základního vybavení domácnosti • s odůvodněnými náklady související se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte

31. Osoby v hmotné nouzi • osoba, která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména • je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody • je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti • je propuštěna ze školského zařízení ústavní či ochranné výchovy po dosažení zletilosti; respektive v 19 letech • nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší • je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby

32. Osoba, která není v hmotné nouzi • osobou v hmotné nouzi není osoba, která • není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání (s výjimkou osob, u nichž se nezkoumá možnost zvýšení příjmu vlastní prací) • je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí.

33. Úřad práce • poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi údaje • o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání • o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši • o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání • o tom zda osoba nastoupila k výkonu veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání nebo odmítla vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem práce • o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání • o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává výdělečnou činnost, která nebrání evidenci uchazeče o zaměstnání

34. Osoba, která není v hmotné nouzi • prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním • je osobou samostatně výdělečně činnou nebo spolupracující osobou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění • je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce podle zákona o přestupcích, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce • nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc

35. Osoba, která není v hmotné nouzi • je osobou, jíž se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce nebo • je osobou, které nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředně následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proti ji nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši. • je-li osoba, kterou nelze považovat za osobu v hmotné nouzi (s výjimkou osob ve výkonu trestu, vazby, ústavu sociální péče nebo zdravotnickém zařízení) je osobou společně posuzovanou, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně, při stanovení výše dávky se však k této osobě nepřihlíží • orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že tuto osobu bude považovat za osobu v hmotné nouzi (v rámci správní úvahy – nutno vypořádat se s určením v odůvodnění rozhodnutí ve věci)

36. Osoba, která není v hmotné nouzi • orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech rozhodnout, že osobou v hmotné nouzi není osoba • jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí mohou i po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení zaručit dostatečné zajištění její výživy a ostatních základních osobních potřeb a toto zajištění lze na ní spravedlivě žádat

37. Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi • příspěvek na živobytí • situace uvedená výše pod bodem 1 • doplatek na bydlení • situace uvedená výše pod bodem 2 • mimořádná okamžitá pomoc • situace uvedené výše pod body 3, 4, 5, 6, 7

38. Okruh oprávněných osob • na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení má nárok při splnění podmínek • osoba, která je na území ČR hlášena k trvalému pobytu • osoba, které byl udělen azyl (včetně osob požívajících doplňkové ochrany) • cizinec bez trvalého pobytu na území ČR, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva

39. Okruh oprávněných osob – mezinárodní smlouva zaručující práva • relevantní mezinárodní smlouvou je Evropská sociální charta (14/2000 Sb. m. s.) • ESCh chrání cizince • příslušníky smluvních stran, kteří legálně bydlí nebo řádně pracují na území jiné smluvní strany (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) • státní příslušníky smluvních stran, kteří se legálně nacházejí na území jiné smluvní strany, ale legálně zde nebydlí nebo zde řádně nepracují (mimořádná okamžitá pomoc)

40. Okruh oprávněných osob – mezinárodní smlouva zaručující práva • legální bydlení • osoba, která je na území ČR hlášena k pobytu podle ust. § 93 odst. 1 zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce • řádná práce • doporučení považovat osobu, která • je v pracovním poměru, který zakládá účast na nemocenském pojištění • je osobou samostatně výdělečně činnou – viz § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

41. Rakousko Belgie Chorvatsko Kypr Česká republika Dánsko Finsko Francie SRN Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Lotyšsko Lucembursko Malta Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Slovenská republika Španělsko Švédsko Republika Makedonie Turecko Velká Británie Smluvní státy Evropské sociální charty

42. Okruh oprávněných osob • občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území ČR k pobytu podle zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství • rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území ČR k pobytu podle zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropského společenství

43. Okruh oprávněných osob – Evropská unie • přímo použitelné předpisy Evropských společenství • Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. 10. 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství • Nařízení Komise (EHS) č. 1251/70 ze dne. 29. 6. 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě

44. Okruh oprávněných osob – Evropská unie • okruh osob krytých Nařízením 1612/68 • pracovník, který je státním příslušníkem členského státu požívá stejné sociální a daňové výhody jako tuzemští pracovníci • pracovníkem třeba rozumět • osobu zaměstnanou (vztah zakládá účast na nemocenském pojištění) • osobu samostatně výdělečně činnou – viz § 9 z. č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů • osobu hledající zaměstnání – osobu vedenou v evidenci uchazečů o zaměstnání v době nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci

45. Okruh oprávněných osob • mimořádná okamžitá pomoc • v situaci uvedené pod bodem 3. • mají nárok • všechny výše uvedené okruhy osob • osoby pobývající na území ČR na základě zákona o pobytu cizinců • lze poskytnout • i osobám výše neuvedeným • v situacích uvedených pod body 4., 5., 6. a 7. • lze poskytnout, pokud jde o osobu patřící do některého z výše vymezeného okruhu oprávněných osob

46. Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi • vychází ze Směrnice 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu státních příslušníků Evropské unie a členů jejich rodin pohybovat se a pobývat svobodně v rámci území členských států • upravuje především otázku volného pohybu • stanoví, že při výkonu práva na volný pohyb by se osoby neměly stát nepřiměřenou zátěží pro sociální systém hostitelského státu • je relevantní i pro občany EHP (Island, Norsko, Lichtenštejnsko) • neaplikuje se v případě občanů Švýcarské konfederace

47. Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi • týká se situace, kdy o dávku pomoci v hmotné nouzi požádá občan členského státu EU, který je na území ČR hlášen k pobytu podle zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce • netýká se situace, kdy je takový občan hlášen na území ČR k trvalému pobytu • za osobu, která se stala neodůvodnitelnou zátěží pro systém se nepovažuje osoba, jestliže • je účastna nemocenského pojištění • je jako OSVČ účastna důchodového pojištění • je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství

48. Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi • před zahájením řízení o dávce byla v ČR výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o dávce nejméně po dobu 1 roku • účastna nemocenského pojištění • jako OSVČ důchodového pojištění a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti

49. Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi • systémem bodů se hodnotí • délka pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území ČR • doba zaměstnání nebo doba výkonu OSVČ na území ČR • doba soustavné přípravy na budoucí povolání na území ČR • možnost pracovního uplatnění na území ČR podle získané kvalifikace, nutností zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry zaměstnanosti

50. Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi • za neodůvodnitelnou zátěž systému se vždy považuje osob, jejíž bodové ohodnocení činí • 10 nebo méně bodů • za neodůvodnitelnou zátěž systému se vždy nepovažuje osoba, jejíž bodové ohodnocení činí • 20 nebo více bodů • orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodne, pokud bodového ohodnocení činí mezi 11 – 19 body • při rozhodování přihlíží • k vazbám na osoby blízké, které pobývají v ČR • zda se jedná jen o dočasné obtíže • zda poskytnutím dávek nedojde k neúměrnému zatížení systému pomoci v hmotné nouzi