Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

1. Tento produkt je spolufinancovánEvropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Až na dno blahobytu Jan Keller

2. O autorovi • Je profesorem sociologie • Je ekologem, kritikem byrokracie a centralizace ve společnosti • Některými je značně oblíben, jinými zatracován • „zelený radikál“

3. Až na dno blahobytu • Analýza trhu, tržních fenoménů (např. auta), totality, byrokracie, ekonomiky, dobrovolné skromnosti • Místy „strašení“ a „demagogie“ faktů • Hlasy ekologů nejsou jen iracionálními výkřiky • Tvrzení o ekologické krizi lze přijmout nebo odmítnout a proč?

4. Čím se kniha zabývá? • Společenskými souvislostmi ekologické krize s důrazem na oblast politiky a ekonomiky. • Analyzuje patologické rysy konzumní společnosti, které výrazně omezují naše šance přejít k trvale udržitelným životním způsobům. • Řeší předpoklady přechodu mocenské a ekonomické centralizace v decentralizaci a šetrný způsob života. • Břitkou kritikou stávající společnosti otevírá prostor pro nové úvahy.

5. Trh, ekonomický růst a příroda Ekonomický růst je přislíben (politiky) takto: • Další zvýšení životní úrovně všech členů společnosti • Je líčen jako nezbytný předpoklad vylepšení situace všech chudých i v celosvětovém měřítku • Je většinou ekonomů vydáván za jedinou možnou cestu k řešení tíživých ekologických problémů • Růst nebo kolaps? • Tržní podnikání funguje na základě ušlechtilého hesla: „peníze nebo život“ • Růst: jakmile nastane změna, nemá nikdo volbu mezi tím, zda změnu přijme nebo nepřijme

6. Trh, ekonomický růst a příroda • Tržní systém nemá volbu mezi růstem a stabilitou. • Kolaps: zadlužení, hospodářská deprese, nezaměstnanost. • Růst a chudoba. • „slib marmelády pro všechny na zítřek má odvrátit pozornost od nerovného rozdělení chleba na dnes“ (Douthwaite) • Ekonomický růst a třetí svět – vyspělé země nastartovaly růst na úkor zemí třetího světa. • Neoliberální myšlení: je třeba dále zbohatnout, aby se jistý díl bohatství dostal i na chudé.

7. Trh, ekonomický růst a příroda • Ekonomický růst a devastace přírody. • Stoupenci ekonomického růstu za každou cenu zdůrazňují, že jedině růst může opatřit chybějící finance na záchranu přírody. • Nepřipouštějí, že příroda až dosud naopak opatřuje veškeré zdroje pro záchranu ekonomického růstu a že právě proto vypadá dnes tak, jak vypadá. • Ekonomický růst spočívá na předpokladu, podle něhož jsou uměle vyrobené věci cennější než pouhá příroda. • Jednosměrné ekonomické myšlení nebere v úvahu stupeň poškození přírody.

8. Vedlejší důsledky ekonomického růstu(vybrané oblasti) • Oteplování planety • Redukce ozónové díry • Úbytek tropických pralesů • Desertifikace – rozšiřování pouští • Domácí a průmyslový odpad • Transport věcí a doprava • Globální problémy lidstva • Devastace všech složek přírody • Nadměrný konzum lidí • Sociální tlak na obyvatelstvo

9. Potřeby, konzum, příroda • Potřeby přirozené a potřeby vynucené(pro zamyšlení: průměrný Američan spotřebuje 1,7krát více energie než Němec a dokonce 2,5násobek spotřeby průměrného Japonce) • „zdá se“, že lidé potřebují právě tolik, nač zrovna mají • Zničení přírody v důsledku ekonomického růstu vedlo k tomu, že obyvatelé vyspělých zemí mohou stále menší část svých přirozených potřeb uspokojovat jiným než nepřirozeným a umělým způsobem • Podle Hoogendijka: potřeby kompenzující minulé ztráty potřeby vyvolané nutností nápravy napáchaných škod potřeby vytvořené minulým rozvojem.