Budoucnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova

1. Budoucnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova Jan Březina

2. Budoucnost SZP – úvod • V současnosti běží naplno diskuse o budoucnosti SZP • důležitost lobbyingu v institucích EU • prezident Sarkozy (2010): „vyvolám v EU krizi, pokud by hrozila zásadní přestavba SZP“

3. Silné stránky ČR v rámci SZP • vysoká koncentrace zemědělské výroby a výhody z ní plynoucí • kvalifikovaná pracovní síla a tradice • Konkurenceschopné tradiční výrobky: ČR má nejvyšší počet registrovaných označení původu a zeměpisných označení v rámci EU 10

4. Slabé stránky současné SZP z pohledu ČR • nerovné podmínky v rámci EU a rozdílná úroveň podpor • složitá byrokracie při administraci přímých plateb a programu rozvoje venkova • málo půdy a dalšího majetku ve vlastnictví samotných zemědělců, což vede k horší motivaci k hospodaření • chování nadnárodních obchodních řetězců

5. Aktuální výzvy pro rozvoj venkova • Nízká a nestabilní úroveň příjmů zemědělců • Řešením diverzifikace činností (produkce energie - elektrický proud, teplo), souběžný výkon jiných, nezemědělských činností, např. v oblasti cestovního ruchu) – klíčová role programu Rozvoje venkova • Řešením i pojištění zemědělských rizik

6. Aktuální výzvy pro rozvoj venkova – pokrač. • zvyšování kvality života na venkově • stabilizace obyvatelstva na venkově • nutnost změny hospodářské struktury venkova • vytvoření aktivního prostředí pro bydlení a podnikání

7. Budoucnost SZP a rozpočet EU –klimatická změna • klimatická změna jako průřezový cíl politik EU stavěná do popřední v neoficiálním dokumentu EK Revize rozpočtu (2009) • produkce a využívání biomasy, bioplynu – aféra s utajenou dopadovou studií EK o biopalivech • závazek EU snížit podíl skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % povede k tomu, že úloha zemědělství v ochraně klimatu bude nabývat na významu • stupňující se tlak na omezení množství skleníkových plynů, které vznikají přímo v sektoru zemědělství a dnes tvoří 9,2 % všech emisí skleníkových plynů produkovaných v EU • zemědělská půda jako úložiště uhlíku

8. Budoucnost SZP - I. pilíř • Odvozování výše přímých plateb od historické úrovně produkce znamená diskriminaci pro ČR • SVK a PL mají nyní nižší úroveň přímých plateb než ČR, takže narovnání, resp. zprůměrování výše přímých plateb v rámci celé EU by mohlo snížit naši konkurenceschopnost • Možný scénář po r. 2013 – krok 1: nastavení srovnatelné úrovně základní plošné platby v rámci celé EU, a to na bázi nikoli historických, ale socio-ekonomických kritérií (náklady na hospodaření, zaměstnanost v sektoru). Z hlediska ČR „ z bláta do louže“. • Možný scénář po r. 2013 – krok 2: zavedení povinného/dobrovolného spolufinancování ze strany členských států - renacionalizace SZP. Noční můra pro rozpočet ČR. • Možný scénář po r. 2013 – krok 3: hledání klíče pro zbývající balík I. Pilíře: targetting produkčního typu vs. poskytování veřejných služeb (environmentální funkce, rozvoj venkova, bezpečnost potravin, cestovní ruch). Jak finančně „ocenit“ práci zemědělců při rezignaci na kritérium produkce? • EU 12: „přerozdělování bez přívlastků“ vs. EU 15: přechodné období pro dosažení srovnatelné úrovně přímých plateb a zachování stávajících národních obálek z důvodu nutnosti financovat restrukturalizaci sektoru během tohoto přechodného období.

9. II. pilíř SZP – rozvoj venkova • tvrdá konkurence v podobě zdůrazňování tzv. urbánní dimenze společných politik, nejsilněji v kohezní politice • Program rozvoje venkova 2007-2013 (rozdělení prostředků): • Osa Leader: 5% • Osa 1 (konkurenceschopnost): 23% • Osa 2 (životní prostředí a hospodaření s půdou): 55% • Osa 3 (hospodářská diverzifikace a kvalita života): 17%

10. Program rozvoje venkova 2007-2013 • Důležitý aspekt v kontextu SZP: nutnost národního kofinancování • osa Leader poddimenzovaná • osa Leader klíčová v širším kontextu hospodářské krize; žadatelé mohou být obce a místní akční skupiny • 85% HDP venkova je vytvářeno nezemědělskou činností • Zaostává čerpání na osu 2, na kterou je přitom vyčleněno nejvíc prostředků • Možné důvody nízkého čerpání: nastavení dotačních programů ze strany Mze a SZIF? Nepřipravenost českých zemědělců na čerpání na „nezemědělské“ činnosti (zlepšování životního prostředí a krajiny)? Prioritní čerpání z nejdostupnějších programů?

11. Rozvoj venkova po r. 2013 – co se „honí hlavou“ Evropské komisi • zachování stávající struktury dvou pilířů SZP a poměru mezi nimi • pokud dojde ke snížení prostředků na SZP, sáhne se do II. Pilíře • koncept modulace se neosvědčil (negativně poznamenal pohled veřejnosti na I. Pilíř a přinesl politické střety s EP) • posílit podmíněnost mezi I. a II. Pilířem: II. Pilíř jen pro zemědělce • tlak na omezení financování opatření z rozvoje venkova, která lze financovat ze strukturálních fondů • Přesvědčení o nevhodnosti současné kategorizace opatření do osové struktury • Úvahy o zrušení os a posílení podmíněnosti mezi jednotlivými opatřeními programů rozvoje venkova • V souvislosti s diskusí o nastavení základní plošné platby v I. Pilíři EK zvažuje vymezení tzv. méně příznivých oblastí v EU (obdoba tzv. outermost regions ve strukturálních fondech) - hrozba pro ČR

12. SZP po r. 2013 – nový III. pilíř? • nově nastolené priority: omezení úniku skleníkových plynů, vázání uhlíku, adaptace zemědělství na klimatickou změnu, omezení ztráty biodiverzity: nerudovská otázka „Kam s nimi“? • Scénář 1: řešení v rámci I. Pilíře (posílení cross-compliance) • Scénář 2: řešení v rámci II. Pilíře (namísto rozšiřování zákonných povinností vytvoření pozitivně-motivačního prostředí prostřednictvím podpůrných opatření. Ale „bez záruky“: dobrovolnost a spolufinancování. • Scénář 3: řešení kombinací zapojení I. a II. Pilíře • Scénář 4: vytvoření samostatného 3. pilíře zaměřeného výhradně na klimatickou změnu.

13. Budoucnost SZP: pozice členských států • skupina některých čistých plátců (Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Nizozemí): postupné rušení přímých plateb, větší tržní orientace SZP a důraz na rozvoj venkova • Německo, Francie a někteří čistí příjemci (Řecko, Španělsko, většina EU 10): podporují zachování přímých plateb a odmítavě se staví k výraznějšímu krácení rozpočtu na SZP • skupina států EU 10: požadavek rovných podmínek pro všechny zemědělce bez ohledu na zemi původu

14. Budoucnost SZP – strategie aktérů • ČR: pasivní přístup, chybí jasná národní pozice (MF vs. MZE), chybí jednotná linie prosazování zájmů zemědělců (AK, Zemědělský svaz, ASZ) • Francie v čele skupiny EU 22, k níž nedávno přibylo Polsko (nedávná strategická schůzka ministrů zemědělství PL a FR); společný jmenovatel: podpora malých farem, pokud krácení dotací, tak velkým farmám. • ČR mezi EU 5, která stojí stranou (ČR, VB, Švédsko, Dánsko, Nizozemí) • EU 22 vyvíjí tlak na EK, ČR mimo hru