Inflace www.zlinskedumy.cz
Inflace • projevuje se růstem cenové hladiny • cenová hladina vyjadřuje průměr cen více statků a služeb a pro její zjištění se využívají tzv. cenové indexy • k měření inflace se nejčastěji používá index spotřebitelských cen (CPI - Consumerprice index) a k jeho výpočtu se používá vybraný koš statků a služeb zjištěný na základě průzkumu (obsahuje cca 800 statků a služeb) • míra inflace = (CPIt-1 – CPIt) / CPIt × 100 [%], t=rok • deflace je pokles cenové hladiny
Druhy inflace • podle výše: • mírná – nárůst cenové hladiny do 10 % • pádivá – nárůst cenové hladiny do 100 % • hyperinflace – nárůst cenové hladiny více než 100 % 2. podle příčiny: • poptávková – vyvolá ji růst poptávky • nabídková – příčina je na straně nabídky, důvodem je např. růst nákladů
Příčiny poptávkové inflace: • růst nominálních mezd, platů • nízké úrokové sazby (roste spotřeba) • snížení daní atd. Příčiny nabídkové inflace: • nedokonalá konkurence • růst cen surovin a energií • růst mezd, platů (je to pro firmu náklad) atd.
Důsledky inflace Inflace je projevem nerovnováhy ekonomiky a svými důsledky postihuje všechny její části. • Přerozdělovací efekt • Sociální dopady • Vliv na rovnováhu ekonomiky
1. Přerozdělovací efekt • klesá reálná kupní síla u příjemců fixních důchodů, např. u starobních důchodů, úroku ap. • klesá reálná mzda, plat • znehodnocují se vklady a úvěry, věřitelé „ztrácejí“ a dlužníci „získávají“, dochází k redistribuci bohatství od věřitelů k dlužníkům • roste cena nemovitostí
2. Sociální dopady • sociálně slabé skupiny obyvatel jsou nejvíce postiženy, hrozí chudoba • sociální neklid, demonstrace • hrozba politického převratu • nárůst kriminality (černá ekonomika)
3. Vliv na rovnováhu ekonomiky • mění se struktura spotřeby ve prospěch nezbytných statků • útlum podnikání, dotkne se to zejména drobných podnikatelů • při pádivé inflaci nastává recese • mírná inflace stimuluje zaměstnanost a výrobu • vliv na měnový kurz a zahraniční obchod
Reakce na inflaci • obyvatelé • chtějí zvýšit mzdy, platy (valorizace = navyšování příjmů, obvykle státem, v důsledku růstu inflace, např. starobní důchody, sociální dávky atd.) • v důsledku tlaku na zvyšování mezd se může roztočit inflační spirála • obyvatelé při pádivé inflaci investují např. do nemovitostí, zlata ap.
2. banky • zvyšují úrokové sazby u vkladů a úvěrů • doporučení: ukládat si peníze do těch finančních produktů, které dosáhnou většího výnosu, než je míra inflace 3. podniky • zdražují své výrobky a služby • opět hrozí nebezpečí roztočení inflační spirály
Úkol č. 1 – Jak poznáte, že spoření na spořícím účtu u banky je pro vás výhodné? č. 2 – Dovedete si představit, jak probíhá směna v období hyperinflace? č. 3 – Jak byste vysvětlili to, že vysoká inflace má v konečném důsledku negativní dopad na naši planetu?
Řešení č. 1 – Pokud je výnos z vkladu vyšší než míra inflace (za dané období). č. 2 – Je to stav, kdy peníze nemají žádnou hodnotu, a proto lidé preferují naturální směnu (zboží za zboží). č. 3 – Sociálně slabé skupiny obyvatel si stěží opatřují věci nezbytné pro život (preferují krátkodobé cíle) a nemají sílu ani prostředky, aby řešily například ekologii.
Zdroje • Klínský, P., Munch, O., Chromá, D. Ekonomika. Ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Třetí upravené vydání. Praha: EDUCO, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-87204-65-8
